Tak už je to zase tady. Mladá vína jsem sice měl možnost ochutnat už dříve, v různé fázi jejich vývoje přímo ze sudů/tanků a též hotový bio Malbec z Argentiny, ale dnes přicházejí ta „finální“ lahvovaná i z Čech a Moravy. A budou všude! Asi největší marketingový úspěch moravského vinařství posledních let, Svatomartinské, se poprvé otevírá dnes a jde o velmi efektní datum a čas: 11.11.2011 11:11. Ochutnávky a možnost dát si sklenku očekávejte nejen ve vinotékách, ale i různě na náměstích ve stáncích či v supermarketech (viz i oficiální web). Zahanbeny nezůstanou ani leckteré obchody s dárkovým zbožím nebo květinářství (kde mimochodem z běžných vín nejčastěji najdete zvěrokruhovou řadu z Templářských sklepů a vína od Krista) a samozřejmě též restaurace, u kterých jsem propagační plakáty viděl i na menších městech. Je trochu škoda, že podobné oslavy vína se u nás dějí pravidelně možná tak u burčáku a svatomartinských, ale u pořádných vín nic takhle celorepublikového nenajdete. Obzvláště v některých restauracích je tohle jediný moment, kdy nějak víc tlačí konzumaci vína oproti jiným nápojům. Nechápu.
Letos svatomartinského vinaři, a to nepočítám kvanta dalších mladých vín takto nezatříděná (maličké šarže Dobré vinice či Autentistů čísla nějak moc neovlivní, ale kdyby se sečetlo Bunžolé od Bunžy, Veselé víno od Horta, Skoupilovo Vinum Novum a kupa dalších, už by to nemalé procento přidalo), vrhnou na trh okolo dvou milionů lahví! Mám vážnou obavu, že hezkých pár konzumentů si podstatnou část své celoroční spotřeby vína odbude právě teď :-) Loni byla kvalita svatomartinských… tristní. Letos mám očekávání o chlup vyšší (tj. že půjde o obyčejná mladá uspěchaná vína a možná se najde i nějaké pozitivní překvapení, ale nebudou to čističe na okapy, roztoky způsobující pálení žáhy či tekuté reklamy na většinu podpůrných látek, které jsou ve vinařském průmyslu povoleny). Článek hodlám postupně doplnit o pár odlovených poznámek, možná jen to „nejlepší“ (pokud něco takového bude) si ponechám na pondělí…
S mlaďochy jsem začal už včera a to mou oblíbenou Dobrou vinicí, tentokrát jako „vína se spermií“ připravil Petr Nejedlík Müller Thurgau a technikou karbonické macerace (tj. jako se dělá Beaujolais) Modrý portugal. Loni byl mlaďoch vyloženě fantastické pití, letos jsou ta vína přeci jen taková „normálnější“, úroveň je sice slušná, ale nic opravdu výjimečného. Taky mi přijde, že když už nejde o vyloženě „podpultové“ záležitosti jako dřív, tak je pojmenování Cuvée sv. Martina až zbytečně blízko Svatomartinskému, což nemá Dobrá vinice zapotřebí. Ale co už. Milerka je víno čerstvé, s ještě takovou tou kvasnicovou linkou, těžšími květinovými aromaty, slinosbíhavé. V chuti spíše lehčí, dost fajn výraznější kyselina, vyvážené a snadno přístupné s opravdu moc hezkou jemnou dochutí s trochou minerality. Tipnul bych si i přídavek trochu staršího vína. Portugal má moc fajn barvu s nádechem do fialové, není nějak jiskřivě čirý, víno nebylo filtrováno. Vůně je mile ovocitá, do peckovin, hutnější a divočejší, se stopou kořenitosti. V chuti suché, měkčí, skvěle pitelné středně plné čerstvé červené s až mírně čokoládovým dozníváním. Dost sympatický portugal. Dobrá vinice pro tyhle „butikové“ kousky nastřelila poměrně vysoké ceny, Portugal je přes dvě stovky, ale stejně se za nimi leckde jen zaprášilo. Gratuluji, takhle se to dělá! :-)
--- Doplněno v pátek odpoledne ---
Takže 11:11 už byla a do sbírky jsem zařadil pár poznámek ke konvenční svatomartinské produkci, v obou případech ze sklepů dvou… řekněme vinařů, jejichž produkce se mým vkusem obvykle míjí. Ve sklence (rozuměj „plastový kelímek v květinářství“) mi skončil Müller Thurgau od Krista. Čisté, voňavé, uhlazené, velmi snadno pitelné, jednoduché. Působí hotově, podobně vypadá kupa supermarketových milerek úplně běžně. Tady je krásně vidět, že někteří vinaři ani na martinská nemusí nějak speciálně spěchat %-) Další bylo roséčko ze Svatovavřineckého. Poměrně nevýrazná vůně, mírně nasládlá kulatější chuť, trochu zemitější, lehounce perlivé. Základní až primitivní víno. A nakonec Vinum Novum od Skoupila, červené z Modrého portugalu. Ten už byl z normální sklenice na červené. Poměrně dost tmavé, voňavé, mladičce ovocité, takové lehce falešné. V chuti suché, lehčí, dobrá kyselina, perlička, kulaté a ohlazené, mírně plastová hořčina v dochuti, obyčejné techno víno. Musím se ale přiznat, že v závěru sklenky a ke konci souboje s husou se mi to vlastně pilo docela dobře…
Skoupila jsem pil v jedné z mých oblíbených restaurací, HamTam (web), o které se tu asi ještě nezmiňoval. Jde o podnik, u kterého mne strašně mrzí, že nebývá plnější (sám pro to ale nedělám tolik kolik bych mohl). Psal jsem delší recenzi na SCUK v jejich začátcích a od té doby vidím posun spíš pozitivní. Vypadá to tam útulněji, jídla jsou stále skvělá, poctivá domácí (každý den jiný krátký jídelní lístek na oběd a další na večeři), mají nápad a leckdy jsou i poměrně odvážná. Ovšem dnešní husí menu je připravované spíš ve stylu klasiky Marie Sandtnerové než nějakých výletů do zahraničí.
No posuďte sami: husí bouillon se smaženými bramborovými knedlíčky, parfait z husích jater na čerstvé bagetě, husí játra s mandlemi v husím sádle s čerstvým domácím rohlíčkem, zadělávané husí drůbky s květákem a petrželovými knedlíčky, husí prsa na česneku a zázvoru s karlovarským knedlíkem, naložená pečená husa s bramborovým knedlíkem a celerovým salátem, husa pečená se šalvějovou nádivkou a k tomu jablečná a rybízová omáčka a smetanové brambory. Dal jsem drůbky a vyloženě mne u nich nadchnul ten petrželový knedlíček, nakládaná kachna byla bezva okořeněná a celerový salát byl doplněn krémem připomínajícím trochu omáčku na svíčkovou s dominancí zeleniny, celkově parádní nacpávačka a „comfort food“ :-) Na fotkách můžete vidět i nějaká jejich další jídla, opravdu umí. Snad provozovatelkám vydrží elán (nebo postupně neotěhotní, jde o čtyři mladé slečny/paní), tenhle podnik si pozornost zasluhuje.
Další povídání v pondělí, objevil jsem jednoho vyloženě úžasného mlaďocha a zaslouží si samostatný zápisek…
