úterý 5. května 2015

Bressan aneb vína versus osobnost vinaře

Jelena-Misina-BressanO vinařství Bressan Mastri Vinai (web) z Friuli jsem se dozvěděl trochu nevhodným způsobem, po předloňském poprasku v italských a později i světových vinných médiích ohledně poněkud nešťastných prohlášeních svérázného vinaře, Fulvio Luca Bressan se jmenuje a jde o šestou generaci vinohradníků a vinařů, na sociálních sítích. Jako nešťastná je označila Fulviova sympatická manželka Jelena Misina (na fotografii pevně svírá v rukou vinařovo Ego…) po dotazu na pražské průřezové degustaci, ale nemá smysl zastírat, že některá prohlášení byla prostě jen odporně rasistická a následná snaha o jejich vysvětlení (či spíše obhajobu) ničemu nepomohla. A teď babo raď.

Máte tu vinaře, do té doby opravdu uznávaného (byť s obrovským egem a již dříve prosazujícího své názory na víno jako jediné správné), který připravuje vína obvykle velmi starosvětsky a přesně těmi způsoby co mi vyhovují. Tedy bez chemie v nezavlažovaných vinohradech a krom síry před lahvování bez jakýchkoliv příměsí ve sklepě, bez filtrace, dlouhá zrání typicky ve dřevě, poměrně velký důraz na lokální odrůdy, minimální výnosy (některých vín je občas sotva pár set lahví a když příroda nedá, ročník prakticky neudělá) a přísná selekce hroznů, zrání lahví než je pustí na trh už v pitelné podobě. Ale zároveň se veřejně projevil jako rasista. Pili byste jeho víno? Je na místě bojkot jeho produkce (věčný?) či dokonce ostentativní rozbíjení vypiplaných vín před restaurací? Ovlivní tohle selhání, zda vám bude víno chutnat? Je možné oddělit osobnost tvůrce od výsledného díla?

Přemýšlel jsem, na kolik do tématu vlastně vůbec zabíhat, zda to ještě má smysl. Zda není důležitější, že se na náš trh dostávají nová, hodně idiosynkratická a pozoruhodná vína, než že vinař před dvěma lety něco hodně hloupého a odsouzeníhodného plácnul na Facebooku. Ale jelikož tyto postoje nejsou součástí webové sekce „naše filozofie“, smysl to má (i když dovozce Vins de France by jistě potěšila více jen sekce s hodnocením vín). I jako zamyšlení, pro jiné degustace a vztah k dalším vinařům. Kolik z vašeho dojmu může a nemusí dělat, jak moc či málo vám sedne osobnost tvůrce, nakolik jste naladěni na podobné vlně. Tož tak. A teď už vína. Na webových stránkách vinařství najdete ke každému kvanta technických detailů, víc si skoro přát nejde. Já to vezmu letem světem degustačními poznámkami.

bressan_VerduzzoVerduzzo Friulano 2010 je divočejší, bylinkové, výraznější, výluhové stylově do oranžády, poměrně čerstvé v aromatice. Suché, již nazrálé v chuti, intenzivní a delší, slušné. Mám dost odlišné poznámky z velké sklenice, kde mi přišlo hutnější, a ze Zalto Universal, kde bylo takové čerstvější a ovocnější. Nic složitého, ale proč ne.

Carat 2010 (především Tocai Friulano s dílem odrůd Malvasia a Ribolla Gialla ) tmavší oranžová barva a na úvod poněkud uzavřená vůně, postupně se otevírá do pomerančové kůry. Suché, znatelnější alkohol, s decentní tříslovinou, poměrně plné a delší, slušné. Korektní oranžáda, ale nic zásadního.

Rosantico 2012 (Moscato Rosa) oranžorůžová barva a efektní, sladší, květinová, výluhová, výrazná líbivá aromatika, kandovaná citrusová kůra, trochu až bonbónová, taková trochu „bolehlavová“. Suché s dobrou kyselinou a tříslovinami, dobře postavené, svíravější, čistě udělané, dobře pitelné a delší, vlastně docela seriózní. Zajímavé, zaujalo.

Pinot Nero 2008 již výrazně nazrávající barva a také znatelná oxidace ve vůni, kombinace jablek a červeného ovoce ve sladké podobě, evokuje až passito vína. V chuti suché, slušné kyseliny, solidně ovocné, nějaké tříslo, dotyk sladkosti. Ale ne úplně harmonické a neoslovilo.

bressan_SchioppettinoSchioppettino 2007 světlá barva, vůně čerstvě ovocná v kombinaci s bylinkovou linkou, trochu divočejší, pikantní, pepřové. Suché, šťavnaté, s dobrým tříslem, poměrně plné, stále čerstvé, pěkně postavené a delší, čistě udělané, zábavné a zajímavé.

Cabernet Crown Domains 2003 (50:50 Cabernet Sauvignon a Cabernet Franc) tmavší nazrálá barva. Výrazné, vyzrálé ve vůni, pěkně tmavě ovocné a k tomu zelený pepř a lehká divokost. Suché, ovocné, vyzrálé ale stále krásně ovocné, strukturované, výborné třísloviny, sladkost ovoce, vyvážené, perfektní kondice a potenciál zrát. Hodně slušné.

Merlot 2003 již krásně nazrálé ve vůni ale stále si udržuje čerstvost, ovocné do tmavých peckovin, opět černý pepř, trochu pikantní. Suché, ovocné, čisté, velmi pěkná postavené s páteří kyseliny a výtečným tříslem, dobrá délka. Hodně povedený Merlot.

bressan_ego_2003Ego 2003 (Schioppettino a Cabernet Sauvignon, láhev ručně podepsaná a kompletní „viněta“ jako taková a povinné informace vyřešeny až na záklopce) zralé, efektní, sladce ovocné ve vůni, elegantní a zajímavé. V chuti sladce ovocné, s již docela uhlazeným tříslem, vyvážené, delší, velmi pěkné elegantní charakterní červené. Právě zde jsem se, v kontextu vinařova ega, zeptal jeho manželky na ona prohlášení z roku 2013…

N°3 2003 (Výrazně Pinot Nero s odrůdami Cabernet Sauvignon a Schioppettino) již hodně vyzrálé ve vůni, kořenité, divočejší, zajímavé. Suché, šťavnaté, dobrá kyselina, delší, již uhlazené tříslo, solidní délka, slušná stavba.

bressan-pignol-2001Pignol 2001 (Pignolo) je pikantní, bohatší, čerstvé, peckovinové, nazrálé ale zároveň svěží ve vůni, komplexní, krásné. A to vše přináší i v chuti, je ovocně sladší, vyvážené a již docela uhlazené, delší, s krásnou kyselinou, jemné, elegantní, v perfektní kondici. Tohle mne nadchlo.

„Oranžová“ mi nepřišla jako nic zásadního, v rámci stylu jde najít spoustu zajímavějších vín, ale červená se mi líbila dost. Cabernet Crown Domains 2003 a Ego 2003 (cena 770 Kč) a Pignol 2001 (cena 1525 Kč) jsou parádní vína, která bych s chutí pil.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails