Červený Potel co není Potel

Se slušným Burgundskem mám jeden problém. Je drahé. I na místě, čím dál víc. Na druhou stranu jde stále najít základní ale charakterní burgundy, které poskytnout dost fajn zážitek, ale finančně vám krk nezlomí. V tomhle ohledu mám rád běžnější apelace od kvalitních vinařů. Protože tak nějak mi přijde, že generické Bourgogne či vesnický pinot od slavnějšího vinaře mne osloví častěji, než apelace prestižní od vinaře … ne tak schopného :-) A platí to na více místech, ovšem Burgundsko je v tomhle směru pro mne asi nejvýraznějším případem. Včera jsem takto pil Bourgogne Pinot Noir 2010 z Nicolas Potel.

Zobraz celý článek →

Whisky upoutávka a něco ke sklu

Hned po víně je mým asi nejoblíbenějším alkoholem, kterému jsem věnoval nejvíce času teorií i praxí, konzumací a návštěvou palíren, whisky. Kdo sleduje aktivity Jižního svahu na sociálních sítích (Twitter, Facebook, Instagram), asi si všiml vyššího výskytu fotek různých lahví vizourů v posledních týdnech. Projížděl jsem svůj domácí bar, pil whisky s vodou i bez, tak trochu jako inspiraci, přísun rychlé energie a pro ověření některých drobností při tvorbě whisky tématu pro zítřejší (středeční) přílohu Hospodářských novin. Pro pravidelné čtenáře blogu tam asi nic zvlášť objevného nebude, ale jinak jsem s tím docela spokojen.

Zobraz celý článek →

Několik vín ze školení WSETu

Před nedávnem jsem naslepo přechutnal a snažil se popsat/ohodnotit/zařadit sérii vín v rámci školení systematického přístupu k degustaci vína dle Wine & Spirit Education Trust. V některých ohledech mi jejich standard příliš nesedí (při zkouškách kupříkladu tlačí degustátora zapsat co nejvíce vůni a chutí, což vede k tomu, že pokud odhadnete o jaké víno jde, tak do tabulky nacpete co nejvíce typických projevů odrůdy/oblasti/stylu i v případě, že je tam sami nedetekujete… za věci navíc se totiž body nestrhávají), ale jinak to mají zpracované pěkně, logicky a dává smysl. Obtěžovat vás degustačními poznámkami v jejich formátu nebudu, navíc jsou v angličtině a se zbytečnostmi typu pokus odhadnout maloobchodní cenu na britském trhu. Základní supermarketový Pinot Grigio z Itálie či Beaujolais Villages od Duboeufa na větší popisy nejsou, na Afriku a Austrálii se možná mrkneme někdy později, ale některá klasická evropská vína si pár řádků zaslouží.

Zobraz celý článek →

Neuburské od Tomáše Čačíka

Burgundy z Mâconnais. Soave. Modrý portugal z Moravy. Je jich tolik. Vína otevíraná s předsudky (ale možná je to jen zkušenost, co si budeme nalhávat), že nebudou stát za moc. A když jsou náhodou fajn, člověk si tak říká „jako na apelaci/odrůdu dobrý, že jo, příjemný překvapení, do budoucna z toho ovšem žádné závěry nedělat“. Když jsou ta vína ale náhodou opravdu výtečná, je to zase opačný extrém, najednou máte chuť je až nekriticky vychvalovat. Vždyť podívejte, jak se jim povedlo v té záplavě průměrnosti vybočit, uválet z prdu kuličku! Úplně stejně svádí i cena, levná vína nestimulují chuť se jim nějak hlouběji věnovat, investovat čas a energie poznat co (zdali něco) v nich je. Zatímco u drahých flašek naopak uděláte všechno proto, abyste si v nich něco našli, když sakra stála tolik prachů! I kdybych to víno měl třikrát dekantovat, pít pět dní a čekat na květový den a pořídit si k němu ideální sklenku od Riedelu. Předsudky prostě, není to fér :-) Proč tohle zdlouhavé a nijak zvlášť objevné tlachání na úvod, krom toho, že jsem v posledních dnech pil fantastické Pouilly-Fuissé, Soave i ten portugal?

Zobraz celý článek →

Cabernet vedoucí, moselský most, předpovědi na rok 2014

Před nedávnem uveřejnilo Wine Economics Research Centre z University of Adelaide souhrnnou zprávu o rozšíření odrůd na téměř celém světě (měla by zahrnovat přes 99 % vinné produkce), velmi detailní a navíc srovnávající stav v roce 2000 s rokem 2010. K dispozici dalo nejen výsledný report a závěry, ale i tabulky se zdrojovými daty, takže pro nadšence do analýz a statistiky velké potěšení. Co ze zprávy kupříkladu vyplývá? Celková plocha výsadeb se za těch deset let smrskla o zhruba šest procent. Dominance několika nejslavnějších odrůd je stále výraznější, nejvíce v novém světě, ten starý je přeci jen poněkud diverzifikovanější. Před deseti lety jste na polovinu výsadeb potřebovali 21 odrůd, dnes už vám jich stačí 15 (a v novém světě jen sedm). Nejvíce výsadeb, ač se pěstuje prakticky jen ve Španělsku, držela odrůda Airén. Tu dnes předstihl Cabernet Sauvignon a obsadil první příčku (vzpomínáte na obsah Salonu vín 2012?), na druhou se dostal Merlot. Nahoru letí Chardonnay a Tempranillo, význam (alespoň plochou výsadeb) zdvojnásobil Syrah. Povětšinou tedy odrůdy pro červená vína. Před deseti lety byl poměr bílé vs. červené 51:49, dnes červené s 55 % osázených ploch vedou a částečně za to jistě může boom růžových vín. Vyčíst jde mnoho dalšího, zábavné zkoumání přeji!

Zobraz celý článek →

Staré plány s Bordeaux nad lahví INRA vína

Před pár lety mne postihlo Bordeaux. Měl jsem tenkrát k dispozici peníze (neměl hypotéku, dítě, nějak zvlášť výrazný pocit zodpovědnosti a tak…), chutnalo mi, nakupoval jsem v En Primeur věci z různých apelací, sice z větší části základní ale prý charakter oblasti odrážející. Těšil se, jak je budu pít, srovnávat, měl vymyšlené degustační sety vín co půjdou otevřít společně. Uteklo 5+ let, vkus se trochu posunul, ale hlavně na některé lahve vytažené ze sklepa teď koukám a říkám si, co mne k jejich nákupu vedlo. Jaký příběh mne nakopl, co byl ten hlavní důvod proč zrovna tohle a ne jedno ze stovek/tisíců jiných. Lovím staré propagační e-maily od Tomáše Domince, častý důvod nákupu po nějaké jeho vtipné historce či lákavém popisu. U červeného Château Couhins z oblasti Graves, konkrétně Pessac-Léognan, nebylo vzpomenout si zas tak těžké.

Zobraz celý článek →

Champagne Deutz s výhledem na Prahu

Už je to nějaký ten pátek, co se v Praze uskutečnila ochutnávka šampaňského domu Deutz (web), má totiž nového dovozce (1er Wines) a ten se ho snaží trochu více zpropagovat. Základní brut tohoto domu považuji z velkých značek poměrem kvality a ceny, za kterou ho jde sehnat, jako jedno z nejpříjemnějších pití, takže jsem si ochutnávku nenechal ujít. Konala se v Tančícím domě, díky výhledu jsem zkusil i pár fotek lahví s Prahou, ale výsledky nějak zářné nejsou :-) Ale konec plků, mrkněme se na pár základních informací i producentovi a čtyři vína. Bohužel se nekonalo krásné cuvée Amour de Deutz ani jejich (byť levnější) top víno, vždy nádherné bohaté prestižní Cuvée William Deutz, takže obrázek současné nabídky na našem trhu nebyl úplný, přesto šlo o hodně fajn degustaci.

Zobraz celý článek →

Ageno a salon oranžád

V rámci poslední ochutnávky na konci minulého roku jsem doma otevřel dvě oranžády, dva ročníky stejného vína zvaného Ageno. Jde o produkt vinařství La Stoppa (web) z italského regionu Emilia-Romagna, konkrétně provincie Piacenza. Odrůdově je to z více než poloviny Malvasia di Candia Aromatica (jedna z mnoha malvasií v Itálii, tahle možná nejvoňavější), Trebbiano a vyloženě lokální Ortrugo (doslova v překladu „ta další odrůda“, nejčastější ve směsi s malvasií). Vinice samozřejmě bez chemie, víno macerováno bez síry na slupkách celý měsíc, část vína zraje v nerezu a další ve francouzském dubu dohromady zhruba rok, lahvování bez filtrace.

Zobraz celý článek →

Báječně pitelná Schiava od Manincoru

Schiava, jiným názvem Vernatsch a u nás známá jako Trolínské, je modrá odrůda poměrně rozšířená v Německu (jako Trollinger), ale po pravdě asi nejzajímavější vína dává v severní Itálii, odkud také nejspíše pochází. Ne že by ta vína z Německa nebyla fajn pití, jen… Nejspíše je to použitím vysoce plodících klonů (Schiava Grossa, v Itálii jedou i Piccola,Gentile a další), občasnými zbytkovými cukry a s tím související lehkou „rozblemclostí“ vín, že mne dost často příliš nebaví ani na jen tak popíjení. Varianty třeba z Alto Adige jsou podobně lehká a dobře pitelná vína, ale jakoby svěžejší, živější, se zabavnější kyselinou. Ukázkovým představitelem je Kaltersee Keil Schiava 2012 biodynamicky hospodařícího výtečného vinařství Manincor (web), o kterém jsem tu zatím psal jen v souvislosti s jejich top pinotem, ale určitě se jim budu věnovat víc.

Zobraz celý článek →

Hurá do terakoty s Rumpotino di Barricoccio

Datum doručení, odkud víno pochází a jaké je kvality. Takový je obsah nejstaršího rozluštěného hebrejského textu nalezeného v Jeruzalémě, pochází z části hliněného džbánu z doby vlády krále Šalomouna. Dokazuje již poměrně sofistikovanou administrativu té doby i důležitost zatřiďování vín dle kvality :-) V případě nalezeného střepu šlo o víno levné a obyčejné, na stůl krále se tedy jistě nedostalo, to spíše jeho vojákům. Na co člověk nenarazí při popíjení Rumpotino 2004, červeného postaveného primárně na Sangiovese s trochou Ciliegiolo, vína od Tenuta Rubbia al Colle (web), ze staré vinice s několika desítkami různých typů Sangiovese v apelaci Val di Cornia Suvereto (jih provincie Livorno, nedaleko pobřeží). Víno tak trochu odkazuje k etruským vinným tradicím, jak jménem symbolizujícím vedení révy hezký popínavě, tak především školením přes rok v Barricoccio®, vinařstvím patentovaných terakotových nádobách velikosti a tvaru klasického barrique sudu. Výsledkem je krásné uleželé italské červené nejen pro úchyláky, kteří si sice mohou pomlaskávat nad unikátním způsobem přípravy, ale víno jako takové potěší i úplně tradicionalisty.

Zobraz celý článek →