středa 11. ledna 2017

Dva moselské ryzlinky a slavný supertoskánec

Heymann-Löwenstein-Riesling-Uhlen-L-2012-Terroir-Laubach-GGO vinařství Heymann-Löwenstein jsem se tu rozepisoval nedávno v takovém zasněném vzpomínkovém článku a od té doby otevřel další lahve. Konkrétně dvě z vinice Uhlen, ale jak je vinařovým zvykem se specifikací konkrétní části vinice. Riesling Uhlen L 2012 „Terroir Laubach“ GG má tmavší žlutou barvu do zlaté. Krásná efektní vůně, hodně zralý styl s ovocností až lehce do tropika, květový med, sladší, bohaté. V chuti spíše suché ale dotyk cukru tam je, s krásnou výraznou kyselinou, hodně zralé a koncentrované, s bezva mineralitou, trochu medovo-karamelové v delším doznívání, hodně dobré.

Heymann-Löwenstein-Riesling-Uhlen-L-2011-Terroir-Laubach-ReserveRiesling Uhlen L 2011 Reserve „Terroir Laubach“ (na vinětě je překlep ve slově terroir, možná jsem to neměl pít, třeba bude časem sběratelským kouskem…) měl výraznou, tmavší nazlátlou barvu. Efektní, rozinkově zralá, koncentrovaná aromatika. Kořenitý květový med, lipový med, přezrálé podzimní ovoce, trochu kouřovost, na začátku cesty. Plné, koncentrované, medové, nasládlé ale s fajn kyselinou, dlouhé, s minerální linkou. Nabušené, na můj vkus snad až moc a trochu na úkor pitelnosti, podobná opulentnost pro mne vlastně u ryzlinku není úplně tím co hledám :-) Ale výborné víno to každopádně je.

tignanello-2012Jedním z nejpopulárnějších supertoskánců, byť stojí na Sangiovese a ne mezinárodních odrůdách, je určitě Tignanello. Vlastně jsem tu o něm psal jen dvakrát, o ročníku 2011 a později o ročníku 1982 (prvním, kdy se ustálilo současné odrůdové složení). Z dovolené jsem si přivezl Tignanello 2012 a i když by samozřejmě mělo ještě zrát, tak neodolal a před pár dny ho zbavil korku. Odborníci se shodují, že zraje docela rychle a od 2017 by mělo být v pohodě přístupné, tak jsem jim důvěřoval. A tak nějak… nevím. Tmavá granátová barva. Sevřenější, nevyhraněná vůně, sladší marmeládově ovocné, teplejší. Poměrně silné v chuti, fajn tříslo, lehounká živočišnost, svíravost, dobrá délka, hořce „čokoláda dusivka“ dochuť. Pěkně postavené, fajn pití, ale nic vyloženě zásadního, rozhodně neodpovídá běžné ceně. A vůně ve mně evokovala spíš něco z jihu. Druhý den hodně rychle nastoupila oxidace, v otevřené lahvi to nedrželo dobře. Až jsem začal přemýšlet, zda to nebyl nějaký padělek. Ale láhev, viněta, korek i záklopka v pořádku, koupeno ve slušné restauraci v Toskánsku… no kdo ví. Rád bych ochutnal znovu.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails