Blue Wagon a dvě bezva červená

Proč nechodíme častěji do restaurací? Důvodem je víno (a momentálně se samozřejmě projevuje i malé dítě), prostě si raději uvaříme něco dobrého doma a otevřeme k tomu odpovídající láhev, než si nechat kazit náladu kreténskými maržemi v restauracích. Ale na tohle téma jsem zde psal už několik článků a nemá smysl se opakovat. Proto vždycky potěší objev restaurace, kde vypadá lákavě nabídka jídel a nemám pocit loupeže za bílého dne v případě cen vína. Pokud jsou navíc i vybraná vína zajímavá a restaurace ke všemu pyšní tím, že vám cokoliv (krom největší pecek) otevře i po skleničce, nelze než je jít zkontrolovat.

Zobraz celý článek →

Vinné návraty ke dvěma domácím bílým

K jakému vínu se často vracíte? Ověřujete, jak se vyvíjí v čase, vzpomínáte na zážitky s ním z let minulých? Kterým vínem jste se zásobili před několika lety? A co si našlo ve větším množství cestu do vašich zásob v poslední době, čemu se hodláte věnovat pravidelně v letech následujících? Sám se řadím do kategorie vínomilců „zkoumačů“. I mnohá vína, která mi dost chutnala, si znovu nekupuji a pokračuji dál, k novým objevům a zklamáním. Pravda, čím dál častěji se některými záležitostmi zásobím (viz i Kupujte svá oblíbená vína), abych si pak nemohl stěžovat, že se vyprodalo. Ale více než tři lahve to bývají málokdy, to už mi to víno musí opravdu hodně sedět a mít opravdu dobrý poměr ceny a kvality. Je samozřejmě pár lahví, kterých jsem doma protočil mnoho desítek (základní Riesling Orschwihr 2008 Valentina Zusslina, Kékfrankos 2007 od Ráspiho, La Croix Mouton, Cabernet Moravia 2009 od Tomáše Čačíka, Riesling Maidenburg 2006 z Reistenu, crémanty od Luciena Albrechta… o všem jsem tu opakovaně psal, krom bublin mají všechna ta vína jako společný jmenovatel cenu zhruba dvě stovky či spíše méně a kvalitou tuto cenovou kategorii značně převyšují). V posledních dnech pak vylovil z chladničky dvě moc fajn vína. Jedno z nich mne provází už mnoho let a jsem strašně rád, že jsem si tenkrát udělal zásoby. Druhé nepiju tak často, ale už nějakou dobu se k němu rád vracím jako k jistotě z Čech.

Zobraz celý článek →

Dubové Champagne a tramínové červené

Dnes dvě zajímavosti z nedávných dní, vína možná ne nejlepší, ale která něčím výrazně vybočila. Šampaňský dům Louise Brison je s 12ha v Aube spíše menším producentem, navíc dvě třetiny hroznů prodávají (a ty pak skončí anonymně v nějakém cuvée velkého slavného domu) a nechávají si jen ty nejlepší na omezenou produkci ročníkových vín. Ve vinici jedou ekologicky a pro zpracování vína hledí spíš směrem Burgundsko (vinař ostatně dle všeho pracuje v Dijonu). Jejich Cuvée Tendresse 2004 Blanc de Blanc Brut, tedy stoprocentní Chardonnay, zrálo pět měsíců v dubových sudech, dle projevu žádné neutrální kousky. Aromatika je hodně výrazná, bezvadný mix citrusové čerstvosti, toastovaného dřeva a pečených mandlí, výrazný projev ležení na kalech v lahvi. Suché, živé a krásně perlící, hezky naleželé, bezvadná citrusová kyselina a až lehce grepový dojem, delší, to celé znovu poměrně výrazně ovlivněno dřevem. Bude polarizovat, někomu to dřevo přijde až moc (já), jiné zase nadchne (na Silvestra si s ním přišel do Veltlínu připít dovozce, Champagnier). Každopádně je to trochu podobný případ jako nový Billecart-Salmon Sous Bois komplet z dubových sudů, který pořádně ukáže co v něm je až s jídlem, různé grilované ryby a podobně.

Zobraz celý článek →

Důvěra v přeprodejce stáčených vín

Je to přesně týden, co jsem tu psal o problému Vinných sklepů Kutná Hora s dovozovým vínem v lahvi jejich tramínu. Požádal jsem vinařství o vyjádření a odpověď mne bohužel příliš nepotěšila, v podstatě kopírovala to, co jsem mnohokrát říkal o jednom specifickém případu našich vinařství. Totiž o riziku „omylu“ (ideálně u externího pracovníka / brigádníka, který „už u nás nepracuje“) u těch, co mají v jedněch prostorách jak vlastní vína, tak levný dovoz „na sudovku“. Ředitel společnosti Lukáš Rudolfský mi napsal toto: „Jedná se o to, že zaměstnanec, který měl na starosti lahvování zakázky pro Kaufland, omylem nalahvoval  šarži vína, která vůbec nebyla určena do lahví, ale jako sudové stáčené víno. Bohužel, na tento fatální omyl jsme přišli až po té, co kontrola odebrala vzorky a dozvěděli jsme se výsledky.  Tato záležitost je neomluvitelná a na naší společnost vrhla špatné světlo. S tímto faktem již ale nelze nic udělat. Proti tomu, aby se celá záležitost neopakovala jsme učinili důsledná opatření a nezbývá než pevně věřit, že budou účinná.“ Upřímně? Co má vůbec vinařství, ve kterém figuruje současný tajemník Cechu českých vinařů, člen a loni dokonce místopředseda Rady Vinařského fondu (na tuto funkci nyní rezignoval) a vinařství certifikované bio a aspirující na biodynamiku, vinařství snažící se pozvednou kulturu pití vína v ČR a povědomí o vínech z Čech, stáčet v množství ne úplně malém levná dovozová vína?

Zobraz celý článek →

Poměr cena/kvalita, dnes „z Mordoru“

Oblíbený to obrat v nejen mých recenzích vína, výborný či naopak špatný poměr cena/kvalita. Bohužel údaj stejně subjektivní jako většina dalších hodnocení, že jo. Někdo to bere spíš jako „levné víno, co je zároveň moc dobré“, podobné označení podle takových nemohou dostat vína, která stojí třebas víc než dvě stovky (tři stovky, osmdesát korun…), protože všechno ostatní už je „víno drahé“ a přitom v nich nevidí tak výrazný vzestup kvality. Pro jiné sem spadá výtečné šampaňské za dvanáct stovek, pokud se projevuje jako nějaká slavná konkurence co stojí třikrát tolik :-) Cílem asi každého vínomilce je platit především za vína s tímto dobrým poměrem, ale dobrovolně přiznávám, že v poslední době má úspěšnost u náhodných průzkumných nákupů rozhodně nebyla stoprocentní (kdybych raději stejné peníze investoval do ochutnávek… ale toho času, láhev doma s rodinou vs. celý večer pryč někde ve vinotéce mají jasného vítěze). Až příliš mnoho příjemně naceněných a slibných vín prostě v lepším případě jen ceně odpovídalo, šlo o relativně nenáročné pití co mne vlastně moc neoslovovalo.

Zobraz celý článek →

Pivní rozmanitost v novém a Nelson Sauvin

Krom různých větších a menších strastí je život plný i drobných radostí. Kupříkladu včera mne velmi potěšilo, že otevřela Pivní rozmanitost na Vinohradech (web), na nové adrese Korunní 106 nad klubem HooDoo. Okolo chodím každý den z práce, což bude jisto jistě znamenat vyšší přísun zajímavých piv do naší domácnosti. V kombinaci s obrovskými nakoupenými zásobami vína mám obavu, že letos dovozce nákupy potěším ještě o kus méně :-) Pivní rozmanitost je asi můj nejoblíbenější zdroj zajímavých piv z naší domoviny i celého světa, na nové adrese bude stejný sortiment jako na Žižkově (s Nomádem, Matuškou, Kocourem a pár dalšími pivy vždy pěkně nachlazenými). Na čepu včera tři různá piva (můj oblíbený domácí Nomád Easy Rider APA, dánský Mikkeller Texas Ranger chilli porter se sušenými nakuřovanými chilli papričkami a Camba Bavaria Ferebeer american strong Dark Ale), ale postupně jich bude víc, dnes už čtyři. Ale především je tam prostor s několika stoly a posezením. Kompaktní prostor Žižkova lidi stlačoval k sobě a silněji socializoval, tohle ale bude zase o kus pohodlnější. Zatím tu nemají suroviny pro domácí vaření piva, ale i ty se sem ze Žižkova, který zůstane v provozu zhruba do konce ledna, přesunou. Otevíračka nového prostoru mi vyhovuje (byť začínat už v tři jako na Žižkově by nebylo od věci),  po-čt 17 – 22 a pá-so 17 – 23 s velkým otazníkem zda zavřou, v tu dobu to stejně zuří v klubu dole).

Zobraz celý článek →

Nekonvenční USA a zajímavý Roussillon

Pravidelně na to narážím, už několikrát o tom i psal. Čím víc toho člověk o víně ví, tím silněji si uvědomuje, jak obrovská část celého tohoto světa mu uniká. Celkem pravidelně mi to připomíná kamarád z Japonska, který na návštěvu vždy vezme něco hodně netradičního a překvapivého. Obvykle (a asi úmyslně) jde o vína trochu mimo můj obvyklý vinný vkus, prostě zajímavé rozšíření vinných obzorů. Dostal mne famózní bílou Riojou, úžasným červeným z několika autochtonních odrůd Mallorcy (foto v titulce, ještě jsem o něm nepsal) či teď dvěma dost netradičními bílými.

Zobraz celý článek →

Výsledky ankety „Na novoroční přípitek nebude chybět…“

Dnes ještě odhrnu anketu a po víkendu se zase vrhnu na nějaká ta vína, lahve po večerech i degustace, nahromadila se mi toho spousta :-) V poslední anketě jsem se ptal na to, jaké bubliny otevřete na Silvestra či jako oslavu nového roku, nakonec k tomu spáchal i krátký samostatný zápisek a sám otevřel nejel plánový Tarlant 1998 Prestige Extra Brut (jaky vždy skvělý, nazrálý ale živý a bohatě perlící, minerální, velmi suchý, efektní, deset let na kalech a další roky běžného zrání se tu ukazují v plné kráse), ale i sekt s kaly z Itálie (moc zajímavý, byť chutnaný ročník 2011 mi přišel o kus jednodušší než dříve popisovaná desítka) a návštěva dovalila Champagne Rosé Legras & Haas z Chouilly, což je krásná, bohatě ovocná, plnější minerální vyvážená efektní šťavnatá záležitost, skvělé pití. V anketě hlasovalo 270 návštěvníků blogu, pěkné číslo, a více než čtvrtina z nich (přesně 27 %) zvolila na přípitek sekt z Čech či Moravy, u dalších devíti procent to byla bohémka demíčko. Champagne je na pěkném druhém místě se 17 %, třetí francouzský crémant s 11% a v těsném závěsu za ním jiný alkohol než šumivé víno. Kompletní výsledky v tabulce níže.

Zobraz celý článek →

Kutná hora dovozová, Lucien Albrecht zkrachovalý, vinice robotické

Že se na našem trhu objevují kvanta vín pochybného původu a kvality je celkem zřejmé, ale vždycky zamrzí, pokud je nějaký problém spojen s vinařstvím dobrého jména (synteticky dobarvené víno, které prodává pod společností jiného jména parta z LIVI Dubňany, už nikoho nepřekvapí; nepřiznaný dovoz u Ravis Rakvice, V&M Zborovský či Vinařství U Kapličky už možná o trochu víc). Loni se takhle objevila šlechtitelka z Pavlovic (vyjádření mi k tomu nakonec nepřišlo) a ke konci roku další vinařství, která jsem měl (a mám) rád. Sice jsem tu už psal, že některé jejich praktiky mi nepřijdou úplně ideální, a opakovaně vyjadřoval obavu, jak některá jejich červená působí až nezvykle nastřeleně, ale vína mi mnohdy chutnala. Řeč je o Vinných sklepech Kutná Hora, jejichž Tramín červený 2010 byl SZPI označkován jako víno, které nebylo vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky. Opět trochu doufám, že se prokáže nějaká chyba v analýze, ale…

Zobraz celý článek →

Rekapitulace ročníku 2012 na Jižním svahu

Rok 2012 byl náročný. Šlo o komplikovaný ročník v mnoha částech Evropy a spousta vinařů sklidila o hodně méně než obvykle. I zde na blogu to nebylo nejsnazší. Hromada práce v zaměstnání, vinných melouchů (hlavně psaní o víně jinam než sem, což bude příští rok ještě horší, ale i první pokusy o edukační degustace i mimo běžné domácí akce a podobně), stěhování a přechod do věku hypotékového, ale především narození prvního potomka a celkem výrazné převrácení priorit a denního programu :-) Jižní svah, který oslavil před pár měsíci pět let fungování (a na podzim připravil své první, vyloženě nepitelné, víno), byl letos chvílemi osobnějším blogem než dřívě. A bavilo mne to tak. Času nebylo nazbyt, přesto zde myslím bylo pár fajn a zajímavých článků. A já během roku učinil několik vinných objevů a bylo zde možno sledovat určitý trendy ve stylu vín, která nejčastěji konzumuji. Mrkneme se na to trochu blíž, prostě klasická rekapitulace na konci roku, respektive tentokrát (nestíhám!) začátku toho nového.

Zobraz celý článek →