Mafiánům nedoporučované Nero d’Avola

Orientuji se ve spoustě různých značek a log všemožných sdružení, která můžete najít na lahvi vína, ale produkt označený jako Pizzofree / Addiopizzo jsem zařadit nedokázal. Že by šlo o víno, které se nedoporučuje k pizze, mi přišlo krajně nepravděpodobné :o) Ukázalo se, že jde o partu producentů, kteří odmítají platit výpalné (pizzo) mafii. Takový specifický fair trade se sídlem v Palermu, inu Sicílie je prostě trochu svérázná oblast. Valdibella Kerasos Nero D’Avola  IGT 2011 pochází z družstva (web) sídlícího v Camporeale, podnik krom révy pěstuje ještě olivy a mandle, vše v bio režimu, u vína pracují hlavně s tradičními místními odrůdami. Výnos z podnikání by měl jít mimo jiné na podporu těch, které mafie uvedla do nesnází, přímo se snaží i zaměstnávat mladé lidi v těžké situaci. Nezní to špatně. A pokud i vína mají dobrá…

Zobraz celý článek →

Pokrok nezastavíš s družstevním sylvánem

Je mi jasné, že pro většinu jsou zajímavější články o vínech, která se dají normálně koupit, ale… dneska trochu odskočíme. Na nedávné domácí ochutnávce se objevila také láhev Ritter von Dalberg 1983er St. Martiner Baron Silvaner Spätlese. Víno pochází z relativně malého sdružení vinařů Winzerverein St. Martin, z marketingových důvodů později přejmenovaného na Winzerverein Ritter von Dalberg, z obce Sankt Martin v německé oblasti Pfalz. Od vína nešlo očekávat mnohé, ale více než příjemně překvapilo. Láhev s vinětou, která běžné konzumenty v té době děsila a byla jedním z typických důvodů problémů německých vín v zahraničí (blbě se to čte a málokdo uměl vyslovit, nepoznáte zda víno bude suché či sladké atd.), velmi kratičký a kompletně prosáklý korek, ovšem pod silnou plastovou záklopkou připomínající to, co bylo u nás dříve na běžných litrovkách levných vín, ovšem těsnější.

Zobraz celý článek →

Franz Hirtzberger a parádní bílá z Wachau

„Přátelé - chvátám, chvátám, nemám chvíli klid. Já tam, já tam dávno už měl být.“ Ale jelikož čtyři hodiny spánku musí stačit, tak poznámky ke včerejší ochutnávce ještě odhrnu. Do Prahy dorazil, na pozvání dovozce Weinort, Franz Hirtzberger jr. (web) s manželkou, jeden ze špičkových vinařů oblasti Wachau se sídlem v obci Spitz. Jejich moderní historie se píše od osmdesátých let minulého století, kdy podnik přešel právě na Franze, ale rodina Hirtzbergerů ve Wachau žije již od konce osmnáctého století a budova, kde sídlí, je o pár set let starší. Podnik nespadá mezi mé preferované naturalisty (považuji za nutné to zde uvést, kupa lidí má pocit, že tu píšu právě a jen o „úchylech“… tak ne), sice pracují s velkými starými dřevěnými sudy a podobně, ale na vinicích v případě potřeby normálně použijí chemii, mají i závlahu (byť některé roky zůstane vypnutá), vína z kalů stahují pokud možno už po novém roce a i špičková vína jsou do dubna v lahvích. Přesto jsem z Wachau pil málo charakternějších vín. Mají špičkové vinice, umí si pohlídat sběr (i několik průchodů vinicí denně, pokud je to nutné, a vinobraní rozloženo třeba do dvou měsíců) a z hroznů dostat celkem přímočarým způsobem fenomenální vína.

Zobraz celý článek →

Feldmaršálek Müller-Thurgau

V nejbližší době vás asi budu trošku víc otravovat s Itálii, které tu nedávám zas tolik prostoru, mé srdce leží trochu jinde. Ale zrovna různých „autentistů“ a všemožných dalších specialit je tam neuvěřitelné množství, takže zábava nepřeberná. Ovšem věnovat se budu i úplně normálním a naprosto typickým bezva vínům. Ten dnešní kousek je někde na pomezí. Vlastně normální víno z Alto Adige, prestižní kousek ze slušného vinařství, ale tak trochu nečekaně z „podřadné“ (resp. vnímané jako vhodné spíše jen pro základní vína, byť rozšířené po celém světě, i v Japonsku ji najdete) odrůdy Müller-Thurgau.

Zobraz celý článek →

Poznámky z deštivého víkendu & Rovenius

Tenhle víkend byla manželka pryč a tak jsme ho měli se synem celý pro sebe. Místo Prague Food Festivalu jsme si připravili českého candáta s bramboro-celerovým pyré a vlastně nám přehlídka ani moc nechyběla. S dohledem nad ročním dítětem většinou stíhám spíš věci nenáročné na delší soustředění, třeba se mi podařilo odlepit viněty ze všech nahromaděných lahví, čtyři narvané modré IKEA tašky jsem do skla odnesl. Když si vezmete, že takhle nechávám jen lahve s vinětami co ještě nemám, a jen jednu od kusu… děsného vína :o) V neděli ráno jsme se vyjeli podívat na vinici, kde pokud vše vyjde se již od letoška budu podílet na obhospodařování i zpracování hroznů. Lilo, fučel děsný vítr a úzký lehký městský kočárek měl v ne zrovna mírném svahu poněkud problémy, ale i tak to byl fajn výlet. Ta vinice je parádní, už se těším!

Zobraz celý článek →

Kvasinky z vousů, jiná vína, krupobití, pomalý en primeur

Všimli jste si, kolik pravověrných biodynamiků a opravdu naturálních vinařů se často prezentuje výrazným porostem obličeje, někdy dokonce plnovousem? Neplatí to třeba o madam Leroy, ale takový Didier Dagueneau blahé paměti byl typická ukázka, bezvadný v tomhle směru je Pierre Weindel a kupa dalších, u nás třeba Richard Stávek :-) Jistě taky všichni víte, že fermentace hroznů „kvasinkami z vinice“ je trošku složitější problém, protože ve vinařských provozech se potuluje spousta kvasinkových kmenů a jde často o fermentaci kvasinkami ze sklepa (i tak je to „terroir“ a určitě udržení kontinuity projevu). A teď spojte fousy a kvasinky! Pivovar Rogue Ales se nějakou dobu snažil izoloval specifický kvasinkový kmen z jejich provozu, nakonec uspěli díky desítky let neholenému vousu jejich sládka. Pokrok nezastavíš, Fedor Malík by se divil :-)

Zobraz celý článek →

Opera ve sklence Champagne Krug

Dneska si „práci“ trochu ulehčím. Krom blogu páchám texty i na jiná místa, nejčastěji pro IN Magazín Hospodářských novin (tam jsem co 14 dní, někdy otravuji i každý týden, naposledy to byla včera stránka věnovaná Slovensku) a znovu jsem se vecpal i do další přílohy hospodářek, Proč Ne?!, po rozhovoru s Richardem Juhlinem opět s textem o šampaňském. Ve vydání, které je na stáncích právě dnes, najdete můj report z návštěvy Champagne Krug, určitě etalonu kvality celého regionu. Normálně na tyhle odskoky neupozorňuji, vlastně ani na Twitteru a Facebooku kam jinak házím různé blbosti, jsou určeny přeci jen jinému publiku. Je to psané samozřejmě pro magazín o životním stylu a luxusu (tohle zrovna moc neumím, ale snažil jsem se), na blog či pro Vinařský obzor bych se zaměřil na úplně jiné věci a technické detaily (ty by mi stejně editor vyškrtal, už takhle šlo o nějakých 14 tisíc znaků), ale jinak jsem byl, co se týče kvality vín, úplně upřímný. Poměrně vtipné je, že po dlouhé době mi nějaký článek vyšel s docela malým množstvím zásahů oproti dodaným podkladům, z nějakého nepochopitelného důvodu ale nešlo o finální verzi textu, do které jsem na žádost vedoucího magazínu přidával více přímé řeči a pár dalších drobností (a která se vyšplhala na 15.6k znaků), ale jedna z mezifází. Inu stane se, chyba mohla být i na straně autora a odevzdávání materiálů poněkud „na hraně“ uzávěrky :-)

Zobraz celý článek →

První narozeniny Veltlínu

Strašně to utíká, už je to rok co otevřel Veltlín, báječný karlínský vinný bar. Za tu dobu dostal velkou konkurenci v podobě velkého Vinografu, čímž se ale hlavní důvod pro jeho návštěvu neumenšil… bezva atmosféra a nabídka charakterních vín především z oblastí bývalého Rakousko-Uherska (s občasnými odskoky třebas do Francie, které budou teď trochu častější), navíc moků především z (těžce ohraničené) kategorie vín autentických, přírodních. Včerejší narozeninovou oslavu jsem zvládl bohužel v trochu zrychleném režimu, dorazil brzy, pogratuloval, ochutnal a napil se pár vín, pokecal s dalšími dříve příchozími. A s vůni výpeku z přeštíka (uááááá!!!) a dalších pochoutek, které bar na večer přichystal, vyrazil zpět domů. Takže jsem nezažil mejdan v plném proudu, účast C.K. oficírů ani nic podobného. Alespoň tedy poznámky k několika vínům si dovolím.

Zobraz celý článek →

Světový (tý)den sherry & kde koupit fino

Svůj svátek má Malbec, slaví se světový den vody, na rakovinu upozorňuje den věnovaný tomuto onemocnění. Není divu, že i pro sherry vznikl svátek – www.worldsherryday.com! Tomuto báječnému nápoji budiž věnován celý tento týden, vše by mělo vyvrcholit nedělí 26. května. Pokud tedy hledáte příležitost otevřít (či snad přímo poprvé pořádně zkusit) láhev sherry, pak lepší příležitost (dokud neuspořádám slibovaný seminář, zájemců už je celkem dost) mít nebudete. Jakou láhev vybrat můžete kupříkladu díky jednoduché poučce pro snoubení s pokrmy: „Pokud to plave, fino; jestliže létá, amontillado; pakliže běhá, oloroso.“ Což tedy neznamená, že by fino nebylo bezvadné k šunčičce z iberských prasátek nebo olivám, třeba :-) Inspirovat se můžete zde na Jižním svahu, obecný úvod do sherry jsem tu měl a sepsal i kupu dalších věcí. A dnes se mrkneme na dva klasické představitele regionu z kategorie „k tomu co plave“, jeden bude tak trochu opáčko. Ale jde o tolik zásadní víno, že si jej zaslouží.

Zobraz celý článek →

O úžasu nad akátovými ryzlinky

Psaní o víně často, a celkem pochopitelně, sklouzává k filozofickým otázkám. Ani se nenadějete a máte tu Heideggera: „Úžas je esenciální. Je to právě úžas, který odhaluje přítomnost Bytí uvnitř jsoucna.“ Omluvte můj amatérský převod do češtiny, jak jednotlivé termíny převádí oficiální překlad knihy Sein und Zeit nemám tušení. Úžas je velmi často tím, co nás u vína žene dál, nutí zkoušet nové věci a proniknout hlouběji do těch, které známe. Momenty, které si ze setkání s vínem pamatujeme nejsilněji, jsou momenty úžasu. Chvíle, kde nás nějaké víno dostalo, z ničeho nic nás pustilo pod slupku jeho vnějšího projevu a ukázalo, co se skrývá uvnitř, čím opravdu je. Možná jsme se v ten moment začali ptát proč tomu tak je, kdo za vínem stojí a kde vzniká. Tohle je pro mne často hlavní rozdíl mezi běžným a skvělým vínem, schopnost vyvolat úžas, chuť klást otázky a hledat na ně odpovědi. Nemusí to být jen víno „jiné“, zvláštní, které úžas vyvolá. Ba naopak, často jde o vína dobře známých stylů z populárních oblastí. U kterých se můžete tázat, proč zrovna tohle je o tolik zajímavější, lepší, než vína z hroznů pěstovaných o pár metrů vedle, z vinařství co sídlí za rohem od úspěšnějšího kolegy.

Zobraz celý článek →