Obarvená voda & nebezpečný Tramin

„Připravujeme návrh nějakého opatření, protože problém už nabývá neskutečných rozměrů.“, pravil prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray pro Lidové noviny (článek velmi doporučuji přečíst) na téma nekvalitních a podvodných vín. Ano, „nějaké opatření“ by to asi chtělo, protože problém nabývá těchto rozměrů už hezkých pár let a o většině se ví už opravdu dlouho (jen zatím nikdo, na rozdíl od průšvihu s lihovinami a metanolem, neumřel). Každopádně jsem rád, že o „pálavě“ nepíšu už jen já, ale dozví se to i čtenář běžného deníku. Pravda, dokud reportáž neodvysílá Nova nebo nerozmázne s obřím rudým titulkem „Bartošová se přiotrávila pálavou!“ na úvodní stránce Blesk, nejspíš se vše bude řešit velmi pomalu a s poklidem. Uvidíme, ale tak nějak mám pocit, že to už brzy bude rok, co Svaz vinařů veřejně přiznal přípravu strategie boje proti těmto nešvarům. Dokonce zadal analýzu u Ernst & Young, která měla mapovat černý trh s vínem. Takže teď už asi mají výsledky studie i strategii a na čase je konkrétní opatření.

Zobraz celý článek →

Pět panáků a pakárna s kamerami v lihovarnictví

Nadšenci do destilátů to mají snazší než vínomilci. Otevřená láhev krásně vydrží, můžete srovnávat různé whisky nejen v průběhu dnů, ale klidně týdnů a měsíců. Takže i degustace se rozpočtují snáze, protože lahve není nutno dopít a cenu rozpočítávat. No a pak taky mají služby jako Flaviar (a není v tomhle konceptu zdaleka jediný). Hezky pravidelně jako předplatné, ale zakoupit možno i dle témat, vám dorazí úhledný černý balíček připomínající balení nějaké luxusní čokolády, který obsahuje pět ampulek, vlastně velkých panáků, vybraných pálenek. Lahvička je označena ryskami degustačních dávek, balení obsahuje popis a informace ke každému vzorku. Jasně, můžete vyrazit do dobrého baru a pravidelně zkoumat po panácích tam, a nejspíš vás to vyjde i levněji, ale pro introvertnější typy může být tohle víc než zajímavé :o)

Zobraz celý článek →

Fajn dostupné Bordeaux a ambiciózní druhé víno

Château Bois de Favereau 2011 nově s podtitulkem „Cuvée Jean-Jules“ (že by příprava na druhé víno?), červené Bordeaux Supérieur z produkce négocianta J.J.Mortier & Cie, ročně ho dělají asi čtyřicet tisíc lahví, bylo v dřívějších ročnících pravidelným obyvatelem mého sklepa. Šlo o výborně udělané typické Bordeaux, s běžnou a naprosto odpovídající maloobchodní cenou u Kupmeto nějakých 240-250 kaček, které se ovšem dalo koupit jednou či dvakrát do roka v různých akcích a při větším množství klidně až o stovku levněji. Víno, které obvykle nadchlo většinu běžných konzumentů (a to tak, že ho začali kupovat v kartonovém množství, obzvláště ročník 2009 dokázal divy), ale i já ho pil bez nejmenších problémů a s chutí. Vypadá to, že s aktuálním mladým ročníkem se vůbec nic nezměnilo :-)

Zobraz celý článek →

Riesling Schlossreben ve čtyřech ročnících

Dorazila zima, i v Praze začíná být bílo a doprava kolabuje, čas nachladit ve sněhu nějaký ten ryzlink. Je tomu už pár měsíců, co jsem zde psal o degustaci čtrnácti různých ryzlinků od čtyř vinařů. Zaujal mne na ní tenkrát, krom vinařství Dirler-Cadé ve kterém jsem následně utopil nemálo peněz, Riesling Schlossreben vinařství Jacques Iltis. Zakoupil jsem od dovozce tohle víno v několika dalších ročnících a když teď další dostal na srovnání, otevřel je všechny zároveň v takové minivertikále. Prostě víkendová studie vlivu ročníků a zrání odrůdy Ryzlink rýnský u normálního vína z ní.

Zobraz celý článek →

Salon oranžových vín 2014

Kdyby včera přišla do Veltlínu i Vltava, a že to má v Karlíně občas ve zvyku, způsobila by katastrofu nejen na pražské hipster scéně. Autentická vína v restauracích by najednou ležela ladem, prodejci exotických druhů kávy od malých farmářů by začali chodit žebrotou a spotřeba masa ze šťastných přeštických prasátek by poklesla na naprosté minimum. Nemluvě o ztrátě v řadách vinařů z italsko-slovinského pomezí a dalších z Moravy a Slovenska. Ale řeka nedorazila, ani jiná katastrofa, a akce se myslím vydařila. Byla to prostě taková bezva párty, která davovým charakterem tak trochu sváděla více k popíjení vzorků než jejich nějakému detailnímu zkoumání, navíc kupa lidí na začátku nasadila rychlé tempo v obavě, aby jim některá vína nebyla vypita :o) Tento typ vín je samozřejmě lepší v klidu domova a věnovat jim dost prostoru než takhle v poklusu (ale to platí vlastně o jakýchkoliv slušných vínech), přesto Salon oranžových vín 2014 myslím ukázal bohatost světa oranžových, žlutých, nesířených a jim příbuzných vín a nabídl velmi fajn rozptyl vzorků.

Zobraz celý článek →

Nejlepší víno v životě

Velmi nerad odpovídám na otázku „jaké nejdražší víno jsi v životě pil“, vyloženě mne štve, ale nevěřili byste, jak je častá. Nejprve musím rozlišit pití, ve smyslu že jsem měl k dispozici celou sklenku nebo i více (ideálně prostě otevřel láhev doma), a degustování, tedy hodnocení vína na základě nějakého malého vzorku. Ta nejdražší vína jsem téměř vždy jen degustoval. A hlavně ta otázka je už pokládána se záměrem protočit panenky a prohlásit „za to by byla dovolená v…“ nebo něco v tom duchu. Cítím se při tomto dotazu nepříjemně, možná si sám nechci přiznat, kolik peněz jsem vyhodil oknem za zkvašené hrozny, které jdou normálně koupit v korektní kvalitě za méně než stovku :o) Otázka na nejlepší ochutnané / vypité víno, to je jiná. Ovšem odpovědět je, oproti prostému srovnání cenovek, o mnoho složitější.

Zobraz celý článek →

Sýry, víno, pečivo a Masochista

Včera odpoledne se konala neformální neřízená degustace v Sýrárně Jiřák. Spojovala možnost prochutnávat vzorky z jejich sortimentu, k nim přikusovat pečivo z nedalekého nově otevřeného Antonínova pekařství a popíjet několik vín od dovozce Jiřího Hrona. Pro sýry do tohohle obchodu sem tam chodím, ujíždím hlavně na jednom divokém švýcarském horském (teď zrovna nebyl) a mají pár bezva dalších, ostatně ochutnat vám je dají i kdykoliv jindy. Antonínovo pekařství bylo očekáváno s napětím, poctivá pekařina kde vidíte lidem přímo pod ruce, žádné náhražky, to vše v centru Prahy. Start si v gastro nadšenecké komunitě trochu pokazili aférkou s kávou (detaily asi najdete jinde), ale jinak to vypadá slušně. Tedy pokud mohu soudit podle jejich základního rohlíku připravovaného se sádlem. Rohlík! Skvělý rohlík, co jsem vdechnul jako nic, s bezva jemně soleným máslem. Uááá! Proč dělat složitá jídla, tohle je skvělé. Nechápu, že jsem snad několik let rohlík s máslem neměl. No a vína byla taky fajn :-)

Zobraz celý článek →

Sherry degustace pro pokročilejší a nadšené

První domácí degustaci letošního roku ovládlo sherry. Připravil jsem si sadu deseti vzorků, část z nich chtěl sám vyzkoušet poprvé, a nakonec ji pro srovnání proložil hromadou dalších vzorků (z nichž o některých také ještě nepsal). Takže docela náročný rychlokurz stylů a srovnání všemožných (a)typických projevů, ale většina ho myslím úspěšně zvládla a i domů dorazila ve stavu relativně rozumném. Dnes vezmu poznámky ve zrychleném režimu, některým lahvím a hlavně producentům se budu věnovat více časem.

Zobraz celý článek →

Seguin 2007 a Montebruna 2011

Posledních pár dnů bylo natolik hektických, že jsem se nestíhal vínu věnovat úplně tolik bych chtěl. Ale pár lahví přeci jen otevřel a pil či ochutnával. Třeba po nějaké době znovu zkusil Château Seguin 2007, vinařství o kterém tu více psal už dříve a zmiňoval se i o tomto konkrétním ročníku. Temná až neprůhledná barva. Efektní, tmavě ovocná vůně, výraznější, dost znát dřevo, ale poměrně typická a fajn. Suché, středně plné, s výraznějším tříslem, dobrá ovocitost, působí poměrně „nabušeně“ ale harmonicky, čokoládový tón, slušná délka. Nijak složitá struktura, vlastně docela přímočaré, ale pije se to fajn a v otevřené a postupně odpíjené lahvi se drželo překvapivě dobře a dokáže dále zrát. Jinak řečeno vůbec ne špatné, ale za požadované peníze umím nakoupit lépe a ročník se prostě podepsal.

Zobraz celý článek →

Uhodnete odrůdy patřící jednotlivým apelacím?

Nedávno jsem tu psal, jak se vinařský svět odrůdově tak trochu scvrkává. Což ovšem neznamená, že by v Evropě nebyla neuvěřitelná záplava odrůd, často i s vlastními specifickými apelacemi. Po pár letech, kdy se člověk věnuje vínu docela intenzivně, začne mít pocit, že se ve Francii či Itálii tak nějak orientuje. Ale… ne, opravdu ne. Pravidelně narážím na jména, u kterých prostě nemám z hlavy ani odhad, co že se v té či oné apelaci pěstuje. A nebo mi nic neříká ani jméno odrůdy, než zjistím, že jde o lokální název třeba Merlotu. Jak jste na tom vy? Níže jsem si připravil desítku apelací různé náročnosti. U kolik z nich dáte bez Googlu či encyklopedie odrůdu/odrůdy, na kterých jsou její vína hlavně postavena? A jako bonus pět známých odrůd a pět jejich synonym. Spojíte je správně? Příjemnou zábavu přeji!

Zobraz celý článek →