V hektickém předvánočním období, spíše nečekaným množstvím práce než že bych zoufale sháněl dárky, se mi nečekaně podařilo vyrazit do divadla. Spousta lidí používá jako argument pro bydlení v Praze množství kulturního vyžití vzdáleném sotva pár minut cesty, všech těch koncertů, výstav, divadel a tak, ale dobrovolně přiznávám, že zrovna do divadla jsem se dostal poprvé po několika letech. Ovšem byla to hra velmi zajímavá, jmenuje se Dabing street (web), pochází z pera Petra Zelenky a s podtitulem „Ve dvou věcech jsou Češi skutečně dobří: v pití alkoholu a dabingu“ ji uvádějí v Dejvickém divadle.
Malá scéna a stísněný prostor jednoho dabingového studia, ve kterém se odehrává celý děj, od začátku do konce doprovázený salvami smíchu, byť především v druhé polovině možná více tragický než komický. Příběh ani ne tak o dabingu, který zde tvoří několik zápletek a vtipných i dramatických momentů, jako spíše o alkoholu a alkoholismu jako příčinách i následcích různých životních situací, sexuálních a dalších frustrací, pracovních a jiných problémů. Především postupná proměna Martina Myšičky je výborná a děsivá a právem dostává ve hře zásadní prostor, byť tedy na výkony dalších herců (Hynek Čermák, Václav Neužil, Klára Melíšková, Jana Holcová, Lada Jelínková) si nejde stěžovat. Pro osoby citlivější na jadrnou mluvu nutno upozornit, že text je velmi vulgární, byť použitý slovník nepůsobí uměle. Někdo by se u toho ale mohl začervenat :-)
V paměti mi utkvělo především několik vět z první poloviny, jako „sedmička ve dvou není žádný pití“ (znáte?) či „alkoholika si každý představí jako poblitého chlapa ležícího na ulici“ (cituji velmi zhruba, ovšem je to typická a naprosto chybná představa), které dobře ilustrují pohled Čechů na pití. Podobně jako scéna s vakuovou pumpičkou na víno, druhý jasný náznak jak se bude osud postavy Martina Myšičky ubírat, objektem implikujícím existenci osob, kteří svou láhev nedopijí. O přestávce jsem si dal skleničku bourbonu Four Roses, který ve hře má taktéž důležitou roli, a vtipkoval o povedeném product placementu. Při posezení po představení si dal druhou a říkal si, jestli mi náhodou tipem na toto představení nechtěl někdo něco naznačit… Nejsem žádný divadelní kritik, ale za sebe mohu všem přátelům a známým z degustací, větším či menším alkoholikům, Dabing street jen doporučit.
Možná bych měl založit nové stránky, Jižní svah na detoxu, a psát na nich o oblíbených knížkách, hudbě, focení... protože bez psaní bych asi nevydržel, zatímco bez alkoholu doufám ano. Byť koníček v podobně vína a aktivit kolem něj teď vlastně tvoří podstatnou část mého volného času a částečně je to i práce (když za ni budu považovat články pro přílohu hospodářek a další časopisy).
