Před pár dny jsme si doma udělali pěknou komorní ochutnávku především naturálních vín, lahve co kdo přinesl (s jednou velkou sadou od zúčastněného šlechetného dárce / dovozce) + jsem pak v dobrém rozmaru a rozjetém večeru pozotvíral ještě něco, znáte to :-) Dnes se alespoň o několika lahvích zmíním, na další možná přijde řada časem. Většina vín byla bílých, ale něco červeného se také našlo, nejlepší vzorek odhrnu na úvod. Slovinsko, Kras, bioprodukce. Vinařství Čotar a jeho Terra Rossa 2005, směs odrůd Teran, Merlot a Cabernet Sauvignon. Spontánně kvašeno, během celého procesu přípravy nepřidávána síra (celková 17 mg/l, nejsem si jist, zda nebylo mírně přisířeno při lahvování, ale v zásadě je to dost jedno), nefiltrováno. Temná barva. Zralejší, výraznější, tmavě ovocná vůně, do které se mísí tóny krvavého masa, rezavého hřebíku a kávy. V chuti suché, šťavnaté, s velmi výraznou kyselinou a ještě neohlazenými tříslovinami, tmavá ovocnost (černý rybíz, švestky), bezva délka, potenciál se dále rozvíjet. Tohle jako jo!
Výborná byla srovnávačka čtyř vín, za kterými stojí vinařství Christian Tschida z Ilmitzu, už jsem se tu o něm krátce zmiňoval. Himmel auf Erden 2014 by měla být směs postavené na Scheurebe, k tomu Weißburgunder a snad trochu žlutého muškátu. Tmavší kalnější trochu žlutá barva, zajímavá poměrně výrazná aromatika, ovocnost do jablka, muškátová mýdloovost, trochu těžších květinových tónů. Suché, šťavnaté, parádní kyseliny, lehčí, přímé ale zábavné, pěkně postavené, moc fajn pití. Himmel auf Erden 2014 II Maische Vergoren je vlastně totéž, ale delší dobu macerováno na slupkách. Výrazně tmavší kalná barva. Sevřenější, nepřístupnější vůně, pomerančová kůra, muškátové tóny. Mladé, suché, šťavnatém, s tříslem podporujícím zajímavou strukturu, pěkná délka. Mladičké, pocitově serióznější než „běžná“ verze. Z vyšší řady vín jsme ochutnali Non-Tradition 2013, což by měl být nesířený, nějakou dobu macerovaný a ve velkém sudu školený Veltlín. Tmavší kalná žlutá barva, zajímavá těžko popsatelná aromatika, komplexní, zajímavá. Velká koncentrace v chuti, plné, silné, strukturované bílé víno, dlouhé, seriózní, netradiční. Fakt zajímavé a se vzduchem se krásně měnilo a rozvíjelo, potřebuje čas (a karafu).
Velmi mne bavilo Laissez-faire 2012, což je v tomto ročníku podle všeho Weißburgunder připravený podobně jako Lunar v Movii. Do pětistovky sudu jdou celé hrozny, tam to nějak samo vykvasí a pak se to stočí. Na rozdíl od Lunaru ale bez většiny kalů, ty potom prodají prý zvlášť do Japonska nebo co (asi v tom dělají ty svoje nakládané šílenosti, nebo nevím). Žádná přidaná síra. Překvapivě čerstvá, energická, citrusová vůně, minerální, s trochou zemitých tónů a fajn energickou lehkostí. I v chuti čerstvé, šťavnaté, středně plné, živé, s trochou zemitosti v delším závěru, dost zajímavé. Problém těchto vín je pro mne jen cena, vyšší řada běžně v obchodech překračuje 40 EUR, nižší dvacet. Ale Tschida je věčně vyprodán, takže ceny jsou asi adekvátní :-)
Vůbec nejvíc mne ale bavil jiný Weißburgunder, taktéž z Burgenlandu z produkce vinařství Claus Preisinger, ErDELuftGRAsundreBEN 2013, z viniční trati Edelgraben vedené biodynamicky. Spontánní fermentace s trochou macerace, používá na to obvykle amfory, následně zrání pár měsíců v šestistovkách sudech. Lahvováno bez síření a bez filtrace. Kalnější tmavší žlutá barva, efektní, od nosu svíravější vůně, bylinky, šťavnatost, lehce bezsirně funky. Výrazně se mění s časem, víno jsem přechutnával další dva dny a získávalo na komplexitě a vlastně se výrazně posouvalo do „konvečnějšího“ elegantnějšího projevu. Čisté, suché, šťavnaté v chuti, plnější, skvěle strukturované, ovocité, vyvážené, s mírně nervózní kyselinou a trochou tříslovin, delší. Parádně pitelné a přitom komplexní. Zábavné, má to něco navíc, X faktor. Prostě moc dobrý, pro mne bílé večera.
