První část dnešního zápisku a především zpracování fotek jsem páchal ve vlaku, cestou směrem jedno zajímavé podhorské městečko (zdroj výborné vody, palírna skrytá v lesích…) a snažil se přitom přežít příšerné popotahování Japonců s rýmou. Šílená věc, když to posloucháte třeba hodinu a prostě se nevysmrká, uáááá! Zbytek pak sepsal v tradičním ubytování, Ryokanu, sedě na rohožích na zemi (velmi nepohodlné), se sklenkou místního vína z odrůdy Koshu (chutná jako mladý veltlín z Rakouska) a ve snaze rozdělat jakési vinné želé, kde jsou jednotlivé bobule baleny v podivných „kondomech“ zadělaných kovovou sponkou jak ze špekáčku. Nemůžu si pomoct, ale je to opravdu zábavná země, to Japonsko.
Kupříkladu ten Ryokan, kde teď jsme, je asi nejlevnější tady v městě Matsumoto. A přesto perfektně čistý, pohodlný a na odpoledne nám paní domácí půjčila kola, abychom stihli místní hrad před zavíračkou. A zítra nás její manžel hodí autem na vlak. Úžasný lidi, kteří udělají všechno proto, aby jste se cítili dobře.
No a pak tu máte tu fotku výše, s nějakým tím lososem a různými částmi tuňáka (včetně Toro, tučného podbřišku). Tenhle je zrovna obvyklejší a neohrožený druh, ale toho nejlepšího skoro vyhubili. A restaurace, kde jsme tohle jedli, měla na lístku i velrybu. Předpokládám odlovenou pro „vědecké účely“. Někdy se chovají jako banda pěkných zmr*ů.
Jsem teoreticky výborně vybaven znalostmi o saké, ale nemám šanci si ji správně koupit a vědět co piju, protože ty jejich znaky mi nic neříkají a znalost angličtiny je tu dost špatná. Paradoxně dost dobře mluví leckteří důchodci, nejspíš pozůstatek z pobytu amerických vojsk. Ale naštěstí tu máme nějaké známé a jednoho anglicky mluvícího nadšence do saké, takže znalosti se pomalu ale jistě rozšiřují.
Fascinovala mne mládež ve čtvrti Harajuku a jejich šílené oblečení, které ovšem dost často nosí i jinde, prostě úplně běžně. Ne že by podobné ohozy nešlo koupit třeba v Londýně v Camdenu, ale tak nějak se v nich nikdo během dne na ulici neukazuje. V Tokiu ano a je to zábava sledovat. Proti těmhle zjevům je i ta nejmodernější česká mládež oblečena nudně. Ale to nemá se zaměřením tohodle blogu nic společného. Dneska jsem chtěl přihodit spíš pár fotek, jen tak „pro atmosféru“. Postupně se snad objeví hodnotnější zápisky o whisky, saké, jídle a tak. Zůstaňte na příjmu! :-)
Hala v palírně Hakushu, kde zrají sudy s whisky. Barely jsou všude, pod vámi, nad vámi, ve všech směrech. Jak v Matrixu ty scény s připojenými lidmi-baterkami, táhne se to donekonečna. A krásně to tam voní.
Kuřecí krky v jednom fantastickém podniku. Na téma yakitori tu určitě bude samostatný zápisek.
Jeden z vůbec nejstarších původních hradů v Japonsku ve městě Matsumoto. Kroužit okolo něj na kole a v dešti byl zážitek.
Vypalování dubových sudů v palírně, dost zajímavé. Tokio International Center a prostě nějaký ten věžák.
