Hurá do terakoty s Rumpotino di Barricoccio

Datum doručení, odkud víno pochází a jaké je kvality. Takový je obsah nejstaršího rozluštěného hebrejského textu nalezeného v Jeruzalémě, pochází z části hliněného džbánu z doby vlády krále Šalomouna. Dokazuje již poměrně sofistikovanou administrativu té doby i důležitost zatřiďování vín dle kvality :-) V případě nalezeného střepu šlo o víno levné a obyčejné, na stůl krále se tedy jistě nedostalo, to spíše jeho vojákům. Na co člověk nenarazí při popíjení Rumpotino 2004, červeného postaveného primárně na Sangiovese s trochou Ciliegiolo, vína od Tenuta Rubbia al Colle (web), ze staré vinice s několika desítkami různých typů Sangiovese v apelaci Val di Cornia Suvereto (jih provincie Livorno, nedaleko pobřeží). Víno tak trochu odkazuje k etruským vinným tradicím, jak jménem symbolizujícím vedení révy hezký popínavě, tak především školením přes rok v Barricoccio®, vinařstvím patentovaných terakotových nádobách velikosti a tvaru klasického barrique sudu. Výsledkem je krásné uleželé italské červené nejen pro úchyláky, kteří si sice mohou pomlaskávat nad unikátním způsobem přípravy, ale víno jako takové potěší i úplně tradicionalisty.

Zobraz celý článek →

Rekapitulace ročníku 2013 na Jižním svahu

Na úvod trochu statistiky. Pokud jde o návštěvnost, tak ta se od minulého roku změnila minimálně. Došlo k výraznému poklesu návštěv z anglicky mluvících zemí, ale k bezva nárůstu počtu čtenářů ze Slovenska, to mne moc těší! Posílilo Německo a Francie, na dvojnásobek. A masivně stoupla návštěvnost z Maďarska, o neuvěřitelných 1633% :-) V roce 2013 jsem zde uveřejnil, když počítám i tento souhrn, 249 článků. A více, nebo spíše delších, bylo i textů pro Hospodářské noviny a do dalších tištěných časopisů, podílel jsem se i na jedné knížce, letos se prostě pořádně rozepsal :-) Celkový počet slov jen v článcích zde na blogu (bez komentářů) se přiblížil počtu 150 tisíc, na znaky i s mezerami je to asi 935 tisíc. Tedy ne úplně krátký román, délkou zhruba někde na úrovni verneovky Dvacet tisíc mil pod mořem. Oproti loňsku je to o pár tisíc více, asi jak jsem se vykašlal na ankety, kvůli věčným problémům s hlasovacím modulem blogu. Ale kvantita textů není důležitá, snad šlo i o články dostatečně kvalitní, což ovšem musíte posoudit spíše vy. Že bych ale pro příští rok zkusil místo denních článků spáchat třeba detektivku? Vidím to na tři díly, s takovou tou tísnivou severskou atmosférou, zápletkou bude smrt několika osob, které jinak zdánlivě nemají nic společného, po požití stáčené Pálavy. Pozadí případu (a občas i svoje) bude odhalovat mladá moravská vyšetřovatelka Tamjanika, vášnivá žena s makedonskými kořeny, ve spolupráci s tajemným vinným novinářem…

Zobraz celý článek →

Drakes Tabanco, José, Palo Cortado a prostě sherry na závěr roku

Přemýšlel jsem, co takhle na závěr roku na blogu hodit za téma, a rozhodl se pro sherry. Nejen proto, že sherry bude i náplní první plánované ochutnávky v novém roce, ale také jako odhrnutí další části zážitků z Londýna. Fotka zde v titulce je totiž právě odtamtud a ne z Jerezu. Jeden nový londýnský podnik, Drakes Tabanco se jmenuje (web), servíruje několik typů sherry do vymražených sklenic rovnou ze sudu za pomoci tradičního nástroje zvaného venencia. Hezky se na to kouká, ovšem hlavní je, že i obsah sudů je fantastický a nejde tedy o pouhou show. Mimo sherry trojúhelník ve Španělsku jde o poměrně výjimečnou záležitost, dle apelačních předpisů musí být vína lahvována, ale díky své pozici v Consejo regulador, místní apelační organizaci, si šéf Bodegas Rey Fernando de Castilla (o vinařství určitě napíšu ještě víc časem) asi vyjednal výjimku. V sudech jsou jen sherry silně oxidativní a navíc poměrně stará, nečekejte fino s vrstvou flóru, to by samozřejmě nefungovalo.

Zobraz celý článek →

Furmint, Prosecco a výtečné kanadské bubliny

Během svátku nezřízeného jídla a pití (vánoce se jim říká) jsem toho ochutnal docela dost, jak je člověk doma a může začít zkoumat lahve už okolo oběda tak to jde snadno :-) Dnes se podělím alespoň o tři vína, další budou následovat časem. Jako na potvoru začalo 24. prosince období kořenových dnů, které trvá ještě dnes, ale nějaké velké následky to na vína snad nemělo. Na „konvenční“ určitě ne, ale vlastně ani na ta přírodnější. Kupříkladu Furmint 2007 z Fekete Pince chutnal zhruba tak, jak si ho pamatuji přímo z vinařství. Víno má temnou zlatou barvu a první pohled spíše evokuje víno sladké, což ještě umocní intenzivní medová vůně, bylinkové výluhy, kořenitost, mineralita. Suché, plné, spíše kulaté ale s dobrou kyselinou, intenzivní a koncentrované, aromatické, delší s dozvukem Somló železitosti. Takové zimní hřejivé bílé, byť venku je spíše podezřelé jaro. Pokud vím, tak pár flašek navezlo Vinorum, ale prodávat je to na webu nevidím, možná si to syslí pro sebe :o)

Zobraz celý článek →

Předvánoční popíjení Moravy i zahraničí

Dnes odhrnu poznámky k několika lahvím otevřeným na vánočních večírcích a v restauracích, omluvte sníženou kvalitu fotek pořízených jen telefonem. Vyzkoušel jsem po docela dlouhé době Saint Laurent Craig´s Reserve 2008 vinařství Stapleton & Springer, víno kde Svatovavřinecké ve jménu je trochu matoucí, protože směs tvoří jen z poloviny a tou druhou je Modrý portugal. Vůně drobného lesného ovoce a tmavých peckovin, výraznější živočišná linka a nezapře, ani následně v chuti, školení ve dřevě. Suché, šťavnaté, středně plné, víno už nazrálo a přes stále určitou tvrdost a třísloviny působí vyváženě, má to fajn strukturu a skvěle se pije, živé, lesní ovocitost, dobrá délka. Hodně fajn.

Zobraz celý článek →

PF 2014 z Jižního svahu

Další rok se, hekticky a jako by už nemohl dočkat, blíží závěru. Děkuji za společnost, ať již skutečnou na ochutnávkách či jen virtuální při četbě článků, a doufám, že pro vás byla stejně fajn a přínosná jako pro mne. Přeji vám poklidné prožití nadcházejících svátků, pohodu ve společnosti osob nejbližších a výtečných vín. A samozřejmě i vše nejlepší do roku 2014. Co nás v něm čeká, to zatím tuší asi jen málokdo. Musíme doufat, že všechna překvapení budou především příjemná :-)

Zobraz celý článek →

Bílé, ze kterého jsem si sedl na zadek

Sedím si tu tak se sklenkou Pinot-Chardonnay 2004 z Dobré vinice, jako každý rok se k tomuhle vínu alespoň jednou či dvakrát vracím a stále se u něj dobře bavím, ale vzpomínám přitom na jeden z největších bílých vinných zážitků v poslední době. Blíží se hlavní svátky roku, doba utrácení a podobných kratochvílí, takže vás trochu potrápím lahví ne úplně snadno dostupnou, prostě taková onanie „heč co jsem pil“. Víno jsem chutnal naslepo, v rámci povedené degustace, kam každý přinesl jednu láhev (pravidlo bylo spíše vyšší třída a pokud možno dobře demonstrující oblast či styl) a nechal ostatní hádat, o co že se vlastně jedná. Žádné chytáky. Zde bylo okamžitě jasné, že jde o špičkové víno, téměř jisté velké burgundské, mezi zúčastněnými panovala řídká shoda. Ale odkud přesně? Projev minerality a dřeva volal Meursault (a neodpustil jsem si poznámku, že pokud to bude opravdu Meursault, tak od nějakého naprosto geniálního vinaře), ale celek na to byl až příliš filigránsky propracovaný a elegantní, takže jsem víno poslal trochu víc na jih, někam „mezi Chassagne a Puligny Montrachet“. Ale byl to opravdu Meursault, vesnické víno od geniálního vinaře…

Zobraz celý článek →

Dvoustovkové Croix Mouton 2006 až 2010

V rámci přechutnávání zásob Bordeaux jsem s přáteli minulý týden odkorkoval i pět lahví Château La Croix Mouton, jednoho z velice oblíbených vín kategorie „skvělý poměr cena/kvalita“, které pravidelně nakupuji (resp. jsem nakupoval) v En Primeur kampani. V ceně něco přes dvě stovky nabízí efektní ambaláž v těžší zkosené lahvi s kovovou záklopkou a kvalitním celokorkem, na stole či jako dárek ostudu neudělá, ale také fajn vlastní víno. Do roku 2003 se jmenovalo jen Château Mouton, ovšem po soudu s Rothschildy došlo k „drobné“ změně, nic nepomohla dlouhá historie jména. A docela mne baví drobné pošťouchnutí „pravého“ Moutonu v tom, jak má La Croix každý rok jinou barvu záklopky a písmena M, u kterého se mění i písmo. Žádného slavného umělce, který ten který rok font vybral, ovšem neuvádějí :o)

Zobraz celý článek →

Růžák z devětaosmdesátého

Svět vína je neskutečně bohatý a překvapivý. Na páteční večerní ochutnávku jeden z účastníků donesl zajímavou láhev a nechal ji nalít naslepo. A teď se prý ukažte! Prý hlavně na mne myslel, že si něco podobného určitě užiju. No tak teda jo. Barva evokuje spíše amontillado sherry, už hodně směrem do lískooříškové hnědé. Vůně intenzivní velmi sladce medová, hodně naleželá, s kupou bylinkových tónů a trochou kořenitosti, štiplavost alkoholu a trochu oříšková, až lehce připečená kouřovost. Chuť jde proti očekávání sladkosti, je spíše suchá, s poměrně výraznou kyselinou, bylinková, již poněkud rozhozena a ztrácející harmonii, s celkem dlouhým dozníváním trochu evokujícím čokoládu a dřevo, takový ten vysušující dojem čokolády s obrovským podílem kakaa ulpí v puse na delší dobu. Co s tím?

Zobraz celý článek →

Divadlo pro nás alkoholiky

V hektickém předvánočním období, spíše nečekaným množstvím práce než že bych zoufale sháněl dárky, se mi nečekaně podařilo vyrazit do divadla. Spousta lidí používá jako argument pro bydlení v Praze množství kulturního vyžití vzdáleném sotva pár minut cesty, všech těch koncertů, výstav, divadel a tak, ale dobrovolně přiznávám, že zrovna do divadla jsem se dostal poprvé po několika letech. Ovšem byla to hra velmi zajímavá, jmenuje se Dabing street (web), pochází z pera Petra Zelenky  a s podtitulem „Ve dvou věcech jsou Češi skutečně dobří: v pití alkoholu a dabingu“ ji uvádějí v Dejvickém divadle.

Zobraz celý článek →