Odrůdu Chardonnay (familiárně šardonku či cháčko) asi netřeba více představovat, ale když už jsem tenhle text kdysi spáchal, tak ho k dnešnímu hodnocení konkrétní lahve použiju. Jen málokterá jiná odrůda révy vinné je podobně rozšířena po celém světě, bezesporu patří mezi ty vůbec nejslavnější. A můžeme-li soudit dle požadovaných cen, byla po staletí považována suchá bílá burgundská, tedy právě čisté Chardonnay, za jedna z nejlepších vín světa. Jako obecný termín pro suché bílé, nezávisle na jeho původu, se v USA zažil název vinařské oblasti Chablis, k velké nelibosti francouzských producentů. Zákazníky nekriticky milované i nenáviděné, Chardonnay nyní pokrývá přibližně 160 tisíc hektarů vinic a je tak i jednou z odrůd vůbec nejrozšířenějších. A právem.
Chardonnay, odrůda původem z Burgundska a podle poslední výzkumů DNA kříženec Pinot Noir a Gouais Blanc (Heunisch), je ve své podstatě projevem poměrně neutrální. Obrovský vliv na výsledná vína tak má terroir, místo původu a klimatické podmínky. Podmínkám na vinici se dobře přizpůsobuje, není z nejnáročnějších na pěstování, a za kvalitní práci ve vinohradu se umí odvděčit víny s nezaměnitelným charakterem. Snadno ovšem propadá i vysokým výnosům nezajímavých hroznů, při jejichž velké vyzrálosti pak poněkud postrádá kyseliny a vína se stávají plochými.
Ovšem i projev kvalitních hroznů je relativně jednoduché zakrýt technikami zpracování. Chardonnay snadno podléhá snahám o ohnutí projevu dle určité, právě populární, šablony. Není tomu tak dávno, co jednou z oblíbených odpovědí na otázku, jaké víno si dáte, bylo „ABC“. Zkratka z anglického Anything but Chardonnay, cokoliv mimo Chardonnay, dobře vyjadřovala náladu pokročilejších milovníků vína. Trh s touto odrůdou explodoval, Chardonnay se ve velmi unifikované podobě, díky odbourané kyselině výrazně máslové a masivně ovoněné dubovým dřevem (ze začátku ze zrání a kvašení v nových dubových sudech a později, výrazně levněji, díky přisypávání dubových čipsů), valilo ze všech koutů světa.
Tato podoba, s tisíci vín zaměnitelných navzájem mezi sebou a s jen těžko odhadnutelným místem původu, je však jen jednou z mnoha možných. Klasickým projevem jsou křupavě minerální, svěží vína z Chablis. Spíše v menší míře zpracovávaná v dubových sudech a jen výjimečně nových, křehčí, dokonalá do gastronomie. Za etalon kvality a měřítko dokonalého terroirového vyjádření Chardonnay bylo a stále je považováno burgundské Côte d'Or. Především pak okolí Montrachetu vstoupilo do legend a milovníci velkých bílých burgundských dokáží strávit mnoho času debatováním o výrazných i subtilnějších rozdílech mezi jednotlivými částmi jednoho svahu, dělit se na obdivovatele spíše částí spadajících pod Puligny-Montrachet versus těch patřících již k Chassagne-Montrachet, vždy nad sklenkou ovocitých, minerálních, komplexních vín s páteří kyseliny a větším či menším vlivem dubových sudů. Alexander Dumas kdysi napsal, že Montrachet by měl být popíjen po malých doušcích, na kolenou a s hlavou skloněnou. Není tomu tak dávno, co bylo 0.0417ha na Grand Cru vinici Le Montrachet, pro představu z takové plochy vzniká asi dvě stě lahví, prodáno za milion Euro.
Chardonnay je také nedílnou součástí velkých šumivých vín ze Champagne, a to jak ve spojení s dalšími odrůdami tak i samostatně. Na tamních vápencových půdách se mu velmi daří a některá z nejslavnějších Champagne jsou tzv. Blanc de blancs, čisté Chardonnay, uchvacující svou elegantní aromatikou, relativní lehkostí a osvěžujícím stylem. Obrovské výsadby, zhruba čtvrtinu celosvětových, najdete v Kalifornii. Rozptyl stylů kalifornských Chardonnay je velmi široký, od svěžích citrusových po typičtější vína opulentní, těžší. Trend lehčích stylů je však silně patrný a to v celém světě. Velmi podobné je to tak vlastně i v Austrálii, Jižní Africe, Chile a mnoha dalších zemích, ze kterých najdete v regálech jak miliony lahví nudné průmyslové produkce, tak špičková vína ve spoustě odlišných projevů. I na Moravě je Chardonnay populární, ale konzistentně (a to je důležité) špičkových výsledků světové úrovně zde dosahuje málokdo (a těch pár ještě často ve směsi s jinou odrůdou), vína jsou směřována spíše jako primárně ovocitá, oproti zbytku světa mnohdy s ponechaným zbytkovým cukrem.
Pro své široké rozšíření je tak Chardonnay ideální odrůdou pro mezinárodní degustační souboje a srovnání vinařské produkce, najdete ho prakticky všude, kde se réva pěstuje. Klasická vína z Burgundska můžete dát vedle Itálie, proti nim postavit populárním moderní vína z Nového světa, kvality vinic a vinaře konfrontovat díky vínům z Japonska, Mexika, Velké Británie, Holandska, Malty či Slovenska. A jako bezva suvenýr z cest poslouží Chardonnay z Chardonnay, víno z burgundské obce poblíž Uchizy a většího Tournusu v oblasti Mâconnais, která dala odrůdě jméno.
Le Chardonnay de Chardonnay 2011 známého vinařství/négocianta Bouchard Père & Fils je zatříděno jako základní regionální Bourgogne. Baleno je to ve srolovaném plakátu a očividně zaměřeno na turisty (nejsnáze jde koupit v letištních obchodech). Neočekával jsem příliš, ale nakonec byl příjemně překvapen. Víno je mladé a svěží, citrusy, žluté ovoce a sladší ovocité tóny jako mango, něco minerality, čistě udělané. Všechny ty vůně působí přirozeně, není to převoněné ani nějak umělé. Suché, plnější kulatější ale s velmi pěknou kyselinou, vyvážené, krásně pitelné, dobrá délka. Na základní Bourgogne hodně solidní výsledek a víno zmizlo poměrně rychle. Jen samozřejmě poměr cena/kvalita tam není ani omylem, cenově to letělo někam k dvaceti euro.
