pondělí 21. června 2021

Výtečné Palomino ze staleté vinice

Tak trochu jsem slavil kulatiny v restauraci a už se pomalu chystal odejít, když majitel položil dotaz, zda nechceme zkusit ještě nějaké další zajímavé víno. Možná bych i odolal, ale použil klíčové termíny „stoleté vinice“, „ekologicky“ a „zrání pod flórem“… jasně že jsme se zdrželi, pořídili si celou láhev a zbytek jsem pak zkoumal ještě doma :-) Bodegas Barco del Corneta (web) je mladý a postupně se rozrůstající projekt Beatriz Herranz Sanz, která od roku 2008 vysazuje révu na rodinné vinici a skupuje malé kousky starých výsadeb především v okolí obce La Seca a obecně provincie Valladolid, v trochu vyšších nadmořských výškách 700-800 metrů. Zaměřuje se především na různá podání odrůdy Verdejo, ať už ve smyslu rozdílných terroir tak i technik zpracování. Vína by mohla značit apelací Rueda, ale má s její pověstí problém a ponechává je jen jako zemská (Vino de la Tierra de Castilla y León). Díky zakoupeným starším vinicím má i odrůdu Juan García (viz starší zápisek), Verdejo, Palomino a ve směsných výsadbách mnoho dalších původních lokálních odrůd které zpracovává dohromady. Postupně se jí podařilo pronajmout i dostačující prostory v místě a hrozny už nemusí nikam vozit. Jak již zmíněno výše, tak hospodaří ekologicky a bez příkras i ve sklepě.

Las Envidias 2018 je součástí „pekelné“ trilogie Parajes del Infierno, tří vín ze tří tradičních odrůd (Palomino, Viura a Verdejo) ze starých pravokořenných výsadeb. Zde jde tedy o Palomino z parcely La Liebre (u obce Alcazarén; na fotografii je poloha La Sillería poblíž s odrůdou Verdejo) a keřů více než stoletých, na výrazně písčité půdě v nadmořské výšce 778 metrů. Původně parcelu kupovali s tím, že odrůdou je Verdejo, ale brzy zjistili že tomu tak není a zjištění přizpůsobili i přístup ve sklepě, poohlédli se na jih k Jerezu :-) Ruční sběr, 12-18 hodin macerace, lis a přirozená sedimentace. Kvasí v 300l sudech a v bota jerezana, klasické šestistovce, a tam i na kalech a pod vznikající vrstvou flóru rok zraje. Poté spojeno a několik měsíců v nerezu, decentně čiřeno a hrubě filtrováno. V tomto ročníku produkce 1600 číslovaných burgundských lahví s celokorkem ještě chráněným voskem.

Žlutá, trochu tmavší barva směrem do zlaté. Na úvod trochu divočejší a svědčí tomu rozdýchat, s časem a vzduchem s pěknou žlutou ovocností do hrušek, trochou krémovosti a středomořských bylinek, s minerální-slanou linkou a pikantností flóru, byť hraje roli spíše doplňující. Suché, čisté, středně plné s fajn kyselinou a šťavnatostí, prakticky vše z vůně – žluté ovoce, bylinky, pikantnost, krémovost, slanost – se projevuje i v docela dlouhé chuti. Zajímavé, charakterní bílé! Podobné kousky za tisícovku ve špičkové restauraci (El Camino, další návštěva jen potvrdila, že kvalitativně patří mezi to nejlepší, co v současnosti u nás máme) nejsou vidět zrovna často. Běžná maloobchodní cena po lahvi je nějakých 22-25€.

Komentáře používají Disqus