čtvrtek 9. července 2009

Jurský park – nebojte se vínosaurů!

Když jsem se včera snažil na poslední chvíli sehnat ještě alespoň jednoho člověka na ochutnávku vín z regionu Jura, dorazilo mi v jednom z odmítnutí toto: „docela mne to mrzí, byl jsem na ta vína zvědavý, i když se jich samozřejmě trochu bojím“. Je to tak, vína z regionu Jura to tu nemají lehké. Leckterý dovozce už pár lahví na trh vypustil, ale tím také skončil, zájem byl spíše minimální a náklady na prodej jedné lahve zbytečně vysoké. Sem tam má někdo v sortimentu třeba legendární Château Chalon (asi spíše proto, že je slavné a šance jednu předraženou láhev střelit vyšší než nulová), ale nějak systematicky produkci Jury nepokrývá snad nikdo. I proto mne dost potěšila degustace, kterou uspořádal Jiří Matějka pro své známé a další vinné nadšence. Jelikož vína vozí hlavně pro sebe, mohl si dovolit přivézt nejen Juru, ale ke všemu biodynamickou, tenhle termín je tu taktéž obalen spoustou fám (něco jsem psal dříve). Na řádcích následujících se pokusím nějak zreprodukovat své dojmy a snad doplním i nějaká zajímavá fakta.


O tom, čím se Jura proslavila, jsem u jedné lahve již něco psal, na úvod vás tedy musím odkázat právě do toho staršího článku. O třech vzorcích Jury jsem se zmiňoval i v reportu z degustace firmy Royal Crafts. Dnes bude řeč o vínech hned devíti, které mapují průřez většinou vyráběných stylů. Domaine Pignier, jak jsem již napsal výše, je vinařství biodynamické (certifikováni Ecocert / Demeter), velmi tradiční, hospodařící na 15ha v okolí usedlosti a navíc disponující sklepy ze 13. století, které zde vybudovali (mimo jiné taktéž vinařící) kartuziáni. Vinařství toho o sobě neprozrazuje moc, pouze (podobně ostatně Jura jako taková) odkazují na zodpovědnost, kterou mají při udržování vinařské tradice. Jak vypadají vína z velmi specifických půd Jury a dost možná místa, kde se ve Francii pěstovalo víno vůbec nejdříve?

Na úvod degustace přišel Cremant du Jura rosé brut, vyrobený z hroznů odrůd Pinot Noir a Poulsard. Víno hezky jahodové barvy, kde jahody najdete i ve svěží, přímé a příjemné vůni. V chuti suché, krásně řízné a pinot nezapírající, čisté, svěží, překvapivě docela dlouhé. Nečekaně přístupný styl a dost povedené růžové bubliny. Myslím, že na odbourání zábran a úvodní naboření jurských i biodynamických mýtů ideální :o)

Pinot Noir 2007, odrůda domovem v Burgundsku (které je ale vzdáleno jen kousek), se prezentoval ne úplně tak, jak ho znám. Jako víno tenčí a lehké, s barvou dost netypického odstínu (fialovo-růžová), zajímavou ovocnou vůní na první dojem mimo klasický projev odrůdy, pocitově jsem neustále brousil někam k mladým Beaujolais. Víno je to příjemné, suché, lehounké, trochu trpčí. Hezké zahradní pití, ale jinak mi moc nesedlo. Vinařství pěstuje tuhle odrůdu na vyšších částech vinic, sklízí ručně, fermentace probíhá přibližně měsíc za použití pouze přírodních kvasinek a víno následně zraje 8 – 12 měsíců v použitých sudech. Čiří se vaječnými bílky.

Trousseau 2007 poprvé představilo odrůdu pro Juru typickou, bohatou na třísloviny, pevného těla, výrazné aromatiky a schopnosti vyzrávat mnoho let (kdy se postupně posunuje od projevu ovocného k tónům spíše zvířecím). V podání tohoto vinařství, a je pravda že se chutnalo víno velmi mladé a vyloženě na začátku své cesty, šlo o Trousseau hodně světlé barvy, ovšem s krásně výraznou ovocnou vůní, malé červené peckoviny a k tomu maliny, později tóny jakoby uzené a trochu divočejší. V chuti suché, živé až skoro „perlivé“ na jazyku, zatím především dost mile ovocité, ale s hezkou strukturou, dochutí a potenciálem se rozvíjet.

Trousseau „Les Gauthières“ 2007 pak pochází z jedné konkrétní vinice, nebylo filtrováno a vyrobeno je v podstatě bez síry (hrdlo je, možná právě kvůli tomu, celé pořádně zataveno do vosku). Opět čistá krásně ovocitá vůně, ovšem o něco hlubší a „tmavší“ než u předchozího vzorku, velmi příjemná. Postupným mícháním a hraním ve sklence se otevírají jemné delikátní tóny, tohle víno toho má (pokud velmi dobře skladováno a zvládne to) dost před sebou. V chuti hodně výrazné, svěží a mladičké, lesní maliny a snad borůvky, živost a nespoutanost, hodně povedené.

Chardonnay 2007 „á la Percenette“ pochází z místních slavných břidlicových vinic a prezentuje jednu z mnoha podob, které dokáže tato odrůda dosáhnout. Zlatavější hlubší barva a bohatá komplikovaněji ovocná vůně, až sladce přezrálá, trochu do máslových sušenek, ale ne utahaná. V chuti perfektně suché, s krásnou kyselinou a mineralitou, elegantně zapracovaným dřevem, decentní nasládlou linkou, pěkně dlouhé, plnější a dost efektní pití, které bude určitě dále pěkně zrát. Víno celou svou cestu podstupuje ve dřevě, fermentuje i zraje po dobu 12 měsíců v 228l dubových sudech, navíc dochází k promíchávání kvasnicových kalů.

Chardonnay 2005 „Cellier Des Chartreux“ je obrovský skok „jinam“ a vlastně první víno, které prezentuje důvody obav a častého nepochopení Jury. Jde o víno, které má reprezentovat dlouhou tradici tohoto rodinného vinařství a specifika terroiru Jury. Víno leží v sudech tři roky a jde o typicky oxidativní záležitost se všemi jejími jablečnými slupkami, pro které by jej někdo možná bez dalšího zkoumání vylil jako víno s vadou. Ovšem stačí se trochu soustředit a vyloupne se i bedýnka jablek čerstvých, na zimu uložených, a další vrstvy komplikovanějších aromat. V chuti perfektně suché, efektní, výrazné, oříškové, čisté, svěží a dlouho doznívající. Jestli má někdo rád suchou fino sherry, tohle ho nadchne :o)

Savagnin 2004 je takové „malé vin jaune“ (viz ten starší článek), pod vrstvou kvasinek zraje 48 měsíců. Zlatavější a efektní barva, na první ovonění hodně obskurní oxidativní záležitost, do které když se ale ponoříte, nabídne toho opravdu hodně. Bylinky a vůbec různé sušené poživatiny, chlebová kůrka a otevřený chlebník, v některých momentech chleba s medem, který už se trochu rozkvasil a někdo ho jemně poprášil lakem na nehty :o) Vůní i chutí se táhne jedna výrazná linka, které mi něco hodně připomíná, ale štve mne tím, že vůbec nevím co. Holt celá láhev na zkoumání doma to jistí. Víno je to suché, velmi intenzivní, svěží, dlouhé, dřevité, klasické. Buď si tenhle styl zamilujete, nebo vám nic neřekne. Risknete to? :o)

Macvin du Jura nás přenesl do hájemství sladkých chutí, jedná se o směs hroznového moštu fortifikovanou pálenkou z matoliny (marc, obdoba grappy) a vyzrávanou několik let ve dřevě. V poznámkách mám „totální matolino-medový úlet“ a ten to taky je. Máte rádi med, čerstvé hrozny a grappu? A když je to dohromady? :o) Medovost je tam společně s bylinkami, květinami, plástvemi a nejspíše i nějakou tou včelou. V chuti je to teplé, sladké, hodně intenzivní, koncentrované.

Závěr patřil Vin de Paille 2002, v podstatě „slámovému vínu“. Hrozny odrůd Chardonnay, Savagnin a Poulsard se v tomto vinařství sbírají před hlavní sklizní, už někdy v září, a následně vysychají v dobře větraných prostorách do března. Výsledkem je víno zlatoměděné barvy, úžasné sladké bohaté vůně, decentně oxidativní s nějakou tou těkavkou, komplexní, zajímavé. V chuti explozivně sladké ale zároveň drženo na uzdě kyselinou, kořenitě pikantní a hodně dlouhé. Výborný slaďák. 

Jiří Matějka prezentoval ještě kedlubnu ze své zahrádky a krom vín byl k dispozici naprosto báječný olej z Tenuta di Capezzana, o tom jsem již dříve básnil a nejspíš budu znovu :o) Prostě fajn večer a některá z těch vín, pokud tedy nějaká zbyla, rád doplním do svých zásob. Výhoda je, že až je pan Matějka rozprodá/vypije, bude mít důvod jet do Jury znovu a přivézt další kousky, třeba i zralé Vin Jaune (na téhle degustaci nebylo, Domaine Pignier mělo jen poslední ročník a ten prý naprosto nebyl připraven k pití). Jura má co nabídnout, očividně nejen v těch klasických oxidativních vínech. Jen víc takových akcí a lidí, kteří sem dovezou něco ne úplně obvyklého a rozšíří ostatním jejich vinné obzory. Díky!

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails