Dneska to bude úplná klasika. Willi Schaefer Graacher Himmelreich Riesling Kabinett 2016, takže sladší moselský ryzlink s nízkým alkoholem. Vím, že za 5+ let bude lepší a vydrží zrát krásně ještě mnohem déle, ale měl jsem na něj chuť v téhle mladičké energické podobě. Willi Schaefer je nevelké moselské vinařství s vinařskou historií rodiny sahající až do roku 1121, oddanými zákazníky a svým způsobem už docela kultovním statutem. Celkem pracují na 4 hektarech ve skvělých polohách Graacher Himmelreich a Domprobst a troše Wehlener Sonnenuhr, mají i nějaké velmi staré keře a tak dvě třetiny jsou pravokořenné výsadby. Snaží se o nižší výnosy, ale ne zas příliš nízké a koncentrované. Ročně připraví nějakých 35 tisíc lahví, dle ročníku, jen a pouze ryzlinků různých kategorií. Ovšem suché kousky musíte hledat spíš u jiných producentů. Vína kvasí spontánně v 1000l starých fuders, obvykle vínům ponechávají dostatek času k vyzrávání na kalech než je nalahvují.
úterý 30. dubna 2019
Naprosto dokonale chlastací ryzlink
pondělí 29. dubna 2019
Mencía z Bierza a tříročníkový Karmazín
Mencía a okolí Valtuille de Abajo. Kombinace skvělé odrůdy a původu v téhle části oblasti Bierzo mne už opakovaně zlákala koupit vína i bez předchozího ochutnání, obvykle jsem byl dost spokojen. Prostě to nějak funguje. A je to i případ Diego Magaña Dominio de Anza Selección de Parcelas 2015, což je sice teprve druhý ročník tohoto vína, ale od mladého vinaře se zkušenostmi z Bordeaux, Argentiny a Chile a hlavně s rodinným vinařstvím v oblasti Navarra (a dalším projektem v Rioja Alavesa, s hektarem předfyloxerových keřů, hodně zajímavé). Při cestě do USA se seznámil s Raúlem Pérezem a ten jej přesvědčil, aby dal šanci Bierzu. Víno je 100 % Mencía ze starých výsadeb, směs několika chladnějších poloh (jílovitější v údolí Valtuille, břidlice a jíl u Otero, břidlice u Toral de los Vados; všechno to jsou ale obce pár kilometrů od sebe), ruční sběr a spontánní fermentace, tři týdny macerace, zrání asi 8 měsíců v 500l dubových sudech z poloviny nových. Vína vzniklo 4700 číslovaných lahví. Dalším produktem vinařství už je jen Finca El Rapolao, tedy selekce z jedné specifické vinice (odkud dělá skvělé víno právě i Raúl Pérez).
pátek 26. dubna 2019
Ostrovní červené staletých keřů a chutný Trepat
Pokračuji v reportu z výletu do Kodaně a na Bornholm. Jelikož „ostrov jako ostrov”, s výhledem na Baltské moře a vzhledem k jídlům s chutí na něco lehčího červeného jsme si objednali fajn producenta z Tenerife, Envínate. Už jsem tu o nich psal, po roce se zmínil o vínech znovu v dalším ročníku. Jejich Táganan „Parcela Margalagua“ 2016 je víno z jediné hodně strmé vulkanické vinice (v překladu jméno znamená „matka vody“) na severu ostrova hned u Atlantiku, stoleté směsné výsadby pravokořenných keřů, bez chemie, čistě ruční práce. Ve víně najdete Vijariego Negro, Negramol, Moscatel Negra, Listán Negro, Listán Gacho a další blíže neidentifikované odrůdy. V roce 2016 neprodukovali bílé víno a do směsi šly i bílé hrozny. Fermentují je celé spontánně v otevřených kádích, víno zraje necelý rok v 500l starších francouzských sudech, lahvováno bez čiření a filtrace s jen minimálním zasířením. Vzniká toho nějakých 1200 lahví ročně. Burgundská láhev, celokorek, zavoskované hrdlo.
čtvrtek 25. dubna 2019
Naturální Champagne a fascinující pivo
Během dánského pobytu jsme popili na různých místech všelijaké bubliny, překvapivě i ty vyrobené z hroznů :-) Třeba Cuvée Goustan Blanc de Noirs Brut Nature (na fotografii s předkrmem v baru Underbar) z Champagne Val Frison (web, k nám dováží Champagnier). Což je stoprocentní Pinot Noir z okolí Ville-sur-Arce (Côte des Bar), z vinic v bio režimu, postavený na ročníku 2014. Kvašení spontánní a totéž malolaktika, zrání půl roku na kalech v dubových sudech, bez čiření a filtrace, síření minimální. Sekundární fermentace a zrání v lahvi vlastně relativně krátké, zhruba rok a půl. Tmavší žlutá barva, poměrně výrazné vytrvalé perlení. Ve vůni navinuleji ovocné, kouřové, s krémovou linkou a pěkně zapracovaným dřevem, hodně vinné. Krásné suché s výraznější kyselinou ale vyvážené, trochu pikantnější, podzimně ovocné, opět s krémovostí a dřevem, slušná délka. Víno na větší sklenku a podvečerní posezení, nic vyloženě složitého ale hodně fajn. Měl jsem s vinařstvím několik ne úplně ideálních setkání (myšiny, malolaktika rozjetá v lahvi etc.), tak pevně doufám, že se blýská na lepší časy :-)
středa 24. dubna 2019
Bubliny v pokojové teplotě, Champagne udržitelné, Rioja 2018 dobrá a nejvíce rosé v ČR
Někdy to vypadá, jako by se vracela doba „Goût américain“ šampaňského, jen teď to je „Goût chinois“. Společnost Chandon China, vinařství zaměřené na bubliny sídlící v oblasti Ningxia a tamní odnož šampaňského giganta Moët & Chandon (resp. podnik z portfolia skupiny LVMH), oznámila úspěšné zvládnutí cuvée s vyšší dozáží (konkrétně 45 g/l, tedy o pět gramů více než bohémka demíčko) připraveného ke konzumaci v pokojové teplotě. Cílem je, aby bylo možné víno snadno podávat i v podnicích, které nemají vhodné vybavení. Já vám nevím. Chápu snahy o vytvoření líbivky cílící na současné čínské chutě a snahu prodat vína co nejvíc, ale přeci jen bych od značky s takto slavným zázemím očekával spíše nějaké snahy o edukaci trhu, zlepšení kultury konzumace vína a tak. Spíš než „pijete to teplý a z kelímků, tady máte sladký speciál vytvořený právě pro vás“. Ale co už…
úterý 23. dubna 2019
Amforový cider s výhledem na moře
Sice už jsem úspěšně zpátky v ČR, ale stále ještě tak trochu v dovolenkovém módu. A navíc se dnes plynule přesunuji do Brna na další Družstvo, doufám že se s někým potkám v Atelieru, budou tam pěkná vína. Dánsko, tedy jeden hodně intenzivní den v Kodani a poté ostrov Bornholm, byl bezva zážitek. Minimálně o jedné restauraci se tu určitě rozepíšu šířeji, stejně jako dojde na pár vín / piv / jiných nápojů. Zde v titulce je Fruktstereo Villvin 2016, dost zajímavý cider (web). Pochází z velmi starých stromů odrůdy Bramley, z různých míst poblíž Malmö. Takže je to sice Švédsko, ale třeba na Bornholm je to tam blíž než z Dánska vlastně :-) Vše čistě, kvašeno spontánně v amforách. Je to jejich první komerční ročník. Zlatožlutá barva, opalizující, výrazně jablečné přirozené ve vůni, lehkost a zároveň důraz v chuti, velmi suché, docela výrazné perlení, lehce zemité, výborně udělané. Čekal jsem větší punk, kterého se mi tam jinak ve víně (a ochucených pálenkách, na šípkové cosi s konzistencí téměř želé dlouho nezapomenu) dostávalo bohatě. Na pobřeží Baltu, do kterého jsem nakonec vlezl ale udělal tak tři tempa a zase se rychle škrábal na skálu zpátky, hodně fajn pití. Až si odpočinu, tak sepíšu víc :-)
čtvrtek 18. dubna 2019
Za naturálnem do Dánska
Babička se rozhodla hlídat děti a tak jsme začali plánovat nějaký fajn výlet na svátky, coby pohani toho moc slavit nebudeme :-) Ve hře byl Londýn, ale padl kvůli riziku brexitového chaosu. Hodně lákavou se stala Champagne, kde právě probíhají zásadní degustační akce, ale to by mělo daleko k dovolené a odpočinku. Prostě bychom furt jezdili z místa na místo, z degustace na degustaci. Takže jsme nakonec v Dánsku. Pokud vám jde o špičková naturální vína a skvělou gastronomii, tak Kodaň ji nabízí v míře nebývalé. A ostrov Bornholm, kam se přesuneme záhy, taktéž. Jsme tu pár hodin, ale už jsme zvládli bezva restauraci s vínem, zajímavým pivem (třeba lager s ryzlinkovým moštem) i domácími pálenkami. Následoval nákup ve vinotéce spojený s degustací bezva saké a vermutu. A poté jeden populární winebar a cesta do hotelu, abychom se připravili na večerní program :-)
středa 17. dubna 2019
Bubliny z Lanzarote a sada prosecca
Venku se zase udělalo počasí lákající na bubliny… :-) Los Bermejos Brut Nature 2013 je již trochu nazrálá stoprocentní Malvasia z vulkanických půd ostrova Lanzarote, místní vinohrady ty naše příliš nepřipomínají :-) Víno vzniká klasickou metodou kvašení v lahvi, jen místo cukru se pro druhotnou fermentaci přidává mošt znovu z Malvasie. Odstřel kalů po minimálně roce a půl zrání. Nazlátlé v barvě, trocha lahvového zrání je znát a projevuje se jasně i ve vůni. Ovoce do sušených malvic, lehce medový tón, toastová linka, poměrně vrstevnaté a zajímavé. V chuti naprosto suché s velmi fajn kyselinou, ale nic ostrého, nazrálé a vyvážené, opět ovoce do malvic, pěkná délka a minerální linka. Velmi slušné bubliny! Pil jsem i jejich růžové z odrůdy Listán a to mi přišlo o kus jednodušší, ale stále fajn pití. Tak pokud někdy vyrazíte na Kanárské ostrovy, tak rozhodně tamní bubliny nevynechejte :-)
úterý 16. dubna 2019
Amforové Xarel·lo, cava z Riojy, Cabernet od Anakena
Už je to více než rok co jsem tu psal o Loxarel Xarel·lo Àmfores 2015, naturálním v amforách kvašeném bílém z oblasti Penedès. Jednu láhev jsem si založil, abych otestoval, zda a jak to vlastně zraje. Důležité pro případné další nákupy nových ročníků a rozhodování, kdy víno otevřít :-) A s potěšením musím uznat, že víno na tom bylo více než dobře. Citronová žlutá barva. Ve vůni se pojí bylinková, herbálnější linka, s citrusy, citronovou kůrou. Přidává se lehce medový tón, podběl a meruňka, vlastně to trochu připomínalo nazrávající ryzlink. V chuti suché, čisté, s velice fajn kyselinou ale již trochu uhlazené, jemně ovocné, dobrá délka a stavba, lehce peckové v dochuti, minerální slaná linka. Výborně pitelné, skvěle drželo v otevřené lahvi, docela zábavné a hlavně charakterní bílé. Rád zakoupím znovu, aktuálně je v prodeji ročník 2017 a dám mu šanci.
pondělí 15. dubna 2019
Krásný vyzrálý Morgon
Otevřel jsem zase jednou postarší Beaujolais, konkrétně Morgon „Roche Noire“ 2006 z produkce Château des Jacques. Tedy vinařství, o kterém jsem se zde detailně rozepisoval loni. Jde o specifickou polohu v rámci Côte du Py, jedné ze zásadních vinic v rámci Beaujolais, spodní část této polohy. S vulkanickým podložím, réva roste na bazaltu, svrchní jílovitá vrstva půdy je tu ale výrazně silnější než na výše položených částech vinice. Ruční sběr a pečlivá selekce hroznů, delší (asi měsíc) macerace komplet odstopkovaných hroznů s pravidelným přetáčením, fermentace spontánní, zrání 10 měsíců z poloviny v nerezu a z druhé v barrique sudech různých (francouzských) původů a z poloviny nových. Ročník 2006 nepatří mezi moderní legendy (2015 a 2009) ani nedávné výjimečně dobré roky (2011 či 2005), vína byla fajn a skvěle se pila ale obvykle neměla strukturu a potenciál zrání jako 2005tky a většina, to málo co asi ještě není vypito, už bude za zenitem. Ale je to vždycky i o producentovi a dalších faktorech. Jedním z pozitivních u této konkrétní lahve je, že jsem ji kupoval loni přímo od vinařství, ve firemním obchodě Louis Jadot v Beaune, a tedy předpokládám celou dobu vhodně skladovanou.
