V rámci vykukování z bubliny občas ověřuji, jaký je aktuální stav na vinné frontě večerky-sámošky-stáčírny :-) Pravda určitě méně často než dříve, sil není příliš. Tentokrát jsem, stále v Lidlu bez desetníku jen stovku, neodolal lahvi Señorío De Peñalba Mencía Premium 2020 (producent Vinos de Arganza, oblastně zatříděno jako Vino de la Tierra de Castilla y León), což by měla být čistá Mencía školena asi čtyři měsíce snad dokonce v nějakých sudech. A pyšní se 90 body od Guía Peñín a dokonce 91 od Jamese Sucklinga. Láhev burgundská, záklopka kovová, korek lepený z drti. Tmavá barva, tón trochu do fialové. Čisté, spíš tmavší ovocnost a kořenitě-herbální linka. Suché, fajn kyselina, slušná délka, tmavší ovocnost, vyvážené, čistě udělané a bezproblémově pitelné červené. Působí nějak falešně? Ne, ač ten dojem schematické velkoprodukce tam je. Koupil bych si za kilo znova? Ne, ale v zásadě na tom není nic špatně. Chápu 90/91 bodů? Ne. Ale pokud by člověk potřeboval pár levných lahví na nějakou grilovačku a neřešil věci jako „příběh“, způsob pěstování hroznů a potažmo „detaily“ jako férové výkupní ceny hroznů a podobně, tak proč ne.
úterý 18. října 2022
Tři supermarketová červená ze Španělska, Bordeaux a Chile
pondělí 17. října 2022
3x crémant od Eblin-Fuchs v Dal.Zas
Teprve teď jsem, díky Instagramu, narazil na e-shop – a nově také kamennou prodejnu na Žižkově – Dal.Zas. Zhruba ve stejnou dobu, kdy o nich vyšel článek v magazínu Proč Ne, takže se povědomí asi obecně trochu rozšíří. Název je hrou s výslovností d´Alsace a jde o malého dovozce s velmi úzkou specializací – crémant z Alsaska. A to ještě od spíš menších producentů a navíc bio(dynamických), sem tam s víny nesířenými a tak. To na Žižkově chcete! :-) V pátek měli malou ochutnávku a tak jsem si projel tři vína z Domaine Eblin-Fuchs (web) a další kousky nakoupil domů a o dojmy se podělím, mají pár fajn jmen. Ale dnes tedy vinařství, které jsem do této chvíle vlastně spíš míjel.
pátek 14. října 2022
Nové ročníky Cullerot, Vermell a Parotet
Jako téměř každý rok jsem přechutnal nové amforovky z Celler del Roure (už mají i funkční web), psal jsem tu o nich už mnohokrát (zde něco k jejich příběhu, přechutnávka starších ročníků jejich amfor atd.) a neodpustím si to znovu, s pár novými informacemi A začneme u Cullerot 2021, jejich čím dál populárnějšího bílého, už je toho 55 tisíc lahví! V tomhle ročníku jsou navíc dvě nové polohy, které se jim podařilo získat, 40+ let staré výsadby odrůd Macabeo a Malvasía na výrazněji vápenitých půdách ve vyšší nadmořské výšce. Celkem se vinařství dostalo na 83 hektarů (z toho skoro třicet odrůdy Mandó a Arcos a dalších sedmnáct původních bílých odrůd) a roční produkci okolo 350 tisíc lahví ve třech řadách – Vins clàssics (dřevo, hodně odrůda Monastrell a další i mezinárodní modré), Vins antics (amforovky, původní a často i polozapomenuté odrůdy) a novou Les filles d'Amàlia (pocta odrůdě Mandó, aktuálně s růžovkou a bublinami) + něco v družstevním provozu. Daří se jim vyhledávat výsadby původních odrůd, úspěšněji pokud jde o ty modré ale i u bílých to nějak jde, a přesvědčit pěstitele, aby v nich pokračovali a obhospodařovali je čistě (sami jsou certifikováni bio již několik let) a způsobem, který potřebují. Navíc jim platí za plochu, ne kilogram hroznů.
čtvrtek 13. října 2022
Šampaňská vražda, Čína nepije, Brad Pitt a matoliny, Svatomartinská
Mám několik rozpracovaných… řekněme tomu vznešeně „projektů“. Kde rozpracovaných ovšem znamená u ledu a velmi pravděpodobně spíš trvale opuštěných. Jedním z nich jsou různě rozepsané povídky, i tak trochu s vinou tematikou a detektivní zároveň. A ne, rádobyhumorný text, který jsem tu kdysi dával na ukázku, není jejich součástí. Občas se ale ve světě vína odehraje opravdový zločin. Čímž nemyslím celkem pravidelné pančování vín a vydávání základních kousků za prestižní lahve, ale třeba dokonce i vražda. K zorganizování fingované loupeže a zároveň vraždě vlastního otce se podle všeho přiznal Yann Vadin z Champagne Vadin-Plateau z Cumières, producenta dost zajímavých (mají i dovozce do ČR, ale jak to bude teď kdo ví…) čistě udělaných pěstitelských šampaňských s důrazem na odrůdu Meunier. Yann Vadin podle všeho vysál z firmy nemalé peníze a měl problém je splatit. Původně snad chtěl spáchat sebevraždu, ale nakonec pistoli obrátil proti otci. Vražedná zbraň se našla v jeho domě v Arcis-le-Ponsart.
středa 12. října 2022
Pár dojmů z Frankovka Geek Lounge
Na pondělním Družstvu jsem se v rámci „Frankovka Geek Lounge“ postaral o servis 30+ různých kousků téhle báječné odrůdy z Moravy, Slovenska, Rakouska a také Španělska, lahví z vlastích zásob i věnovaných vinaři či dovozci. Neměl jsem úplně prostor si v klidu ochutnat a psát poznámky u všech, ale u pár se mi to zadařilo či si teď nedopité lahve užívám doma. Pár výjimečných záležitostí padlo už na místě – třeba fantastické, velké červené Blaufränkisch Saybritz 2018 z Eisenbergu od Franze Weningera či raritní zábavná charakterní Frankovka 2019 od Milana Nestarce – a doma už je neprozkoumám! Ale o několik dojmů se podělit i tak mohu :-)
pondělí 10. října 2022
Malá přechutnávká vinařství Alpamanta
O argentinském biodynamickém, Demeter certifikovaném, vinařství Alpamanta (web) už jsem tu psal dvakrát. Nejprve v článku Krátce z Galadegustace Kupmeto a poté ke konkrétní lahvi i vinařství v Kalný růžový Syrah a výtečné Airén z amfor. Opět na galadegustaci dovozce Kupmeto (web) minulý týden jsem využil příležitost a nabídku vinařství si znovu projel. A musím říct, že to stále nemají vůbec špatné. I když nutno přiznat, že taková odrůda Criolla v podobě kalné růžové šťavnaté pét nat šumivky byla praktickou ukázkou, že ani novosvětským vínům se nějaký ten náběh na myšinu nevyhýbá. Taky musí mít všechno, co naturální producenti v Evropě! :-) Zbytek vín už byl ovšem úplně čistý.
pátek 7. října 2022
Refošk z Istrie od Piquentum s pozvánkou
Včera jsem příspěvek nějak nestíhal, ale dnes vám to vynahradím měrou vrchovatou, tohle zaujme tak tři lidi maximálně! Na pondělním Družstvu (dorazte, budeme podávat moc zajímavé kousky, včetně několika unikátů, a výtěžek jde na dobrou věc!) zavítáme i do Chorvatska, na Istrii, do vinařství Piquentum (původní latinský název obce kde sídlí). Založil jej Dimitri Brečević, který se ale narodil ve Francii, v Jurançonu, obor studoval v Bordeaux a první ostruhy získal tamtéž, v Domaine de Chevalier v Graves, než odjel na zkušenou na Nový Zéland a pracoval různě po Evropě. Nakonec u něj ale zvítězilo volání rodného kraje jeho otce. Sklep má v původním podzemním tanku na vodu z Mussoliniho éry. Na necelých pěti hektarech čistě vedených vinic, především na různých sedimentech s výrazným obsahem železa, jede tradiční lokální odrůdy Malvasia, Teran a (jeho slovy „mladšího příbuzného Teranu“) Refošk. Sklizeň ruční, fermentace spontánní a bez kontroly teploty. Podzemní nádrž je ale tak studená, že občas musí otevřít vrata a vhánět tam teplejší vzduch zvenku, aby se to vůbec rozjelo. Zrání typicky ve dřevě a opět bez jakýchkoliv aditiv. Lahvování bez čiření a filtrace a jen s minimální stabilizační dávkou síry. Tohle platí i pro Refošk, který maceroval nějaké tři týdny a v menších barrique sudech, ale spíše ne nových, si poležel skoro rok a půl.
středa 5. října 2022
Gere Attila a unikátní Fekete Járdovány
Omlouvám se, pokud vás tento týden trápím obskurnostmi, ale dnes to bude odrůda Fekete Járdovány. Ještě jednou promiňte :-) Původně nejspíš pochází ze Zakarpatské Ukrajiny, někde z trojúhelníku Berehovo-Užhorod-Mukačevo. I když, pravda, záznamy mluví spíše o její bílé (fehér) variantě, častěji než o černé (fekete). Odrůdu, podobně jako mnoho dalších, zachoval institut révy a vína na univerzitě v Pécsi. V roce 2004 slavné vinařství ” Gere Attila (web) z Villány (ty jo, docela to utíká, psal jsem o nic poprvé a naposledy před dvanácti lety…) začalo spolupracovat s institutem a vysadilo dva řádky původních odrůd Panonské pánve – Kék Bajor, Bakator, Balafánt, Purcsin, Feketefájú Bajor, Csóka, a také Fekete Járdovány. Připravovali z nich, primárně pro účely vinařství/výzkumu/degustace/spotřeby v jejich hotelu spíš než komerčně, Kárpát Cuvée. Po několika letech dospěli k názoru, že největší potenciál v jejich podmínkách má právě Fekete Járdovány a vysadili ho více, aktuálně už mají nějakých 0.8 hektaru, na skvělých polohách Csillagvölgy a Ördögárok.
úterý 4. října 2022
La Volada aneb PIWI útočí na Katalánsko
Když jsem poprvé přičichl k a ochutnal La Volada 2021 od populárního vinařství Albet i Noya (web), tak mi vytanula vzpomínka na Mělničinu, směs milerky s ryzlinkem od Krause. Ale přeci jen jsme trochu jinde, odrůdově i geograficky. V burgundské lahvi s kovovou záklopkou a aglomerovaným korkem se skrývá víno spíše světlejší barvy, s florální aromatikou a decentním dotykem citrusů, čisté, s trochu muškátovou a mýdlovou linkou a jemným herbálním štychem. Čisté, lehkonohé, s fajn kyselinou a trochou zbytkového cukru, opět florální a nějaký ten citrus, fajn délka, technicky precizní, přístupné, fajn pití. Tohle víno je u vinařství v řadě rarit, ale nejde ani tak o výjimečnou kvalitu obsahu lahve jako takového, jako spíše u jednu z prvních ukázek jejich snahy prakticky ve vinicích eliminovat jakékoliv postřiky či je připravit na výzvy probíhajících změn klimatu. Už dekády jsou samozřejmě certifikovaně bio(dynamičtí), ale nezůstávají jen při tom.
pondělí 3. října 2022
Pinault x Henriot, (ne)radioktivní víno a výroční Bollinger Dr. No 2007
