Nejdřív něco k pití. Tenuta delle Terre Nere Etna Rosso 2011 (web) je základní červené skvělého producenta, bude o něm řeč ještě později, z jedné nejzajímavějších vinařských lokalit v Evropě, severních svahů sopky Etny. Vinařství má k dispozici velmi staré výsadby, některé dokonce předfyloxerové, jedna parcela dosahuje věku 130-140 let. Tohle jejich víno pochází ale i z novějších mladých výsadeb, odrůdově je to Nerello Mascalese s trochou Nerello Cappuccio, školeno zhruba rok ve dřevě. Nijak temná, rubínová barva. Poměrně intenzivní expresivní vůně, sladší ovocná, peckovinová, trochu výrazněji se projevuje alkohol, efektní „marihuana“ linka (kterou jsem nejčastěji zaregistroval u Pinotu Noir z Chile či Nového Zélandu a po pravdě i u některých hodně mladých Vosne-Romanée). Suché, plnější, slušná kyselina, docela dost třísla, dobrá délka, zajímavé. Čerstvé červené peckoviny, fajn struktura, delší. Povedený kousek, který by ještě potřeboval zrát, ale ke kusu masa posloužil dobře.
Víno jsem pil v restauraci Rest., kam vyrazil z podolské porodnice, kde pobýval s manželkou a novorozenou dcerou. Potřeboval jsem, po dvou dnech na bagetách a podobných věcech, sníst něco pořádného, a tak si dal místní povedený burger. Velmi chutný, chuťově vyladěný (výrazné správně propečené maso, zauzené okurčičky, lanýžová majonéza…), jen tedy dost obrovský a poněkud nepraktický na jedení, rozpadá se a vůbec. Ale dá se to zvládnout, že jo. V restauraci jsem si říkal, že by měla začít nabízet donášku na nemocniční pokoje, rozhodit tam nějaké letáky s efektními fotkami jídel. Jsou hned vedle a i na talíři to půjde donést ještě teplé :-) A po pravdě méně vyladěné, oproti běžné nemocniční stravě, to potřebám čerstvých matek, které mají navíc začít kojit, nebude ani omylem. Strava v Ústavu pro péči o matku a dítě byla velká tragédie, musel jsem manželce dojít pro nějakou čerstvou zeleninu, protože ta třeba úplně chyběla. Chápu, že rozpočet na celodenní stravování na jednoho pacienta asi není velký, ale prefabrikovaný taveňák a gumový babišorohlík mi nepřijdou jako vyvážená snídaně a potažmo večeře. Pro informaci přikládám fotografii příplatkového nadstandardního jídelního lístku v Podolí, starý dobrý Gordon Bleu součástí :-)
Mimochodem ještě k hamburgerům… nedávno otevřel podnik Mozaika Burger & Co.. Zavítal jsem už dvakrát společně s manželkou a projel nabídku burgerů, jak v menší slider variantě (které se, po pravdě, jí trochu hůře než normální velikost) tak standartních. Jsou dobré a nezklamou, hlavně klasiky Mozaika a Krystal jsou povedené. Najdete se tam i pár zajímavých specialitek typu burger se sous vide hovězím jazykem, fajn kapří burger nebo vtipný burger se sekanou a nakládanými okurkami. Ale tak nějak… nevím, na zadek jsem si z toho nesedl, vždy tomu chybělo něco navíc (nebo bylo něčeho moc, třeba opravdu hodně přeslazené BBQ trhané vepřové, varianta co se podávala na Prague Drinks Wine byla vyváženější a sladkost zapadala lépe; tenhle burger má potenciál být hit, pokud bude mít stabilní kvalitu). Stále, když chci na burger co mne nadchne, vede u mne Dish. A ten je navíc nedaleko. Naštěstí Mozaika úplně nezavrhla svou původní kuchyni, takže mají i normální jídla (+ za mne lehounce bizarní kreace typu „svíčková burger“, ale vtipný to svým způsobem je a vlastně jde jen o jiné aranžmá klasického pokrmu, že jo). A taky poctivou bramborovou kaši s vyloženě výtečnou sekanou, to je paráda (na fotce dětská/předkrmová porce). K tomu vlastní pivo od Matušky stylově s chmelem Mosaic, kvalitativně Matuškův standart a tím pádem výborné. Plus dobrá vína po lahvi i sklence, za rozumné ceny ale výběr znatelně užší než dříve. Jinak řečeno v Mozaice se určitě znovu objevím, ale určitě bude méně častou volbou než v předchozím konceptu. Navíc tam v průměru nechám násobně méně peněz, protože spíš než celou láhev vína k několika chodům jídla si dám jeden burger s přílohou a k němu pivo.
