Minulý týden do ČR na pozvání dovozce Via Del Vino (aka Flemming Teilgaard Laugesen) dorazil toskánský naturální vinař Stefano Amerighi. Hrozny pěstuje okolo města Cortona, tedy v kopcích na úpatí Apenin, k oběma pobřežím je to odtamtud podobně daleko a tedy čisté vnitrozemí. V oblasti se toho pěstuje vícero a vína bývají typicky označována dle odrůd, tenhle konkrétní vinař si to hodně „zjednodušil“ – dělá jen Syrah. Ten je v místě tradiční a má i vlastní DOC, nejde o žádný výstřelek. Vinař navazuje tak trochu na vinaření svého otce, který ale dělal víno konvenčně. Stefano studoval politologii a na vinaření se vrhnul v roce 2000, od začátku naturálně ve vinohradech a záhy plně ve sklepě. Mezi lety 2000 až 2004 vinice přesázel, takže má v podstatě mladé výsadby. A aby na svých pozemcích neměl úplně monokulturu, tak pěstuje i další věci, má ovocné stromy, sem tam kráva :-) V zásadě to prý umožňuje i lepší rozdělení práce v průběhu roku, kdy zrovna té na vinicích není tolik. Celkem má Syrahu 7.5 hektaru, na širokém rozptylu půd, různých podnoží, selection massale z úspěšných výsadeb v oblasti místo klonů. Celkem provádí 20-22 samostatných vinifikací jednotlivých poloh (nohama šlapané, ručně odstopkované, žádná mechanizace), ze kterých podstatnou část vín potom smísí do jednoho vína.
Jeho vína kvasí spontánně, macerovala zhruba měsíc a obvykle ležela 20 měsíců bez síry v sudech, sířena byla na nějakých 28-30 mg/l celkové až před lahvováním. Postupně, především od roku 2011, ale postupně zvyšuje dobu macerace až na měsíc a půl, pracuje více s celými hrozny a sudy (barrique a tonneau) čím dál více nahrazuje betonem a keramikou, sem tam velký sud. Prý to není žádná manýra, ale má sloužit čistě kvalitě vína a navíc mnohem lépe odráží jeho osobnost (a jednotlivé ročníky), starší vína byla prý „v kontaktu s jeho duší“ o něco méně :-) Podobné postupy mu také umožňuje to, že vinice pomalu stárnou a hrozny sami o sobě dávají hlubší vína. Přes podobný posun v postupech není úplně fandou (semi)karbonické macerace, podle něj příliš zastiňuje co přesně to je a odkud víno pochází. Snaží se v Syrahu „zabít ovoce“, spíše než nabušené džemové obludy jak leckde bývají představit odrůdu v její minerální, štíhlejší elegantnější podobě. Vinař mluvil i o spoustě dalších věcí, třeba o zásobách svého vína co založil dceři po narození, jak rád pije a to především cizí vína a že tenhle koníček leze do peněz. A jak je to obzvláště zábavné vzhledem k tomu, že jeho manželka je psycholožka specializující se na práci s alkoholiky…
Ochutnali jsme minivertikálu tří ročníků jeho hlavního vína a na srovnání výběr ze specifické parcely. Jeli jsme o nejstaršího k nejmladšímu, aby bylo možno sledovat vývoj vinaře. A že skok mezi ročníkem 2010 a 2014 byl skutečně obrovský. A upřímně jsem si nebyl stoprocentně jistý, jestli mi ta podoba „dále od vinařovo duše“ se dřevem vlastně neseděla o něco více než vína z betonu. A pak přišlo Apice a bylo jasné, že dřevo není odpověď na všechno a i s betonem bych se smířil :-) Přesné ceny neznám, ale běžný Syrah bude něco přes sedm stovek a Apice… výrazně dražší.
Syrah Cortona 2010 (ročník kdy se narodila jeho dcera a láhev z osobního archivu, respektive odebrána „z věna“; běžně už není v prodeji ale dovozce má 12 lahví k dispozici a nabízí je coby součást Magic Boxu s dalšími víny Stefana a taky vinařství Pácina) je víno tmavší barvy tónem do fialové. Aromaticky čerstvé, šťavnaté, na pomezí červené a tmavé ovocnosti, s tóny kůže, kouřovosti, s perfektně zapracovaným dřevem, energické a parádní. Suché v chuti, se skvělou kyselinou a šťavnatou ovocností, pěkně koncentrované, opět výtečná energie a pitelnost, seriózní struktura, jemnozrnné třísloviny, délka, skvěle dřevo. Parádní „klasický“ Syrah, fantastické víno které má mnoho před sebou.
Syrah Cortona 2013 tmavší barva, trochu fialový tón. Hodně čerstvé, mladičké, lehce reduktivně zaprděné ve vůni, taková ta čerstvá betonová ovocnost, spíše tmavší, sladší až lesní plody. Suché, čerstvé v chuti, svíravější tříslo, dobrá délka a stavba, „mlask“ šťavnaté, příjemné energické puristické červené. Ale pocitově o něco přímočařejší a méně propracované než vzorek předtím.
Syrah Cortona 2014 o něco světlejší barva a méně do fialové. Mladá, čerstvá, lehce pikantní vůně, energická a slinosbíhavá, šťavnatě čerstvě ovocná. Suché, šťavnaté, energicky přímé v chuti, výraznější kyseliny, šťavnatost, jistá vápenitost, slušná délka, pitelnost a lehkost. Na trh přijde až v létě, zatím není v prodeji. Ročník 2014 byl, mírně řečeno, velmi komplikovaný. A na víně je to znát. Bez možnosti uchýlit se k chemii stříkali jakými výluhy jen šlo. Šlo o „ročník vinaře“, jen ten dobrý se s ním popral se ctí. Flemming dával k dobru dánské rčení, u nich se prý říká, že se „oddělují býci od volů“ :-)
Apice Syrah Cortona 2013 je výběr z jediné parcely na jílu a vápenci, vrchu vinice Canonici, parcely velmi pozdě dozrávající, o dva týdny později než ostatní. Víno ještě není na trhu a půjde v říjnu, je toho 1500 lahví. A nedělají ho každý rok. Nevidělo ani trochu dřeva, je to čistě beton a keramika. Tmavá granátová barva, fialový tón. Čerstvé, svěží, krásná ovocnost na pomezí červených a tmavých plodů, trochu sladší, kořenitá linka, vrstevnatější bohatší projev, kamenito-minerální. Suché, šťavnaté, středně plné, energické, parádní kyseliny, tak akorát třísloviny, teplejší ovocnost ale svěží projev, elegantní zábavný skvěle pitelný a přitom velmi seriózní Syrah s potenciálem se skvěle vyvíjet v lahvi. Tudy klidně ano :-)
Druhá část ochutnávky patřila jedné lahvi bílého, ale její příběh si asi zaslouží samostatný článek. Tak zase někdy příště…
