Jedním z vinařství, které jsem si za poslední půlrok dost pravidelně dopřával, a především s velkou radostí bral na návštěvy k přátelům a dělil se o něj, je Domaine Mittnacht Frères (web), biodynamik z alsaského Hunawihru. Trochu už jsem se tu o nich zmiňoval, ve sklenkách mi končil především jejich Crémant d’Alsace Extra Brut, teď jsem vyzkoušel i trochu výše postavený a velmi chutný Brut Nature, ale velkou radost přinášelo Rosé Brut. A vzhledem k aktuálnímu počasí si dovolím pár řádků :-) Aktuální šarže, z nedávného nákupu u dovozce Dal.Zas, je odstřel kalů v července 2022, po nejméně roce a půl zraní na kalech. Takže půjde o ročník 2020. Jde o čistý Pinot Noir připravený krátkou macerací, z biodynamických (Demeter certifikace) hroznů. Minimální síření, dozáž také nízká. Barva trochu výraznější, starorůžová, s bohatším vytrvalým perlením menších bublinek. Lákavá, efektní, slinosbíhavá čerstvá ovocná aromatika, maliny a třešně, minerální linka. Suché, šťavnaté, středně plné, červeně ovocné s trochou taninu a lehkou pecičkovou hořkostí, která ale spíš volá po dalším doušku než že by nějak rušila. Bezva kyseliny, dobrá stavba.
úterý 20. června 2023
Nechutné vedro s báječnou růžovkou
pondělí 19. června 2023
Corpinnat den aneb španělské šumivé dojmy
V sobotu se v Praze, ve vinotéce a vinném baru Wine Office a patiu restaurace La Boca, uskutečnil první Corpinnat Den. Dovozci a prodejci (Foltýn Wine, justWINE, Wine Office, GranVino.cz) zde představili 25 vín ze šesti vinařství téhle španělské asociace, o které už jsem se tu rozepisoval docela obšírně, a u dvou podniků dorazili i hosté přímo z vinařství. Z jedenácti současných členů sdružení Corpinnat byla prezentována vína šesti z nich – Gramona, Mas Candí, Nadal, Recaredo, Sabaté i Coca a Torelló. O většině těchto vinařství a jejich vínech už jsem tu psal, o některých i opakovaně a obšírně, a dneska to pojmu trochu jinak. Spíš než nějaké technikálie a texty typu „vinaří od roku abcd a mají xy hektarů“ a degustační poznámky (k některým vínům ale časem asi budou) si tu uložím svoje obecné dojmy a pocity z jednotlivých vinařství, třeba to v rozhodování zda je vyzkoušet pomůže i někomu dalšímu.
čtvrtek 15. června 2023
Chutný Picpoul a vadný Poulsard
Přiznám se, že dobrý Picpoul už jsem neměl docela dlouho, dva roky zpátky jsem chutnal moc příjemný od Mas de Daumas Gassac a celou láhev doma nějakého běžnějšího, co jsem dostal jako dárek, měl dle poznámek před roky třemi. Další se mi dostal do rukou teď. A nebyla to verze z pro odrůdu nejznámější apelace, Picpoul de Pinet v Languedocu, ale kousek z apelace (AVA) Arroyo Seco v Monterey County, tedy Kalifornie. Uloveno ve výprodeji u Californian Wines. Bonny Doon Vineyard Picpoul 2019 pochází z Beeswax Vineyard, a legenda praví, že bílá odtamtud prý vykazují aroma… včelího vosku :-) O vinařství/vinaři už jsem tu něco psal, jde o jednoho z původních „Rhône Rangers“ a odrůdě Picpoul v jeho vinicích se tedy není třeba divit :-) Ostatně v USA, na vícero různých místech, není nijak neobvyklá. Tohle víno, v burgundské lahvi se šroubovým uzávěrem, má světlejší citronovou barvu a docela diskrétní příjemnou aromatiku, jemně florální a broskvovou s až slanou mořskou linkou. Pokud jde o včelí vosk, tak autosugesce by možná zafungovala, ale ten tam úplně necítím :-) Je to úplně suché, lehkonohé (jen 11 % alkoholu a některé ročníky i méně!), s moc pěknou kyselinou, světlé peckoviny, lehká slanost a mírná nahořklost v docela dlouhé dochutí. Věk se na tom nepodepsal nijak negativně. Dost fajn elegantní pití, který bych si upřímně užil ještě víc, kdybych k němu měl mísu ústřic :-)
úterý 13. června 2023
Třikrát Oberrotweil od Weingut Salwey
Jednou z domácích pinotových stálic se u mne stalo bádenské Weingut Salwey (web, vozí Der Weinschmecker) z Oberrotweilu, vše od jejich základů mne dost uspokojuje. O vinařství už jsem se tu ostatně rozepisoval. Nedávno jsem doma otevřel tři vína střední, vesnické (VDP.Ortswein), řady. A to konkrétně Oberrotweil Chardonnay a dva ročníky Oberrotweil Spätburgunder. Doplněno ještě zkratkou RS jako Reserve. V obou případech jde o vína z výtečných poloh u obce, v případě šardonky Grosse Lage Steingrubenberg a Kirchberg a u pinotu pak Henkenberg, Eichberg a Kirchberg. Takže potenciálně hrozny pro GGčka, dokonce jde spíš i o starší keře :-) Šardonka tráví rok a půl ve větších sudech, 1200l, a červené si pobude něco přes rok v klasických burgundských 228l (po třetinách nové a první a druhé použití) a do lahví jde nefiltrované. Žádné složitosti!
pondělí 12. června 2023
Kypr, Xynisteri a Project X
Už je to nějakých šest let, co jsem se tu trochu rozepisoval o vinařství na Kypru obecně a věnoval se i konkrétním vinařstvím jako třeba Zambartas či Tsiakkas. Kypr má jedny z vůbec nejvýše položených vinic v Evropě (ale ne nejvýše, primát bude myslím patřit Tenerife, pokud mi neunikla nějaká bizarní výsadba) a díky tomu, přes odpudivé vedro na většině ostrova (roční průměr v pobřežních částech už se vyšplhal někam k 24°C), spoustu svěžích, šťavnatých vín. Za tu dobu, co jsem je v podstatě nechutnal, tam mají nějaké nové vinaře, další už bio certifikované, nově zavádí označení WineCore (Wineries of Cyprus Own-Rooted Evolution, společná značka uskupení tamních vinařů pro vína z typických odrůd a která prošla přísnějším hodnocením kvality), export tamních vín utěšeně stoupá (loňský rok o 40 %, ale stále se jedná o sotva 5 % kyperské produkce a drtivá většina vína se vypije přímo na ostrově, kam stále ale musí 3/5 vína dovážet) a vůbec se tam v oboru děje spousta věcí a celkem velké investice tečou do snah ho posunout dál a zvýšit kvalitu i prestiž.
čtvrtek 8. června 2023
Abbia Nòva a naturální Cesanese a Passerina
Už je to tři roky, co jsem tu psal o několika vínech od Abbia Nòva (web), naturálního vinařství (a také mají na tisícovku olivovníků, ořešáky a pěstují bylinky a ledasco dalšího, celkem pracují na 30 hektarech) z italského města Piglio. Šlo tenkrát jen o vzorky, které sem dopravil dovozce Víno pro Vás a chtěl slyšet názor. Pro dovoz se nakonec nerozhodl, ale teď změnil názor :-) A já tak měl možnost znovu si vína přechutnat, aktuální ročníky a hned čtyři různá vína. Dříve řečené stále platí, bratranci Daniele a Pierluca Proietti pracují na zhruba sedmi hektarech vinic s keři ve věku od 15 do 90 let, roztříštěných na mnoha různých místech. Jedou čistě, dokonce i bez síry a mědi, silně ovlivněni Fukuokou a biodynamikou. Od ročníku 2020 jsou i bio certifikováni. Zásadní je pro ně odrůda Cesanese, výsadby ostatně spadají do apelace Cesanese del Piglio, a v bílém Passerina. Ale v těch starých výsadbách jsou i další odrůdy. Ve sklepě jedou bez aditiv, jen trochu zasíří, kvasí samozřejmě spontánně a pracují s nerezem, betonem, skleněnými demižony a také staršími dubovými sudy. Název „Abbia Nòva“ odkazuje na starověkou římskou cestu spojující město Piglio s Abruzzem.
středa 7. června 2023
Příjemná přímořská směs a skvělý Riesling
Když někde vidím napsané Riesling a není to z oblasti pro odrůdu obvyklé, tak prostě… síla po zkoumání tajemných vinných zákoutí je příliš silná. A platí to i v případě, kdy Riesling tvoří byť jen část větší směsi. Takhle jsem dal, na lístku restaurace El Camino, šanci Bodegas el Miradorio de Ruiloba a jejich Mar de Gondo Blanco 2021 (Costa de Cantabria Vino de la tierra). Což je směs Riesling, Hondarrabi Zuri (aka vína Txakoli), Albariño a Godello, z mixu více poloh ale vždy nedaleko moře. Nerez a šest měsíců na kalech. Pěkná světlejší žlutá barva. Příjemná, spíše výraznější aromatika, kombinace citrusů, florální linky a peckovin, meruňky. Krémová linka. Suché, středně plné, čisté, suché a vyvážené, citrusové, slušná délka, fajn minerální tón a dobrá délka. Dost příjemné „předkrmové a rybí“ bílé, jsem rád že jsem ho zkusil :-)
úterý 6. června 2023
A když nemáte veltlín, dejte tam třeba muškát!
Na nedávné degustaci německých a rakouských (a hodně zajímavého švýcarského, určitě něco sepíšu!) vinařů z portfolia dovozce VinoVinoVino byla k ochutná i nějaká ta viniční směska. Třeba ta, kterou dělá Ingrid Groiss (web) z obce Breitenwaida ve Weinviertelu, je ukázková. „Správně“ najednou sebrané vše a společně zpracované. Gemischter Satz Braitenpuechtorff (jméno jsem si nechal dvakrát opakovat a stejně bych zas řekl špatně) ročníku 2022 je směsí odrůd Chardonnay, Müller Thurgau, Welschriesling, Grüner Veltliner, Riesling, Grauburgunder, Pinot Blanc, Frühroter Veltliner, Neuburger, Zierfandler, Rotgipfler, Sämling, Roter Veltliner, Grauer Vöslauer, Hietl Rote, Weiße Vöslauer a Silberweiße, samozřejmě z certifikovaně bio výsadeb a navíc starších, k 50 letům. Celkem 17 různých odrůd, Châteauneuf-du-Pape se může jít zahrabat! :-) A pokud máte dojem, že zrovna tenhle odrůdový mix prostě nemůže dozrávat ve stejnou dobu, tak máte samozřejmě pravdu. Něco je zralé ideálně, něco trochu přezrálé, něco nedozrálé… a v průměru to funguje :-) Deset hodin macerace, fermentace v nerezu a tam i na hrubých kalech 4 měsíce zrání a šup do lahví. Je to voňavé, lehce bonbónově sladší, žluté peckoviny a florální linka, suché, svěží, peckoviny a zelené jablko, až překvapivě vyvážené, báječně zábavné a osvěžující. Baví velmi!
pondělí 5. června 2023
Dva ryzlinky od Domaine Gilg
Za uplynulé měsíce jsme s přáteli vypili pár lahví čistě ryzlinkového crémantu z Domaine Armand Gilg (web) z alsaského Mittelbergheimu, ale vlastně ani netuším proč jsem o něm ještě nic nepsal. Je to každopádně příjemné pití, koupeno u Dal.Zas, a zbývá mi poslední láhev :-) Zato jsem ale na zkoušku koupil i nějaké jejich tichá vína, ty zase u Trejbal Wines. Tenhle od roku 2021 certifikovaně bio rodinný producent má výsadby i v Grand Cru Zotzenberg a Moenchberg, ovšem já vždycky zkouším nejdřív víno úplně základní, vinař co ho neodbývá a dělá pořádně je pro mne vždy smysluplnější. A v případě Alsaska nejde o prohibiční ceny (GC bude často stát třeba jen o polovinu víc než běžné víno, ani dvojnásobek to často nebývá), nejsme v Burgundsku, ale prostě o princip :-)
čtvrtek 1. června 2023
Víno, běh, víno, jídlo, běh…
Narazil jsem nedávno, a netuším zda na mne vylezlo na sledovaných vinných či běžeckých kanálech, na zprávu o Collette O'Hagan, 73leté irské babičce, která právě zaběhla svůj maraton č. 900, počítá jen ty oficiálně měřené a ne dalších 100+ co absolvovala sama, a začíná napínat síly k tisícovce. A furt je běhá mezi 4-5 hodinami. Docela nedávno jich dala, v rámci charitativní akce, rovnou dvanáct ve dvanácti po sobě jdoucích dnech. Au. Nesedí ji energetické gely a proteinové tyčinky, ale nedá dopustit na sklenku červeného večer před během a další po něm. A k tomu mísu nasolených hranolek s octem, sem tam i majonézou. Lidské tělo je úžasné. Vzpomněl jsem si přitom na knihu, kterou před lety zakoupil, The Marathon Chef: Food For Getting Fit (Amazon).
