Rekapitulace ročníku 2014 na Jižním svahu

Jako každý rok i letos přináším jakési shrnutí celého ročníku mého blogování, pod názvem Jižní svah už sedmého, na jednom místě. Rok 2014 byl pro mne dost náročný… druhé dítě, hodně práce, všemožné vinné (krom psaní i jedna základní certifikace, na další zatím není čas) i další činnosti. Třeba už nehubnu, ale podařilo se mi zlepšit čas na půlmaraton na hodinu a tři čtvrtě, v něco takového bych loni ani nedoufal. Vzhledem k ostatním koníčkům je pohybu třeba :-) V prosinci jsem seznal, že pokračovat s psaním o víně v podobném rozsahu je ekonomicky neúnosné a místo snahy o napojení nějakých výdělečných aktivit se pokusil zachovat nezávislost a zahájil sociální experiment s dobrovolným financováním blogu ze strany čtenářů. Jak to (ne)funguje ukáží následující dva až tři měsíce, z úvodní sady příspěvků v prosinci zatím těžko soudit. Ale jsem optimista :-) V nezpracovaných poznámkách mi zůstává kvanta degustací a společně s jednotlivými lahvemi i různými sety doma stovky vín, na to prostě už nebyla kapacita, docela mne to mrzí. Ale co naděláte. Čím déle od ochutnávky to je, tím větší pravděpodobnost, že na ně nedojde už vůbec, maximálně se zmíním při další přechutnávce stejného vína či nového ročníku. Pro zájemce o trochu statistiky… za loňský rok se na blog zadařilo sepsat 253 článků + tento souhrn a podobně jako loni je to přes 150 tisíc slov, 965 tisíc znaků s mezerami.

Zobraz celý článek →

Alsasko, Champagne a Štýrsko aneb 3x bubliny

O svátcích jsem otevřel několik fajn lahví, nesahal jsem po vyložených bombách, spíš po kouscích nadprůměrných ve své kategorii. Ale když na to teď koukám… :-) Dnes odhrnu bubliny, na tichá přijde řeč v příštím zápisku. A začneme v Alsasku. Vinařství René Muré (s dodatkem Clos St Landelin dle jejich nejslavnější vinice) patří mezi špičku Alsaska a i jejich bubliny jsou skvělé, ostatně už tu o nich byla řeč. Tentokrát padl Crémant d'Alsace Cuvée Prestige Brut, směs tradičních odrůd Pinot Blanc, Pinot Auxerrois, Pinot Gris, Pinot Noir a Riesling z výsadeb v okolí obce Rouffach, základní víno školeno ve velkých dřevěných sudech i malých barrique soudcích na kalech. Funguje u nich trochu „solera“, vína nového ročníku se mísí s tím starým. Druhotné kvašení v lahvi a na kalech rok a půl, na crémant dost nadprůměr, ostatně stejně jako vše ostatní výše. Na lahvi uvádějí datum degoržování, v tomto případě 26.6.2014, a po něm nechávají víno ještě nějaký ten měsíc uležet než ho dají do prodeje. Takže jak chutná?

Zobraz celý článek →

Vzpomínky na ryzlink z nemocnice

Ještě v pátečním zápisku jsem si trochu dělal srandu z našeho domácího lazaretu a že jsem musel změnit vinné plány na svátky, abych nakonec program překopal ještě mnohem razantněji. V sobotu ráno jsem byl nucen vyrazit s dítětem na pohotovost, kde s chuděrou tvrdnul přes hodinu v čekárně, abychom se z ordinace šupem přesunuli do nemocnice. Všechno je v životě jednou poprvé, i přidržování masky s kyslíkem v přivolané sanitce (ale varianta byla i taxík, ovšem žádný nemohl dostatečně rychle; u sanitky se zase řešilo, zda se musí vyplnit nějaká žádanka či ne… někdy mne naše zdravotnictví fakt dokáže překvapit), ale některé zkušenosti bych si s klidem nechal ujít. Teď už jsem třetí den v nemocnici a dítěti je naštěstí mnohem, mnohem lépe, zítra snad dokonce půjdeme domů. Každopádně místo kuchtění svátečních jídel, házení fotek na Instagram a otevírání bezva lahví jsem si dal takový menší detox a okusil krásy nemocniční stravy (stále to nechápu, ostatně jsem letos psal o pakárně v porodnici, tady je alespoň trocha ovoce a zeleniny). Ale to je fakt detail, dítě vedle vypadá spokojeně a konečně i jíst začalo, a to je hlavní. Jsme tu trochu statistická anomálie, navíc, na pokoji je ještě druhé dítě a také s otcem, podle všeho je to neobvyklé nebo co. Každopádně tchýně mi donesla cestovní počítač, degustační poznámky se mi synchronizují se všemi zařízeními, takže i v těchto podmínkách mohu přejít k vinnému tématu :-)

Zobraz celý článek →

Bílý kůň bez Martina a svátky klidu

Vánoce, svátky klidu a rodinné pohody. Před štědrým dnem bylo snazší koupit v obchodech foie gras a lanýže než mražený hrášek, v den D i směsek s hráškem bylo pomálu, ještě že jsme salát nedělali a nepotřebovali ho urgentně. Na svátky nemá viset prádlo, ale balkon je plný plenek. Zapomněl jsem koupit zelí na lepenici k vinné klobáse. Hlavně starší dítě bylo/je naprosto děsné, možná je jenom nevybouřené, čas volna zahájilo čtyřicítkami horečkami a tak ho udržujeme na jednom místě. Což nejde zrovna snadno, Auta 2 už mi začínají lézt krkem, nechápu proč zrovna tenhle film ho tak strašně baví (lepší jedničku nechce vůbec). Chorobu syn hezky zkultivoval a předal dceři a manželce, takže jsem musel překopat vinné plány, protože minimálně na štědrý den žena prakticky nic necítila a otevírat dříve vybraná velká vína fakt nemělo cenu. Jeden z dárků, magická krabička na pouštění filmů (rozuměj Aut 2…), přestala fungovat půl hodiny po instalaci, kdy si sama aktualizovala firmware, a nic nepomáhá. Ale jinak dobrý, kupa jídla (postupně zamrazujeme na horší časy, protože ty litry rybí polévky už teď nikdo nesní), pití, ze všech koutů bytu se ozývá chrchlání…

Zobraz celý článek →

Španělsko-portugalský hybrid z Krymu

Někdy je dobré vybočit ze zaběhlých vinných kolejí. Měl jsem doporučit pití k článku o ukrajinské gastronomii a upřímně musím říct, že mé zkušenosti s tamními víny jsou velmi chabé a setkání s nimi vyloženě náhodná. Jako jediná trochu více znám vína od slavného producenta Massandra (web), po kterém jsem také nakonec sáhl. Ač pochází z Krymu a ten je dnes považován za součást Ruska. Massandra je známa svým gigantickým sklepním archivem, ale má co nabídnout i v současné produkci. Od začátku se specializuje na sladší vína, hlavně fortifikovaná. Slavný je jejich muškát, ale celkem úspěšně také replikuje styl těch nejslavnějších fortifikátů světa, ať je to portské, sherry či Madeira. Já sáhl po vzorku jménem Oreanda, ze sklizně roku 2003 a lahvován 2008, což je zrovna docela zajímavý stylový hybrid.

Zobraz celý článek →

PF 2015 z Jižního svahu

Šťastné a veselé Vánoce, ať už bílé, růžové, oranžové či červené, a úspěšné vykročení do nového roku vám ze srdce přeje Jižní svah. Za sebe doufám, že další ročník bude třebas stejně náročný, ale přeci jen o něco klidnější. Závěr roku hodlám oslavit pár lahvemi ponechávanými pro výjimečnější příležitosti. Ani ne tak kvůli vánocům jako takovým, ale díky volnu a možnosti jim věnovat odpovídající množství času a pozornosti. Co plánujete ve sklenkách vy? :-)

Martin na bílém koni nepřijel, ale takový Cheval Blanc ho úspěšně nahradí :-)

Zobraz celý článek →

Poctivá šardonka, veltlín a kalné prosecco

Dnes na úvod mírné opáčko, protože o tomhle víně, i v jiných ročnících, jsem tu už psal. Ale nemůžu si pomoct. Důvody jsou vlastně dva. První je kvalita jako taková, je prostě výtečné a přijde mi lepší, než mnohá i násobně dražší vína. A druhý důvod je důležitější. Jde o Chardonnay, asi nejprofláklejší odrůdu na světě, ale první přivonění jasně prozradí místo původu. Vína, která tohle umí, je v dnešní době prostě nutné si považovat. Řeč je o Arbois Chardonnay „Empreinte“ 2012 z Domaine André et Mireille Tissot (Bénédicte a Stéphane Tissot, web), základce tohoto skvělého biodynamika, vína z hroznů několika různých vinic, školeného v burgundských dubových sudech za běžného dolévání, tedy ne pod kvasinkovým závojem. Výraznější citronová žlutá barva. Klasická vůně, čerstvá, pikantní typická jurská mineralita a specifický místní šmak se okamžitě přihlásí o slovo, k tomu decentní citrusy a dotyky žlutého ovoce, od prvního přivonění šťavnaté a slinosbíhavé. Větší sklenky a vyšší teplota odhalují i další tóny a hutnější vrstvy, menší sklo a teplota nižší víno ponechávají v čerstvější, svěžejší podobě. V chuti suché, středně plné ale poměrně koncentrované, ovocně šťavnaté s bezvadnou páteří kyseliny, příjemná délka s decentní zemitostí v závěru, mineralita. Charakterní, zábavné, skvěle pitelné a bude zrát. Mňam. Deset éček u vinaře, občas doveze Matějka za zhruba 360 Kč, já jsem spokojen. Ale nebývá skladem, je třeba vyčkávat na mail o závozu a urvat co se dá :-)

Zobraz celý článek →

Vazalové a občansky sdružení autentisté

Přehraboval jsem se takhle včera ve vinné chladničce a dělal v ní trochu pořádek. Při té příležitosti narazil také na několik lahví od A^®utentistů, dokonce i stará vína, o jejichž existenci v něčích zásobách už sami vinaři možná ani nemají tušení. Lahve jsou to z dob dávno minulých, z období bez vazalů i občansky sdružených. Vykoukal leží spokojeně na Nestarcovi, hnedka vedle se válí Osička, pod ním Ota Ševčík, vzadu se schovává poslední láhev postaršího pinotu od Petra Kočaříka, lehce utlačovaná kalným vlašákem od Korába. Do všech strká hrdlem oranžáda od Richarda Stávka, za kterou se krčí neoznačená láhev od Bogdana Trojaka, všichni masivně obklíčeni víny Petra Nejedlíka, lahvemi již od ročníku 2004 (Pinot-Chardonnay a Cuvée Dobroslav!!!). Zmateně všemu přihlíží postarší vavřinec Zsolta Sütő ze Strekova a mladičký veltlín áčkového adepta z Rakouska, Hanse Czerného. Všechny lahve mají více méně standartní tvar a drží pevně, nijak zvláštní problémy zatím nedělají.

Zobraz celý článek →

Pár burgundských od Sylvaina Langoureau a Domaine de Suremain

Minulou středu otevřel v Sýrárně na Jiřáku dovozce Jiří Hron dvanáct lahví z Burgundska. Z celého setu mne nejvíce oslovila dvě vinařství. Tím prvním je Domaine de Suremain sídlící v zámečku (Château du Bourgneuf) v Mercurey a jejich červená vína právě od této obce. Ostatně odjinud ani hrozny nemají, hospodaří na zhruba 20 hektarech v různých částech Mercurey, vesnických i 1er Cru polohách, systémem lutte raisonnée. Fermentace v otevřených dřevěných kádích, macerace okolo osmi dní pro základní Mercurey a 15 dní pro premiérová vína, ovšem dle ročníku a tak se může významně lišit. Zrání v klasických dřevěných sudech, z nichž jen tak 10-15 % je nových. Chytré knihy se zmiňují o poměrně „starosvětském“ přístupu k vínům a že kvalita trochu lítá, ale aktuální viněty vypadají docela moderně :-)

Zobraz celý článek →

Červená šedá od Simon di Brazzàn

Už je to pár týdnů, co v Praze na Korunní otevřel Barbatella Espresso & wine bar, ale teprve nyní jsem se cestou z práce dokopal ke krátké návštěvě. Malý podnik je zajímavý tím, že na počátku měl a vlastně i nyní drtivou většinu nabídky vína tvoří jediné vinařství, které si sami vozí. Je jím Azienda Agricola Simon di Brazzàn di Enrico Veliscek e Daniele Drius (web), tedy vína z italské oblasti Friuli, od Cormòns, na hranici se Slovinskem. Vinice, deset hektarů ze kterých vzniká zhruba 45 tisíc lahví, by měly být vedeny v (necertifikovaném) bio režimu, sklep moderní s kvašením s řízenou teplotou v nerezu i velkých kónických dřevěných tancích a zráním buď v nerezu nebo dubových sudech. Zatím jsem si projel ve zrychleném režimu pár bílých (s jistou rezervou) vín a na červená se mrknu časem.

Zobraz celý článek →