Pendolvíno

Vyrazili jsme včera směr Morava, část cesty Pendolínem. Neodolal jsem a vyzkoušel něco z nabídky bistro vozu, konkrétně tedy dvě vína. Na vlajková vozidla Českých drah mi přišla péče věnovaná vinnému lístku poněkud nedostatečná. A nejde ani tak o nabídku a kvalitu vín, jako spíše záležitosti typu „Cabarnet Sauvignon“ či obskurní překlad popisu vína z Minervois: „Vesnice Blomac se nachází v srdci Minevoiské vinice, mezi městy Narbonne a Carsonne. Vinice Château Blomac se rozkládá na prvních horských vršcích v úpatí Montagne Noire.“ Ale co už, důležitější je obsah lahviček 0.187l (či rovnou dvě deci u bublin).

Zobraz celý článek →

Anglické víno na vzestupu

Vévodkyně z Cornwallu včera otevřela anglické vinařské výzkumné středisko v Sussexu, Rathfinny Research Winery, a britská vysoká škola začíná nabízet vzdělání v oboru enologie a vinohradnictví. Dva kroky k dalšímu posunu tamního vinařství z obskurity ke světovému uznání kvalit :-) Středisko bude zkoumat boj s plísněmi, mrazy a souvisejícími divokými výkyvy ve výnosech a kupu dalších věcí, které se místním vinařům mohou jen hodit. Nemůžu si pomoct, ale celé tohle snažení je mi tak nějak sympatické. A není to jen tím, že anglické bubliny mne kvalitou baví opravdu hodně (byť zrovna Britagne Blanc de Blancs od Coates & Seely v titulce je hodně… tvrdá záležitost), i tichá vína mne oslovují. Možná je to hrdostí skrytou za tím vším, úpornou snahu v místních podmínkách dosáhnout rozumných výsledků. Ať tak či onak nemohu než jim držet palce.

Zobraz celý článek →

Sylvány, pinoty, bezva muškát a medaile

Při pravidelné zastávce v Sýrárně na Jiřáku jsem včera ochutnával několik lahví z Alsaska. Pravidelně tu je vícero lahví otevřeno v úterý či ve středu po čtvrté, ale obvykle se nějaký vzorek najde i ostatní dny. Prostě oblíbená zastávka cestou domů z práce :-) Osm spíše suchých alsaských bílých je bezva základ večera. Dovozce Jiří Hron tentokrát vybral vína od spřízněných producentů, vzorky ze salonu ve Štrasburku, u kterých si tak trochu sám chtěl ještě jednou ověřit, které z nich do sortimentu zařadit a přivézt ve větším.

Zobraz celý článek →

Průzkum prosecca na českém trhu – sada #1

Tématu prosecco jsem se zde trochu začal věnovat, viz úvodní článek, ale zůstal vám dlužen větší průzkum našeho trhu, spíše jen sem tam uveřejnil hodnocení jedné lahve. Dnes to začnu napravovat sadou několika lahví, kterou bude postupně následovat dalších pár (desítek) dostupných lahví. Pokud má nějaký dovozce vyloženě chuť svá vína nabídnout, abych je nemusel všechna kupovat, tak nechť se klidně ozve :-) Vína jsou řazena vzestupně dle apelace / kvalitativní kategorie. Dobrovolně přiznávám, že když si chci udělat radost bublinami, tak se uchyluji spíše ke crémantu nebo Champagne, ale dobré Prosecco dokáže udělat též velkou radost. Pro mne je to ale hlavně víno na pití, láhev k jídlu a jen tak na pohodu venku, než k hlubokomyslnému zkoumání s degustačním archem a záznamem „medium+“ intenzity :o) Poznámky obvykle tedy nejsou žádné romány, hvězdička před názvem znamená tip na obzvláště povedené či něčím zajímavé kousky, vína s bezva cenou vzhledem ke kvalitě a tak. Korkové či jinak podezřelé lahve (prosecco bohužel zničí, při jeho lehkosti, i jemný náznak vady) jsem z přehledu spíše vynechával, třeba se dostanou do příští sady, pokud je tedy ochutnám znovu.

Zobraz celý článek →

Starší tramín, chlastací ryzlink a fajn Bordeaux

Na jedné nedávné degustaci starších vín u Vins de France šel jako první vzorek Gewürztraminer Réserve 1998 z Maison Trimbach (web), který potvrdil jejich statut jedné z naprostých špiček Alsaska. Réserve řada je jejich střední třída, hlavně ze starších vinic v okolí Ribeauvillé, navazuje na základní Classique a je předzvěstí velkých vín. Ani toto víno ale neprodukují ve všech ročnících. Archivační potenciál uvádějí 5 až 10 let, toto víno po šestnácti nemělo problém. Nazlátlá barva. Nazrálejší, čisté ve vůni, aromatické ale velmi elegantní, květiny, med, sladké koření. Suché, kulatější a s trochu výraznějším alkoholem, vyvážené a hebké, pěkně dlouhé. Seriózní, s dobrou kyselinou byť vyloženě svěží to určitě není, v parádní kondici. Takhle tramín zvládám v pohodě. Od vinařství bývá v základní i Réserve řadě skvělý Riesling, ovšem jejich Riesling Cuvée Frédéric Emile je jedním z etalonů kvality, do které se odrůda v Alsasku a vlastně obecně může dostat. A Riesling „Clos Sainte Hune“ je pak naprostou legendou, byť víno o něco složitěji uchopitelné než Frédéric Emile a vyžadující dlouhé zrání než odhalí vše. Vzhledem k tomu, že ho ročně vzniká tak osm tisíc lahví, se tím ale netřeba trápit. Šancí ho nějak víc prochutnat je naprosté minimum. Cuvée Frédéric Emile, pokud jste ryzlinkofilní a ještě jste neochutnali, ale určitě někdy vyzkoušejte!

Zobraz celý článek →

Frankovky domácí i zemí okolních

Jeden frankovkový nadšenec včera uspořádal ve sklepení Veltlínu slepou ochutnávku své milované odrůdy. Sám dodal několik vín, další předem získal od účastníků, byl z toho moc sympatický večer. Pro některé se protáhl až do pozdních nočních hodin (ehm…). Původ vín, jejich věk i kvalita byla různorodá, překvapivě prakticky nic ze šestnácti vzorků nevykazovalo projev „tak tohle fakt ne“, což se mi u podobně laděných průřezů jiných odrůd stává dost často. A mnoha spíše volala po dalším ochutnání za pár hodin, až dostanou více prostoru ukázat vše co v nich je. Nebudu se detailně rozepisovat o všech, spíš jen tak co mi zrovna přijde zajímavé či nějak obzvlášť zaujalo.

Zobraz celý článek →

Inspirace pro španělské restaurace

Jsem dalek toho, abych v realitě ČR někomu navrhoval nevratně investovat spoustu peněz do specializovaného sherry baru. To by prostě nemělo smysl. Ale říkám si, že nějak slušný restaurant se španělskými sklony by mohl zařadit degustační program podobně, jako ho nabízí londýnský bar Pepito (web). Ten je vlastně samostatně fungující součástí restaurace Camino, hned naproti ní u nádraží King’s Cross. A zaměřuje se výrazně na sherry a to i v degustačních setech s jídlem. Můžete si prostě dát degustační dávku tří různých fino, amontillado, oloroso, palo cortado a tak, k tomu dostanete odpovídající chuťovku. A nebo můžete zvolit „informační dálnici“, program autopista, osm různých stylů sherry s osmi jídly k tomu. Pokud vás tohle nepřesvědčí o diversitě nápoje a alespoň jeden z projevů nezaujme, tak už je to asi navždy s jakýmkoliv vaším vztahem k vínům Jerezu ztraceno :o)

Zobraz celý článek →

Pár testovacích otázek

Už jsem to tu psal v minulosti, ale pokud jde o víno, tak nemám žádné formální vzdělání, žádnou certifikaci svých znalostí a zkušeností, nejsem oficiálním degustátorem dle norem ISO, sommelierem ani členem žádného spolku, který by garantoval určitou minimální úroveň vinných znalostí svých členů. Zkusil jsem si základní senzorické zkoušky, jestli jako poznám sladké od kyselého, ale tím to hasne. Všechno, co o víně vím, jsem si v průběhu uplynulých let zjišťoval z všemožných zdrojů po vlastní ose. A žádný papír po mne naštěstí nikdy nikdo nechtěl. Každopádně loni jsem tak nějak začínal mít pocit, že jsem v sebevzdělávání trochu ustrnul, a napůl pro zábavu se přihlásil na WSET (Wine & Spirit Education Trust) Level 3 Advanced Certificate in Wines & Spirits. Studovat rovnou na to, co by mne zajímalo o něco víc, tedy jejich WSET Level 4 Diploma, stejně bez předchozího ukončení úrovně tři nejde.

Zobraz celý článek →

Euston Tap, Bree Louise, BrewDog…

Vyrazil jsem pracovně (pokud lze zkoušky týkající se primárně vašeho koníčku nazývat prací, asi spíš ne…) do Londýna. A pondělní odpoledne strávil, krom nákupu oblečení pro dítě, po různých sympatických podnicích. Nemocná manželka musela zůstat doma a říkal jsem si, že mne to samotného nebude bavit, ale asi bych si na program barového povaleče zvykl, byť ve dvou je to prostě lepší. Třeba takový Euston Tap. Malá špeluňka, taková „zaplivaná“ nádražka prostě, něco u řekněme nádraží Holešovice. Tak trochu skrytá v jednom z pozůstatků původního nádraží, v podstatě části vstupního portálu v parčíku před nádražím současným, dole pár míst na sezení a další skrytá v patře kam se leze po železném točitém schodišti, venku v bezva jarním počasí obsazená zahrádka a barové stolky. 27 různých piv na čepu a další hromada v lahvích. Jídlo tu moc neřeší (mají brambůrky a skočí vám pro pizzu), ale nabídka piva musí uspokojit i velmi pokročilé pivníky.

Zobraz celý článek →

Postarší burgunda a mladistvý slaďák

Tenhle týden davy vínomilců vyrážejí do Burgundska na Grands Jours de Bourgogne. Poslední dva ročníky jsem byl a letos nemohu, pěkně mne to štve, ale co už, taky nemám úplně debilní program. Každopádně o víkendu jsem alespoň otevřel jednu postarší burgundu, aby mne přešla závist při sledování sociálních sítí a přátel plánujících odjezd směr Beaune / Meursault / Vosne-Romanée a tak. Před nějakou dobou jsem chutnal výtečné Mercurey 1er Cru Clos l'Evêque 2003 z Domaine Jean Maréchal (web), ale bohužel už to byla na degustaci jen vzpomínka na vyprodané lahve. Dovozce Vins de France (mail, web jim momentálně nejede) mi alespoň nabídl od stejného producenta základní Bourgogne 2002, že nebudu zklamán. Tak jsem vzal na zkoušku.

Zobraz celý článek →