Nadšení z ryzlinku od Kreydenweisse

Včera jsem měl chuť si otevřít něco pořádného a volba padla na vinaře jménem Marc Kreydenweiss (web) z Alsaska, konkrétně jeho Riesling z velmi strmého břidlicového svahu Clos Rebberg „Aux Vignes“ ročníku 2010. Marc pochází z rodu vinohradníků a vinařů, jejich statek má kořeny už někdy v roce 1650. V roce 1990 převedl vinice komplet na biodynamiku a byl v tomto stylu vinaření mentorem i dalším slavným vinařským jménům. Zastává podobný názor jako Marcel Deiss v tom, že „velký terroir je závazek“, spousta dnešních vín podle něj dosahuje „velikosti“ (někdy spíše „objemu“ a expresivnosti projevu) spíše sklepními technikami, což rozhodně není jeho cílem. Je to dost svéhlavý a svérázný vinař, určitě se mu budu více věnovat v nedaleké budoucnosti u dalších vín, zaujal mne opakovaně už dříve. A tohle víno včera mne naprosto odstřelilo.

Zobraz celý článek →

Sponzoring blogu po čtvrt roce

Jistě si pamatujete, že na počátku prosince jsem se tu rozepsal na téma sponzoringu Jižního svahu a zkusil experimentální model dobrovolných příspěvků. Je to právě čtvrt roku a tedy příležitost bilancovat :-) Pro perspektivu k finančním výsledkům je dobré vědět, že Jižní svah (bez kalendáře degustací a drobností okolo) má ve všední dny v průměru vždy přes pět stovek unikátních návštěvníků, víkendy jsou slabší, ale všední dny vyletí někdy i k tisícovce. Něco pod polovinu jsou jednorázové návštěvy jednoho až tří článků, zhruba 45 % ale tvoří osoby vracející se pravidelně a sjíždějící podstatnou část článků. Ve srovnání 2013 a 2014 návštěvnost blogu stoupla o zhruba deset procent a trend se zatím docela drží. Ale teď už na sponzoring. Budeme bouchat šampaňské, nebo spíše jen sekt? :-)

Zobraz celý článek →

Hans Czerny aktivní ve vinici a líný ve sklepě

Jednou z každoročních jistot je, že ochutnávka (nejen) nového ročníku vinařství Wimmer-Czerny (web) z rakouského Wagramu a setkání se sympatickým vinařem Hansem Czernym bude více než příjemná událost. A nebylo tomu jinak ani včera večer ve vinném baru Veltlín v Karlíně, kam dorazil už potřetí a prakticky ve stejný termín jako předchozí roky. Svým způsobem vždy zvěstuje výročí fungování celého podniku, slavnostní otevření bylo právě za jeho účasti. I tentokrát mluvil o biodynamice, kvalitách ročníků a jak má raději ty které jsou trochu výzvou, terroiru i odrůdách. Pokorně, klidně, zajímavě. Hans není žádný showman, ale dokáže dav strhnout. I když, pravda, po takovém osmém vzorku už by potřeboval trochu důraznější projev :-) Trochu s nadsázkou mluvil o tom, že musí být hodně aktivní ve vinici aby mohlo být líný ve sklepě, ale svým způsobem to tak je. Hrozny se samozřejmě na víno nezmění sami a úkonů ve správných čas (nebo naopak rozhodnutí nějaký úkon neudělat) je mnoho. Ale pokud je základem zdravé hrozno z kvalitní polohy, je to logicky o něco snazší. Zásadním tématem večera se stal „intelektuální špek“ a prasata mangalica, mnohým možná právě tohle utkvělo v paměti výrazněji než vína :-) Ale já se přeci jen budu věnovat jim, letem světem dojmy z bohaté degustační sady třinácti vzorků.

Zobraz celý článek →

Očekávání s Devítkou, Barricadiero a degu sety

Dnes to bude o několika degustačních „problémech“. Jedním z nich je efekt neobvyklého, nečekaného. Procházíte takhle sklep a vína jsou úplně v pořádku, naprosto čistá, typická pro odrůdu / oblast / způsob zpracování, kvalitně udělaná. Ale jakoby to bylo málo, nepřekvapí. Logicky budete mít tendenci zapamatovat si nejlépe vzorek, který něčím vybočí. Co byste třeba čekali od Veltlínského zeleného v kombinaci s Chardonnay, kvašeno spontánně, to vše skoro rok na kalech? Zrovna tenhle tank mne zaujal ve Vinařství Maďěřič (web) a víno jsem se rozhodl „zkontrolovat“ až bude hotové v lahvi. Jmenuje se Cuvée Devítka, moravské zemské, a ročník je to 2013. Autorem kresby na vinětě je čtrnáctiletý Marek Maděřič, dobře k tomu sedí rudá záklopka na hrdle. Devítka protože je z devíti řádku jejich nejstarší vinice v Moravském Žižkově, kde roste právě veltlín a šardonka, poměr odrůd v lahvi je 55:45 ve prospěch veltlínu.

Zobraz celý článek →

Láhev růžovky místo květiny, něžná poznámka a product placement

Na MDŽ jsem nějak logisticky nezvládl pořídit manželce květinu (ale zase se nám povedlo protáhnout potomky zrcadlovým bludištěm na Petříně; akorát mi přišlo o hodně menší, než jsem si ho pamatoval z návštěvy Prahy v dětských letech…) a tak alespoň otevřel láhev růžových bublin. K prvnímu jarnímu grilování vepřové krkovičky a brambor asi ne ideální párování, taky se většina vypila bez jídla, ale víno bylo bezva. Champagne Deutz Brut Rosé je připraveno čistě z odrůdy Pinot Noir metodou míchání, do bílého vína jde asi osm procent červeného, na kalech v lahvi zhruba tři roky. Čerstvé degoržáže jsou poměrně přímočaré, vínu svědčí trocha uležení na lahvi (dešifrováním čísla šarže jsem zjistit, že toto bylo odstřeleno v březnu 2012). O jedné degustaci vinařství i s obecnými informacemi si můžete přečíst zde. Roséčko má hezkou světlou malinově růžovou barvu a pěkné vytrvalé perlení menších bublinek. Jemně ovocná, svěží, minerální, elegantní štíhlejší vůně, projevem především do jahod a červených peckovin a decentní kouřovosti. V chuti suché, výrazná kyselina, svěží, řízné, minerální, ovocnost kopíruje vůni, fajn délka, elegance, fantastická pitelnost. Strukturu, energický švih, i přes čistý pinot jde spíše o vzletnější víno, moc pěkné. Má to trochu blbé v degustačních setech, kde na sebe většinou strhnou pozornost důraznější kousky. Ale samostatně mne baví moc, zvládnul bych toho klidně dvě lahve, nebýt ceny…

Zobraz celý článek →

Jura, Marche a Franciacorta

Než dodělám některý z větších degustačních reportů tak zase odhrnu pár jednotlivých lahví. Po včerejší sérii vín na hodnocení, která mne tak nějak neoslovila, jsem si pro radost otevřel Crémant du Jura 2004 od Domaine Pierre Richard (web, s hercem nemá nic společného) z Vernois, klasické v lahvi kvašené bubliny, odrůdově čisté Chardonnay a na kalech dost nadprůměrné (pro crémant rozhodně) čtyři roky. Nazlátlá barva, vytrvalé perlení menších bublinek, velmi pěkné. Stále krásně energická, výrazná zralejší vůně, pečené jablko a toastovost, mineralita, dotyk medu, dost příjemné. Suché, bezvadné kyseliny, pocitově plnější a důraznější než by odpovídalo 12 % alkoholu, hodně dlouhé a šťavnaté, ovocnost kopíruje vůni, strukturované seriózní bubliny. Zakoupeno loni na podzim od Matějky za 360 Kč, což je o pade dráž než základní a taktéž slušné crémanty stejného vinaře, a považuji to za velmi dobrou investici :-)

Zobraz celý článek →

Bordeaux/Burgundsko a odvěká rivalita

Čemu dáváte přednost, Burgundsku nebo Bordeaux? A nebo, slovy klasika, si v tomto odvěkém sporu tak užíváte srovnávání důkazních materiálů, že rozhodnutí pokaždé odložíte na další týden? Už je to hezkých pár let, co jsem poprvé dočetl knihu Bordeaux/Burgundy: A Vintage Rivalry (Amazon US, Amazon UK), hodně mne zaujala a celou jsem ji zhyzdil podtrháváním jednotlivých vět i zvýrazňováním celých odstavců, Strašně jsem se těšil, jak o ní napíšu na blog, podělím se o moudra z ní, ale nedošlo na to. Teď v ní listuji znovu, tak alespoň zběžně, ostatně kniha v mezičase nijak zvlášť nezastarala :-) Autorem je Jean-Robert Pitte, profesor zeměpisu na Sorboně, kde byl dokonce několik let prezidentem. Pitte vydal několik dalších knih a v současnosti předsedá Académie du vin de France, prostě žádné ořezávátko. Knihu napsal francouzsky, ale existuje i v anglickém překladu od M. B. DeBevoise. Obsah celého díla lze shrnout do jedné věty: „Unikátní vlastnosti vín každého z těchto regionů nemohou být zcela vysvětleny fyzickými rozdíly v prostředí, mají též významné společenské kořeny.“ Případně na podobné notě: „V lahvi vína najdete více historie než geologie.“

Zobraz celý článek →

Degustace sherry & aktuální nabídka v ČR

Tak po delší době zase něco k sherry (úvod do tématu). Za dobu, co o sherry píšu, se situace na domácím trhu drobátko změnila. Jinak řečeno už nejde o úplnou tragédii a sherry coby drobný doplněk sortimentu jde zakoupit u vícero dovozců/prodejců, byť sortiment je stále dost omezený a mnohých se opakují dvě či tři značky. Do karet nám, milovníkům unikátních charakterních andaluských fortifikátů, hrají bary. Sherry totiž začíná být populární jako součást koktejlů (fino mimochodem najdete i v koktejlu Orgullo, se kterým teď postoupil na mezinárodní mistrovství Bacardí Legacy Global Cocktail Competition český barman Miloš Danihelka). Každá cesta, jak ho k lidem dostat, se počítá. No a objevují se i odvážlivci, pro které se sherry stalo jediným sortimentem. Trnitou cestu přímého dovozce a distributora si zvolil Sherry Club, podstatnou část nabídky jsem s nimi nedávno projel v pražské vinotéce Fajnšmekr, která část jejich sortimentu také prodává.

Zobraz celý článek →

Čtyři ryzlinky a další VOC

Ryzlinku není nikdy dost, tak dneska čtyři kousky ze tří různých zemí. A začneme novým světem. Peter Lehmann Art’n’Soul Riesling 2013 by měl být slušný „spotřební” čerstvý polosuchý ryzlink z Jižní Austrálie. A že tam udělat fakt dobré umí. Světlejší zelenkavá barva. Čerstvá, ostřejší a trochu reduktivní zaprděná zelenější vůně, výraznější síra, vlezle petrolejové. V chuti suché, s výraznější kyselinou, citrusové do limetky, síra a i zde výrazná nepříjemně petrolejová linka. Ulpívající pachuť opravdu jak když oblíznete petrolej (neptejte se…). Jako je to typický znak vyzrálých ryzlinků, ale v takhle mladém víně a podobně nepříjemně je to prostě vada. Chutná to, jak kdyby chtěl někdo nakopnout „typicité“ odrůdy a ten petrolej do tanku přilil :-) Šlo do výlevky.

Zobraz celý článek →

Kutnohorský pinot, Sancerre a Rioja

Tak trochu všehochuť z několika předchozích dní. Otevřel jsem kupříkladu Rulandské modré 2013 jakostní z Vinných sklepů Kutná Hora (web). Tohle vinařství je dnes oficiálně certifikováno Demeter coby biodynamické, jako jediné v ČR, ale já si od jejich vín dával trochu pauzu, prostě k nim neměl úplně důvěru (důvodem bylo podezření na trochu toho dovozu v některých červených a prokázaný dovoz v Tramínu). Nějaká doba uplynula, zkusil jsem znovu. Nejprve měl na jedné ochutnávce naslepo jejich zemského vavřince ročníku 2012 a to byla skvělá seriózní záležitost, vlastně mne to víno nadchlo. A tak teď zkusil i rulandu, tahle konkrétní pochází z vinice Na příčce v obci Vinaře, je certifikována coby bio, viněta se chlubí spontánní fermentací. Světlejší čistá rudá barva. Peckovinově ovocné ve vůni, trochu až kompotované višně, čisté, přímé, lehce dotyk kořenitosti. Suché a čisté v chuti, opět červené peckoviny, poměrně výrazná kyselina, střední délka. Přímočaré a spíše jednoduše postavené, ale osvěžující, příjemné a velmi dobře pitelné. Takže proč ne, chutnalo. Zakoupeno v pražském obchodě kutnohorské Středovy pekárny v Libické, kde mají i něco stáčeného z bag-in-boxu. Vlastně bych měl být rád, že se víno dostává zase mezi úplně základní potraviny, ne? Bochník dobrého žitného chleba a třeba láhev českého vavřince k tomu…

Zobraz celý článek →