Egerský pinot a Áldás býčí krev od St. Andrea

Po delší době se mi dostalo do rukou několik vín od populárního a už docela profláklého maďarského podniku St. Andrea (Szőlőbirtok és Pincészet, web) z Egeru, jednu dobu jsem je popíjel celkem často. György Lőrincz dnes provozuje nejen farmu a skoro padesátihektarové vinařství a bistro v Egeru, ale i výbornou restauraci a také vinný bar v Budapešti. Od vinařství jsem měl rád i jejich základní kousky a na tři z nich se teď znovu mrknul v nových ročnících. Csakegyszóval Egri Pinot Noir 2020 (naposledy jsem tu psal o 2016) je čistý Pinot z různých poloh a výsadeb blížících se dvaceti letům věku, především na jílu a tufu. Kvašeno v otevřených kádích a školeno 7 měsíců ve spíše starších dubových sudech. Rubínová barva. Čerstvé, čisté, červeně peckovinově ovocné, lehce kořenité a decentní zemitá linka. Suché, středně plné, s dobrou kyselinou, opět hlavně červená peckovinové ovocnost, svíravost a něco relativně měkkých tříslovin, slušně postavené, delší teplejší dochuť prozrazující vyšší alkohol. Povedený, rozpoznatelný pinot co se i přes čtrnáct voltů hezky pije. Tohle mne bavilo.

Zobraz celý článek →

Somló a Balaton na dvou povedených bílých

Jsem rád za každý nový zdroj maďarských vín, to už jsem tu psal v minulosti. Třeba teď na Náměstí Jiřího z Poděbrad otevřel podnik Maďarské lahůdky U Zsoltiho, kde krom toho, že mi vnutili mnohem větší kus uzené krkovičky než jsem chtěl („to vám vydrží tři měsíce, nemá smysl krájet“), mají i docela dost fajn lahví s překvapivě silným zastoupením mého oblíbeného Somló. Jména jako Fekete, Barcza nebo Kőfejtő jsou super. Já odešel s lahví Barcza Pincészet (web) Nagy-Somlói Juhfark (szűretlen) 2019, jedné z 996 vyprodukovaných lahví. O návštěvě vinařství jsem tu psal před pár lety. Vidět láhev na našem trhu, navíc s novou povedenou vinětou s mapou Somló (tenkrát jsem domů kupoval lahve jen popsané fixem), mne vyloženě potěšilo. Jde o hrozny ze severozápadního svahu Somló, vybrané top sudy ve kterých leželo osm měsíců. Čistý Juhfark, víno svatebních nocí :-) Lahvováno je bez filtrace a jen minimálně sířené do burgundské lahve se zavoskovaným hrdlem. Původ vína je tady znát dost silně a buď vám sedí nebo ne. Florální linka, trochu zaprděné a mírně stárnoucí kozí sýr, výrazně minerální, železité. Suché, čisté, středně plné, na extrémně horký ročník poměrně výrazná kyselina, opět ona železitost a mineralita, květinová linka, mírně pecičkové, delší. Charakterní, zajímavé víno.

Zobraz celý článek →

Biodynamika s Alter Ego de Palmer 2015

Už jsem to určitě psal dříve, ale máme doma trochu „hlubší vztah“ k Alter Ego de Palmer, skvělému Margaux od Château Palmer (web). Ne že bychom ho pili nějak často, ale při různých významnějších příležitostech ho vylovíme, bylo to jedno z první „důležitých“ Bordeaux co nás nadchlo. Jde sice o druhé víno tohohle slavného producenta, ale vždy výtečné. A při označení „druhé víno“ by sklepmistr vyskočil z kůže, už nějakou dobu ho berou spíš jako víno jiné, s vlastní identitou, nejde už ani tak o nějaký výběr po sklizni či části školení „tohle půjde do prvního, tohle do druhého“ jako o specifické polohy a přístupy, které směřují k tomuto vínu. Navíc se kritika celkem shoduje, že s aktuálními podmínkami a selekcí je dnešní Alter Ego lepší než podstatná část ročníků prvního vína až do půlky devadesátých let, což tedy nejsem schopen objektivně posoudit. Ale teda… taky stojí o dost jinak než dříve :-) Už je to nějaký ten pátek, co byl v Praze David Sichel z rodiny majitelů a mluvil jak o Palmeru tak o dalších vínech v jejich portfoliu (v poměru cena/kvalita vždy zábavné Gaskoňsko Pellehaut, příjemné dobře pitelné Bordeaux Château d'Argadens, lehce experimentální ale neustále se zlepšující Saint-Emilion Château Fonplegade či klasické povedené Margaux Château d'Angludet) a bylo to skvělá ochutnávka narvaná informacemi, překvapuje mne že jsem z toho nesepsal nějaký dlouhý článek. Chutnal jsem tam Alter Ego 2014, Palmer 2014 a Palmer 99 a… dovedl bych si představit pít je častěji :-) Doma teď na oslavu narozenin ale otevřel mladší Alter Ego de Palmer 2015 a byl veskrze spokojen.

Zobraz celý článek →

Opus Eximium a Blaufränkisch Bärnreiser

Dnes se ještě vrátím ke krátkému pobytu v Rakousku, tentokrát dvěma lahvemi trochu vyšší třídy. Před pár dny jsem se tu zmiňoval o „základní“ Frankovce od Weingut Gesellmann (web) a poslední večer před odjezdem otevřel pro radost ještě Opus Eximium No. 31, tedy jednatřicátou inkarnaci jejich emblematického cuvée, se kterým přišli poprvé v roce 1988. Cílem bylo tenkrát vytvořit výjimečné rakouské červené světové úrovně a to se jim povedlo. Ač si kvalitu drží dodnes, tak konkurence už je přeci výrazně větší a víno nevybočuje tolik. Tvoří jej tradiční odrůdy Blaufränkisch, Zweigelt a St. Laurent, v tomto ročníku 2018 v poměru 60:30:10. Do roku 2000 používali ve směsi i mezinárodní Cabernet Sauvignon a Pinot Noir. Bio vinice ve věku 29 až 69 let, ruční sběr, fermentace spontánní v nerezu, zrání v malých dubových sudech a do lahví v září 2020. Mimochodem u tohohle vína nabízí vše od poloviční 0.375l lahve až po obludný 18l Melchior. Tmavší rubínová, lehce do fialové. Poměrně intenzivní aromatika, spíše do tmavšího až lesního ovoce, zralého a směrem džemů ale nijak přestřelené a stále svěží a energické, kořenitost, exotické dřevo. Suché, šťavnaté, středně plné, s živější spíše červeně ovocnou chutí, dobře zapracované dřevo, výraznější ale jemnozrnné třísloviny, delší. Seriózní, klasické červené na počátku své cesty, ale už teď veskrze zábavné. Koupeno v rakouské vinotéce za 24€, za stejné prachy má i vinný koutek v jejich Sparu, trochu jim závidím :-) U nás je vinařství v sortimentu Vino Vino Vino.

Zobraz celý článek →

Graillot, Corpinnat, Oscaři a nejlepší Chardonnay

Dnes ve zkratce pár novinek ze světa vína. A začneme smutnou zprávou. Ve věku 77 let zemřel na infarkt Alain Graillot, hvězda severní Rhôny a muž, který opustil kariéru v oboru zemědělské chemie aby se začal věnovat vinaření. Byl jedním z prvních, kdo ukázal potenciál Crozes Hermitage a nádhernými víny k apelaci upoutal pozornost. Apelace, která do té doby (i přes přívlastek legendárního Hermitage ve jméně) byla spíše trochu obskurní, se i díky jeho aktivitám vyšvihla do nových výšin. Každé setkání s jeho produkcí, i když jich bylo bohužel méně než bych si přál, se neslo ve znamení nadšení. O doménu a sklep se již od roku 2008 staral především jeho syn Maxime. Společně s druhým bratrem, Antoinem, mají i další zajímavé vinařské projekty třeba v Beaujolais.

Zobraz celý článek →

Klasický starosvětský Riesling od Merkelbachů

Ve včerejším zápisku jsem sliboval, že se dnes budu věnovat ryzlinku trochu vyšší třídy. Konkrétně to bude „Urglück“ 2016er Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese z  Weingut Alfred Merkelbach (web). A začneme vinařstvím. Sourozenci Alfred a Rolf Merkelbachovi, věkem někde k osmdesáti letům, dělají už přes půl století dokolečka dokola to samé a od padesátých let minulého století se v jejich sklepě moc nezměnilo. Na necelých dvou hektarech v tratích Ürziger Würzgarten, Erdener Treppchen a polohách nad Kinheimem pěstují jen a pouze Riesling a stříkají jen „nezbytně nutně“. Během pozemkových úprav a přepisování hranic vinohradů navíc jejich polohy unikly přesazování, většina je pravokořenná. A přístupem se jim stále docela daří unikat trendu „přezrálých“ vín vybočujících z kategorií, i přes boj s klimatickými změnami. Mošt pak spontánně kvasí a víno zraje hlavně v klasických 1200l foudres, každá poloha vždy samostatně. Úplně se vykašlali na suchá vína, udělají spíš výjimečně když si to zrovna nějak sedne, ale jejich síla je ve sladších Spätlese a Auslese.

Zobraz celý článek →

Světový den ryzlinku s Kamptalem ze Sparu

Včera, 13. března, byl světový den odrůdy Riesling. Níže můžete vidět jednu z první psaných zmínek o odrůdě pod tímto jménem ve veřejně dostupné literatuře, v podstatě herbáři. O odrůdě Rißling psal německý botanista Hieronymus Bock v knize Kreütterbůch, nejprve vyšla v roce 1552 v latině a na obrázku vydání z roku 1580 v němčině. Vůbec první zmínky jsou ale starší, Rüssling byl poprvé zmíněn v roce 1407 v materiálech města Worms a také, coby Rüßling, na obchodním dokladu z Rüsselsheimu v roce 1435 o prodeji několika hlav révy. Právě tento záznam, ze 13. března, byl zvolen jako datum oslavy odrůdy. Ne že bych k otevírání ryzlinků potřeboval speciální příležitost! Každopádně jsem se ale věnoval hned dvěma a abych navázal na minulý týden, tak dneska se zmíním o rakouském kousku.

Zobraz celý článek →

Bezva Frankovka, Donauriesling a fajn Riesling

Pokračuji v popíjení Rakouska, tentokrát třeba s lahví Blaufränkisch Vom Lehm 2018 od slavného burgenlandského producenta Weingut Gesellmann (web). Před nějakou dobou jsem tu psal něco k jejich frankovce postavené o něco výše, tohle je v rámci odrůdy jejich základ, a zmiňoval se i o dalších vínech. Jak už název napovídá, tak je to víno z těžších jílovitých půd. Samozřejmě certifikované bio, z výsadeb 21 až 63 let starých. Fermentace a macerace v nerezu za pravidelného potápění matolinového klobouku, následně zrání 11 měsíců ve větších dubových sudech. Burgundská láhev, šroubový uzávěr. Tmavší rubínová barva. Poměrně výrazná vůně, trochu tmavší ovocnost, tmavé peckoviny, kořenitá linka, dotyk lékořice. Suché, středně plné, šťavnaté s výraznější kyselinou, peckovinové ovocnost, překvapivě velmi dlouhá kořenitější dochuť doznívající třešňovou peckou a lákající znovu si chuť vína osvěžit. Baví! Ve vinotéce i u vinaře lehce přes 13€ je v kontextu jména a kvality v pohodě.

Zobraz celý článek →

Gober & Freinbichler a tři červená z Burgenlandu

Abych nepsal jen o supermarketovkách… v místní vinotéce jsem pořídil třeba tři červená z vinařství Gober & Freinbichler, v podtitulku mají Weine von Hand. Vinařství Dominika Gobera a Geralda Freinbichlera najdete v Mittelburgenlandu a i když dělají i bílý gemischter satz a trochu Zweigeltu a ve směsce i Merlotu, tak hlavní zaměření je Frankovka, z vinici v okolí Neckenmarktu a také Horitschonu, kde i sídlí. Poměrně rychle se o nich začalo mluvit a není divu, pro start vlastního „frankovkového“ vinařství měli dobrý základ. Oba totiž nabírali zkušenosti dlouhodobě hlavně u Franze Weningera, Dominik s vinařskou školou coby sklepmistr a odborník na cestovní ruch a sommelier Gerald měl na starosti prodej. Aktuálně jedou na pěti hektarech, celkem logicky v bio, dvě chutnaná vína zatím v přechodném období na certifikaci a jednu už se štemplem, od ročníku 2020 by mělo být certifikováno vše.

Zobraz celý článek →

Champagne a Sauvignon ze Sparu

Jsem teď pár dní v Rakousku a, ač tu mám po ruce i vinotéky, určitě zase projedu něco z nabídky místních supermarketů, poblíž je Spar a Billa. Přesněji řečeno už jsem začal :-) Prostě jsem neodolal vyzkoušet Champagne Gruet Sélection Brut, klasickou směs s převahou Pinot Noir doplněnou Chardonnay a Meunier, od baráku z Buxeuil o kterém už jsem se tu zmiňoval. Důvodem byla cenovka 13.49€, tedy na pravé šampaňské velmi nízká. Barva tmavší, lehce nazlátlá, pěkné perlení menších bublinek. Ve vůni sladší ovocnost, zralé jablko, lehce tropiko. V chuti čisté, slušné perlení, sladší jablko, slušné kyseliny a zároveň poměrně velká dozáž a decentní nasládlost, lehce toastové. Korektní, přímočaré, jednoduché a obyčejné, ale že je to Champagne jde poznat. Ovšem v přímém srovnání s tím, jak dobrý crémant nebo cavu za tyhle peníze můžete koupit, se jen kvůli nápisu Champagne z mého pohledu investice úplně nevyplatí. A to nemluvím o tom, že běžně se prodává i za skoro třicet a u nás koupíte okolo osmi stovek. Ale to je můj vkus a přístup k bublinám. Jinak nedávno proběhla na sociálkách debata o Champagne, které pro Tesco a jejich řadu Finest dělá Union Champagne z Avizé. To teď střílí v akci za nějakých 350 Kč a ač aktuální šarži jsem nepil (bylo vyprodáno!), tak tam mi charakter přišel znatelně vyšší. Ale stejně…

Zobraz celý článek →