Mosela = Riesling. Tady asi není co řešit, mluví-li se o vínech z Mosely, vždy se tak nějak automaticky předpokládá, že máte na mysli Ryzlink. A to i přes fakt, že ve skutečnosti zdaleka nezabírá všechny viniční výsadby, ale „jen“ asi tři pětiny. Na Mosele roste též spousta keřů Müller-Thurgau, většina německých výsadeb odrůdy Elbling a nemalé množství Kerneru, Dornfelderu, Pinotu Blanc, Pinotu Noir a pár dalších odrůd. Prostě spojit Moselu jen s ryzlinkem nejde, to je jako tvrdit, že Burgundsko je jen Chardonnay a Pinot Noir… což je sice téměř pravda a určitě výraznější dominance než Riesling na Mosele, ale stále existují spousty výjimek :-) Moselské ryzlinky jsou v průměru výborné, u těch dalších odrůd je to poněkud sporné, leckdy jsou výsledkem opravdu jednoduchá až nudná vína z keřů vysazených v méně kvalitních polohách, jindy jen solidní pití bez výraznějších charakteru. A někdy dokážou překvapit. Špičkové ryzlinky očekáváte, barikovaný Pinot Blanc už ne. A ještě méně pak parádní červené, navíc deset let staré…
O Weingut Markus Molitor (web) jsem se tu již zmiňoval v minulosti, tedy především o pár jejich lahvích, v závěru zápisku najdete odkazy. Vinařství je to tradiční a ryzlinky dělají skvělé, a to jak ty „moselsky suché“ (= nějaký cukr tam prostě je skoro vždycky), tak báječné nízkoalkoholické slaďáky, které ale umí zrát spousty let do krásy. Připravují také Pinot Blanc (barikovaný, v burgundských lahvích, dost povedený), krom ryzlinku se ale specializují především na Spätburgunder, tedy Pinot Noir (Rulandské modré). Znáte lepší kombinaci? :-)
Jejich výsadby Pinotu jsou z konce osmdesátých let minulého století a postavené na klonech z Francie. Primárně se nachází na strmých břidlicových polohách Trarbacher Schloßberg a Brauneberger Klostergarten, něco mají též na Graacher Himmelreich a Brauneberger Mandelgraben. Poprvé prodávali ročník 1991 a až do ročníku 1995 to považují za „experimentální fázi“, po které už následují jen samá pozitiva a pinotové jistoty. Vína leží na slupkách delší dobu (tři až čtyři týdny), nechávají je prokvasit úplně do sucha a školí v malých barikových sudech, často i nových, více než rok za promíchávání na kvasničních kalech. Lahvují bez filtrace. U pinotů nepoužívají různé úrovně přívlastkového označení, všechny jsou jakostní (Qualitätswein), ty z jednotlivých vinic s jejich konkrétním názvem, případně ještě na lahvích můžete najít jednu až tři hvězdičky, které označují lahvovaní opravdu výjimečně povedených sudů.
Haus Klosterber Molitor Spätburgunder trocken 2001 unfiltriert je jejich základní víno, směs více vinic a bez jakékoliv hvězdičky, ovšem z velmi dobrého ročníku. Zelená burgundská láhev, kovová záklopka, plný kvalitní korek, ani trochu prosáklý. Barva nijak hluboká, velmi pěkná klasická, v lahvi překvapivě (vzhledem k věku a tomu, že víno nebylo filtrováno) ani trocha depotu. Krásná, čistá, mladistvě třešňová vůně, příjemně propojená se známkami ležení v lahvi. Teplejší ovoce, brusinky, troška zemitosti, toastované dřevo. Především ale stále ona přístupná ovocitost. V chuti suché, čisté, svěže ovocité díky fajn kyselině, výborná stavba, pěkné již se uhlazující třísloviny, teplejší delší doznívání s výraznějším alkoholem. Opět znatelněji opálené dřevo, ze kterého vyskakují třešně. Dokonale pitelné, zábavné, jednoduše přístupné i umožňující zkoumání. Ve sklence se celý večer drží skvěle a při trochu nižší teplotě (15 – 16°C) je to nádherná záležitost. Desetiletý vzorek z Mosely bych netipoval ani v nejdivočejších snech. Jak asi vypadá dvouhvězdičkový kousek ze stejného ročníku? Za tohle jsem dal ve výprodeji čtyři stovky a byla to dobrá investice. Mosela = Riesling. Když zrovna nepijete skvělý červený Spätburgunder :-) Život je plný překvapení…
Kachní prsa a houbové něco jako orzotto… asi ne ideální kombinace zrovna k tomuto pinotu, ale jinak skvělá bašta :-)
Molitor zde na blogu: Velká přehlídka vín od Neubauerů | Německo, Čechy, Morava… 1+4x3+3 ryzlinků! | Restaurace Como a „lidi z webu“
Malý odskok na závěr… včera při nákupu v supermarketu, v neúspěšné snaze vyhnout se různému valentýnskému zboží, jsem narazil na záležitost viz fotka níže. 40% ovoněná šumivá vodka. Vzpomněl jsem si na (dávný, ale stále živý) zážitek z kombinace Bohemia Demi Sec + Vodka a polil mne studený pot. Pevně doufám, že nějaký zamilovaný pár se dneska nerozhodne slavit tímto výrobkem. Samotný producent má na webu dobrou hlášku: „Pokud přinesete na párty vodku Boom, můžete si být jisti, že zanedlouho bude oslava v plném proudu!“. Tomu bych i věřil…
