Přiznám se, že několikrát v minulosti jsem se nelichotivě vyjadřoval k barikování (suchého, tichého) Ryzlinku, tedy jeho školení v nových a vypálených sudech. Nepamatuji si snad jediné takto připravené víno, kde by výrazný vliv a aromatika ze dřeva něčemu prospěla. Jiná věc je zrání či kvašení ve starých či velkých sudech, samozřejmě. Při loňské návštěvě Mělníka jsem narazil na Ryzlink Rýnský 2007 z Mělnického vinařství Kraus (jejich bílé Mělničiny stejného ročníku už jsem s přáteli vypil kvanta), který se vyloženě chlubí podtitulem SUD. A navíc vinařův popis naznačuje, že vínu je třeba dát prostor a vzbuzuje očekávání něčeho „velkého“. Solím tedy 225,- Kč a těším se. Vinařství má web se základními informacemi, více o některých jejich vínech (hlavně starších) se lze dozvědět na webu prodejce K4Wines a rozhovor s vinařem, Vilémem Krausem (vnukem slavného profesora Viléma Krause), najdete na iHned. Jaký že text mne zlákal k nákupu?
Na vinětě se praví: „Ryzlink rýnský z prvotřídní viniční tratě Mělníka, byl v roce 2007 ztvárněn vápenitým podložím, příhodnými mikroklimatickými podmínkami stanoviště a kvašením v dřevěném sudu. Jeho skořicově květinová vůně se plně rozvine při teplotě 14°C a po dobrém odvětrání otevřené láhve, kdy po 2-3 hodinách začne vystupovat harmonická kořenitost spolu s dostatečnou tělnatostí a svěží přitažlivostí.“ A tak jsem zkoumal a přiznám se, že konzumace tohoto vína pro mne byla vlastně více experimentem (teplota od 8 do 15°C, postupný vliv vzduchu a tak) než pitím vína, které bych si vyloženě užíval, což je škoda. Trochu mne zamrzelo, že viněta praví „z prvotřídní viniční tratě Mělníka“, ale z jaké se nedozvíme (já bych tipoval Na bílých břehách). Ale je fakt, že celý ten systém označování zemských vín je tak divný, že dát tam nějak výrazně jméno viniční tratě by dost možná bylo porušením kdo ví čeho všeho. Fakt vinařům studium zákona nezávidím, posuďte sami: „Etiketa zemského vína může kromě údajů podle odstavce 1 dále obsahovat název odrůdy nebo odrůd, a to v souladu s předpisy Evropských společenství 50a), podíl každé odrůdy, která je na etiketě uvedena, musí být nejméně 15 %, velikost písma názvu odrůdy nebo odrůd musí dosahovat nejvýše poloviční velikosti písma názvu "zemské víno", název odrůdy nebo odrůd musí být uveden pouze ve stejném zorném poli na etiketě spolu s názvem "zemské víno" a označení odrůdy nebo odrůd na etiketě nesmí být zaměnitelné s označením jakostního vína podle § 18 až 22 nebo vína originální certifikace podle § 23. (4) Zemské víno smí být označeno pouze zeměpisným označením stanoveným prováděcím právním předpisem. K výrobě zemského vína smí být užity jen vinné hrozny sklizené v zeměpisné jednotce, která nese zeměpisné označení podle tohoto odstavce. Použití názvu jiné zeměpisné jednotky než uvedené v prováděcím právním předpisu je zakázáno.“ Fuj! :o)
No ale teď už to víno. Alsaská zelená flétna, plastová záklopa, plný kratší korek s potiskem vinařství a viněta obtáčející celou láhev s popisem, který máte dříve v článku (+ informací o 12.5% alkoholu a tak, klasika). Barva vína nijak hluboká, lehce zelenkavá. Hned po otevření a chladné se víno prezentuje poměrně výraznou a docela typickou ryzlinkovou vůní, svěží, především květinovou s trochou kořenitosti (skořice, viněta nelže), medu a náznaku dřeva. V chuti suché, středně plné, s delším dozvukem (opět ta skořice), takový ne úplně typický průběh. Je to v chuti stále stejné, lineární, žádný výraznější nástup či výkyv. Decentní hořčina ke konci. Ryzlink poznáte, ujde, ale nějak v tom nenalézám nic zajímavého. Vlivem vzduchu a vyšší teploty se víno stává ještě nudnějším, plošším, začíná dominovat aroma uvadajících květů v kombinaci s lehkou dřevěně-sklepní „zatuchlinkou“. Znovu víno chladím někam k desíti a tam je přeci jen svěžejší a slušně pitelné. Ale obyčejné. Je mi líto, v této cenové kategorii je tolik opravdu skvělých ryzlinků, že dnes hodnocený na mne prostě nefunguje. A zůstávám u Mělničiny. A taky se těším, co předvede Krausovo elitní bílé, Enotrion. Přišel čas ho vylovit ze sklepa…
