čtvrtek 11. října 2012

Kvalita za nízkou cenu z Lidlu?

lidl_uctenkaVčera byl Světový den duševního zdraví, tak jsem se rozhodl udělat něco trochu bláznivého. Ze všech stran na mne totiž útočila vína z Lídlu. Debatovalo se o nich na sociálních sítích, dostal jsem dotazy „má to smysl“, Lidl vyrobil kvanta detailních letáků, v televizi se neustále objevoval Marek Vašut ve volné variaci (nebudu tomu říkat rovnou vykrádání) na Dobrý ročník propagující výjimečná vína za výjimečné ceny, jak už to prý Francie umí. Jedna televize hned po této reklamě pustila další vašutovinu, tu na Prostenal, tak nějak plynule to navázalo a dost pobavilo. Jak na Vašutovi nebyl testován tento medikament, tak nejspíš ani nevybíral vína ve Francii, byť kampani svou tvář propůjčil (stejně jako mnoha dalším reklamám) a natáčel tam. Ale tím se trápit nebudeme, důležitá je jiná věc. Ta reklama očividně zasáhla i cílovou skupinu, kterou Lidl normálně nezajímá. Zda to byl záměr netuším (spíš bych si tipnul, že ano), nutno jim ovšem pogratulovat. Ale… má smysl ta vína vůbec zkusit? Inu zařadil jsem Marka Vašuta na svou výplatní listinu a vyrazil pár vzorků nakoupit.

Doufám, že pro vás tento experiment bude mít smysl. Jistě by bylo lepší, kdybych těch vín koupil více než jen šest níže hodnocených, ale už takhle jsem v tom utopil jedenáct stovek a mám dítě (naštěstí zatím velmi společenské a podobné akce umožňuje) a hypotéku :o) Holt investigativní žurnalistika je drahá, že jo, účet pro sponzorování Jižního svahu je otevřen ;-) Jistě by bylo férovější, aby se vína chutnala kompletně naslepo, ve společnosti lahví podobných cen z vinoték a od menších vinařů. Ale… opět čas, peníze a tak. Vína byla slušně temperována, konzumována z poměrně analytických sklenek od Riedelu (tj. nějaké obyčejné otevřené sklenice jim spíš pomohou) a věnováno jim několik hodin včerejšího večera (naštěstí ve společnosti dalších vínomilců, takže to nebyla nuda), víc udělat nemohu. Tenhle článek nebyl zamýšlen jako dnes tak oblíbený hate. Cílem není kopnout si do Lidlu a udělal blbce z každého, kdo tam nějaké víno koupil, ale s chladnou hlavou posoudit, co vlastně v téhle speciální akci opravdu nabízí.

lidl_korky

Koupil jsem čtyři červená a dvě sladká bílá. Bohužel ta nejlevnější vína, lahve pod stovku, už byla beznadějně vyprodána. A taky velká část bílého a šumivky, nabízené crémanty bych nejspíš rád vyzkoušel. Ve výběru se tak nakonec pohybujeme spíš v cenách ke stovkám dvěma, což už nic superlevného není a v téhle kategorii je konkurence hodně velká. A to tam mají i Bordeaux za stovky čtyři, v kontextu obchodu dost luxus. Lahve vypadají solidně, typicky mají kovovou záklopku a červená většinou pravý celokorek (bílá plast, jedno červené korek lisovaný). Na stole vzhledem ostudu neudělají, na zadních přelepkách s překladem informací navíc není nikde zmíněn Lidl, což je jistě pro mnohé plus :-) S romantickými obrazy malých châteaux se sklepy plnými dubových soudků (realita mnohých nabízených producentů bude „trošku“ blíže průmyslovému stylu výroby) to přeci musí chutnat!

Chateau_des_Perligues_2011Château des Perligues 2011 z bordeauxského Graves má poměrně tmavou barvu, vůně tmavého ovoce, lesní směs, poněkud „supermarketově průmyslový“ štych, něco dřeva. V chuti suché, čisté, jednoduše přímočaře ovocité obalené něčím, co bych přisoudil falešnému zrání v sudech, použití dřevěných čipsů nebo ponoření dubových desek. Něco tříslovin, slušná délka, bezproblémově pitelné. Běžného konzumenta to, co já považuji za falešnost, ani v nejmenším nebude rozčilovat. Upřímně si myslím, že nebýt tam ten pokus o barrique projev, tak to mohlo být hodně sympatické ovocité pití. Cena 119,- Kč.

chateau_hyot_2008Château Hyot 2008 (Alain Aubert) z Côtes de Castillon (odkud se dají najít hodně zajímavá Bordeaux, často ve stylu Saint Emilionu, za rozumné ceny) působil hodně nazrále, až poněkud za zenitem. V chuti poměrně výrazné kyseliny, přezrálost, trochu nepříjemná pachuť a třísloviny, co už se nejspíš neuhladí (rozhodně ne za tak krátkou dobu, aby víno přežilo). Nepříliš harmonické a nuda. Možná nějaká blbá šarže, protože tohle má celkem dobré jméno, podílí se na tom Michel Rolland a tak. Ale podle posuzované lahve to na selekci do Guide Hachette, které mělo visačku, moc nechápu. Nebrat. Cena 149,- Kč.

Les_Grands_Cedres_du_Chateau_Sipian_2010Les Grands Cèdres du Château Sipian 2010 z Médocu stálo 199,- Kč a po pravdě… nás všechny docela bavilo :-) Vůně tmavého ovoce, švestky, čisté, čokoláda, dobře zapracované dřevo (skoro bych řekl opravdu sudy), příjemná vůně jako celek docela typická pro běžná slušná Bordeaux. Suché, čisté, ovocité v chuti, dřevo, třísloviny, vyvážené, velmi dobře pitelné. Jsme si i další sklenku nalili a k vínu se vrátili po pár hodinách, kdy se se vzduchem a vyšší teplotou nesrovnávalo úplně ideálně. Ale jinak myslím dost fajn záležitost, tohle s klidem kupte.

Chateau_La_Croix_Fourney_2009Château La Croix Fourney 2009 se pyšní v Bordeaux špičkovým ročníkem a hlavně označením Saint-Emillion Grand Cru. Ale nenechte se unést, Grand Cru na vinětě vína z této oblasti neznamená nějaké špičkové vinice či klasifikované vinařství, tak jako je tomu obvyklé ve zbytku Francie, ale jen a pouze trochu nižší hektarové výnosy a o půl procenta vyšší nároky na množství alkoholu. Je to dost matoucí, zatříděná top vinařství v téhle oblasti jsou až ta s Grand Cru Classé či Premier Grand Cru Classé. Rozdíl malý, ale zásadní :-) Naleželejší vůně, tmavé ovoce, čokoláda, výraznější, trošku rustikálnější. Suché, ovocité, dost kyseliny, třísloviny, solidní stavba a délka, víno myslím může ještě zrát. Trochu mne tam rušil „kápézetka“ bakelitový tón, ale nijak zásadně. Médoc mi přišel momentálně zajímavější, tohle ale není úplně blbé. Cena 229,- Kč.

Gewurztraminer_Grand_Cru_Mambourg_2010Gewürztraminer Grand Cru Mambourg 2010 z Caves S.C.V.B Bennwihr už je opravdové alsaské Grand Cru u obce Sigolsheim, navíc vyhlášené právě pěstováním tramínu a produkují ho odtud i některé alsaské superhvězdy. Klasická sladší tramínová vůně, těžší květinové tóny, decentně kořenitost, mýdlovost, li-či, uměřenější a nějak přehnaně navoněné, poměrně sympatické. Sladší, silnější v chuti, doplněno slušnou kyselinou, fajn délka, dobře udělané, harmonické pití. Grand Cru strukturu teda nemá, ale to není problém Lidlu, ale spíš grand cru clasifikace v Alsasku jako takové. Každopádně úplně korektní až příjemný sladší tramín, s trochu vyšším alkoholem, v ceně 199,- Kč pohoda a víno, ze kterého by si mohl vzít příklad mnohý moravský producent všemožných výběrových ulepenin s nechutně vysokou částkou na cenovce :o) Alsaská družstva prostě umí vyrobit moc fajn vína za bezproblémové ceny.

Chateau_Rouquette_2011_SauternesChâteau Rouquette 2011 (SCEA Château Cherchy-Commarque) je sladké bílé Sauternes, sedmička nabízena za 199,- Kč. Výrazná, efektní sladší vůně. Přezrálá meruňka, med, podzimní ovoce, jasná byť ne nijak výrazná botrytida. Medově sladké, výrazné v chuti, kyselina tam je a sladkost celkem drží na uzdě (byť nějaký gram navíc by neškodil), dobrá délka. Solidní kousek, toho bych se vůbec nebál a dali jsme si znovu a rádi. Postupem času se to posunulo do otravnějšího bonbónova, ale tohle otevřeno o víkendu s babičkou či tchýní zmizí tak rychle, že ani nebudete vědět jak k tomu došlo :o)

Odpůrce Lidlu bych rozdělil na tři skupiny. Jsou tu Enti (aféra s kácením stromu tomuhle řetězci opravdu nepomohla a je to jedna z mála věcí, kterou o nich vědí prakticky všichni a je důvodem trvalého bojkotu), snobové („Lídl je levný a nakupují v něm jen socky“) a pak ti, které prostě tamní sortiment v ničem neoslovuje. Několikrát jsem tam nakoupil, mezi tunami balastu mají šunku opravdu z masa, asi dva slušné sýry a fajn kečup. Ale moc důvodů k nim chodit pravidelně nevidím. Vína prakticky nemají smysl, to je obvykle totální (byť levná) nuda. Tahle reklamní kampaň k nim možná nažene novou skupinu zákazníků. Jenže…. ti budou zklamáni. Speciální výběr vín se brzy vyprodá, už teď je ho ve většině obchodů jen zlomek, a za týden tam prakticky nic smysluplného, důvod proč jít právě tam, nebude. Takže jako kampaň na zlepšení image asi dobrý, tak je nutno vína s Vašutem brát. A v kontextu u nás šířeji dostupné Francie v téhle cenové relaci se to nemá zač stydět. Bohužel se tu ale s velkou slávou propaguje týdenní speciální vinná nabídka úžasných exkluzivních záležitostí, ve které jsou ve skutečnosti vína za pár euro, ten typ co je celoročně v regálech běžných francouzských supermarketů v kategorii normálního spotřebního zboží. Což je drobátko smutné…

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails