pátek 30. srpna 2019

Družstvo u vody

Dneska to bude jenom ve zkratce pozvánka na pondělí. Po delší době zase pácháme Družstvo večírek, tentokrát na „pláži“ a uvnitř odstavené lodi v Holešovicích. Původně to vypadalo hlavně na lehčí svěží letní vína a nenáročné pití, ale nakonec se ve výběru objevilo nemalé množství specialit i pár vín, která se sem zatím běžně nedovážejí. Takže vás čekají nejen evropská naturální vína, ale třeba i ko-ferment od Christiana Binnera z Alsaska nebo různé varianty březové vody z Euforie. Bude tam lehké efektní červené z jihofrancouzské vinařské legendy Matassa, Gemischter Satz z Burgenlandu od Anderta, parádní amforové bílé cuvée od Valenice z Celler del Roure, ale i seriózní bubliny od Marady či oranžový italský pet nat vinařství Massimiliano Croci. Takže se rozhodně nudit nebudeme. Po počtem účastníků hodně limitované a na nás trochu netypické akci ve Vile Tugendhat to bude zase klasika se vším všudy. Přijďte!

Zobraz celý článek →

čtvrtek 29. srpna 2019

Sympatické Verdejo a fajn Riesling

Není to tak dlouho, co jsem v jednom článku pro Forbes psal: „Jestli nemáte čas a potřebujete víno nachladit rychle, rozhodně ho nedávejte do mrazáku. Ne že by nefungoval (vychlazení z pokojové na požadovanou teplotu zabere zhruba půl hodiny), ale riziko, že v něm lahev zapomenete, je příliš velké.“ Platí to obzvláště při ochutnávkách či vinných večírcích s přáteli, kdy donesené lahve nemají ideální teplotu či ve víru noci vytáhnete ze zásob něco, s čím jste původně nepočítali. Takhle jsem chtěl nedávno s ostatními ochutnat Sapientia Rueda Verdejo 2018 z mladého vinařství El Lagar de Moha a výsledkem byla prasklá láhev a vinný sorbet. Část jsme rozmrazili a ochutnali, ale na poctivé hodnocení to rozhodně nebylo. Včera jsem ovšem zkusil náhradní láhev :-) Je to spontánně kvašené bílé z certifikované bio produkce, na zterasovaných vinicích ve vyšší nadmořské výšce jedou převážně různé výluhy, zrálo nějakou dobu na kalech v nerezu ale je lahvováno čerstvé, už na počátku nového roku. Burgundská láhev, kovová záklopka, aglomerovaný DIAM korek. Citronová barva. Čistá, čerstvá, trochu sladší žlutě-ovocně-krémová vůně se pojí s herbálním „sauvignonovým“ projevem, trocha bylinek, fenyklu. Suché, čisté, vyvážené, středně plně s fajn kyselinou, opět ono kombo ovocnosti a herbálnosti, lehká nahořklost v závěru. Povedené Verdejo, u nás po lahvi za tři stovky u BioSueño. Mimochodem pro zajímavost poznámky z rozmražené varianty nejsou nakonec o moc odlišné, pouze výrazněji akcentují onu (pro odrůdu vlastně docela typickou) nahořklost, samotná „zmrzlina“ taková byla fakt hodně :-) Takže… pít jen nachlazené!

Zobraz celý článek →

středa 28. srpna 2019

Efektní Riesling a košer Rulandské modré

Na tohle víno by bývalo asi lepší ještě počkat, ale… znáte to. A fajn zážitek vlastně poskytlo už teď. Weingut Toni Jost Hahnenhof (aka „kohoutí dvůr“) 2017 Bacharacher Hahn Riesling trocken. Jsme v oblasti Mittelrhein, obci Bacharach, a ve skvělé viniční trati obdělávané monopolně právě tímto vinařstvím. Jsou členy VDP a Hahn mohou produkovat i coby Grosses Gewächs vína. Tenhle kousek je v klasické protáhlé lahvi, uzávěr šroub. Barva tmavší, do zlaté. Expresivní, výraznější aromatika, efektní ovocnost až do tropických plodů, medová linka a mineralita, koncentrované. V chuti šťavnaté, s jasným nějakým tím zbytkem cukru, opět dost koncentrované i přes alkohol 12.5 % působí docela mohutně. Mladistvé, ovocné, v pozitivním smyslu líbivé. Preferuji trochu uměřenější ryzlinky, ale tohle je teda taky výborné. „Bohužel“ taky šampion Prague Wine Trophy a rychle se vyprodalo. Nedávno jsem psal o dalším jejich mlaďochovi, St. Jost 2017, ten mne bavil myslím ještě víc a zatím je k dispozici. Josta vozí Vinonaut.

Zobraz celý článek →

úterý 27. srpna 2019

Mladičký Bobal a charakterní bílé od Ponce

O odrůdě Bobal i Bodegas y Viñedos Ponce už jsem tu měl samostatný článek a s jejich víny byl více než spokojen. I proto si teď pořídil a při čekání na zralost dalších vín otevřel mladičké základní Clos Lojen 2018 (D.O. Manchuela). Informace ke staršímu ročníku platí, jen bych snad upřesnil spontánní kvašení celých hroznů a zrání šest měsíců v dubových sudech o kapacitě 10 a 15 tisíc litrů, minimální síření (do 40 mg/l celkové). Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavá rubínová barva. Ve vůni na pomezí tmavého a červeného ovoce, višně, něco lesních plodů, s kamenitě minerální linkou, svěží, voňavé, přístupné ale má to i hloubku. V chuti středně plné, s bezva kyselinou a šťavnatostí, tmavě ovocné, tříslo spíše uhlazené, lehce svíravé, kamenité, slušně dlouhé. Vybalancované, skvěle pitelné, docela strukturované zábavné pití trochu evokující dobré cru Beaujolais. K nám Ponce vozí BioSueño (byť ne nutně tohle jejich víno, ale třeba časem), já kupoval v zahraničí. Každopádně poměr cena/kvalita skvělý. Kritikům se taky líbí, Suckling 92, RP 91, Peñín 92.

Zobraz celý článek →

pondělí 26. srpna 2019

Z nákupů v sámošce

Minulý týden zde byl bez příspěvků (byť tedy příběhy na Instagramu jsem občas něčím zásobil), protože jsem jako už tradičně vyrazil tábořit na Šumavu. A krom vlastních zásob vhodných vín se i tentokrát jal prozkoumat nabídku místní sámošky a otestoval především moravská vína okolo stovky. S potěšením lze říct, že jsou v pohodě. Na zadek jsem si z nich nesedl, ale šlo o technicky čistě udělané věci bez problémů, vlastně slušně pitelné kousky. Samoobsluha nabídla i nečekanou vertikálu, opět mne naštvala praktika jednoho našeho jinak dost fajn vinařství a otestoval jsem supermarketovou podobu mé oblíbené Španělské odrůdy…

Zobraz celý článek →

pátek 16. srpna 2019

Biodynamický Cabernet od burgundské legendy

Hned několik významných burgundských vinařů si rozjelo bokem projekt i na jihu Francie, vinice jsou tam výrazně levnější a potenciál velký. Hodně známá (a výborná!) jsou třeba Minervois vína od Anne Gros. Ovšem zásadním jménem je další žena, Anne-Claude Leflaive (bohužel nedávno zemřela, nečekaně a v pouhých 59 let). Do té doby ale vedla Domaine Leflaive, jednu z absolutních špiček v burgundských bílých vínech. Doménu převedla do biodynamiky a byla velkou advokátkou tohoto přístupu k hospodaření, mimo jiné se svým manželem založila společnost, jejímž cílem bylo pomáhat francouzským biodynamickým vinařstvím prosadit se na trhu za užití zavedených distribučních kanálů její vlastní domény. To ji přivedlo i ke Clau de Nell (pojmenováno po původních majitelích taktéž z Burgundska, Claudovi a Nelly Pichard), vinařství z Ambillou-Château v Anjou a v biodynamice od roku 2000, ale s velkými finančními i dalšími problémy. Ve výsledku tři roky nepřipravilo žádné víno, o vinice nebylo postaráno a tak se v roce 2008 Anne s manželem rozhodli, že vinařství zakoupí.

Zobraz celý článek →

čtvrtek 15. srpna 2019

Chardonnay a Veltlín v Esce

Nedávno jsem si s manželkou absolvoval moc pěkný průřez aktuálním menu v restauraci Eska a byl nadšen, za pozornost stojí nejen klasika v podobě brambor v popelu, ale pecka je květákové rizoto, polévka ze zelí, všechny jejich chleby a vůbec. V lístku je navíc spousta bezvadných vín z naturální/autentické/bio scény a ta chodí i k párování, ke každému z chodů jsme tak testovali dvě různé someliérem zvolené varianty a řešili, co nám sedí víc. Ne vždy jsme se shodli, prostě klasická zábava „foodies“ :-) Ač jsem v poslední době na večeřích a při posezeních s přáteli na poznámky k vínu rezignoval, tak tentokrát jsem si je psal poctivě a určitě se budu ještě pár lahvím věnovat. Dnes alespoň dvě…

Zobraz celý článek →

středa 14. srpna 2019

Champagne, cava, prosecco

Trocha bublin ještě nikomu neublížila, tak dnes opět pár kousků z uplynulých dní. A začneme zostra šampaňským, s lahví Champagne JM Séléque Quintette Extra Brut (dováží Terroir Champagne). Jedná se o stoprocentní Chardonnay z pěti vinic v pěti různých obcích – Vertus (La Justice, výsadba 1950), Epernay (Les Frileux, 1959), Pierry (Les Tertières-Porgeons, 1985), Dizy (Moque-bouteille, 1985) a Mardeuil (Les Basses Ronces, 1982). Obhospodařováno ekologicky, každá poloha zpracována separátně, polovina vína v nerezu a druhá staré sudy, bez čiření a filtrace. Zde se jednalo o ročníkovou bázi 2014 s 20 % rezervních vín ze solery, na kalech v lahvi tři roky, degorzáž únor 2018 a tedy již mělo prostor srovnat se v lahvi (vinařství doporučuje alespoň půl roku), dozáž jen 2 g/l. Citronová barva, výrazné perlení menších bublinek. Čerstvá, energická, „přísnější“ vůně jasně napovídající, že o kyseliny nouze nebude. Minerální, zelené jablko, citron a citrusová kůra. Velmi suché, řízné, pikantnější, kyseliny tu skutečně hrají významnou roli. Šťavnaté, citrusově ovocné, pěkně postavené, zábavné, slušně dlouhé. Pro milovníky přísných bublin, ideální láhev na osvěžení v průběhu náročného večera ;-)

Zobraz celý článek →

úterý 13. srpna 2019

Biodynamická Schiava a chutná čerstvá Mencía

Dnes začneme v Jižním Tyrolsku, ve vinařství Alois Lageder. Docela slavný producent, vinaří pátá generace, obhospodařují padesát hektarů v Demeter certifikované biodynamice. A rovnou v jejich „masterpieces“ řadě, u top vín z nejlepších poloh. Römigberg Schiava (Vernatsch) 2017 (web) pochází z révy pěstované tradičně na pergolách, na svahu u severozápadní části jezera Caldaro. Fermentuje ve dřevu a maceruje docela dlouho, ale jak už je u odrůdy obvyklé tmavé víno nečekejte, je to spíš světle červené, některá rosé bývají i tmavší. Zraje ve velkých starých sudech a nerezu. Uloženo je v bordeaux lahvi, s kovovou záklopkou a celokorkem. Na úvod dost zasmrádlé a potřebuje odvětrat, postupně se otevírá do pikantnější červené ovocnosti, čerstvé, s florální a minerální linkou, se svéráznou trochu divočejší elegancí. Suché, čisté, s bezva kyselinou, lehkonohé, červeně ovocné, s dobrou délkou, přirozené, pěkně pitelné zajímavé víno. V mnoha ohledech mi to chuťově připomínalo roséčko od Tschidy, po pravdě. Dovezeno z vinařství za 12.5€, u nás má vinařství v sortimentu Vino e Cuore ale tohle konkrétní víno ne. Každopádně se těším od Lagedera na Pinot Noir, už se temperuje…

Zobraz celý článek →

pondělí 12. srpna 2019

Kdy v restauraci vrátit víno?

Vlastně mne dost překvapuje, že se zde tohle důležité téma, alespoň ne coby samostatný zápisek, za celých dvanáct let ještě neobjevilo. Kdy je v restauraci na místě vrátit přinesené víno? Následující pohled je samozřejmě ze strany „poučeného konzumenta“ a ne someliéra, profíka pracujícího na place. Byť pravda i já jsem už pár tisíc lahví lidem nalil :-) Věřím ale, že i se someliéry a lidmi z dobrých restaurací bych se ve většině shodnul. A pokud ne, je zde samozřejmě prostor k vyjádření v komentářích přímo u článku a na sociálních sítích. Tak jdeme na věc!

Zobraz celý článek →