středa 29. října 2014

Starší vína u Rare Wine

Mommessin-Nuits-St-Georges-1971Před pár týdny jsem se tu zmiňoval o nádherném starším Bordeaux, v článku byla tenkrát i ukázka speciálního otvíráku na archivní vína. Na stejné degustaci od Rare Wine byla ovšem k dispozici i další hodně zajímavá vína. Když už čekala ty roky na otevření, tak pár dní na hodnocení také vydrží, ale pár slov by o nich padnout mělo. Degustace byla dobře připravena, k dispozici několik různých tvarů a velikostí ideální sklenic, v tomto směru ideál. Jako „zavíňovací vzorek“ většina využila kabinetní Ryzlink vlašský 1999 z Ořechové hory od Mikrosu, suché bílé víno stále v dobré kondici i přes skromný přívlastek. Trošku tmavší citronová barva, jasně nazrálé ve vůni směr květový med a bylinkové výluhy, minerální pikantnost, trochu pečené toastové aroma. Suché, hodně lehké, výrazná kyselina, výborná pitelnost, citronovomedový čaj a toast v poměrně dlouhé dochuti. Zajímavý kousek! Pro příznivce analytických hodnot uveden alkohol 10.94 % a 7.9 g/l kyselin.

Ochutnal jsem dva vzorky z Wachau. Grüner Veltliner Smaragd Von den Terassen 2000 od legendárního vinařství F.X. Pichler zlatavá barva a efektní bohatší vůně, mírně „železitá minerálka“ zaprděnost, med, podzimní sladší zahradní ovoce, suché plnější kulatější ovocné v chuti, důrazné, dotyk sladkosti, hutnost, mineralita, dobrá délka, opulentnější styl s lehce karamelovou připečeností v dochuti. Ze stejného ročníku byl k dispozici i ryzlink od další z tamních hvězd, Riesling Smaragd Durnstein Schütt 2000 vinařství Emmerich Knoll. Medovost, mineralita, vyzrálé ovoce, poměrně energické. Suché, plné, nazrálé, uhlazené ale s pěknou kyselina, dlouhé, celkem elegantní byť opět trochu připečená dochuť, solidní kousek. U Pichlera, a v jisté míře i u Knolla, mám s jejich víny dost často problém, i se staršími vzorky. Chápu, proč jsou z toho davy nadšené, ale mně to přijde často tak nějak… příliš všeho, přebušené, až zbytečně koncentrované a postrádající jemnost.

Z bílých jsem neodolal a vyzkoušel Corton Charlemagne 1990 vinařství Michel Juillot. Ve vůni až extrémně toastové, pečená chlebová kůrka až lehce připálená. Suché, plné, koncentrované v chuti, výborná kyselina a bezva struktura, delší, minerální. Se vzduchem se v aromatice objevovalo více, včetně stále ovocitosti, ale na víno bych potřeboval delší čas. A zkusil jsem také sladší moselský Erdener Treppchen Riesling Spätlese 1991 vinařství Karl Erbes. Medovo-minerální projev, nasládlé v chuti s dobrou kyselinou, čistě udělané, dobrá délka a v kondici, ale poměrně jednoduché ve struktuře i projevu.

Gesellmann-G-1999Z červených byla jasná hvězda již dříve popisovaný Pichon Baron 1982. Ale taky šlo o víno skokově nejdražší a to se to exceluje, že jo :-) Hodně mne překvapil vzorek Gesellmann G 1999 z Burgenlandu, což je 90 % Blaufränkisch a 10 % St. Laurent (tj. Frankovka a trocha odrůdy Svatovavřinecké), keře staré 30 až 80 let, spontánní fermentace, ležení v malých sudech 40 měsíců, přirozená sedimentace, bez filtrace. Jde o špičkové víno vinařství, uveden vrchol někdy do roku 2013, ale víno tomu rozhodně nedopovídalo. Mladistvé, energické a koncentrované ve vůni, první dojem spíše záležitost tak pět let stará. Moderní plnější tmavě peckovinově ovocný styl, dotyky kořenitosti do skořice a vánoční směsi na pečení. Výrazné, suché, plné, koncentrované, dokonalá kondice, precizní zapracovaní dřeva, šťavnaté ovoce, páteř kyseliny, bezva délka. Velká Frankovka a červené obecně.

Ale mladistvě působilo více vín, třeba takový Clos du Marquis 1995, dost specifické druhé víno z Château Léoville-Las Cases, leckdy v kvalitě spíše na úrovni Grand Vin mnohých jiných producentů. Klasická vůně, krásná svěží ovocnost, pikantnější šťavnatě slinosbíhavé, suché, v parádní kondici až spíše mladě působící, poměrně plné, důraznější ovocné, strukturované, dlouhé. Fakt pěkné. Nedávno jsem doma otevíral Clos du Marquis 2004 a ten působil poněkud… nevím… nebylo to špatné, ale hodně obyčejné, zaměnitelné, trochu vysychající. Vzorek výše měl úplně jinou energii a potenciál.

Z Burgundska to vezmu od nejmladšího vzorku degustace, Bouchard Père et Fils Echézeaux Grand Cru 1999 již nazrálejší rubínová barva a také aromatika prozrazuje věk, moruše, pikantní lehce herbální a zároveň peckovinové ovoce. Suché, šťavnaté, ovocné, uhlazenější tříslo, výraznější pěkná kyselina, dobrá délka, pěkná stavba, slušný starší sympatický burgundský pinot, byť jsem čekal asi více. Pommard 1er Cru Rugiens 1983 vinařství Domaine Ballot-Millot pěkná světlá barva a hutnější, tmavší, divočejší lehce živočišná pikantnější vůně. Suché, nazrálé, výrazné, hutnější plnější i v chuti, pěkně postavené, stále ve fajn kondici. Mommessin Nuits St. Georges 1971 velmi světlounká barva, nazrálá a poměrně efektní vůně, moruše, lehce lascivní „upocená“ živočišnost, bylinkovo-herbální tóny, stále to má energii. Suché s fajn kyselinou a stále ještě dotyky sladší peckovinové ovocnosti, lehčí, jemnější, rozhodně ne víno už mimo. Příjemně překvapilo.

rare_wine_degu

Odskok do Afriky, oblasti Stellenbosch, k Rubicon Meerlust 1997, se nesl ve znamení komplexnějšího pikantnějšího bohatšího červeného vína, tmavá ovocnost trochu překrytý výraznější divokostí, živočišností ve stylu „pavilon slonů“. Plné, suché, výrazné, sladší ovocnost, pěkná páteř kyseliny, dobrá délka. Velmi solidní kousek, potřeboval by více času a pořádně rozdýchat. Barolo Cannubi Pira & Figli 1997 jsem chutnal z čerstvě otevřené lahve a prezentovalo především efektní sladkou vyzrálou ovocnost, stále hodně výrazné tříslo, pěkné kyseliny a strukturu, ale hodně potřebovalo čas a zajímalo by mne později z karafy, ale to už jsem nestíhal :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails