Vinselekt Michlovský ve Vinografu

Před několika dny dorazil do Prahy Doc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc. a na komorní ochutnávce ve Vinografu v Míšenské (na který se s tím „velkým“ na Senovážném trochu zapomíná, ale má svoji nezaměnitelnou atmosféru a pozornost si zaslouží) odprezentoval řadu výtečných vín různých řad a stylů, Vinselekt Michlovský (web) toho ostatně produkuje požehnaně. Hned na úvod se zmínil, že neumí na ochutnávku vzít méně než 35 vzorků, takže finální selekci musela udělat již Klára Kollárová. Ta navíc společně s šéfkuchařem Milanem Hořejšem napárovala k vínům i několik jídel. Ochutnávka byla, ostatně jako každé setkání s Milošem Michlovským, více než podnětná. V některých momentech (kmeny kvasinek, kupříkladu) připomínala ponejvíce vysokoškolskou přednášku, jindy se vášnivě debatovalo o všem možném od vín pro supermarkety, medailích, velkých vínech i naturální produkci. Padlo několik výtečných vtipů a správně nekorektních otevřených poznámek a komentářů. Ochutnávalo se, popíjelo a prostě jsme se měli dobře.

Zobraz celý článek →

Riesling a crémant z vinařství Gustave Lorentz

Dovozce Kupmeto nedávno zvolil nového dvorního dodavatele vín z Alsaska, vinařství Charles Wantz v nabídce vystřídal Gustave Lorentz z Bergheimu. S potěšením jsem zjistil, že jsem tu o nich psal před téměř deseti lety a článek nijak zásadně nezastaral. Novinkou je snad jen to, že celých 33 hektarů vlastních vinic mají certifikováno bio a od roku 2014 navíc nepoužívají žádné živočišné produkty (čiřící prostředky, například) při přípravě vína. Bohužel jsem nezvládl zajít na lednovou průřezovou degustaci a tak při poslední objednávce alespoň přihodil (alespoň pro mne) lakmusový papírek kvality produkce každého alsaského vinařství v podobě základního ryzlinku. Pokud ten bude dobrý, klidně budu zkoušet dál. A samozřejmě jsem neodolal a zkusil i crémant, že jo.

Zobraz celý článek →

Šedo-modro-bíle s Kubou Novákem

Před pár dny jsme poseděli s Družstvem a při plánování dalších doufejme zajímavých akcí samozřejmě popili a prochutnali nemálo vína. WineGeek donesl mimo jiné též dvě od Jakuba Nováka. Mám tohohle znojemského vinaře rád a chutnám kdy jen mohu, psal jsem tu o něm již několikrát. Pravidelně tvoří velmi zajímavá charakterní a v domácím prostředí dost unikátní vína. Bohužel jich není moc, ročně jen pár tisíc lahví. Na večírku padl Bílý Pinot 2017, stoprocentní Pinot Blanc z Kraví Hory fermentovaný a vyzrávaný v dubových sudech. Kousek poměrně voňavý, intenzivní, se sladkostí ovoce a dřeva, s dobrou kyselinou, středně plný, se žlutou ovocností, fajn délkou a lehce jurským štychem. A ten je v plné míře a ve vší své krásné pikantnosti u druhého vína, Šedý Pinot 2015. Tohle víno je intenzivnější, nazrálejší ale stále s energickou čerstvostí, s bezva dřevem, vyvážené, koncentrované, docela dlouhé. Koho baví všemožné „Tradition“ jurské kousky, směs Chardonnay a Savagninu s nějakým tím zráním pod flórem, tak si tady najde solidní alternativu.

Zobraz celý článek →

Collin, Doyard & Prévost

V pátek večer jsem se s velkou radostí zúčastnil improvizované komorní slepé ochutnávky Champagne. Každý z účastníků prostě při posezení v l’Fleur zakoupil nějakou fajn láhev z místní široké nabídky a naservíroval ji ostatním. Vzhledem k festivalu následující den se zábavy účastnili také Adrien Dhondt (Champagne Dhondt-Grellet), Julien Bournazel a Stephanie Chevreux (Champagne Chevreux Bournazel / La Parcelle) a logicky jsem se trochu obával, abych neřekl nějakou úplnou kravinu a neztratil veškerou kredibilitu, ale vše proběhlo ve veskrze přátelské atmosféře a ani vinaři to neměli vždy správně :-) Ze všech vypitých vín ten večer pro mne nejvíce vystoupila z řady tři jména – Ulysse Collin, Doyard a Jérôme Prévost. A, docela překvapivě, hned dvě z vín byla růžová :-)

Zobraz celý článek →

Domácí vína v nejlepších světových restauracích

Sepsal jsem před pár dny další článek pro Forbes, tentokrát byl o vínech z Moravy (a Čech), kterým se podařilo dostat na lístky nejvyhlášenějších restaurací světa. Ač je v omezené míře samozřejmě exportováno více našich vín, tak jsem pro Forbes jako měřítko úspěchu zvolil právě toto. Pro mnohé totiž bude překvapením, že si domácí produkce, navíc jde často o červená vína, našla své místo v nabídce podniků z top světové padesátky, v legendárních poutních místech foodies z celé planety a restauracích se dvěma i třemi hvězdami Michelin. Článek vzbudil celkem dost reakcí, sdílení po sociálních sítích a tak podobně, což mne samozřejmě těší. Bohužel, jak už to u mých „zbytečně“ obšírných výtvorů bývá, vyšel text v poněkud krácené podobě (+ výrazně volněji operuje s výrazem „české víno“). A chybí v něm pár drobností, které bych rád doplnil zde.

Zobraz celý článek →

Champagne Pierre Paillard z Bouzy

Pokud všechno vyjde jak má, tak mne čeká náročný šumivý víkend. A to díky festivalu La Bouteille de Champagne a vinařům, kteří na něj dorazí. Jedním z nich bude i Antoine Paillard z Champagne Pierre Paillard. Před pár dny jsem měl díky TerroirChampagne možnost prochutnat jejich nabídku a byl dost spokojen. Antoine, společně s bratrem Quentinen, je již osmou generací vinohradnické rodiny a po pět generací dělají i víno. Po studiích v Dijonu a Montpellier pracoval ve světě, včetně krátké epizody coby someliér v UK, ale v roce 2008 se bez větších vinařských zkušeností vrátil do rodinné domény. Vlastně je to podobný příběh jako u mnohých dalších, u kterých kvalita a jméno ve světě letí nahoru. Učil se, dělal změny, zaměřil na lahvování specifických poloh, omezil výnosy a sklízel vyzrálejší hrozny, ještě hlouběji se ponořili do ekologického zemědělství (již jeho otec vyřadil umělá hnojiva a postupně i omezil herbicidy) a postupně přešel na všech vinicích na bio a také začal používat biodynamické preparáty… klasika :-)

Zobraz celý článek →

Krásná Rhôna, Frankovka a nerezová Barbera

Na Instagramu jsem se nedávno zmiňoval, u lahve fajn suchého Furmintu z Tokaje, jak mám rád vína, u kterých vám na první přivonění v hlavě něco secvakne a prostě víte, co a odkud to je. Sice si ujíždím na různých bláznivinách a svérázných vínech, které jde leckdy jasně zařadit jen těžko, ale stejně se mi oči vždycky rozzáří u jasného moselského ryzlinku nebo červené burgundy. Obšírný úvod k vínu, které jsem právě naslepo poslal do jiné odrůdy i části regionu, ale bavilo mne velmi. Côtes du Rhônes lieu-dit Clavin z Domaine de la Vieille Julienne. Můj tip byl Syrah z žulových poloh na severní Rhôně. Mělo to přesně tu správnou pikantnější aromatiku, vyzrálé červené ovoce a masitost, drcené kameny, kouřovost, lehounce herbální štych a pepřovitost. Středně plné, šťavnaté, s bezvadnou kyselinou a zároveň vyzrálou sladší ovocností spíše červených plodů, vybalancované, slušně dlouhé, mladistvé a s potenciálem zrát (a za rok či dva asi bude lepší) ale už teď výborné. Krásné, velmi nadprůměrné CdR. Ale vůbec to není dominantně Syrah, toho je tam jen pár procent společně s odrůdou Mourvèdre, většinu tvoří Grenache z velmi starých keřů, z jediné polohy doslova přes cestu od apelace Châteauneuf-du-Pape. Vinařství jede v bio(dynamice), víno kvasilo spontánně, zrálo ve velkých dřevěných sudech, lahvováno bez filtrace. V sortimentu Vinit, chutnáno ve Vinografu na Senovážném. Asi budu muset od producenta zkusit další věci, toto mi sedlo velmi.

Zobraz celý článek →

SOMM 3, someliérský trénink, padělané Tignanello, párování vína a jídla je volovina

V neděli jsem shlédl film SOMM 3 (ukázka). První díl byla tak trochu „reality show“ o přípravách několika špičkových someliérů na prestižní a velmi obtížné zkoušky na titul Master Sommelier. Pro vinné blázny myslím zajímavé, nenudil jsem se u toho, ale nějak hlubší dojem ve mně nezanechalo. Výpravný a vizuálně nápaditý díl druhý, SOMM: Into the Bottle, je i pro běžné publikum (čímž stále myslím ty, kteří se trochu zamýšlí nad tím, co si lijí do sklenky) přístupnější, jde o zajímavý exkurz do smyslu someliérského řemesla ale i vzniku vína jako takového, co vše jej provází a hraje v projevu vína roli, o historii, tradici, bodech… A navštívíte v něm několik báječných vinařství a vinic. Je velmi vtipné poslouchat výrok Auberta de Villaine, se sklenkou DRC Échezeaux v ruce, jak se zapomíná na to, že účelem vína je i zahánět žízeň :-) Dvojku bych doporučil určitě nejvíc. V díle třetím si nad lahvemi zásadních vín svého života povídají legendy Steven Spurrier, Jancis Robinson a Fred Dame. A do toho parta dalších špičkových someliérů naslepo ochutnává Pinot Noir a chce slepou degustací podobně jako slavná Judgement of Paris v roce 1976 změnit svět. Ve zkratce. Běžný divák podle mne po pár minutách usne a předtím si bude říkat něco o bandě magorů. Jako doprovod ke slepé degustaci s partou vínomilců, a praktická ukázka subjektivity hodnocení, to ale celkem fungovalo :-)

Zobraz celý článek →

Dva německé pinoty a fajn Prosecco

Nakupoval jsem pro kamaráda zásoby jeho oblíbeného ryzlinku od Weingut Petri (web) a při té příležitosti na zkoušku přihodil i dvakrát Spätburgunder. Základní jakostní Pinot Noir trocken 2016 je školen v dubových sudech, spíše použitých větších dle projevu. Lahvováno do burgundské lahve pod celokorek. Rubínová světlejší červená vůně. Vůně příjemná čistě červeně ovocná, třešně a jahoda a jen dotyk dřeva. V chuti suché, čisté, pěkné kyseliny, středně plné a takové lehkonohé a snadno pitelné, opět červené ovoce, něco tříslovin, slušná délka. Relativně přímočaré, ale mělo to takového docela „burgundského ducha“, připomínalo tamní základní věci a pilo se výborně.

Zobraz celý článek →

Riesling, oranžová Leányka a růžová Cava

Dnes se mrkneme na tři víkendová vína, zase jsem těkal po Evropě :-) Bürgermeister Carl Koch „Erster Sack“ 2015 Oppenheimer Sackträger Riesling trocken je výběrový kousek z vinařství, o kterém jsem tu už nedávno něco psal. Jde o víno z místní top trati, navíc výběr poloh, certifikované bio, školeno na kalech deset měsíců v 600l dubovém sudu od Stockingera, jen hrubá filtrace. Láhev tradiční pistole, kovová záklopka a celokorek. Výraznější, tmavší barva, nazlátlé. Krásná výraznější vůně, s kombinací slinosbíhavé svěžesti a vyzrálých hroznů, žluté ovoce, medovost, podběl. Suché, čisté, plnější, bohatší trochu opulentnější projev na úvod s lehce kovovou linkou, žluté ovoce, bylinky, něco minerality, pěkná délka. Cukru jen nějaké dva gramy, kyselina moc pěkná a drží vše dostatečně svěží. S potenciálem zrát dál do krásy. Vyvážené, zábavné, dost pěkné víno ze sortimentu Vinonauta.

Zobraz celý článek →