SP68 aneb někdy i červený nerez potěší

Včerejší den byl vinně poměrně náročný a načerpal jsem materiál nejméně na tři články, můžete se těšit na růžovky, družstevní Alto Adige i naturální Španělsko. Možná trochu paradoxně se mi dneska chce nejvíc napsat o víně, kterého jsem si dal sklenku k večeři při čekání na začátek poslední degustace. Arianna Occhipinti (web, bezva profil na stránkách dovozce), tedy více než sympatická bio(dynamická) vinařka ze Sicílie, a její základní červené, SP68 ročníku 2013. Směska odrůd Frappato a známějšího Nero d’Avola, spontánní fermentace a delší macerace na slupkách, školení půl roku čistě v nerezu a lahvováno bez filtrace. Psal jsem o bílém ze stejné řady a také naprosto geniálním Il Frappato, dnes tedy další díl skládačky.

Zobraz celý článek →

Burgundská šardonka a moravský pinot

Před včerejší náročnou degustací Chardonnay, o které tu určitě bude řeč časem, jsem se stylově zavínil sklenkou bílého Burgundska. Konkrétně to bylo vesnické Pernand Vergelesses 2012 z Domaine Pavelot (web; momentálně Luc a jeho sestra Lise Pavelot, jméno je v obci dost obvyklé a má zde tradici), menšího bioproducenta (už skoro deset let, certifikováni od roku 2009) sídlícího právě v malebném Pernand Vergelesses a připravujícího vína z devíti hektarů vinic jen v blízkém okolí. O doméně napíšu asi něco víc po dalších lahvích, protože první víno mne zkusit vyšší apelace nalákalo. Bílá kvasí spontánně obvykle už ve dřevě, i pro vesnické víno malá část sudů nových. Citronová barva. Čerstvá, svěží, energická vůně. Citrusové, minerální, decentní máslová krémovost a toastový tón, čisté, příjemné, seriózní. Projev se opakuje v suché čisté šťavnaté velmi pěkně postavené chuti, citrusově ovocné, trochu krémovosti, svěžest, energie, dotyk minerální slanosti v delším závěru. Baví dost. Maloobchodně u Winelink osm stovek.

Zobraz celý článek →

Trocha vinné statistiky

Médii, včetně mainstreamových, proběhla zpráva, že Čína se dostala na druhé místo v ploše osázené vinicemi. Momentálně pěstuje hrozny na 799 tisících hektarech a neustále letí nahoru, do prvního Španělska s 1.02 milionu hektarů jim ještě něco zbývá. Pokud jde ale o roční produkci hroznů jako takových, tak ta je v Číně nejvyšší na světě už hezkých pár let a stále stoupá, žádné druhé místo! Každopádně osázená plocha neříká nic o počtu keřů (ve Francii bývá počet na hektar vyšší), výnosu z jednoho keře (zde vede Čína) a navíc zdaleka nemluví jen o produkci vína. Ve Francii drtivě převažuje zpracování hroznů na víno (a další produkty z něj), zatímco v Číně je velmi významná produkce stolních hroznů i zpracování na další produkty. Podobně jedny z největších výsadeb na světě má Turecko a Írán, ale jen jednotky procent vypěstovaných hroznů zpracují na víno, zbytek se prodá v čerstvé podobně nebo jako sušené rozinky.

Zobraz celý článek →

Mas de Daumas Gassac

O vinařství Mas de Daumas Gassac (web) jsem se tu zmiňoval v minulosti již několikrát, jejich víno považováno za jeden z vrcholů produkce Languedocu a na domácím trhu jej bylo možno ochutnat v sortimentu hned několika dovozců. Nyní se ustálilo u firmy Kupmeto, která minulý týden, za účasti zástupkyně vinařství Victorine Babé, uspořádala průřezovou degustaci včetně malé vertikály prvního vína. Udělat si obrázek o kvalitách a přístupu vinařství šlo tak docela dobře. Ve zkratce o podniku, detailněji vše mají na webu, než se vrhneme na vína. Založili ho v oblasti Hérault v roce 1970 Véronique and Aimé Guibert při hledání nového domova, název je spojením jména původního majitele usedlosti, Daumas, a řeky Gassac protékající místním údolím. Původní záměr byl na pozemcích pěstovat všechno možné, díky nadšení geologa Enjalberta nakonec vše primárně směřovalo k révě a vínu.

Zobraz celý článek →

S čím oslavit třetí narozeniny?

Dneska jsou to tři roky, co se nám převrátil život naruby, narodilo první dítě. Tenkrát jsem měl různá neblahá tušení, co to udělá s blogováním o víně, ale naštěstí se nic hrozného nestalo :-) A teď přemýšlím, jaké víno otevřít na oslavu. Dítě samozřejmě nedostane nic, i když bývalo tradicí v některých civilizovaných zemích (rozuměj Francie či Itálie) i takhle malým dětem podávat víno hodně zředěné vodou. Alespoň si s námi přiťukne, jak nás se sklenkami vidí (což je třeba ve Skandinávii prý obrovský prohřešek a i jinde se hodně řeší, zda by dítě mělo vidět rodiče pít alkohol…), tak moc chtěl svoji, výborně se pro tento účel hodí plastová sklenka co prodávají v Anglii rovnou s vínem. Tvarově ideální není, časem budeme muset přejít na něco jiného aby si nedělal špatné návyky, ale prozatím stačí. Akorát jak furt pijeme bubliny, tak chce „taky pěnu“, takže mu pěním jablečný mošt. Co naděláte…

Zobraz celý článek →

Supertoskánec, Champagne a znojemský ryzlink

Včera jsem otevíral jednoho supertoskánce, Fattoria Pogni a jejich Gorgoli 2011. O lahvi mi dovozce říkal, že ji teď „řeší“, někoho víno vyloženě nadchlo a chtěl by znát ještě další názor. No ujal jsem se toho, že jo :-) Zatříděno jako IGT Toscana, 70 % Sangiovese a 30 % Cabernet Sauvignon, 11 měsíců v 225l barrique sudech. Tmavší rubínová barva, nic vyloženě hlubokého. Sladce ovocné ve vůni, černý rybíz, lesní ovoce, až do sladkých džemových tónů, trochu káva, efektně líbivější projev. Po pravdě evokuje víc než co jiného některé lepší směsky s cabernetem třeba z Chile než klasický starý kontinent. Suché, středně plné, pěkné kyseliny a třísloviny, velmi solidní stavba a délka. Čistě udělané, pěkně ovocné, vyvážené, již teď úplně přístupné a dobře se pije. Jen v chuti, oproti sladkosti a výraznosti vůně, působí jakoby trochu řidším dojmem, člověk by očekával něco hutnějšího (byť stále je plnější než ročník 2010).

Zobraz celý článek →

Degoržování, staré sladké bubliny a jedna otázka bez odpovědi

V Champagne se momentálně vede debata o tom, zda zavést povinnou dobu ležení lahví po degoržování (odstřelení kalů po druhotné fermentaci v lahvi), určitý počet měsíců po který se vína musí uklidnit než půjdou na trh. Současné apelační předpisy specifikují dobu zrání na kalech ale toto ne. Přitom většina dobrých producentů sama od sebe nechává vína několik měsíců uklidnit, protože je to pro výsledek přínosem. A velké bubliny leckdy potřebují dále zrát v lahvi ještě nějaký ten rok, čerstvá degoržování nabízejí znatelně méně zajímavý projev. Decanter píše, že sklepmistři jsou spíše pro zavedení nějaké té povinné doby ležení. Zatím se nemluví o žádném konkrétním čísle (předpokládám, že by nakonec šlo jen o něco jako 3 měsíce), ale určitě se časem návrhy objeví. Bohužel zatím žádné náznaky, že by vznikla povinnost uvádět alespoň zhruba datum vlastního degoržování na viněty (i kdyby třeba jen jako kvartál roku), sice o tématu i top vinařství mluví, ale jen zlomek se do toho pustí. Ostatně o tom jsem psal nedávno detailněji.

Zobraz celý článek →

Castello di Rubbia a nejen výtečná Vitovska

Včera odpoledne uspořádala společnost Vins de France moc zajímavou degustaci vín ze dvou italských vinařství. Obě si myslím zaslouží samostatný zápisek a dnes začneme u Castello di Rubbia (web) ze San Michele del Carso v provincii Gorizia, tedy oblast Friuli-Venezia Giulia. Podnik zastupovala přímo majitelka, Nataša Černic. Jde o vlastně docela nový projekt, až z konce devadesátých let. Samotný strategicky umístěný (což mimo jiné znamená, že byl těžce poškozen v I. světové válce) hrad Rubbia je momentálně renovován. Pokud jde o vinice, tak na místní červené železité půdě hospodaří na 13ha (při zhruba 9800 keřích na ha) s příklonem k ekologickému zemědělství, odrůdy pěstují především lokální – Vitovska, Terrano a Malvasia – s drobným podílem Cabernetu Sauvignon.

Zobraz celý článek →

Popíjení v Českém ráji

Uplynulý víkend jsem strávil s rodinou a davem přátel v Českém ráji. Hned na úvod mohu všem doporučit ubytování U Housenky, hlavně pro větší skupinu s dětmi naprostá paráda. Čas jsem plynule rozložil mezi péči o děti, pojídání grilovaného masa a dalších pochoutek, povídání do pozdních nočních hodin o všem možném, běhání (v oblasti je to věčně nahoru a dolů, takže šlo o trénink psychické odolnosti vůči plazení do kopce, obzvláště v kombinaci s nevyspáním, plným pupkem a zbytkovým alkoholem) a samozřejmě konzumaci vína! Navezl jsem takový trochu divoký mix všeho možného a sledoval, co lidem víc chutná, co je u těch vín případně zajímá a tak podobně. Běžní konzumenti řeší trochu jiné otázky než vinní nadšenci, se kterými popíjím přeci jen častěji, ale tolik se zase neliší.

Zobraz celý článek →

Další chutná frankovka z Mátry

Až jednou má frustrace z cen burgundských vín, v kombinaci s neustávajícími zklamáními ve snaze najít podobně zajímavé a dobré pinoty jinde, dosáhne vrcholu, tak začnu pít ještě víc frankovky. Skleničky na to měnit nemusím :-) Naposledy jsem otevíral fajn kousek z Mátry, Tavasszal a föld („půda na jaře“) 2012 od vinaře jménem Karner Gábor. Je to jen nedávno, co jsem tu psal o jeho velké frankovce, tahle je o třídu níže (v rámci jeho frankovek řekněme „střední třída“) ale furt výtečná. Uzavřeno pod šroubovým uzávěrem v burgundské lahvi.

Zobraz celý článek →