Na letošní narozeniny mne manželka docela překvapila. Přes příbuzného, který dlouhodobě žije v Austrálii, objednala několik lahví tamního Pinotu Noir. A to rovnou z místa, kde se mu obzvláště daří, chladnější Tasmánie (odkud se jich v Evropě zrovna moc nevyskytuje a mé zkušenosti jsou zatím pramalé). V chladničce mám tak jeden sekt, zajímavě vypadající víno od biodynamického vinaře a do včerejšího večera v ní byl i Pepik. Jeho zadní viněta anglicky vysvětluje, že se jedná o přezdívku pro Josefa v češtině. A taky doporučuje konzumovat s dobrým jídlem, skvělými přáteli a k filozofické konverzaci. Tak jsme ho s pinotofilní návštěvou, u debat filozofických i úplně přízemních, odšroubovali. Pepik Pinot Noir 2011 z vinařství Josef Chromy…
Josef „Joe“ Chromý (na webu o něm najdete fajn dokument), vystudovaný řezník a uzenář, odešel v padesátých letech „jak daleko od komunismu to jen šlo“ a místa „kde je spousta ovcí“, do Austrálie. Zde se živil v oboru, vybudoval prosperující velký masný podnik a poté, co s ním vstoupil na burzu, využil peníze pro investice do vinařství. Jeho jméno je s rozvojem tasmánského vinného podnikání neoddělitelně spjato, vlastnil a rozvíjel hned několik podniků (např. Rochecombe, Jansz, Heemskerk, Tamar Ridge). „Na důchod“ si pak vybudoval nové moderní vinařství nesoucí jeho jméno. Na svou rodnou zemi nezanevřel, jedna řada vín se jmenuje Pepik a další má zase na vinětě českého lva. Pinot Noir, Chardonnay a Riesling jsou zásadní odrůdy, krásná volba :-) A k tomu nějaký ten Sauvignon a Pinot Gris. Krom suchých tichých vín produkuje i sladká botrytická a hlavně vyhlášené bubliny, ke kterým se doufám ještě dostanu.
Jaký byl Pepík? Jasná rudá nijak hluboká barva a vůně, která odrůdu hned prozradí. Čerstvá ovocná, živá, směrem do třešní a také jahod, dotyk dřeva a také listnatého „marihuana“ aromatu, decentní kořenitost. Suché, šťavnaté, přímočaře fresh ovocité, s bezva kyselinou a pitelností, něco třísla, uhlazenější. Je to takové hodně pohodové, přátelské pití, na skleničku a pokec někde odpoledne na zahrádce kavárny, žádný složitý meditační seriózní pinot. Pro mne pocitově až jakoby výraznější tmavší rosé, něco jako v Maďarsku siller v poloze blíže červenému. Ale hodně nachlazené poslouží podobně jako růžovka :-)
