Třikrát ryzlink – Německo, Austrálie a Chile

První sníh jsem oslavil ryzlinky, nejsem úplně ten typ, co by se zimou hnedka přešel na hutná červená :-) V rámci vinného vzdělávání jsem k ryzlinku z míst, odkud je piju nejčastěji a nejraději (Německo, Alsasko a sem tam Rakousko), přihodil i dva z lokalit mírně exotičtějších. Ale začneme klasikou. Hochheimer Reichestal Riesling Spätlese trocken 2012 z Weingut im Weinegg (web), vinařství sídlícího v obci Hochheim am Main poblíž soutoku Rýna a Mohanu. Vína připravuje mladý Fabian Schmidt, jeden ze členů sdružení Generation Riesling (kdyby mi někdo chtěl udělat radost, tak jejich logo vypadá na tričkách fakt skvěle, nebo na nějaké pěkné černé košili by se mi líbilo :o). Většinou nerez, ale i staré dřevěné sudy používají, hlavně pro vína z top poloh a starších keřů. Toto víno má světlejší citronovou barvu s lehce zelenkavým nádechem. Mladá, čerstvá, svěží šťavnatá vůně. Klasika, něco jablka, kdoule, ale i hruška a vůbec trochu žlutějšího ovoce a náznak ležení na kalech, pěkná minerální linka. Suché, s výraznou kyselinou, šťavnaté, ovocité, minerální, dobře postavené a delší, výtečně pitelné. Alkohol jen 12 % ale lehké to není, prostě tak akorát. Nijak extra komplikované, ale krásně udělané, typické, s potenciálem (i pod šroubovým uzávěrem) dále zrát a udělalo mi radost. Navíc cena ve vinotéce Fajnšmekr byla okolo 220-240 Kč, což sedí.

Zobraz celý článek →

Čas třešní a pro lepší zítřky

V případě nějaká zásadní katastrofy bych se nemohl věnovat výměnnému obchodu, že bych třeba vlastní brambory měnil za mléko, ani nabídnout nějak zvlášť zajímavou sadu zkušeností a schopností pro postapokalyptický svět. V současné společnosti ale sem tam přijmu pár lahví vína a nějakou tu uzeninu za pomoc s webem, oživením certifikátů celních zprávy ve francouzských a navíc 64 bitových Windows 8 či zaškolení pár lidí do tajů sherry. Takhle se mi dostali do rukou i dvě lahve z  Domaine Le Temps des Cerises. Již jméno vinařství je úderné, Čas třešní byl skoro hymnou pařížské komuny a dodnes je jedním ze symbolů levice. Vína se pak jmenují La peur du rouge (rudá hrozba, zvoleno pro čisté Chardonnay), Fou du roi (králův šašek), Les Lendemains qui Chantent (lepší zítřky) či výmluvné Avanti Popolo. Vinař však není francouzský levicový filozof, jmenuje se Axel Prüfer a narodil se a žil v DDR :-)

Zobraz celý článek →

Ryzlinkový sekt a hodně nadprůměrné Prosecco

Reichsrat von Buhl (web), jeden z nejslavnějších producentů vín v německé oblasti Pfalz, pravda již přes dvacet let kontrolovaný japonskou skupinou Sanyo (která do něj ale investovala obrovské prostředky a kvalitě rozhodně neuškodila, Japonci ryzlinky totiž rádi), se čím dál více zaměřuje i na šumivá vína. Právě pro ně a možnost delšího zrání na kalech vinařství nedávno zrenovovalo ideální velké prostory, roli sklepmistra přijal Mathieu Kauffmann, který tento post zastával dvanáct let ve slavném Champagne Bollinger (ale jinak je z Alsaska, takže k Německu a ryzlinku má blízko). Louis Feis Riesling 2011 Brut (ze sortimentu domaine.cz, cena už poněkud vyšších skoro 450 Kč) je suchý Riesling sekt je vyrobený tradiční (šampaňskou) metodou čistě z odrůdy Ryzlink rýnský, navíc z hroznů z bio vinic. Citronová barva, vytrvalé perlení středně velkých bublinek. Výtečná ryzlinková vůně, svěží, doslova se vám z ní sbíhají sliny, citrusová, medové a minerální tóny, dotyk bylinek, podběl, již lehce naleželá. Velmi suché v chuti, řízné, příjemné krémové perlení a velmi dobrá délka, osvěžující ovocité bubliny s chutí meruňek, medem a decentní veskrze příjemnou peckovou nahořklostí v závěru. Výtečný aperitiv pro milovníky klasických ryzlinků s výraznou kyselinou. A baví mne i jejich viněty :-) Již dříve jsem tu psal o jejich základním ryzlinku a jak tak koukám, tak i starším ročníků těchto bublin, začínám se asi hodně opakovat…

Zobraz celý článek →

UNESCO qvevri, En Primeur neziskový a Champagne diskontní

Na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO se objevila nová zajímavá položka, kterou je tradiční gruzínská příprava vína v qvevri, v zemi zakopaných hliněných nádobách. Možná trochu pozdě, qvevri už dneska „vyhynutí“ nehrozí, zatím to vypadá spíše na renesanci. Použití těchto a jim podobných nádob a také příprava i bílého vína delším kontaktem se slupkami (a bez síry či jiných konzervantů) v posledních deseti letech letí po celém světě, jméno Gruzie a qvevri je skloňována čím dál častěji. Ostatně na fotce v titulce je Petr Nejedlík a qvevri zakopávané v jeho sklepě. A ani u nás už není jediný :-)

Zobraz celý článek →

Seřadíte vína od 100 do 5000 Kč naslepo?

Na titulek článku mohu snadno odpovědět, že já tedy ne :-) Slepá degustace je zvláštní disciplína, na jedné straně „jediná objektivní“ pokud chcete hodnotit vína neovlivněni vinětou, na stranu druhou ze stejného důvodu od počátku vlastně vadná. Vědět co pijete, pokud se vínu trochu věnujete, je neoddělitelnou součástí zážitku. Umožňuje dát některé projevy a specifika vína do souvislosti a užít si obsah lahve v maximální možné míře. Doma k večeři víno se zakrytou vinětou nepijete a tímto způsobem hodnotit a posuzovat jeho kvality, v sadě hromady lahví a navíc jen s degustačním vzorkem místo pořádnou porcí, je vlastně poněkud divné a tak vzdálené od běžné praxe pití vína, jak jen může být. Asi jako hodnotit film jen podle dvouminutové ukázky. A pokud jde o anonymitu producenta, tak nikdo si při recenzích filmů či hudebních alb taky nestěžuje, že hodnotitel znal jméno režiséra či skladatele :o) Na druhou stranu dát si v malé společnosti pár vín naslepo a pak se k nim mít možnost v klidu vracet a posedět už s informací co pijete může být více než zajímavé a leccos prozradit.

Zobraz celý článek →

Peroxidová vína

Peroxidová blondýna je termín s jasným obsahem, ale peroxidové víno? Krom zesvětlení vlasů a dezinfekci odřenin se peroxid vodíku, lidově kysličník, dá použít na čištění skvrn od červeného vína třeba na koberci. No a taky na odstranění siřičitanů přímo z vína. Volná SO₂ ve víně váže kysličník, dodaný obvykle ve formě naředěného roztoku, výsledkem reakce je síran (kalkulačka dávkování). Ve světě jde o jedno z povolených aditiv při výrobě vína, v rámci EU ho přidávat tuším nelze, ale ještě ověřím (byť ve víně vzniká při oxidaci kyseliny askorbové, která povolena je). Proč to píšu? Inu hned několik firem (Pure Wine, SO2GO) si na tom udělalo byznys a prodává speciální kapky do vína, ve skutečnosti prostý tříprocentní roztok peroxidu vodíku jaký ve větších baleních běžně koupíte v drogerii či lékárně, určený pro osoby příliš citlivé na síru či ty, kteří se chtějí vyhnout bolehlavu druhý den ráno po nezřízené konzumaci.

Zobraz celý článek →

Lidl a pět francouzských vín

Loňský zápisek o francouzských vínech z Lidlu si na Jižním svahu přečetlo zhruba pět tisíc unikátních návštěvníků, nejpopulárnější článek to byl a stále ještě je aktivně navštěvován. Snažil jsem se být k vínům i celé kampani řetězce objektivní a vidět na ní to dobré i špatné. Od té doby protočili nabídku ještě několikrát a další předvánoční kampaň začíná právě dnes. Tentokrát jsem nemusel utrácet peníze ale „jen“ čas, krom masivní reklamní kampaně s šéfkuchařem Romanem Paulusem a opět Markem Vašutem jako tváří vinné propagace zamakalo též jejich Social Media oddělení a pět vybraných lahví ze dnes startující nabídky rozeslalo s předstihem bloggerům. Takže jsem se jim mrknul pod korky, otevřel všechna najednou a ochutnal je rovnou (tj. způsobem, jak budou typicky konzumována) a znovu po pořádném rozdýchání druhý den. Čtyři červená, primárně z Bordeaux a přilehlého okolí, a suchý ryzlink z Alsaska. Nevypadalo to úplně špatně…

Zobraz celý článek →

8x Vinařství Sv. Tomáše z Malých Žernosek

Minulý týden dorazil do Prahy Zdeněk Vybíral z malého rodinného Vinařství Sv. Tomáše v Malých Žernosekách, aby ve vinotéce a obchodu delikatesami Fajnšmekr představil vína postavená na pinotech (blanc, gris i noir). Všechna pochází z viniční trati Na Dobraji (vinice Nad mlýnem, U lomu, Na Dobraji) a vznikají spíše způsobem konvenčnějším, tedy zakvašení vhodnými kvasinkami pro to či ono víno a v nerezu, v menší míře jsou dále školena ve dřevě. Přesto mne v minulosti zaujala, působila docela poctivě, s odrůdovým charakterem a přitom ne nějak šablonovitě zmanipulovaně, byť někdy jsem z nich měl trochu „nečeský“ dojem, působila až nezvykle hutně. I proto mne aktuální produkce zajímala, bohužel večerní ochutnávku a setkání s vinařem jsem nestíhal a tak se zastavil vína prozkoumat o den později.

Zobraz celý článek →

Viniční dron, robotický exoskelet a lunární vozítko do svahů

Včerejší zpravodajství, od novin po televize na celém světě, bylo plné novinky od Amazonu. Zásilku vám doručí do pár desítek minut, dodá ji autonomní dron. Naloží, přistane na dvorku, vyloží a zase odletí. Zda Amazon Prime Air v nejbližších letech skutečně vzlétne i jinak než v opravdu malém experimentálním měřítku je ve hvězdách, ale vzrušení to vzbudilo velké a jako marketing bezva krok. Taky jsem si četl o cílení reklamy na základě emocí a říkal si, že jako technologického nadšence mne čekají krásné nadcházející roky, kdyby to celé nebylo trošku děsivé :-) Každopádně si při tom také vzpomněl na tři novinky určené pro vinaře. Jedna létá, v druhé budete vypadat jako Robocop a třetí bych se rozhodně nechtěl nechat přejet…

Zobraz celý článek →

Tisíc růží v dvojím terroir

Před nějakou dobou jsem ze sklepa navezl část zásob Bordeaux, že se jim po delší době zase trochu pověnuji. A tak mi ve sklence skončilo také Château Mille Roses (web), rovnou ve třech různých podobách. Menší producent, zhruba čtyřicet tisíc lahví ročně vyprodukují, navíc docela sympatický tím, že na vinicích přechází na bio a to dokonce se snahou výrazně omezit/vyřadit i povolenou měď a více se zaměřující na různé bylinné a další výluhy, vína čiří vaječnými bílky a filtrace jen minimální/žádná. Vinařství sídli u Macau, řeč samozřejmě není o specifické části Číny (ač její občané v Bordeaux a do jeho vín momentálně masivně investují), ale obci u řeky nedaleko jižního okraje apelace Margaux. Vinice Mille Roses, tisíce růží, se nacházejí na necelých deseti hektarech poblíž slavnějších vinařství Cantemerle či Giscours. A v obou apelacích, Margaux i Haut-Médoc. Ještě nedávno to byl jen Haut-Médoc, ale autority uznaly, že jejich kus vinice by ještě měl patřit do Margaux, viz i mapka níže. Zde si dovolím část čtyři roky starého mailu od Tomáše Domince, který situaci popisuje.

Zobraz celý článek →