Relikty minulosti s Buškem z Velhartic

Každý rok na podzim se vínomilci lačně vrhají po Beaujolais Nouveau či Svatomartinském, čerstvých vínech aktuálního ročníku. Po zbytek roku, ač nabídka obchodů stále překypuje hlavně mladými víny, uznáváme staré moudro, že víno potřebuje čas. A že těmi nejlepšími jsou vína stará, lahvově zralá, archivní, nejlépe snad ze zaprášené lahve s vybledlou vinětou. Ostatně často uslyšíte „zrát jako víno“ jakožto ocenění pozitivního vývoje. Neplatí to vždy, ne každé víno se hodí k dlouhodobému zrání, spíše přesně naopak. Jen malé části zrání v lahvi více než pár let (či dokonce jen měsíců) jakkoliv prospěje. Podstatná část současné vinné produkce, vína lahvovaná do pár měsíců po sklizni, obvykle nemá větší potenciál než nabídnout čerstvé ovocité vůně a chutě a je určena k okamžité spotřebě. A platí to už nějaký ten pátek.

Zobraz celý článek →

Oblíbené viněty

Na včerejší degustaci Jury ve Fajnšmekru, ze které bude určitě celý report, padla i jedna naprosto logická věc. Pro vinotékaře může výběr vína do sortimentu ovlivnit, krom základních faktorů jako je kvalita obsahu lahve, také viněta. Holt prodat hnusně/divně/levně vypadající víno dá trochu víc přesvědčování, víc času a práce. Tak jsem si říkal, které viněty mi vlastně z domácích i zahraničních vinařství přijdou nejpovedenější, mám nejraději. A ač mám rád různé moderní kousky a nezvyklá balení, mezi finalisty by se povětšinou dostala starosvětská klasika, pokud je samozřejmě dobře provedená. Takže mne samozřejmě baví viněty od Leroy z Burgudnska, viz titulka, a nadšen jsem z poslední generace, jen decentně zjednodušené od dob minulých, vinět Müller-Catoir z Pfalze. Z Bordeaux mne vždycky bavilo Château Palmer a invertované Alter Ego, ač normálně různé zlacené viněty fakt nemusím. Dost mne zaujala série vinět rakouského Gutt Oggau, v případě některých tváří poměrně odvážných :o) Z domácích vinařství v poslední době dost vyčnívá poslední verze vinět od Milana Nestarce a svou jednoduchostí vzhled lahví (o obsahu to nejde říct ani v nejmenším) Oty Ševčíka. Abych nezůstal jen v Evropě, tak z nového světa mne zaujal Merryvale Profile, na Napa Valley nejen viněta ale i víno. Vše viz fotky níže.

Zobraz celý článek →

Provinile s voňavým červeným slaďákem

V rámci specifické lidské úchylky neustále vytvářet nějaké žebříčky prakticky čehokoliv jsem se nedávno snažil vybrat své nejoblíbenější filmové scény. A tak nějak zjistil, že u vína se možná zaměřuji na „umění“ a různé okrajové směry, ale u filmů se do výběru obvykle prosazovala ta největší filmová popina, žádné delikátní záležitosti, ale různé monumentální bitevní scény a klasické momenty z blockbusterů. Do žebříčku se propracovala i jedna „guilty pleasure“, nákupní scéna z dnes již tradiční vánoční pohádky, prostě Pretty woman walkin' down the street… A říkal jsem si, jestli mám něco takového u vína, nějaký styl/producenta, kterému rád podléhám, ale moc o tom nemluvím, trochu se za to stydím. A asi bych našel…

Zobraz celý článek →

Růžové až červené šumivé z Jury

V uplynulých dnech jsem aktivně slavil narozeniny a svátek, při té příležitosti otevřel několik fajn vín. Jedním z nich bylo první setkání s Crémant du Jura Rosé Brut od Domaine Pignier, jednoho z mých oblíbených producentů (mám na balkoně jednu hlavu Savagninu přímo od něho a vypadá to, že přežila deště, vedra i kroupy a chytla se) a jednoho z málo producentů pravidelně zastoupených i na našem trhu. Je to navíc biodynamik a většina jeho vín má „něco“ navíc, byť Jura obecně produkuje dost charakteristická a zajímavá vína. Od tohoto vína jsem čekal klasickou suchou příjemnou jurskou šumivku, ale dostal vlastně mnohem víc.

Zobraz celý článek →

Nejen mladé německé ryzlinky s Vinonautem

Minulý týden uspořádal Ivan Dramlitsch aka Vinonaut neformální ochutnávku čerstvých závozů do sortimentu a pár vín, o kterých teprve uvažuje. Šlo především o Riesling ze středního Porýní (Mittelrhein) ročníku 2012, relativně čerstvě lahvované vzorky a teprve na počátku cesty, a na srovnání pár jedenáctek. Mladý nový ročník vypadá slibně, alespoň pokud jste ryzlinkofil „tvrďák“ – vína jsou pěkně ovocitá, s klasickou výraznější kyselinou co všichni máme tak rádi, intenzivně minerální, nijak mohutná a přihřátá, spíše štíhlejšího stylu (nerozvalují se do šířky, jdou na to přímo, ale uvnitř jsou koncentrovaná dost). Celkem jsme projeli osmnáct vzorků, ve sklípku Le Caveau na Žižkově (mimochodem tam končí a nově pojedou už jen ve vinotéce/vinárně/kavárně na Jiřího z Poděbrad) posloužila v obludně horkém dni taková záplava rýňáků jako perfektní klimatizace :-)

Zobraz celý článek →

Chlazení základní Dobrou vinicí

V rámci snah přežít odpudivá vedra předchozích dní jsem otevřel tři vína z Dobré vinice. O Créme de Pinot noir 2011 jsem tu již psal z narozenin Veltlínu, láhev doma byla o dost sušší a hodně fajn, u tohoto typu vína prostě budou výraznější rozdíly. Padla láhev Kambrium cuvée 2011 (Veltlínské zelené 50 %, Ryzlink rýnský 30 % a Sauvignon blanc 20 % z velmi malých výnosů), školeno ve starších dubových sudech kde proběhla i malolaktika. Hlubší žlutá barva. Příjemná aromatika, květinové tóny ale důrazněji žluté ovoce, až krémový dojem, decentně mineralita.  Suché, kulatější v chuti, teplejší, delší, kyselin dost ale mohlo být klidně o chlup více, uhlazenější. Jakoby serióznější než si tohle cuvée pamatuji, pocitově stylem k pinotovým směskám z Dobré vinice než k VOC znojemským odrůdám, spíše než do letního tepla jen tak na osvěžení vhodné do pěkné klimatizované restaurace.

Zobraz celý článek →

Preference pro korková vína, šroubovací korek, největší vinné značky, seznamka pro vínomilce

Obrovská skupina konzumentů vína nepozná jednu z jeho základní vad, tzv. korek. Vadná vína jim mohou přijít jiná než si je pamatují, zvláštní, ale určitě ne nepitelná. A pak je tu skupina lidí, kterým tato vinařem rozhodně nevyhledávaná podoba vína nejen nevadí, ale dokonce jim chutná. Kolik takových je? V časopise Food Quality and Preference (pochází od Sensometric Society a European Sensory Science Society, mimo jiné jde momentálně o zlatý důl textů o efektu obalu na konzumenta, vlivu nápisu „bio“ a podobně) proběhla studie, bohužel na docela malém vzorku, která říká, že korek vyhovuje možná až deseti procentům konzumentů! Cítím podnikatelský záměr ;-) Pokus proběhl na šardonce, do které bylo TCA dodáno uměle v různých koncentracích, detaily má na webu W. Blake Gray. Možná by to chtělo ještě zjistit, jak se milovníci korkové vady cítí, kdy na ně ze všech stran útočí nové uzávěry slibující stoprocentní ochranu před touto specifickou vůní/chutí :-)

Zobraz celý článek →

Osvěžení šumivým ročníkovým safírem

Jakožto poněkud severský typ současné počasí nezvládám úplně dobře (jistě k tomu přispívá i tuková pokrývka, která mi krásně umožňuje přežít v zimě a koupat se i v hodně studeném vodě, jako mrož třeba, ale na sluníčku nic moc teda), už i o mobilní klimatizaci jsem uvažoval, ale nebudu přispívat k explozím trafostanic. V rámci večerního ochlazování jsem otevřel kupříkladu Champagne Louis Barthélémy Brut Saphir 2002 (web), suché ročníkové šampaňské relativně mladého moderního domu z Aÿ, který k nám dováží Kupmeto. Pravidelně je ochutnávám na každoroční přehlídce dovozce, všechna vína jsou dobře udělaná a bezproblémová a s jasným charakterem, byť jim obvykle pro mne chybí nějaký X faktor (něco jsem psal dříve). V téhle konkrétní směsce dominuje Chardonnay s přídavkem Pinot Noir, jde o výběr z lepších poloh než u jejich základu, zpracování čistě v nerezu, na kalech v lahvi okolo šesti let. Osvěžilo?

Zobraz celý článek →

O vínech z Madeiry nad výtečnými vzorky

Madeira a sherry mají společnou jednu nemilou záležitost – jejich názvy se označují určité projevy, kdy se víno zvrhne kam nemělo (madeirizace, sherried, oboje často nesprávně používané pro různé formy oxidace vína a připečených projevů). Ale pokud je toto „zvrhnutí“ kontrolované, na tom správném vinném základě a po dostatečně dlouhou dobu, pak… mmmmmm… :-) Původně jsem se tu chtěl věnovat nyní asi nejopomíjenějšímu (bohužel nutno říct, že právem) z klasických fortifikátů, Marsale, ale minulý týden si udělal příjemný výlet do Brna na ochutnávku Madeiry a odrhnu nejprve poznámky k ní. Madeira je přeci jen slavnější, možná i díky ostrovu jako významné turistické destinaci, a ač si prošla spoustou problémů a styl vín za uplynulá staletí významně proměnil, stále má co nabídnout.

Zobraz celý článek →

Fajn pinot a velmi pitelná frankovka

Někdy mám pocit, vždycky krátce po pravidelném přechutnávání domácích rulandských modrých v pěti letech věku, že si od téhle odrůdy v naší podobě budu muset dát chvilku pokoj. Ale nakonec stejně podlehnu :-) Vína ze Spielbergu (web) vyloženě nevyhledávám, ale měl jsem s nimi poměrně dobré zkušenosti (hlavně mi přijde, že neujíždí tolik na cukrech a umí fajn červená) a v restauracích se jich rozhodně nebojím, ba naopak. Spielberg Pinot Noir „Austerlitz“ 2009 výběr z hroznů (trať Hrbiny, vinice Dubová) jsem měl už dříve na srovnávačce odrůdy v Bořeticích, kde opravdu neoslovil. Druhá zkušenost doma byla o dost pozitivnější. Barva již trochu naleželá a nic vyloženě tmavého. Vůně odrůdu i původ prozrazuje, což je sympatické :-) Není úplně přímočará, dá se s ní hrát. Ovoce do peckovin, něco sušených brusinek, již nazrálejší, i přes teplejší dojem stále svěží, dřevo nijak vlezlé a dobře doplňuje, kávový tón. Suché, spíše plnější, ovocité, rozumně dlouhé, osvěžující kyselina, nijak složité ale pěkně postavené, solidní kousek a nadprůměrný představitel odrůdy v kontextu Moravy. Klidně bych zvládl o chlup méně alkoholu, vůbec si nemyslím že by skvělé domácí červené musel být nutně výběr z hroznů a nestačí pozdní sběry, ale láhev jsme vypili s chutí. Schválně, jak to bude vypadat za rok :-)

Zobraz celý článek →