K mé velké lítosti jsem na letním táboře zůstal jen pár dní a pak se vrátil do víru velkoměsta (no dobře, Prahy). Víno už nemusím chladit v potoce a má správnou teplotu, sklenky mají vhodný tvar a tak. Ale stejně bych byl raději v lese a u potoka. Co naděláte :-) Pro radost jsem včera sáhnul po lahvi z Egeru, z vinice Pajdos, Egri Bikavér Superior 2012 z vinařství Pók Tamás. Frankovka, Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon, Merlot, Pinot Noir a Kadarka, přes dva roky v dubových sudech. Na úvod typická tufová zatuchlinka, která ovšem dá brzy prostor fajn frankovkovému projevu, tmavší švestkové peckovinové ovocnosti, troše zemitosti, je to mladé, od vůně trochu tvrdšího stylu. V chuti suché, trochu svíravé, středně plné s výraznou kyselinou, šťavnatá tmavší peckovinová ovocnost, docela dlouhé, dobře pitelné, pěkně postavené. Příliš mladé, ale má potenciál dobře zrát, měl jsem si pořídit víc lahví :-)
pondělí 18. července 2016
Naturální Bikavér a biodynamická Cava
pátek 15. července 2016
čtvrtek 14. července 2016
Riva Arsiglia & Moscato d'Asti Ribota
V dubnu jsem tu psal o víně Riva Arsiglia z Agricola Menti Giovanni ročníku 2013, který byl mezitím na trhu nahrazen ročníkem 2014. Jelikož mne to víno v minulosti dost bavilo, neváhal jsem a něco málo zakoupil. Ambaláž se nezměnila, furt zelená bordó láhev se šroubovým uzávěrem a jednoduchou elegantní vinětou. Lehounce nazlátlá tmavší žlutá, mírná perlička. Pikantní, minerální, trochu bezsirný a vulkanický funky projev, navinulejší malvice, mírně těkavka. Čerstvé, energické, zábavné bílé, byť pro někoho možná už trochu na hraně. Suché, moc fajn kyselina, docela lehké v projevu ale s fajn délkou, navinulá žlutá ovocnost a trocha krémovosti, charakterní a dobře postavené. Je to třináctce aromaticky i chutí hodně podobné, akorát znatelně lehčí a vyloženě „chlastací“ a zároveň zajímavé. Líbí se mi hodně.
středa 13. července 2016
Tichá elegance Grace Koshu
Jelikož se domnívám, že má smysl psát i o vínech špatně dostupných a (zatím) spíše okrajových, protože svět vína se mění velmi rychle a co platilo dnes může být za pár měsíců úplně jinak, zaskočíme si dnes do Japonska. Ano, nejraději bych tam zase na pár týdnů odjel, ale to zatím nehrozí tak alespoň formou vína. Tamní vinařství slaví stále větší úspěchy, vína se lepší, vyhrávají v soutěžích a tak. Sice se prakticky vše patrioticky vypije na místě, kde i nejsnáze nakoupíte, ale už i do Velké Británie či USA exportují a další země se přidávají. Nikdy se nestanou vinařskou velmocí, jako to dost možná čeká Čínu, ale tamní vína se ochutnat vyplatí, když máte tu možnost. Daří se jim leccos, dnešním tématem ovšem bude tamní unikátní odrůda Koshu (甲州), která docela nabývá na popularitě a mluví se o ní výrazněji i mimo Japonsko. O jejím původu zatím moc nevíme, jedna legenda třeba, praví že byla objevena už před skoro tisícem let coby divoce rostoucí. Zásadní dílo Wine Grapes naopak tvrdí, že jde o přivezenou evropskou vitis vinifera, ale za těch pár let od vydání už začíná zastarávat a nejnovější výzkumy (Nami Goto-Yamamoto, 2015) ukazují, že jde o vitis vinifiera z asi 70 % a zbylou část DNA tvoří východoasijské odrůdy, nejspíše z divoké vitis davidii.
úterý 12. července 2016
Za vše mohou hipsta sommeliéři, změny v Rakousku a nejistá budoucnost vína
Když jsem včera popíjel a rozléval rakouská přírodní vína na druhém večírku Družstva, některá výborná (Weingut Werlitsch Ex vero Legoth 2011 či Claus Preisinger Kalkundkiesel 2014) a jiná trochu „divočejší“ (minimálně vůní Gut Oggau Theodora 2015 a kompletně Michal Gindl White Bessi), nemohl jsem si nevzpomenout na třídílný seriál článků The rise of the hipster sommelier. V něm Stuart Pigott, populární vinný žurnalista se „specializací“ na Ryzlink rýnský (jeho knihu The Best White Wine on Earth: The Riesling Story jsem coby ryzlinkofil samozřejmě zakoupil, ale po pravdě mne nějak zvlášť nezaujala), rozcupoval současné trendy hnutí naturálních vín a vinu za to, že nám jsou v poslední době nabízena podivná vadná vína, hodil hlavně na hipsterské sommeliéry z New Yorku. Je to docela zábavné čtení plné zajímavých argumentů i poněkud scestných poznámek, každopádně pokud máte trochu času, tak doporučuji vaší pozornost.
pondělí 11. července 2016
Evoluce jednoho vína
O dnešním víně už jsem tu psal. Vlastně o všech třech. Ale myslím, že dává smysl si vše zopakovat pěkně na jednom místě se všemi vzorky ve sklence (třeba i proto, že hlavní enolog a „mistr míchač“ vinařství, muž počatý v pokoji nad solerou s Tío Pepe, Antonio Flores, byl před pár dny na International Wine Challege vyhlášen vinařem roku). Jde totiž o praktickou a krásnou ukázku záměru vinařství, evoluce jednoho vína do několika výrazně odlišných a ve všech případech hodně povedených podob. Toto vína sice nejprve vzniká na vinici, jako ostatně každé, ale přeci jen sklep zde nad terroirem asi hraje výrazně větší roli. Na druhou stranu ale zase lze mluvit o „terroiru bodegy“, specifických podmínkách různých částí prostor vinařství, vlivu teplot v různých patrech, (ne)přítomnosti vlhkého vzduchu a jeho vlivu na životnost flóru a podobně. Je to prostě komplexní záležitost :-)
pátek 8. července 2016
Parádní vermut z Jerezu
Včera mi dorazila zásilka sherry a cavy na léto, k objednávce jsem ale přihodil i jednu specialitu, na kterou se už velmi dlouho těšil. Mám rád aromatizovaná fortifikovaná vína, všemožné vermuty a tak, nejen coby nepostradatelnou součást koktejlů, ale vlastně i na pití. Ty opravdu dobré nabízí pestrou paletu vůní a chutí a překvapivou komplexitu, zdaleka to nejsou jen kořenité ulepeniny v podobě některých průmyslových značek. A obecně těmto vínům věštím budoucnost a návrat na výsluní :-) Na vermut se teď vrhnul producent sherry z mých nejoblíbenějších, Emilio Lustau. A myslím, že se jim opravdu povedl. Základem kvality může být i to, že místo fortifikace a ovonění mladého nudného neutrálního vína používají coby základ svého vermutu již vyzrála vína, která měla možnost se s dolihováním srovnat při desetiletém zrání v soleře, jde o mix sladkého Pedro Ximénez a suchého amontillada. Následně ve vínech macerují deset „botanicals“, záležitostí jako koriandr, pomerančová kůra, šalvěj, pelyněk, hořec či andělika. Jednotlivé složky macerují ve víně zvlášť a teprve později ovoněná vína smíchají a nechají společně ještě chvilku zrát.
čtvrtek 7. července 2016
Burgundský pinot, moravský veltlín
Dominique Laurent se úspěšně živil jako cukrář, ale postupně se přeorientoval na víno, dnes je to docela známý burgundský négociant, byť nejde o žádnou velkou firmu. Zpočátku se trochu neblaze proslavil něčím, co by člověk čekal spíše v Bordeaux nebo nějakém novosvětském regionu, použitém „200 % nového dřeva“, přetočením vína se vším všudy po pár měsících zrání z jednoho nového sudu do dalšího. Dnes dokonce sudy, jejichž výrobu si dobře hlídá, prodává. Každopádně v sortimentu měl a má vína z velmi starých parcel i špičkových poloh, z nízkých výnosů, často maličká množství připravovaná s minimem zásahů, kvalitní kousky (i tím dřevem) tučnějšího stylu. Já ale otevíral základní mladičký Bourgogne Pinot Noir 2014. Mírně tmavší pěkná rudá barva. Čerstvé a mladé ve vůni, docela efektně peckovinově ovocné, trochu herbální „marihuana“ linka, mineralita, energie. Suché, trochu trpčeji svíravé, s moc pěknou šťavnatou ovocností a hodně dobře postavené, delší, nadprůměrně povedené Bourgogne na začátku cesty. Poslal bych to spíš do lepšího vesnického Côte de Nuits. Určitě tomu prospěje nějaký ten rok v lahvi. Cena u Domaine R&W se blíží pěti stovkám.
pondělí 4. července 2016
Chardonnay, Modrý portugal a výtečné Champagne
Nedávno jsem tu psal o mladém veltlínu od Herberta Zillingera a tentokrát otevřel Chardonnay Horizont 2015. Zase burgundská láhev, fajn viněta, šroubový uzávěr. Citronová žlutá barva. Čerstvá živá vůně, minerální linka, docela důrazná ovocnost do žlutých plodů až dotyk tropika, ale žádná faleš. Lehká krémovost a zrání na kalech. Bezvadně drží v otevřené lahvi i několik dní. Suché, čisté, ovocné, trochu krémové, o něco plnější než veltlín, zakulacené, fajn kyseliny, dobrá délka, pitelnost. Pocitově jakoby nějaké tóny ze dřeva, ale v sudech to myslím nebylo. Bezva věc k jídlu i pití jen tak. Na druhý večírek Družstva (o prvním a vínech tam jsem chtěl něco sepsat, ale zatím se k tomu nedostal), který bude na téma vín z Rakouska a dorazí i několik tamních sommeliérů, jsem tentokrát nominoval nějaké víno i já a zvolil právě tohle. Ale bude hromada dalších báječných, nejen takto uměřených ale i znatelně punkovějších :-) Doražte, koná se 11. července na Letné, popijeme!
pátek 1. července 2016
Něco pro pobavení na pátek
První den „prázdnin“, rozhodl jsem se vynechat veškerá zbytečně vážná vinná témata a poznámky k otevřeným lahvím (ani poznatky ze zkumavky s pár mililitry vína z Domaine de la Romanée-Conti, kterou jsem převzal včera, vás neoblažím) a prostě sem dneska fláknout několik s vínem souvisejících vtípků. Přeji příjemný víkend, volné sváteční dny a dovolené a tak! Já si na blogu zatím volno nevezmu a hodlám vás i teď oblažovat svými výtvory, byť v červenci asi vyrazím na pár dní do šumavských hvozdů. A buď se odmlčím úplně, nebo zase přinesu report o lahvích chlazených v potoce či změnách v sortimentu tamních sámošek a stáčíren vín pochybné kvality v řeznictvích :-)
