pondělí 30. června 2008

Důvěřujete hodnocení časopisu Víno & Styl?

Víno & Styl je jedním ze dvou nejznámějších časopisů o víně na našem trhu, tedy pokud se budeme bavit o cílové skupině spíše nadšenců a běžnějších konzumentů, kteří se chtějí o tomto nápoji dozvědět něco více, či získat tipy pro nákup. Při jeho vstupu na trh jsem byl lehce rozčarován hodnocením, které mi přišlo poněkud „zvýrazňující“ produkty v nabídce firmy Primeur Czech (Beumont, Malleret, Poggio Antico, ..,). Ale podobné pochybnosti musel vydavatel, při tak těsném spojení s firmou dovážející víno, očekávat. A celkově je počet větších dovozců na našem trhu tak malý, že obviněním z propagace toho či onoho se lze jen těžko vyhnout. Stále se tam totiž těchto dovozců (či ještě lépe inzerentů) a jejich vín bude točit stejná skupina. Postupně se ovšem dojem zlepšil, rozsah informací i hodnocených vín zvýšil. Sice jsem stále přemýšlel, zda nějaký „objektivní“ tým všechna ta vína skutečně hodnotil, nebo jde čistě o názor jednotlivce či bodové hodnocení nastřelené podle Wine Spectatoru, ale jako celek mi časopis rozhodně nepřišel zbytečným. Rozsahem publikovaných informací především o různých vinařstvích neměl u nás konkurenci a rád jsem ho kupoval.

V posledních měsících mne zamrzel odchod (či odejití) některých autorů, stále silněji jsem přestával hodnocením a doporučením vín věřit (v tomto směru je soutěž ve Víno Revue s jasnými pravidly naprosto někde jinde). Trochu mne zarážela četnost změn na postu šéfredaktora, některé podivné excesy v obsahu (například komentář ke sklu Riedel z vydání květen/červen 2008, kvůli kterému jsem psal jak časopisu tak dovozci skla, abych se dozvěděl, o co tady jde) či články silně připomínající PR (jako reklama neoznačené) vydávané za profily vinařství, tedy pro mne jednu z nejdůležitějších částí časopisu. I přes všechny výhrady (a vůbec nevím proč) u mne stále převládal pocit, že o něco přijdu, když si další číslo nekoupím. A teď se mi dostal do rukou komentář k současné situaci od pana Zdeňka Reimanna a dopis (nyní již opět bývalého) šéfredaktora Miroslava Jansy, které momentálně veřejně kolují po různých tematických webech. Celkem drsné texty. A chvílemi spíše podpásovky, než běžné informování o nevyhovujícím stavu. Ale autorství textu jsem si u pana Reimanna ověřil. A druhá strana hraje totožnými metodami. Takže tady to máte a názor si už udělejte sami. Já sám nevím, co si o tom všem myslet…

Zde se původně nacházel text pánu Reimanna a Jansy. Ten jsem, po zralé úvaze a komunikace s právním zástupcem pana Kaliny a časopisu Víno & Styl, odstranil. Více o celé této aféře si můžete přečíst v zápisku Víno & Styl, dějství třetí.

To se nám to ale na tom našem malém vinném písečku mele, že? Nejen v domácím vinařství, kde skončila částečným nezdarem iniciativa SVČR – Vize 2008 (sice neuspěla při volbě do představenstva Svazu vinařů, ale každopádně pořádně rozhýbala dění na této scéně a ještě přinesla zábavnou detektivku v podobě odhalení, že tvrdě diskutující „anonym“ František Dobrovolný z jejich webu je ve skutečnosti ing. Marek Babisz, jedna z osob zodpovědných např. za soutěž Salon Vín), ale teď ještě tady ta vtipná aférka s Víno & Styl. K tomu všemu samotný časopis obesílá své inzerenty s varováním, že pan Jansa v redakci v podstatě ukradl fotoaparát, nedodržuje termíny, údajně je zde „déletrvající nesoulad v chápání významu elementární slušnosti v rámci mezilidských vztahů“ a tento varovný e-mail má prý předejít dalším „smutným zkušenostem s touto velmi zvláštní osobou“. Celkově e-mail příliš neodpovídá zásadám komunikace mezi obchodními partnery a na mne funguje spíše jako házení špíny na všechny strany. Minimálně nepůsobí důvěryhodně, že takovouto „zvláštní osobu bez elementární slušnosti v mezilidských vztazích“ někdo zaměstná na post šéfredaktora časopisu, který má krom slova víno v názvu i styl. A nedivím se tedy veřejné reakci pana Reimanna.

No alespoň se vinný nadšenec jako já nenudí :o) A stále pevněji se řídí tím, co je pro něj nejdůležitější. Tedy vlastními smysly. Chutná, voní, nechutná, nevoní… důležité je, jak tohle máte vy. Kolik bodů vínu udělil časopis Víno & Styl (či pan Kalina), Víno Revue nebo Wine Spectator může být vodítkem, po čem se asi tak v obchodě poohlédnout, ale nemělo by být zásadním rádcem pro slepé nákupy. Chce to věřit vlastním smyslům. Pijete vína podle ostatních (a encyklopedických pouček) „příliš mladá“, protože právě tak vám chutnají? Je to vaše volba a klidně si je tak pijte dál! Stejně jako je naprosto legitimní pít je přestárlá, s coca-colou či jakkoliv jinak. Tohle je na vás a nenechte si do toho kecat. Jen o tom míchání s colou mi sem do komentářů, moc prosím, nic nepište :o)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails