Myší bobky ve víně nechceme!

Na láhev La Llopetera 2014 jsem se opravdu moc těšil. Pochází z katalánské apelace Conca de Barberà, od biodynamického a jinak úplně naturálního (nejen) vinařství Escoda Sanahuja. Vyšší nadmořská výška okolo šesti set metrů, školení v malých francouzských dubových sudech. Jo a čistý Pinot Noir. Za vinařství v těhle místech „mohou“ cisterciáčtí mniši, tak proč ne :-) Měl jsem Llopeteru ve starším ročníku a byl velmi překvapen až nadšen, jak zajímavý pinot může ze Španělska pocházet. Takže teď zkusmo naslepo investoval 20€ do nového ročníku. Těžší burgundská láhev, silná kovová záklopka, celokorek. Tmavší granátová barva. Pomě výrazná vůně, lehce divočejší čerstvě peckovinově ovocná, něco živočišnosti a zemitá linka. Suché, šťavnaté, bezva kyseliny, dobrá struktura, peckovinová ovocnost, pikantost. Ze začátku fajn pití s ne úplně zábavnou zemitostí a obavou, že se překlopí ještě horším směrem. Což se také stalo, po delším vlivu vzduchu se rozjela tak odporná myšina, že víno šlo do výlevky.

Pokud jde o myšinu, tak existuje vícero druhů, část podle všeho souvisí s laktobacily a další má přímou souvislost s brettanomyces. Zatím ještě není úplně detailně prozkoumaná, byť výzkumy už se objevují (dělají na tom třeba i v Klosterneuburgu). Statisticky, i pokud mohu soudit jen za sebe, je nejčastější v úplně nesířených vínech zpracovávaných s přísunem vzduchu (= ve dřevě) a spíše z teplejších oblastí a/nebo z teplejšího ročníku v oblasti jinak chladnější. Vinař má krásně čistá vína, připravuje je furt stejně, najednou v jednom roce trochu spadnou kyseliny a šup, dříve neznatelný myšák piští v plné síle! Navíc některé druhy se pořádné projeví až když se napijete, v kombinaci se slinami (a to ještě ne nutně v plné sále s každými, velmi snadno tak někdo může být přecitlivělý a další projev zaznamenat jen málo), a v průběhu času.

Každopádně rozhodnutí nesířit, pokud je výsledkem čisté příjemné víno, nepovažuji za nutně špatné rozhodnutí. Některá takto připravená vína jsou fantastická a oceňuji odvahu vinaře se podobným směrem vydat. Ale upřímně bych byl raději, kdyby většina trochu těch siřičitanů přidala a tomuhle problému se vyhnula, hlavně ti z teplejších míst a tam, kde mají obvykle i trochu brettu. Hon na síru coby původce všeho zla ve víně považuji za nesmyslný a vyloženě mne nebaví. V posledních dvou letech jsem měl myšáky až příliš často, i u dost prestižních vinařů a drahých vín. A tak nějak se dostávám do fáze, že nic nesířeného (nebo jen minimálně) co nebudu mít možnost chutnat nejen čerstvě otevřené ale i s řekněme 24 hodinami na vzduchu prostě naslepo nekoupím (a nejde jen o myšinu a brett, ale ostatně i o prostou oxidaci a taky těkavky). Být naturální není a nikdy nebylo omluvou pro vadná vína. Můžeme se bavit o tom, kde je ještě akceptovatelná hodnota brettu, třeba. Ale měsíce nevykydanou klec s křečkem prostě ve vínech nechcete :-)