Montrachet, whisky v plechu, Prosecco, USA #1 a Čína #5

Webové stránky www.montrachet.com nejsou nic nového (ba naopak, že jde trochu o relikt minulosti je poměrně patrné), ale stejně jsem si je nedávno s chutí projel. Na webu najdete nejen fotky vinařů, kteří na Montrachetu hospodaří, ale i mapku, která ukazuje, kde má kdo keře. Jen si to představte u nějaké zásadní vinice na Moravě (třeba Železná nebo jiná „legendární“ poloha). Úplně vidím ty paranoidní reakce, jako že komu něco podobného veřejně dostupného (tj. ne zahrabáno kdesi v databázích úřadů) slouží a podobně :-) Třeba se časem něco změní. Zrovna u Pálavy momentálně dochází k přípravám asi nejpřísnějšího a jasně definovaného VOC, které by se mělo týkat jen pouze hodně úzce vymezeného území a jediné odrůdy, Ryzlinku vlašského. Tak třeba přijde i s nějakými podobnými detaily :o).

Zobraz celý článek →

Moselský ryzlink aneb když je chuť na sladké

Ryzlink, můj oblíbený typ bílého vína. Asi už jste asi všimli :-) A jedna z mála odrůd, kde otevírám i vína sladší, protože ryzlink, díky báječným kyselinám, tak funguje prostě krásně. Jedním z představitelů sladších ryzlinků je Joh. Jos. Christoffel Erben (web) Erdener Treppchen Riesling Spätlese 2005, rodina Christoffel je na Mosele dost slavným hráčem (zájemci si rodinné vazby jistě dohledají, vyskytne se v nich velmi slavné jméno Prüm a celkově je to zábava na dlouhé zimní večery). Erdener Treppchen je pak jedna ze špičkových poloh, zajímavý vysokým obsahem železa v půdě a také tím, že podstatná část révy je zde pravokořenné. Víno je v typické lahvi, s kovovou záklopkou a kvalitním celokorkem. I viněta je taková sympatická tradiční, ze které ale sladkost vína odhadnete jen díky nízkému alkoholu, tohle je pro běžného spotřebitele fakt zlo a už i německá vína začínají mít na zadní vinětě různé stupnice sladkosti, prodejům to pomáhá. Ale teď už k vínu.

Zobraz celý článek →

Zweigelt z Rakouska, Kerner z Německa

Dnes zabrousíme dvakrát do německy mluvících zemí, nejprve to bude Rakousko a konkrétně Burgenland. Ve sklence mi skončil Zweigelt 2010 z vinařství Claus Preisinger, velmi zajímavého podniku (viz dost fajn web) sídlícího v Golsu. Pokud hledáte jejich vinařství, tak musíte vyjet z obce ven a až po pár stech metrech, uprostřed vinic, narazíte na moderní fantastickou stavbu, ve které Preisinger vinaří a bydlí. Jeli jsme tam naslepo bez objednání a byl bohužel jedním ze dvou vinařů, které jsme nezastihli, takže jsem nakonec koupil jen jedno základní víno ve vinotéce. Každopádně na fotkách tu máte alespoň tu budovu zvenku, lepší záběry jsou na jejich webu. Claus Preisinger (neplést s dalšími stejného příjmení, třeba Helmutem Preisingerem co taky dělá dost fajn vína) je už větší podnik, ale jede bio, je členem sdružení Pannobile a vůbec stojí za pozornost. S odrůdou Zweigelt pracuje hodně, jsou na ní postavena základní vína (toto čistě odrůdové i Basic směska) a je příměsí i v těch nejlepších.

Zobraz celý článek →

3x Jackfall Cabernet Sauvignon, Franc a směs

Zase jeden odskok do Maďarska. Už i ve světě budí zájem hutnější červená vína, slavné světové odrůdy (od Cabernetu Sauvignon a Merlotu po Syrah) a vína připravená „ve stylu Bordeaux“, z nejjižnějšího tamního regionu, téměř na hranicích s Chorvatskem, Villány. Hodně dobré jméno mají podniky jako Bock József, Sauska, Gere Attila či Vylyan. Ve Villány se samozřejmě pěstují i odrůdy lokální, tradiční tam byl lehčí styl Modrého portugalu, najdete tam frankovku a podobně, ale já v nedávných podzimních dnech otevřel právě tři „moderní“ kousky. Připravilo je poměrně mladé, má asi desetiletou historii, vinařství Jackfall. To momentálně hospodaří na 13ha (s plány na rozvoj někam ke dvaceti) a primárně jede právě tahle světoznámá červená, na webu mají přehled, co na které vinici pěstují. Začneme jejich nejlevnějším červeným, i u nás prodáváno za 150,- Kč u Boden Fine Wines.

Zobraz celý článek →

První letošní sbírka vinných podvodů

Tak opět mé oblíbené téma, navíc za účasti v podstatě evergreenů mezi vinařskými podvodníky :-) SZPI na svých stránkách uveřejnila výsledky kontroly kvality potravin v roce 2011. A krom toho, že občas jíme pěkné sajrajty, tak i u vína inspekce nějaký ten prohřešek objevila (u burčáku loni celkem pohoda, ale něco málo špatně uvedených míst původu či pančování vodou se vyskytlo, i u solidních jmen). Kvalitou nevyhověla například vína z vinařství U Kapličky, která ovšem pocházejí od „obvyklého podezřelého“ LIVI Dubňany. Jak asi šmakovala taková sudovka müllerky či veltlínu, kde víno nevyhovuje: „vůní a chutí netypickou po nežádoucích biologických procesech, 73% přídavkem vody, 8,5% obj. ethanolu z přidaného cukru, deklarovaným údajům ve znaku obsahu cukru, obsahem bezcukerného extraktu (neodpovídal hodnotám zjištěným při jeho zatřídění)“. Vážení přátelé, to je humus. Mrkněte se na výsledky kontrol burčáku v roce 2010, vzpomeňte si na starší průšvih LIVI a firem spojených se jménem Chytil z Dubňan a pak se zamyslete… má smysl od nich něco kupovat? Věříte jim, byť sbírají medaile doma i ve světě? Já si odpověděl.

Zobraz celý článek →

Investujete do vína? Ještě ne?!?

Vždy jednou za čas se v našich médiích objevují pár řádků o úžasném byznyse investování do vína, třeba teď nedávno v hospodářkách. Někdo je to (výjimečně) slušně napsaný úvod do problematiky, jindy špatně skryté PR některého z dovozců, typicky ale vyvolává dojem „je potřeba pomoc odborníků, ale jinak se na tom dá snadno zbohatnout“. V tomhle ohledu mne dost pobavila nedávná zpráva z Decanteru, která tak trochu tiší nadšení nad „Čína koupí všechno“, zázračným růstem vín jako Lafite a celkově naznačuje, že i „bezpečná“ vína se mohou do budoucna stát parádní bublinou. Článek má jediný ale výborný komentář: „Nic dramatického pro milovníky vína“. A má pravdu. Normální nadšenci do vína si sice kvůli přechodu některých velkých vín do téměř čistě spekulativních investičních produktů mohou nechat zajít chuť, že je někdy budou mít šanci pořádně přechutnat, ale k dispozici mají tak obrovské množství jiných báječných kousků, že je to „v podstatě“ jedno.

Zobraz celý článek →

3x Francie co nemusí síru v Red Pif

Sešli jsem se takhle včera, parta pražských vinných nadšenců a k tomu jako bonus jeden vinař z Moravy, ve vinném baru (restauraci, vinotéce) Red Pif a popili dobrého vína :-) Tenhle podnik má dost slušný výběr vín a kteroukoliv láhev vám na místě otevřou za stovku korkovného. Ceny i základních kousků jsou sice trochu vyšší, ale vyvažuje to styl sortimentu. Mají totiž v nabídce kupu vín netradičních, hůře dostupných, bio a biodynamických, nesířených a tak podobně (škoda, že z Moravy je doplňují sice slušná ale ničím výjimečná vína od Spielbergu, i u náš by šel najít sortiment co by zapadl o dost víc, bez váhání bych tam zařadil vína od Jaroslava Osičky, určitě by zapadla produkce Richarda Stávka a tak… ale možná prostě chtějí mít něco konvenčního za dostupný peníz, nechodí jim tam jen vinní extrémisté). Každopádně právě přístup bez síry byl společným jmenovatelem hned tří včerejších lahví. Asi nejen mne zaujala Domaine le Mazel z Ardèche a jejich Cuvée Mias 2005 postavené na odrůdě Viognier, o kterém jsem se tu rozepisoval už dříve. A krátce o vinařství a jejich červeném cuvée Larmande už tu také byla řeč. Mazlíci jsou vína tak trochu funky, obvykle vyžadují delší čas v karafě (hned po otevření tak trochu… smrdí) a ve sklence se mění pomalu s každým douškem.

Zobraz celý článek →

Dvakrát nabušené Albariño

V poslední době jsem na zahraničních webech celkem často narážel na články o vínech z odrůdy Albariño (španělské jméno, odrůda vysázená především v DO Rías Baixas, v Portugalsku ji najdete pod jménem Alvarinho a je i součástí populárního Vinho Verde; pokud ji koupíte z Austrálie, tak máte velkou šanci, že pod tímhle jménem bude v lahvi Savagnin), popisů jak úžasně reaguje na terroir a tak. Zda je to vlivem propagace od Garyho Vaynerchucka či něčím jiným netuším, každopádně mne to ale donutilo pár vzorků pořídit. Loni v září jsem tu popisoval kousek od Mar de Frades, ale zatoužil po něčem zajímavějším, takže pár lahví přihodil k objednávce sherry. Španělské Albariño by mělo být o něco důraznější než jeho portugalská varianta, přesto jsem čekal vína voňavá, ale spíše „lehčího“ stylu, s výraznou kyselinou, vhodná k mořským plodům či rybám. Z obou výrazně „naducaných“ kousků tak byl docela překvapen.

Zobraz celý článek →

Oxana a Fénix (+ rozhovor s vinařem) s odstupem času

O Oxaně (aka Sauvignon Blanc 2007 „Karafa“, na fotografii jedna z testovacích vinět) z Dobré vinice jsem toho nejen já napsal už spoustu, šlo o jedno ze zásadních vín posledních dvou let mezi domácími vinnými objeviteli, záležitost značně rozporuplnou a nejen díky tomu hodně zajímavou :-) Před rokem jsem tu měl zápisek Experiment Oxana – 100 hodin v karafě a v té době se ještě víno projevovalo dost… funky. Kdo ho ale otevíral v druhé polovině roku (ale samozřejmě dost záleží na skladování), mohl mít pocit, že je víno tak nějak o dost přístupnější i bez dekantace, vůbec ne děsivé. Další láhev jsem otevíral na degustaci těsně před koncem roku a skutečně, hned po odšpuntování víno vonělo hodně přístupně. Přesto jsem mu dal zhruba 28 hodin v dekantéru. Jaké bylo?

Zobraz celý článek →

S kaly, bez kalů a mrtvý muž

Během týdne mezi svátky jsem stihl odhrnout reportáž z jedné báječné restaurace a jakýsi souhrn Jižního svahu v roce 2011. No a také popít něco fajn šumivých vín :-) Na Silvestra jsem sice utrpěl bohémku demi-sec (logistická chyba v plánování dovozu vín k prarodičům, zapomněl jsem vzít nějaký crémant či šampaňské) a ověřil si, že… ééé… tudy fakt ne, a to ani při akčních cenách za zhruba stovku (prosecca či crémanty, která za 4-5€ běžně koupíte v supermarketech v Itálii či Francii, jsou obvykle o značný kus dál). Dovedu si ale představit, že klasické „demíčko” je stále lepší pití, než lahve s velkým nápisem Bohemia a dalšími variacemi na „originál“, které jsem cestou domů viděl okolo kontejnerů :-) A pokud je někdo o půlnoci stejně našrot, tak je to asi úplně jedno. Dneska se ale mrkneme na dvě šumivky o něco zajímavější. No na dvě… vlastně tři budou, jedno z vín totiž bylo servírováno ve dvou dost odlišných podobách.

Zobraz celý článek →