Kalné Prosecco na Velikonoce

Včera jsem otevřel dvě Prosecca připravená původní metodou dokvášení v lahvi a neodstřelená, colfòndo, viz jeden starší zápisek k tématu. Od vinařství Sorelle Bronca padlo Valdobbiadene Prosecco DOCG Difetto Perfetto. Tohle víno jsme měli na minulém Družstvu a pár lidí se k němu vrátilo mnohokrát (jako že třeba ve výsledku 10+ skleniček), pije se úplně samo. Světlá žlutá barva, opalizující. Čerstvá, lehce krémová aromatika, ovocnost žlutý meloun, lehce připálený kynutý koláč s rebarborou, akátový med, šumivé citronové céčko. Zábavné, jen co je pravda. Suché, hladší, s fajn kyselinou, lehké, perfektní pitelnost, jemnější a svým způsobem elegantní projev. Vinařství nevím proč na něj doporučuje širší Viognier/Chardonnay sklenku, musím někdy vykoušet :-)

Zobraz celý článek →

5x bio Rhôna od Domaine Réméjeanne

Otevřel jsem v uplynulých týdnech postupně několik lahví červeného Côtes du Rhône z Domaine la Réméjeanne (web), rodinného podniku z obce Sabran hospodařícího na 35 hektarech v certifikovaném bio. Dnes jej vedou otec a syn Rémy a Olivier Klein. Jejich předci pocházejí z Alsaska a Lotrinska, ale na Rhônu to vzali přes Tunis a Maroko :-) Hrozny, ručně sbírané a tříděné na vinici i ve vinařství, kvasí spontánně. Obvykle tam probíhá nějaká macerace za studena. Školení probíhá především v betonových tancích, byť pro některá vína (top bílé a červené Les Églantiers) využívají i starší větší dubové sudy. Červená vinifikují obvykle bez síření až do lahvování a někdy bez síry úplně. Lahvuji, s minimální filtrací nebo bez ní, do burgundských lahví uzavřených celokorkem.

Zobraz celý článek →

Chablis & Riesling aneb máme rádi kyseliny

Přehraboval jsem se onehdy ve vinné chladničce a po straně se mi kupila eklektická sada lahví na velikonoční pobyt s přáteli, když jsem narazil na Chablis 1er Cru Côte de Léchet 2008 z vinařství Domaine des Malandes, o kterém se domníval, že už je nějaký ten rok vypité. O vinařství jsem se tu zmiňoval vícekrát, měl tu i poznámky z degustace. Tohle víno, v burgundské lahvi uzavřené DIAM korkem, má už sice deset let na krku, ale je z klasického trochu tvrdšího ročníku co dobře drží a skladování se na něm negativně neprojevilo :-) Citronová žlutá barva. Aromatika stále až překvapivě čerstvá, slinosbíhavá, zralé žluté jablko, trochu citrusová kůra, krémová linka, decentní kouřovost, povedené. V chuti suché, čisté, pěkné postavené, s bezva kyselinou, čerstvostí a pitelností, citrusovost, dobrá délka s decentní oříškovým tónem. Vyvážené, skvěle pitelné, bezva víno. Šardonka z nerezu a vidíte ji! :-) Koupeno před lety u Jiřího Hrona.

Zobraz celý článek →

Terroir sklepa a speciální výběr špičkového vína

Každý sud, byť do něj na začátku přišlo stejné víno, je trochu jiný. Rozdíly mohou být praktický neznatelné i obrovské. Roli hraje leccos, v neposlední řadě i třeba taková hloupost, že některý soudek má strategičtější umístění pro pravidelné chutnání a tak je z něj odsáváno častěji :-) V případě sherry a obrovských budov, ve kterých zrají tisíce sudů v několika různých patrech, může být efekt konkrétního umístění zásadní, obzvláště pokud je řeč o biologicky (pod flórem) vyzrávaných stylech fino a manzanilla. Lze mluvit o „terroiru bodegy“, kdy vývoj jednotlivých sudů ovlivňuje výraznější proudění mořského vzduchu nebo naopak jeho nepřítomnost, vlhkost u země hodně výrazná v určitých konkrétních částech budovy a nepřítomná jinde, méně stabilní teplota v určitém rohu, výška volného prostoru nad sudy… :-) Tohle všechno samozřejmě hrálo o hodně větší roli v minulosti, dnes lze moderními technologiemi ohlídat a upravit leccos.

Zobraz celý článek →

Dva velké podvody ve francouzském vinařství a něco k padělkům

Na povrch vyplouvají nové informace o jednom z posledních velkých skandálů s podvody s původem vína ve Francii. Původně to vypadalo, že Raphaël Michel, obrovský négociant s tradicí od roku 1899, prodal mezi let 2013 a 2016 asi 20 milionů litrů základních stolních vín, která vydával za prestižnější apelace Côtes du Rhône, Côtes du Rhône-Villages a řeč je i o až 108 tisících bednách (po 12 lahvích) Châteauneuf-du-Pape. Nyní se zdá, že celkové množství vína s problematickým původem je asi 48 milionů litrů, tedy ekvivalent 15 procent produkce celého Côtes du Rhône v té době. Což je šílené. Guillaume Ryckwaert, CEO firmy Raphaël Michel, ve velkém operoval i s víny z Argentiny, Austrálie či Jižní Afriky především přes svůj další projekt v Itálii, přes Chile masivně distribuoval do Číny a vůbec měl dobře našlápnuto. Dojel hlavně na daňové audity (když vyjedete z obratu 7 milionů euro na 80 milionů tak je ale asi jde očekávat). Co mi hlava nebere je, že úspěšně paděláte téměř šestinu vín zásadní francouzské apelace a nikoho z tamních to netrkne. Tipnul bych si, že pár lidí si toho všimnout muselo. U nás si každopádně vinaři i konzumenti všímají lecčeho, ale taky se nic nehlásí. Docela by mne zajímal rozbor všech vín stáčených z tanků na nějakých velkých otevřených sklepích :-)

Zobraz celý článek →

Nový Vermell a Rioja od Remelluri

Za poslední rok a půl jsem při různých příležitostech (včetně hromady lahví na jedné z akcí Družstva) opakovaně pil a s velkou chutí otevíral Parotet Vermell z vinařství Celler del Roure ročníku 2014, viz starší zápisek. Stylově mi to hodně sedělo, je udělané čistě a navíc je to víno hodně zajímavé, připravené ve velkých starých amforách a tak. A s bezva cenou. Čtrnáctka je u dovozce BIO Sueño stále k dispozici, já neodolal o při nedávné objednávce ze Španělska přihodil ročník 2016, abych věděl zda se zásobit starší verzí :-) Opět je to Garnacha Tintorera (z více než dvou třetin), Monastrell a Mandó, zrání okolo půl roku v amforách, lahvováno loni na podzim. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavší barva. Příjemně ovocitá vůně, černá třešeň, jahoda, na úvod dotyk divokosti, trocha tuhy, středozemní bylinky, s vyšší teplotou vlhnoucí prach (čím chladnější tím přímočařeji ovocně působí). Suché, čisté, středně plné, s pěknou kyseliny a šťavnatostí, něco svíravosti ale tříslo nijak výrazné, fajn ovocnost, snadno pitelné ale dostatečně zajímavé a poctivě fajn. Čtrnáctka měla o procento alkoholu více a přitom zároveň působila o něco tvrdším dojmem, asi mne bavila o chlup víc, tohle je o něco uhlazenější a taky bezva. Ročník 2012 a 2014 měl ve Wine Advocate (ovšem nehodnotí Parker ale Luis Gutierrez, alespoň teď) 90 bodů, 2016tka má 91.

Zobraz celý článek →

Degustace vín z Kalifornie

Minulý týden se v rezidenci velvyslance Spojených států amerických uskutečnila velká ochutnávka vín z Kalifornie, za účasti zástupců vinařství a tentokrát pod taktovou dovozce Californian Wines. Což mimo jiné znamenalo, že nešlo o nějakou chaotickou směs všeho možného, ale jasnou selekci co se už někdo rozhodl mít k dispozici na našem trhu. A taky se chutnalo z pořádného skla, hurá! K dispozici bylo téměř 120 různých vín od téměř třicítky producentů z různých kalifornských apelací, včetně pár hodně slavných značek i menších butikových producentů. Dobrovolně přiznávám, že mé zkušenosti s Kalifornií a víny USA jsou dost omezené (a navíc je můj vinný vkus docela vzdálen těm z obvyklejších tamních projevů vín, takže zkoumám asi méně než by bylo vhodné), tohle byla skvělá možnost rozšířit si obzory. Pár desítek vín jsem projel a na několik z nich si dnes dovolím upozornit. Bohužel jsem nějak pozapomněl fotit a mám jen dva záběry, ale to snad přežijete :-)

Zobraz celý článek →

Dva moravské sekty a maďarský vlašák

Dostal se mi do ruky karton všemožných sektů z Čech a Moravy, kterými jsem se s manželkou úspěšně propil. Jsem přesvědčen, že při troše snahy a dobré vůle jde u nás dělat bubliny výborné. A samozřejmě troše té specializace a zaměření se na bubliny jako něco víc než jen v současnosti docela trendy typ vína a tudíž vhodný doplněk do sortimentu. Obvyklý styl je bohužel nějaké to plus mínus vhodné tiché víno, na bubliny technicky precizně zpracované v Rakousku. Není v tom nic hlubšího a promyšlenějšího a výsledky nejsou špatné, jen nebývají levné a v zahraniční konkurenci prostě nemají (alespoň u mne doma) poměrem ceny, kvality a něčeho navíc šanci. Z ochutnaných lahví mne každopádně zaujal Trisekt Grand Cuvée Čejkovice Extra Brut, což je pěstitelský sekt trojky vinařů Libor Veverka, Petr Bíza a Martin Škrobák a zároveň i trojice odrůd – Chardonnay, Ryzlink rýnský a Rulandské modré. Zlatá medová barva. Pěkné perlení malých bublinek. Výrazná, již hodně zralá vůně, medová, sladší, pečené jablko. Spíše suché byť dozáž znát, plnější styl, slušná kyselina, vyzrálé, poměrně dlouhé, medové. Zajímalo by mne v mlaší (nebo hodně v chladu skladované) podobě, ale i takhle uzrálé nebylo vůbec špatné. Ambaláž hodně efektní, cena (někde i dost výrazně) přes 400 Kč smělá :-)

Zobraz celý článek →

Bubliny, Malbec, Weisser Burgunder a Božkov Republica

O víkendu jsem shodou okolností pil dvě velmi odlišná vína z portfolia koncernu LVMH – Champagne Veuve Clicquot Ponsardin Brut, prostě klasickou žlutou vinětu, a Terrazas de los Andes Malbec 2015, horské (1070 metrů nad mořem) červené z Argentiny, konkrétně oblasti Mendoza a údolí Uco, základ produkce tohoto vinařství. K bublinám myslím netřeba nic dodávat, ze základu dvou šampaňských megaproducentů dostupných naprosto všude vždy preferuji vdovu před Moëtem a dokonce mi obvykle opravdu chutá. Poměrně výrazná žlutá barva a vytrvalé perlení menších bublinek. Aromatika kombinující zralé jablko, toastové tóny, kouřovost, poměrně výrazná autolýza a vliv rezervních vín, zralá hruška, něco krémovosti. Suché, byť dozáž jasně znát, vyvážené, opět žlutá ovocnost a krémovost a toastový tón, slušná délka. Dovolil bych si tvrdit, že by klidně zvládlo menší dozáž, ale to by se ho třeba prodalo o pár set tisíc lahví méně :-)

Zobraz celý článek →

Kalorie povinně, Latour v prodeji, doba plastová

Před nějakou dobou jsem tu měl článek o alergenech ve víně (který by si zasloužil aktualizaci o některé zajímavosti, obzvláště s ohledem na obsah lepku kvůli těsnění v čelech sudů) a další o kaloriích ve víně. A teď to začíná vypadat, že nově (resp. do roku 2022) bude mít pivo, víno i destiláty povinnost uvádět na vinětě složení a nutriční hodnoty, včetně kalorií. V současnosti mají nápoje s obsahem více než 1.2 % alkoholu (překvapivě) výjimku a oproti ostatním potravinám tyto údaje uvádět nemusí. Byť někteří producenti, především se to týká piva (a například na vinětách v UK supermarketech někdy i vína), se o ně podělí dobrovolně. V USA je najdete u vín s méně než 7 % alkoholu, povinně tedy kupříkladu pro leckterá Moscato d’Asti. Zajímavé určitě bude, které všechny přidávané látky budou dle OIV na seznamu pouhých „processing agents“ a nebude tedy nutné je v seznamu použitých ingrediencí uvádět.

Zobraz celý článek →