Čechy opomíjené, biodynamika pro odpůrce, čtení na dlouhé večery

Dokončuji teď článek na téma vinařské oblasti Čechy pro hospodářky, zase taková ta dvoustránka spíše s nějakými obecnými informacemi a důvody, proč se zrovna o tahle vína zajímat. V článku apeluji na konzumenty, aby vínům z Čech dali šanci, pili je častěji. Včera večer jsem si ověřoval některá vína, u kterých uvažoval o doporučení k nákupu (zase jeden článek, kdy jsem utratil za výzkum více než dostanu za text :o), a uvědomil si, jak sám málo česká vína piju. Jistě, mnohanásobně častěji než běžný konzument vína v ČR, ale stejně málo. A není to jen komplikovanější dostupností (+ teď dvěma problematickými ročníky, kvalitou či množstvím připraveného vína), ale… čím ještě? Blbej jsem! Z trojice Žernosek na fotce mne nakonec bavil nejvíc asi moc pěkně udělaný a již trochu uleželejší pozdněsběrový Ryzlink rýnský 2009 z vinice Pod Lovošem, takový trochu alsaský v projevu, ale i Tramín stejného ročníku a místa původu byl výtečný (byť trošku kyseliny navíc by mu neuškodilo), aromatický, výrazný, zajímavý. Výběrový Pinot Noir 2009 (Slaný, Ovčáry) takový… normální, trochu přezrálejší ve vůni, ale velmi slušně postavený v chuti. Cuvée 12 od Krause se od lahvování dost zlepšilo, ze začátku mne moc nebavilo, ale teď je to hodně slušné základní víno na „jen tak“ pití, s hezky výraznou českou kyselinou. Kdy naposledy jste měli víno z Čech vy?

Zobraz celý článek →

Italská matolinovice ze šampaňských hroznů

Jsou chvíle, kdy strašně snadno podléhám marketingu. Kupříkladu mám moc rád pálenky z matoliny, všelijaké ty Marc de… ve Francii a grappu v Itálii, hlavně varianty nějakou dobu školené v dřevěných sudech (manželka naopak ujíždí na těch úplně čirých brutálních variantách). Na letošním Tastes of the World jsem si projel všechna vína z odrůdy Pinot Noir (byť samozřejmě neodolal přechutnat cabernety z Číny a tak) a také nějaké destiláty, v rámci hledání různých podob pinotu nešlo vynechat jednu matolinovici. Jen kvůli odrůdě bych ji možná nezkoušel, ale výrobce je poměrně uznávaný a hlavně… hrozny pocházejí od mého oblíbeného producenta šampaňského. Italský výrobce pálenek, který používá hrozny z Francie… taková krásná spolupráce dvou nejvýznamnějších vinařských zemí Evropy (a tím pádem i světa ;-). Ale spíš bezva marketing, který dokáže zasáhnout širší skupinu lidí, než jsou jen typičtí zákazníci jejich grappy (dělají třeba pálenku z matoliny od Jožky Gravnera a kupa dalších zajímavých věcí. Domů jsem si odnesl láhev od Capovilla distillati, jejich Acquavite di Vino Pinot Noir 2008 ze suroviny pocházející od šampaňského domu Billecart Salmon.

Zobraz celý článek →

Kolaudační popíjení pár fajn vín z Moravy

Důvodů, proč spáchat domácí degustaci (a klidně i ve stylu „co kdo přinese“, pokud se nebojíte občasného rytíře, medvěda či šepotu), se vždycky najde dost. Včera, k osmadvacátému říjnu, byla dobrá příležitost k přelíznutí vín z bývalého Rakousko-Uherska. Dneska večer tomu můžete říkat oslava úplňku. Jo chápu ty stížnosti, že někde (Praha) se máme skvěle, protože jsou tu kvanta degustací, ale jinde aby podobné akce pohledal. Ale ty akce jsou tu proto, že je o ně zájem. Tlačte na vinotéky, však se teď množí jak botrytida po dešti! A pokud to nepůjde, prostě zkuste sehnat pár podobně postižených lidí a něco uspořádat sami. V sobotu jsme se zase sešli u Evas pod průhlednou záminkou kolaudace, dle očekávání se pila (= rozumný obsah sklenic, žádné malé degustační dávky) hlavně vína z Moravy. Letem světem z poznámek, bylo to moc zajímavé!

Zobraz celý článek →

Italské DOC(G) plastové, den šampaňského a asijské ceny Decanteru

Apelační vína Itálie, ta s označením DOC (Denominazione di Origine Controllata) a vyšším DOCG (Denominazione di Origine Controllata e Garantita) musela být uzavřena přírodním korkem, byť varianta lisovaných a lepených z přírodní korkové drti byla povolena (nemuselo jít o celokorek). Nově došlo k uvolnění pravidel, i tato vína mohou být nyní uzavřena plastovými špunty či šroubovým uzávěrem. Dobrá nebo špatná zpráva? I v rámci DOC(G) jsou kvanta naprosto běžných spotřebních vín za pár euro a vín určených k okamžité spotřebě, u kterých v tom problém nevidím. A ti nejlepší producenti se kvalitního korku nevzdají (pro některá vína ale použijí šroub, dovolil bych si tipnout), takže osobně mi to nevadí. Byť tedy plastové špunty považuji za vůbec nejhorší uzávěr vína. V průběhu let se jejich kvalita sice hodně zvedla a současná produkce třeba Nomacorcu (v těch nejdražších variantách) funguje lépe, ale stále mám u vín uzavřených běžným plastem největší podíl předčasně naoxidovaných či prostě jen chuťově divných (mimo projev, jak by chutnat mělo). A ještě se blbě vytahují a ještě hůře vrací zpět. Proti šroubu nemám vůbec nic, ani u vín serióznějšího typu :-) Ale v tomhle ohledu z řad bio/autentické/tradiční nadšenců asi trochu vybočuji…

Zobraz celý článek →

Kravák co nechutnal jako kravina

S podezřením hledím na různé speciální společné značky vína (u nás tomu často říkají Vína originální certifikace a považují, poněkud nesmyslně, za něco jako apelace ve Francii či Itálii) a podobné věci, ne vždy tyhle marketingové aktivity ústí v obsah lahve s nějakým charakterem. Pohled na Tokajskou úmluvu sdružení Modré sklepy z Nového Šaldorfu, která definuje podmínky pro novou značku Šaldorfský Kravák, Sauvignon z viniční trati Kraví hora u Znojma, ovšem vzbuzoval jisté naděje. Omezený výnos někde k 1.6 kg hroznů na keř (litr vína), komplet zpracování v areálu Modrých sklepů, bez enzymů, spontánní fermentace, naležení rmutu 8 až 24 hodin, uvedení až rok od sklizně a samozřejmě i slepá degustace vzorků aspirujících na toto označení a výběr jen těch, které splňují charakteristický projev (který je v ročníku 2011 popsán jako: „Typická černorybízová vůně, doplněná tóny přezrálého angreštu a broskve. Při podrobném zkoumání objevíte odstíny černého bezu a hluchavky. V chuti pocítíte medovost dobrého ročníku a tropické ovoce, kiwi. Víno má dlouhou perzistenci a minerální dochuť“). Pravidla nevypadala jako úplná blbost, pokud se máme bavit o nějakých charakteristických vínech z určitého místa, ve srovnání s některými VOCčky téměř malý zázrak :-)

Zobraz celý článek →

O staletích tradic nad pinotem z Languedocu

Burgundsko je typickým případem vrcholných terroirových vín, se svým systémem stovek malých apelací, hierarchií vinic, ideálními spojeními odrůd a místa, zkušeností vinařů… Když se tím člověk začne zabývat více, tak zjistí, že i v téhle oblasti je spousta toho, co považujeme za zakořeněné po snad stovky let, vlastně novinkou. Vezměte si třeba takové koně, ke kterým se dnes vinaři vrací (moc jsem jich tam neviděl, někdy je podezírám, že mají tak tři fotogenické a navzájem si je půjčují, když dorazí novináři :o). To je novodobá záležitost, dřív se ve vinicích makalo ručně (vzhledem k systému výsadeb to ani jinak nešlo) a vůz s hrozny odtáhlo možná tak volské spřežení, kůň byl moc drahý. Masivně se do vinic dostal až po První světové válce, kdy jich byl (z pochopitelných důvodů) najednou trochu přebytek. Na mnohých místech, kde je dneska slavné bílé/červené, bylo dříve vyhlášené naopak to druhé. Před staletími běžný tamní Pinot Noir připomínal spíše dnešní rosé, důvodem byla kratší extrakce na slupkách a také to, že specifické delikátnosti bylo dosaženo smíšenými výsadbami společně s Pinot Blanc a Pinot Gris a společnou vinifikaci. Ano, i legendární Romanée-Conti ještě v devatenáctém století mělo ve svých červených vínech Rulandské šedé. A je veřejným tajemstvím, že Pinot Blanc v některých červených končí i dnes, pravidla apelace to umožňují.

Zobraz celý článek →

Pinot Noir z Čech a Moravy 2007 – část II.

Asi nemá moc smysl tuhle akci představovat, základní info si můžete přečíst v reportu z první letošní části, kde jsou i odkazy na všechny předchozí ročníky. Pinot Noir, Rulandské modré, z Čech a Moravy po pěti letech od sklizně hroznů. Bylo to několik náročných degustací, ročníkem 2007 asi v „masové“ podobě končí a nadále se budeme zkoumání věnovat spíše v menší míře. Velký report z druhého kola si připravil P.J. (vypadá to, že se v mnohém zase dost neshodujeme, někdy opravdu výrazně… jsem na ta vína o hodně tvrdší), který přináší i závěr ze všech těch let zkoumání a postupně také sérii článků, které se týkají právě odrůdy Pinot Noir. Doporučuji sledovat! Já se v dnešním zápisku omezím na rychlý report z druhého kola přechutnávky ročníku 2007, série více než dvaceti takových těch slibnějších vín a několika kousků nějakým omylem nezařazených do kola prvního. A taky jeden nepříjemný závěr si z toho dovolím udělat.

Zobraz celý článek →

Pinot Meunier šumivý s vinařstvím José Michel

Vypadá to, že tenhle týden bude trochu víc o pinotu. A to nejen v podobě klasického burgundského červeného, ale i na pálenky a bubliny se dostane. A začneme právě těmi bublinami, navíc s odrůdou Pinot Meunier. To je mutant odrůdy Pinot Noir a jméno mlynářka (překlad meunier i označení používané u nás) si vysloužil díky listům, jejichž spodní strana vypadá jako poprášená moukou. Nejčastější je v regionu Champagne, sice se mluví hlavně o Pinot Noir a Chardonnay, ale Meunier je pravidelnou a důležitou součastí tamních směsí a roste na více než třetině vinic. Dozrává dříve než bratříček Pinot Noir, ale má podobné množství cukru a vínu dodává výraznější ovocitost. To, že má zároveň i světlejší barvu a více kyselin, opravdu v Champagne nevadí (a možná i pro tuto charakteristiku se v Německu používá označení Schwarzriesling, kvanta jsou ho ve Württembergsku). Šampaňská s větším podílem Pinot Meunier jsou většinou běžnější sorty, určené k rychlejšímu vypití, pro prestižní cuvée a ročníková vína se používá okrajově. A málokdy jde do lahve samostatně, skoro vždy je ve směsi s něčím dalším. Jenže… Jenže je tu několik výjimek, která tahle pravidla naprosto popírají.

Zobraz celý článek →

V8(5) nedovozová, sklizně menší, správná výslovnost whisky

Velmi slibný, nebo alespoň ambiciózně vypadající, projekt Aliance V8 se trochu rozklížil. Současných členů je pět (z původní osmičky čtyři). Zaujalo mne nedávné prohlášení: „Ing. Jiří Hort po dohodě opouští Alianci vinařů V8, poněvadž se jeho aktivity s dovozem červeného francouzského vína neslučují se stanovami tohoto prestižního sdružení moravských vinařů kladoucí důraz na výhradně moravský původ hroznů pro výrobu vína.“ Což je jistě zajímavé, viz i zde prohlášení Horta o červených z Moravy. Obzvláště proto, že Nové vinařství zase prodává červené z Rakouska (momentálně vidím v nabídce Zweigelt, ale byl i Modrý portugal a možná ještě něco). Asi se měří jiným metrem, Francie je daleko a Rakousko… to jsou přeci kolegové :o) Ono na Moravě končí tolik vína právě od rakušáků, ale i ze Slovenska či Maďarska, že už se to pomalu jako dovoz nevnímá…

Zobraz celý článek →

Týden galadegustací začal s Kupmeto

Tenhle týden je degustačně narvaný. Krom hromady klasických večerních tematických degustací (absolvoval jsem jednu bezva se Champagne, bude report) se konají hned tři „gala“, průřezové akce sortimentem různých dovozců. Svou produkci představuje Wine4you, koná se další velká prezentace Tastes of the World (až do soboty, snad stihnu) a dva dny bylo možno projíždět sortiment Kupmeto. Tam jsem zaskočil alespoň na chvilku, abych si projel hlavně novinky a udělal nějaký obrázek, co teď vlastně mají a jak zhruba to vypadá. Pár vzorků devítkových Bordeaux (třeba výtečné Batailley nebo nabušené Beau-site) mne navnadilo zase vylovit nějaké starší lahve z téhle části Francie ze sklepa, na podzim a zimu se budou hodit. Single vineyard Sauvignon blanc 2011 od Errazuriz je parádní expresivní představitel odrůdy, na můj vkus snad až drobátko přehnaný, ale myslím nadchne davy (a ve slepých degustacích by to byl hit).

Zobraz celý článek →