čtvrtek 12. června 2008

Zase jednou Itálie... Rosso Piceno 2006

Vína z Itálie se na tomto blogu objevují naprosto minimálně a to z prostého důvodu – nějak jsem si k nim nenašel cestu a ve sklence mi končí spíše výjimečně, obvykle spíše na degustacích než doma. V posledních dnech se konalo, právě koná a ještě konat bude hned několik italských degustací, k mé velké lítosti se ale ani na jednu z nich nezvládnu dostat.A tak jsem si alespoň otevřel zajímavě vypadající láhev z méně exponovaného regionu Marche, konkrétně provincie Ascoli Piceno.

Rosso Piceno ročníku 2006 z vinařství Saladini Pilastri je bio certifikovaná směs 30% odrůdy Montepulciano a 70% Sangiovese. Jde o základní D.O.C. té oblasti, s minimálním pobytem v sudu (6 měsíců, ale projevem spíše ne sudech nových).Více o vinařství a jejich dalších vínech najdete na webu www.saladinipilastri.it, já tentokrát nějak nemám sílu ani chuť informace překládat. Takže jen k vínu. Hnědá láhev bordó tvaru, plastová záklopka a kratší korek lepený z drti. Překvapivě střízlivá a decentní viněta, docela se mi líbí. Nějaké obecné informace o vínu jsou na zadní vinětě i v angličtině.

Barva vína je velmi hluboká mladičká fialka, silně barvící vše, čeho se dotkne. První dojem z vůně je taková ta lehce unifikovaná mladičká ovocitost, přímočará a jednodušší. Později, když ten prvotní dojem odvane a víno se trochu nasytí vzduchem, se výrazně objevuje čistší peckové ovoce, trocha pepřové kořenitosti, nějaké květiny, ale zároveň i takový ten „kuprexit“ tón (nebo bakelit, k tomu to má blízko), který často nalézám ve spotřebních supermarketovkách. Ne úplně špatné, ale dost mimo můj vkus, takový nevhodný parfém :o) V chuti středně plné, dost kyselinek i drsnějšího třísla, slušná ovocitost a lehký náznak kávy v normálně dlouhé dochuti, ale celkově spíše jen na běžné pití než nějaký větší zážitek. Celkem pěkná struktura, slušně udělané, ale prostě ten celkový pocit je daleko od stavu, který vyhledávám. Při nějaké hodince v lahvi se víno trochu zlepší, ovšem nijak zásadně. Tříslo pořád nepříjemně dře, nechat víno zrát je možné a nejspíš i žádoucí.

Láhev u mne skončila, stejně jako většina dalších z Itálie, jako dárek. Při krátkém hledáním na internetu zjišťuji, že na našem trhu se pohybuje okolo 180,- Kč, což je snesitelná cena. Ale mne prostě neoslovilo. Itálii bych naslepo tipoval na prvním místě, ten dojem z vína je dost podobný mnohým Sangiovese, která jsem chutnal na degustacích a jiní z nich byli nadšeni. Takže své zákazníky si určitě najde. Já to nebudu, každopádně tuhle recenzi uvádím tak trochu z toho důvodu, abyste měli možnost udělat si o mém vinném vkusu lepší obrázek, až zas budu něco dalšího hanět či doporučovat :o)

P.S. Víno absolutně nefunguje s (navíc nevábně vypadajícím) sépiovým risottem, v ústech po něm zhořkne a stane se vyloženě nechutným. Za tuhle zkušenost, jak může také vypadat „snoubení“, to stálo. Tentokrát prostě pokus o netradiční spojení nevyšel, s kusem opečeného masa to bude rozhodně lepší :o)

Komentáře používají Disqus