Je to taková moje úchylka. Vím, že mne spolehlivě nadchne klasický ryzlink nebo dobré burgundské, ale nejsem schopen odolat lahvím vína z téměř neznámých odrůd či údajně překvapivě dobrým ukázkám odrůd či oblastí jinak považovaných za málo zajímavé. Prostě nadšení z obzvláště skvělého Aligoté je o chlup větší, než ze srovnatelně dobrého Chardonnay z vinice hned vedle :-) Tohle byl hlavní důvod, proč jsem se při nedávném nákupu lahví na chystanou ochutnávku sherry specialit rozhodl vysolit už ne zrovna lidových 18€ a přihodil láhev běžného tichého bílého z odrůdy Merseguera, geneticky prý příbuzné se známějším a úspěšnějším Torrontés. Merseguera je ale okrajová záležitost hlavně jihovýchodu Španělska a především oblasti Valencía, ze které se čistě odrůdová vína dělají spíše výjimečně, protože tak nějak postrádají charakter, bývají poněkud nudná, plochá, spíše s nižším alkoholem a často s nedostatkem kyselin. Vlastně se pěstuje hlavně kvůli dobré odolnosti vůči vedru a suchu a slušným výnosům. Dříve se také používala na fortifikovaná madeirizovaná sladká vína a občas se pletla s odrůdou Palomino Fino, jsme obloukem zpět u sherry, protože té se v Alžíru říká právě Merseguera. Dnes je díky neutrálnímu projevu nejčastější coby „hmota“ do směsek s něčím výraznějším. Za poněkud mdlou odrůdu označuje ve své chytré knize i Jancis Robinson, ale my se dnes mrkneme na čistou podobu, kterou bych se takto označit neodvážil.
Bodega Mustiguillo (web) je relativně nové vinařství, vybudované za peníze z jiného podnikání teprve v roce 1999, ale poměrně rychle si získalo slušný věhlas. Sídlí a vinaří v regionu Utiel-Requena, ani ne sto kilometrů od Valencie směrem na Madrid. Hrozny pěstují na vinicích v bio režimu, certifikovaném, bez zavlažování. Zaměřující se hlavně na odrůdu Bobal, které je sice ve Španělsku spousta, ale obvykle z ní vznikají spíše jednoduchá základní vína. Což není případ produkce Bodega Mustiguillo. Stejně jako úspěšně dokazují potenciál Bobalu, tak se pokusili o totéž s Merseguerou. Výsledkem jsou vinice v nadmořské výšce nad 900 metrů, jako základ pro naroubování posloužili v letech 2005 až 2007 staré keře Bobalu, výsadby ze sedmdesátých let. Finca Calvestra Merseguera 2015 je ruční sběr do 15kg bedýnek s výběr hroznů už na vinici, postupný po dobu téměř dvou týdnů. Další třídění ve vinařství, lisování, fermentace (bez selektovaných kvasinek) a zrání v 228l použitých burgundských sudech. Na jemných kalech 11 měsíců, lahvováno bez filtrace a dalších úprav krom zasíření.
Těžší burgundská láhev, silná kovová záklopka, celokorek. Citronová žlutá barva. Hodně příjemná aromatika, kombinace florálních tónů, decentně citronová kůra a kiwi, dotyk středomořských bylinek (v prázdné sklence po pár minutách rozmarýn) a až jakoby slané minerality, lehce dřevo, žluté ovoce, jemnější, velmi povedené. Suché, středně plné, s dotykem dřeva, trochu krémové, velmi dobrá kyselina, znovu citronová kůra, dobrá délka, perfektně vybalancované, zajímavé. Není to nic nabušeného, i přes 13.5 % alkoholu spíše jemnější elegantní víno ale s dostatečným důrazem v chuti, i díky výtečné kyselině. Báječné nyní, ale nebál bych se dalších pár let archivovat a pozorovat. A rozhodně bych nechtěl dostat na degustaci naslepo :-) A další důkaz bohatosti světa vína a toho, jaké poklady se nachází na nečekaných místech. Ročně vína vyrobí nějakých 8000 číslovaných lahví, ale celkem běžně se dají koupit na zahraničních e-shopech v Německu a Španělsku (kde celkem běžně a bez problémů objednávám) nebo u BBR v Anglii :-)
