čtvrtek 20. března 2008

Degustace Champagne Drappier

Bublinky já rád. A protože pravá šampaňská si jen tak běžně kupovat opravdu nemohu, vždy uvítám možnost ochutnat nějaká na degustaci. A pokud je to průřez sortimentem známého šampaňského domu za účasti majitele, očekávání jsou vždy velká. Nedávno v Praze prezentoval svá vína Michel Drappier, představitel osmé generace rodu, který dorazil společně s generací devátou, tedy svou dcerou. V Champagne Baru Ungelt nabídl k ochutnání celkem pět vzorků, od vína základního po prestižní cuvée Grande Sendrée. Co očekávat od šampaňského domu, který letos oslaví dvousetleté výročí? Jaká vyrábějí vína a jak jejich šumivky chutnají? To vše se pokusím přiblížit v článku.

Původně jsem se chystal překládat informace o vinařství z webu a zkompilovat poznatky z encyklopedií, ale na webu dovozce Domaine R&W je tohle všechno docela pěkně zpracováno, takže pouze celý text doporučím k přečtení. Zde pouze vypíchnu několik zajímavostí. Hned úvodní informace na ochutnávce mne potěšila, Drappier má většinu vín postavenu na odrůdě Pinot Noir. Krom bio/organického přístupu k vinicím a nefiltrování výsledných vín je také důležité naprosto minimální používání síry (částečně úplně sobecky proto, že dva členové rodiny na ni mají alergii), jedno jejich cuvée je dokonce pokusně úplně bez síry. Jako dozážní likér dávkují několik kapek „esence“, která zraje mnoho let v baricích a následně se koncentruje dalších asi deset let v demižonech. Netypický je i způsob přípravy velkých formátů lahví (až do třicetilitrové Melchizedec), kdy jako jedni z mála kvasí víno přímo v těchto velkých lahvích, obvykle se nechává kvasit v magnumkách a následně do velkoformátů přelévá. Na lahvích najdete i rok a měsíc degoržování (minimálně tedy u ročníkových cuvée) a tím pádem je vidět, jak dlouho víno zrálo ve sklepích a na kvasnicích.

Hodně zajímavá je také informace, že krom třech nejprofláklejších a základních odrůd v Champagne (Pinot Noir, Pinot Meunier a Chardonnay) se zde vyskytují (a jsou podle všeho povoleny) ještě tři další bílé odrůdy – Pinot Blanc, Petit Meslier a Arbane. Momentálně je do některých směsí trochu používají, na cestě je i „Blanc de Blancs“ ze všech čtyřech bílých odrůd. Důvody jsou, krom nesporné marketingové zajímavosti takového kroku, i zjistit, jak se vlastně tyhle odrůdy ve směsích přesně projevují a chovají (prý takto experimentují i vzhledem ke globálnímu oteplování, ale zda tyhle odrůdy dozrávají třeba nějak výrazně později jsem nezkoumal). Uvidíme, co z toho vyleze :o) Jsou téměř jediní, kdo si s těmito odrůdami hraje, mezi další patří Moutard Pere & Fils, ti dělají ‚Cuvée des 6 Cépages', tedy směs všech povolených odrůd (a navíc nechávají mošt kvasit v sudech původně použitých v Meursaultu, tohle víno bych dost chtěl ochutnat). Ale to by na úvod stačilo, teď už k degustovaným vzorkům…

Carte d’Or je základ produkce, neročníkové brut šampaňské. Víno je postaveno na odrůdě Pinot Noir z celých 80%, Chardonnay tvoří 15% a zbylých pět pak Pinot Meunier. Ovšem toto platí pro chutnaný vzorek, v jednotlivých letech se složení může lišit, každopádně pinot bude vždy drtivě převažovat. Víno má vyšší barvu a jemné, velmi pěkné, perlení. Vůně je úžasně svěží, dominuje jablečná slupka, najdete tam kdoule, je to spíše jednodušší ale moc příjemné. Chuť je překvapivě plnější, čistá a hodně řízná. Objevují se další jablečné tóny (kyselejší, mladá), trocha peciček (ne přímo hořčina, ale takový trpčí dojem), je to živé a moc dobře pitelné, láhev doma bych si bez problému dovedl představit. Při přechutnávání po degustaci mi přišla kyselina až moc výrazná, ale prvním dojem takový nebyl, samostatně tenhle „základ“ obstojí více než dobře, při přímém srovnání s vypiplaným ročníkovým cuvée logicky působí poněkud jednoduše.

Rosé Val des Demoiselles je stoprocentní Pinot Noir z jedné vinice (Val des Demoiselles), navíc připravený klasickou metodou krvácení (Saignée) hroznů. Takhle se dělá asi jen deset procent rosé šampaňských, drtivá většina je vyráběna jednodušeji jako směs vína bílého a červeného. Barva je povedená malinovka, víno perlí mnohem výrazněji než předchozí vzorek, navíc při nalití dělá opravdu výraznou pěnu. Vůně byla poněkud sevřenější, velmi jemně ovocná s především tóny jahod. V chuti opět krásně svěží, jemné, spíše lehčí, velmi příjemné pití, ale nějak jsem čekal o něco víc. Na Michelu Drappierovi jsem viděl, že zrovna tohohle vína si obzvláště cení, mně přišlo z chutnaných vzorků nejslabší.

Blanc de Blancs je tvořen převážně z Chardonnay, s lehkou příměsí Pinot Blanc „na zakulacení“. Barva je fajn, ale nic zásadního, zato perlení je opravdu povedené a tvoří krásné řetízky. Vůně je zatím nejvýraznější z prezentovaných vzorků, silně jsou cítit kvasnice, ovocné vůně – jablečné pyré, bělomasé broskve a citrusy. V ústech víno silně pění (až trochu moc, na můj vkus), chuť je tradičně velmi svěží, ovocná, s výraznou citrusovou kyselinou a dost dlouhá. Chuť je spíše ostřejší, řízná. Povedené, v létě bych si dovedl láhev na zahradě jen tak k válení představit :o) A u představ asi jen zůstane.

Cuvée Charles de Gaulle 2000 je prvním z „premiérových“ vín, původně připravované právě na počest osoby ve jméně vína, která si šampaňská Drappier velmi oblíbila. De Gaulle je prý nechával servírovat i při oficiálních příležitostech v Elysejském paláci, byť dle protokolu se mělo podávat víno jiné. V té době šlo o čistý Pinot Noir, dnešní podoba, kterou kupují de Gaullovi vnukové, je „zjemněna“ asi 20% Chardonnay. Víno je bez filtrace a téměř bez síry, údajně jí má nejméně ze všech běžně prodávaných šampaňských (což jen těžko ověřím). Barva je vysoká a velmi pěkná, víno hodně pění a perlení je krásné, řetízkující. Vůně je pak výrazná, fantastická a velmi komplexní. Jablka, opečená krusta jablkového koláče, nazrálé tóny. Víno působí již na přičichnutí silně, mocně. To potvrzuje i mohutnější chuť, ovocitá a svěží, s krásnou říznou linkou kyselin táhnoucí se od začátku do dlouhé dochuti. Opět se objevují i pečené tóny, sladší koláč. Hodně dobré! V této cenové relaci výjimečně povedené. Zde se plně projevil „X-faktor“, tohle víno mi sedlo.

Grande Sendrée 1999 je elitní cuvée, špička vinařství, překvapivě směs 55% Pinot Noir a 45% Chardonnay (čekal bych dominanci Pinotu). Hrozny pocházejí z vinice vysázené na místě, kde při velkém požáru shořel les. Víno se připravuje jen v povedených ročnících, na kvasnicích si pak v lahvi poleží okolo 7 let. Barva je vyšší, pěkná, perlení taktéž slušné. Vůně pak komplexní, krom ovoce se objevují minerální tóny (křísnutí kamenem či mé oblíbené škrtátko od sirek), vůně je hutnější a zajímavá, působí až kouřovým či barikovým dojmem. Chuť pak doslova exploduje v ústech, je hodně citrusově svěží, opět se projevují kvasnice. Příjemné a exkluzivní pití, velmi povedené. Ale de Gaulle mne tak nějak zaujal více.

Ceny v Champagne letí nahoru, poptávka je dost velká. Stoupají nejen ceny prodávaných vín, ale především výkupní ceny hroznů. Velké firmy jako Veuve Clicquot Ponsardin či Moët & Chandon skupují co se dá. Na druhou stranu je ale spousta špičkových bublinek stále ještě „dobrý nákup“, alespoň pro mne již některá tato vína spadají do kategorie „velkých“, ale jejich ceny zatím jen zdaleka pokukují třeba po Burgundsku (byť tedy nákup skvělých ryzlinků z Alsaska je stále zdaleka nejvýhodnější). Ochutnávka Champagne Philipponnat před několika měsíci, taktéž za účasti majitele vinařství, mne zasáhla sice mnohem více než tentokrát Drappier, přesto jsem si pochutnal :o) Výborný ročníkový de Gaulle se cenově pohybuje lehce nad dvanácti stovkami, takže se jedná rozhodně o lepší nákup (pokud tedy chcete skvělé bublinky a jste ochotni podobnou částku vydat), než dát v supermarketu tisícovku za základní víno třeba jednoho z výše jmenovaných megavýrobců. Otázkou pouze zůstává, zda si podobně nepochutnáte na crémantu z Alsaska, Burgundska či skvělé španělské cavě. A za třetinu ceny… ale to si každý musí rozhodnout sám :o)

Citát na závěr: „Ale to vám asi říkají všichni. Každé šampaňské je samozřejmě nejlepší… obzvláště Drappier.“

Další šumivky tady na blogu:
- Americká odpověď na šampaňské
- Od Rossijskoe po Champagne…
- Crémant de Vinselekt 1996
- Dvacet zašumění – velký den šampaňského

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails