Nabušená Barbera a lahve z družstevní schůze

Jedno z vín, které tu máte možnost pravidelně se mnou sledovat, je Barbera d’Asti Pörlapà z rodinného piemontského vinařství Boeri Alfonso. Měl jsem tu vertikálu ročníků 2002 až 2007 (s dostatkem detailů o vinařství i tomto konkrétním víně), ročník 2009 a teď se mrkneme na ročník 2011. Temná barva, tón do fialové. Koncentrovaná, sladší, tmavě ovocná aromatika, s jasným vlivem nových dubových sudů, toastované dřevo, čokoláda. Hodně efektní, snadno nadchne, ale zároveň není nějak falešně vlezlé. Ovocně zralé, výrazné, plné v chuti, dobrá kyselina, tmavá ovocnost, jemnozrnné třísloviny, čokoláda, výraznější dřevo, velmi dobrá délka. Alkohol 15 % je znát ale neruší. Bez problémů k pití nyní, ale vůbec bych se nebál nechat zrát dalších pár let, kdy ze zkušenosti tenhle primárně efektní „pěstí to obličeje“ styl částečně nahradí i elegantnější projev. Upřímně sám mám raději Barberu méně obalenou novými barrique sudy, u tohohle vína jen těžko odhadovat co přesně a odkud vlastně je. Což nic nemění na jistotě, že tohle víno se bude moc líbit a bude sbírat medaile na soutěžích :-) Dovozce Víno pro vás nabízí i novější ročník 2013 ale má k dispozici i něco „archivních“ vín z ročníku 2009 či 2008.

Zobraz celý článek →

Vinařský zákon, naturálno a Cornelissen, ceny Champagne, magická láhev…

Včera, 29. března, byla rozeslána nová prováděcí vyhláška ze dne 21. března 2017 o provedení některých ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství. Ano, toho zákona, který vstupuje v platnost už tuto sobotu, 1. dubna. Podnikatelské prostředí v ČR je opravdu bezva věc, jen co je pravda. Ale na tohle téma jsem se zde vztekal před měsícem. Samozřejmě věřím, že všichni dotčení, a zdaleka se to netýká jen vinařů ale také vinoték a dalších prodejců a dovozců, jsou už se zněním zákona seznámeni dávno a na všechno pečlivě připraveni. A pokud ne, tak šup si otevřít něco dobrého a vrhnout se do čtení. Možná zjistíte, že bude potřeba vyběhat si nějaká nová potvrzení, místo prostého odeslání objednávky když potřebujete koupit nové víno uzavřít s vinaři předem pár dosud nepotřebných smluv a tak podobně.

Zobraz celý článek →

Lehce postarší vína z nabídky Domaine R&B

Minulý týden se konala hodně zajímavá degustace vín z portfolia Domaine R et B (dříve Domaine R&W), která představila spíše než aktuální nové ročníky vín různé už trochu zralejší (ale stále dostupné) kousky. Ze čtrnácti vzorků byl největší prostor věnován Burgundsku, ale našla se i láhev z Champagne či jihu Francie a taky jedno Německo. To vše v doprovodu několika jídel z kuchyně Vinografu. Nezastírám, že jsem si to fakt užil, tenhle můj koníček má spoustu světlých stránek (a jedu velmi temnou, při pohledu na výpis z účtu). Dnes zážitek alespoň zprostředkovaně formou několika degustačních poznámek k vínům, která mne zaujala nejvíce.

Zobraz celý článek →

Fajn cava a další dvě saké do sbírky

O bublinách celkem velkého producenta Família Oliveda (web) už jsem se tu v minulosti určitě zmiňoval, tentokrát jsem cestou domů z pošty (kde jsem si resetoval přístup k datové schránce, už podruhé v tomhle roce, připadám si jako retard a nechápu…) odlovil za 199 Kč v obchodě Toro Blanco vychlazenou láhev Cava Brut Nature Reserve. Manželka chtěla nějaký aperitiv než doděláme večeři, prostě :-) Odrůdově Macabeo a Xarel·lo, kvašeno separátně v nerezu, pak směs a druhotná fermentace v lahvi a zrání zde rok a půl. Světlá slámová žlutá, pěkné perlení spíše menších bublinek. Čerstvá, svěží vůně, sušené květiny, bílé ovoce, znatelné toastové tóny a zrání na kalech v lahvi pěkně znát (a osobně bych tipoval delší období), dost fajn. Prakticky úplně suché ale dobře vyvážené, svěží kyseliny, bílé ovoce, pevné, minerální linka, slušná délka a pitelnost. Za ty prachy (a ve Španělsku jde někdy koupit v přepočtu ještě o pár desítek korun levněji) velmi solidní bubliny, které si klidně s chutí dám znovu.

Zobraz celý článek →

Fino Jarana a levnější repliky populárních vín

Včera bylo nádherně, letos poprvé jsem vyrazil běhat jen v kraťasech a krátkém tričku, konečně! A při západu slunce otevřel láhev sherry Fino Jarana od skvělého producenta Bodegas Lustau. Je to víno z jejich „základní“ řady, zraje v bodeze Los Arcos v podstatě uprostřed města, v soleře stráví víno zhruba čtyři roky. Ukládají ho svých speciálně tvarovaných lahví pod šroubový uzávěr, což považuji za ideální řešení. Světlejší žlutá barva. Parádní aromatika, klasika se vším všudy. Svěží pikantní štiplavější, jasný vliv flóru, solené mandle a vůbec slanost, olivový nálev, zelené jablko. Suché, překvapivě slušná kyselina a důraznost (ale patnáct alkoholu si v tom netipnete, flór sežral glycerol a působí to křehčím dojmem než alkohol napovídá), naprosto suché, slané, skořápky korýšů, dobrá délka s lehce mandlovým dozvukem. Mňam! Vinařství se neustále chlubí 90 body od Parkera, ale jde o hodnocení z doby před 12 lety. A za tu dobu se leccos změnilo. Z mého pohledu je tohle víno ještě lepší než bývalo (skoro bych si tipnul o chloupek méně úprav při lahvování) a aktuálně by spíš šlo do zóny 92+ :-) Ale neboduji, že jo. A je důležitější měřítko – doba od otevření lahve k vypití. A tohle se nám v ledničce určitě nezkazí!

Zobraz celý článek →

Fajn červená Montemercurio z Montepulciana

Loni na konci podzimu jsem se díky Víno pro Vás dostal k degustačnímu setu čtyř vín od toskánského producenta Azienda Agricola Montemercurio z Montepulciana*, ale nějak se zmohl jen na příspěvky na sociálních sítích a ne článek. Vzhledem k tomu, že jsem právě dopil stejná vína v o rok čerstvějším ročníku, přišel čas opomenutí napravit. A navíc mám možnost srovnávat. Montemercurio je vlastně docela nové vinařství, stejně jako je mladý i vinař Marco Anselmi, vznikli v roce 2007 a prodávat víno začali v roce 2011. Ale tři hektary vinic z jejich celkových deseti jsou výsadby z šedesátých let dědečka současného vinaře a tradice tu tedy je. Po dědečkovi a jen z těchto původní výsadeb je ostatně pojmenováno vrcholné víno podniku, Damo. U ostatních vín jmény odkazují na mytologii spojenou s bohem Merkurem. Z jeho jména vychází i název vinařství, podle legendy býval pod pevností Montepulciano chrám zasvěcený právě Merkurovi a samotný kopec byl zván Mons Mercurius. Vinařství se snaží pracovat ve vinicích bez moderní chemie a starší vinice už jsou i bio certifikované. Fermentují bez přídavku selektovaných kvasinek, vína zrají typicky ve velkých slavonských dubech, celkem normálka.

Zobraz celý článek →

Moravská vína do Číny, pití z dřeva, příběhy…

Furt se něco děje, je třeba být v pozoru. Ludwig Bořetice a Templářské sklepy Čejkovice rozjíždějí vývoz vína do Číny. Zatím hlavně základních jakostek, ale doufají, že ty jim na místě probojují cestu i pro vyšší řady. Jsem moc rád, že se to povedlo. A pevně doufám, že se těmhle dvěma výrobcům postupně zadaří exportovat do Číny co největší podíl produkce. Klidně všechnu, fakt, myslím to naprosto upřímně. Ale za každý kontejner výběrů z hroznů by měla nějaká naše ZOO dostat navíc pandu. Do zásilky veltlínu bych jim na oplátku přibalil prezidenta, budou mít radost. Tak nějak jsem si vzpomněl na šest let starý zápisek, tenkrát jsem byl ještě mladý a naivní a možná mi bylo i trochu víc jedno, co si kdo z lidí ve vinném byznyse o mně myslí (protože mne skoro nikdo neznal a byl jsem jim naprosto ukradený; na tom druhém se naštěstí změnilo jen málo). A taky jsem byl plný nadšení a bláhové představy, že něco z toho co napíšu třebas do celostátního deníku má šanci alespoň trochu ovlivnit poměry v našem vinařství či zákaznické preference. Oh, my sweet summer child…

Zobraz celý článek →

Čerstvá Rioja, Malbec z Argentiny a česko-africká Pinotage

Dnes to budou tři zahraniční červená, každé odjinud. Compañia de Vinos Telmo Rodriguez (web) je docela zajímavý projekt, o kterém si možná povíme něco později u dalších vín, má pár opravdu výtečných kousků. Začneme ale pozvolna. LZ 2015 je červené z oblasti Rioja Alavesa, z různých vinic v okolí obce Lanciego de Álava, certifikováno bio. Ruční sběr a třídění ve vinici, fermentace spontánní v betonovém tanku a tam také zrání, jen krátce do půl roku. Odrůdově Tempranillo, Graciano a Garnacha. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavá barva, fialový tón. Čerstvá, mladá energická vůně, že je to jenom beton je na přímé šťavnaté ovocnosti poznat. Černá třešeň, lehce kořenité, fajn. Suché, středně plné, mladé a dost tříslovin, fajn kyseliny, pěkně postavené, čerstvě ovocné s decentní minerální linkou, moc dobře pitelné víno. Nic složitého, ale zároveň ne nuda. Takhle nějak bych si představoval slušné spotřební červené do supermarketu :-) Zaplatil jsem za něj lehce pod 8€, dá se snadno najít na e-shopech v Německu a Španělsku.

Zobraz celý článek →

Krásné bílé z nečekané odrůdy

Je to taková moje úchylka. Vím, že mne spolehlivě nadchne klasický ryzlink nebo dobré burgundské, ale nejsem schopen odolat lahvím vína z téměř neznámých odrůd či údajně překvapivě dobrým ukázkám odrůd či oblastí jinak považovaných za málo zajímavé. Prostě nadšení z obzvláště skvělého Aligoté je o chlup větší, než ze srovnatelně dobrého Chardonnay z vinice hned vedle :-) Tohle byl hlavní důvod, proč jsem se při nedávném nákupu lahví na chystanou ochutnávku sherry specialit rozhodl vysolit už ne zrovna lidových 18€ a přihodil láhev běžného tichého bílého z odrůdy Merseguera, geneticky prý příbuzné se známějším a úspěšnějším Torrontés. Merseguera je ale okrajová záležitost hlavně jihovýchodu Španělska a především oblasti Valencía, ze které se čistě odrůdová vína dělají spíše výjimečně, protože tak nějak postrádají charakter, bývají poněkud nudná, plochá, spíše s nižším alkoholem a často s nedostatkem kyselin. Vlastně se pěstuje hlavně kvůli dobré odolnosti vůči vedru a suchu a slušným výnosům. Dříve se také používala na fortifikovaná madeirizovaná sladká vína a občas se pletla s odrůdou Palomino Fino, jsme obloukem zpět u sherry, protože té se v Alžíru říká právě Merseguera. Dnes je díky neutrálnímu projevu nejčastější coby „hmota“ do směsek s něčím výraznějším. Za poněkud mdlou odrůdu označuje ve své chytré knize i Jancis Robinson, ale my se dnes mrkneme na čistou podobu, kterou bych se takto označit neodvážil.

Zobraz celý článek →

Deset různorodých vín z Loiry

Před pár dny uspořádal Vít Hepnar ochutnávku několika vín, která si dovezl z nedávné cesty za krásami Loiry. Některá z nich, či alespoň producentů, se možná objeví v nabídce Gourmet Services, jiná možná začne vozit AdVivum, další se sem třeba vůbec nedostanou nebo naopak už na trhu jsou. Ochutnali jsme 10 vín (+ pak kupu dalších odjinud) a rozhodně bych si mezi nimi vybral. A začnu mou oblíbenou odrůdou. Lucien Crochet Sancerre Rouge „La Croix du Roy“ 2012 je starý dobrý Pinot Noir z různých vinic v okolí Bué, školeno téměř rok ze ¾ v dubových sudech a ¼ v nerezu, po spojení následně v tanku další rok. Projevem klasická „burgunda“, s aromatikou tmavých peckovin a lehkou živočišností, kouřový tón a mineralita. Suché, šťavnaté, peckovinové, lehce svíravé, moc pěkně strukturované a výtečně pitelné víno. Krásná ukázka seriózního pinotu z Loiry, toho bych snadno vypil láhev, nenudil se ani chvilku a měl chuť na další. Od vinaře bylo k ochutnání i Sancerre Le Chêne Marchand 2013, tedy čistý Sauvignon blanc z jedné z nejvyhlášenějších poloh v oblasti. Zde jde o čistý nerez. Čerstvé, minerálně kouřové, citrusové, suché, šťavnaté, v chuti již nazrávající, něco krémovosti, vyvážené, uhlazenější, moc pěkně udělané. Ale ten večer bych určitě raději pokračoval s pinotem :-)

Zobraz celý článek →