Přiznám se, že dobrý Picpoul už jsem neměl docela dlouho, dva roky zpátky jsem chutnal moc příjemný od Mas de Daumas Gassac a celou láhev doma nějakého běžnějšího, co jsem dostal jako dárek, měl dle poznámek před roky třemi. Další se mi dostal do rukou teď. A nebyla to verze z pro odrůdu nejznámější apelace, Picpoul de Pinet v Languedocu, ale kousek z apelace (AVA) Arroyo Seco v Monterey County, tedy Kalifornie. Uloveno ve výprodeji u Californian Wines. Bonny Doon Vineyard Picpoul 2019 pochází z Beeswax Vineyard, a legenda praví, že bílá odtamtud prý vykazují aroma… včelího vosku :-) O vinařství/vinaři už jsem tu něco psal, jde o jednoho z původních „Rhône Rangers“ a odrůdě Picpoul v jeho vinicích se tedy není třeba divit :-) Ostatně v USA, na vícero různých místech, není nijak neobvyklá. Tohle víno, v burgundské lahvi se šroubovým uzávěrem, má světlejší citronovou barvu a docela diskrétní příjemnou aromatiku, jemně florální a broskvovou s až slanou mořskou linkou. Pokud jde o včelí vosk, tak autosugesce by možná zafungovala, ale ten tam úplně necítím :-) Je to úplně suché, lehkonohé (jen 11 % alkoholu a některé ročníky i méně!), s moc pěknou kyselinou, světlé peckoviny, lehká slanost a mírná nahořklost v docela dlouhé dochutí. Věk se na tom nepodepsal nijak negativně. Dost fajn elegantní pití, který bych si upřímně užil ještě víc, kdybych k němu měl mísu ústřic :-)
Sáhl jsem takhle do vinné chladničky po víně, za kterým stojí Stéphane Tissot (aka Domaine André et Mireille Tissot), viz můj dávný článek a vyznání z mého obdivu k jeho produkci. Odkazy na tuny dalších veskrze pozitivních hodnocení jeho vín zde není těžké dohledat. Konkrétně jsem vylovil láhev Poulsard 2016 Vieilles Vignes. Staré biodynamicky vedené keře, selekce z jílovitých poloh špičkových vinic Les Bruyères, La Vasée a La Mailloche (odkud jsem měl jedny z vůbec nejlepších klasických jurských vín, velké věci, fascinující záležitosti). Dlouhé tři měsíce macerace ve starých foudres a i dále v nich vyzrávané, nefiltrované, nesířené. Tenkrát to stálo 440 Kč a působilo jako skvělý nákup. Světlejší, již nazrálejší rubínová barva. Červená ovocitost v kombinaci s podhoubím, jistou pikantností a kořenitostí a k tomu opravdu výrazná živočišnost. Ta se projevuje i v lehčí, šťavnaté chuti se spíše uhlazeným tříslem.
Živočišnost mi úplně nevadí, u leckterých vín a v rozumné míře může dotvářet charakter, ale u takhle štíhlého lehčího pití a takto intenzivní je výsledek prostě disharmonický. Což stejně přestalo být úplně důležité, protože po pár hodinách se víno rozložilo do odporné myšiny. Mám dobrá naturální vína rád, a skvěle udělaná nesířená mohou být opravdu nádherná a tak živá a energická jako skoro nic jiného, ale pokud by to mělo vypadat takhle… prosím vás, raději zasiřte %-) Na Tissota býval spoleh, u červených ale přestal být a dnes už mám pocit, že není stoprocentně ani u bílých a bubliny občas též lehce ujedou. Nevím, nějak nemám sílu (a ochotu platit za to) přechutnat si celé aktuální portfolio, jestli už se to zase nezlepšilo a není ve správných kolejích. Každopádně pro mě zrovna tahle změna byla jedním za zásadních vinných zklamání posledních let, možná největším. Ale to už jsem tu určitě někde psal.
