Po včerejší večerní „degustační“ smršti se snažím trochu utřídit myšlenky, myslím že z toho budou nejmíň dva zápisky o docela unikátních vzorcích, tak dneska jen ve zkratce k něčemu dobře známému :-) V jeden takový deštivý a spíš podzimní den, když k večeři bylo i něco hub a kus masa, jsem sáhl po frankovce. O vinařství Heidi Schröck (web) už jsem se tu zmiňoval před více než rokem a teď konečně otevřel i její Blaufränkisch Rusterwald 2009, z bezva vinice hnedka na Rustem, asi nejlepší červené co dělá.
Bordó láhev, kovová záklopka, kvalitní korek a nepřeplácaná viněta. Velmi temná barva a také vůně, intenzivní, pokračuje v temných tónech. Ostružiny, lesní plody, tmavé ovoce a k tomu mineralita, předem avizuje šťavnatost, stále je to hodně mladistvé a ještě by chtělo čas. Trochu mi to připomnělo některá opravdu dobrá Cru Beaujolais po 2-3 letech, hlavně Moulin-à-Vent. V chuti suché, plné, s výtečnou zralou ovocitostí a zároveň dost kyselinami, pěknou tvrdší stavbou, je tam docela výrazné tříslo, víno je hodně dlouhé. Důrazná věc, ale pěkně pitelná a s takovou „selskou elegancí“. Ve všem je znát i ležení ve dřevě tím správným způsobem, který všemu pomohl se integrovat a není tam jen na ovonění jako make-up (jak to u některých „moderních“ rakouských frankovek působí). Líbilo se mi moc a zmizlo rychleji než bych si přál, škoda že jsem nekoupil víc lahví. Kdo jezdíte do Rustu do školy, tak Heidi sídlí hnedka na náměstí a máte to kousek… :-) Vinařka k tomuto vínu doporučuje roastbeef s omáčkou z červeného vína, jako knihu pak Michaila Bulgakova a román Mistr a Markétka. Taková snoubení se mi líbí :-)
