Růžová šampaňská na léto

Léto, prázdniny na krku. Na jakou poslední degustaci před dovolenou vyrazit než na růžová :-) Je to takové letní klišé, ale v podání Terroir Champagne aka Miloše Danihelky to mělo docela úroveň. Šlo o selekci „lehčích“ růžových převážně pěstitelských Champagne od vinařů pracujících na vinicích čistě, často v bio(dynamickém) režimu, vín připravených častěji coby směs bílého s trochou červeného než macerací (Rosé de Saignée). Ovšem zhusta vín s již trochu starší ročníkovou bází, vyzrálejších a zajímavějších než takové to typické bazénové pití :-)

Zobraz celý článek →

Osičkovo Chardonnay 2015, 2013 a K.O. verze

Že mám rád Chardonnay z produkce Jaroslava Osičky (web) už jsem tu samozřejmě psal opakovaně, konkrétně s ročníkem 2011 a následně 2013 otravoval stále dokola. Hodně mne oslovují i další jejich vína, ale právě Chardonnay nadchne asi nejčastěji, ať už při degustaci v dnes již legendami opředeném „šardonkovém sklepě“ nebo v lahvi. Baví mne u nich skvěle zapracované dřevo, patrné a plnící svou roli ale nepřehlušující ostatní složky, obvykle bezva struktura a kyseliny. Organicky pěstované hrozny z velkobílovické trati Zadní hora, fermentace spontánní, i přes lehce „netradiční“ postupy jako macerace s celými bobulemi to nejsou punková vína, ale seriózní záležitosti s potenciálem zrát.

Zobraz celý článek →

Fajn Rully a charakterní Cobrana

„Dnes byl vydán zákaz hovorů o kamnech, teplých krajích, peřinách, spále a podobně. Náčelník správně usoudil, že nás takové představy oslabují, a pro následující dny vydal seznam témat povolených k rozhovorům.” Dnes by se naopak hodil, alespoň pro ty z nás co sedí v kancelářích a vrací se do neklimatizovaného podkrovního bytu, zákaz rozhovorů o cestách k moři, lyžování, vychlazeném pivu a podobně :-) Vedra nemám rád, byť je snáším přeci jen lépe od doby, co jsem zhubnul a začal běhat (dnes jsem vyrážel v půl šesté ráno a i tak už teplota v Praze nebyla dvakrát zábavná a sluníčko začínalo bušit do hlavy). Aktuální vlna veder zasáhla Evropu, v některých vinařských oblastech se na vinicích pracuje jen brzo ráno a dopoledne, v Burgundsku nebo Champagne se čekají teploty vysoko přes čtyřicítku, ale réva (prý krom té na podnožích 161/49) nijak zvlášť ohrožena zatím není. Já proti vedru bojuji studeným čajem, nealkoholickým pivem a sem tam i nějakým tím vínem. Třeba takovým Rully Blanc 2015 od Maison Louis Jadot.

Zobraz celý článek →

Austrálie, Anglie, Champagne, Furmint a další novinky z vinného světa

Austrálie se pustila do zajímavého projektu, organizace Wine Australia najala firmu Consilium Technology k satelitnímu zmapování veškerých viničních ploch v zemi. Původní statistika z roku 2015 říkala, že je v zemi něco přes 135 tisíc hektarů vinic, aktuální měření mluví o 146.128 ha, tj. o osm procent více. Počítačová analýza přišla i s dalšími zajímavými hodnotami, jako třeba celkem 75.961 jednotlivými viničními bloky a celkovou délkou všech řádků 463.718 kilometrů :-) Ale samozřejmě i užitečnými údaji o přesném rozložení vinic v rámci regionů a podobně. Detailní info se bude jistě hodit, Austrálie to teď nemá snadné, vzhledem ke změnám v klimatu, zřetelnému oteplení a suchům. Ale dělají co mohou. A když už jsme si do Austrálie odskočili (i počasí venku vypadá podobně), tak prý Casella Family Brands (majitel gigantického vinařství Yellow Tail i slavné značky Peter Lehmann) se zajímají, zda by se pro ně našel kupec. Mluví se o částce v přepočtu někde okolo osmi miliard korun. Prostě vyšší vinařská dívčí, pokud jde o objemy. Videa z jejich provozů jsou obecně drobátko šílená…

Zobraz celý článek →

Bezva Prosecco a krásné zralé Beaujolais

Decanter má aktuálně docela zajímavý článek o Proseccu, respektive o snahách mnohých vinařů posunout kvalitu výrazně výše. Součástí je i sada deseti doporučených vín, mnohá jsou k dispozici i na našem trhu a jsou výborná (a některá, jako třeba Marchiori či Sorelle Bronca, celkem pravidelně a s velkou chutí piju). Nedávno jsem poprvé zkusil též Mongarda Prosecco Valdobbiadene Superiore Brut 2018. Tohle víno je tvořeno hrozny ze svahu San Gallo, ze starých výsadeb nejen odrůdy Glera ale i tradičních původních odrůd Verdiso a Bianchetta. Vinice vedeny čistě, primární fermentace spontánní. Světlá barva, vytrvalé pěkné krémové perlení. Čerstvé, svěží ve vůni, povedený mix elegantních florálních vůní, bílých květů, a ovocnosti směrem k broskvím. Suché, dozáž opravdu jen decentní a pro doladění vyváženosti, lehkonohé, s minerální linkou, krémovou ovocností a lehkou decentní nahořklostí ve slušně dlouhém závěru. Moc fajn bubliny, za tři stovky v Prosekárně.

Zobraz celý článek →

Ročník 2018 u Corvers Kauter

Docela nedávno jsem se tu celkem nadšeně rozepisoval o báječném ryzlinku od Corvers Kauter (a pak, protože jsem zlý, zakoupil tři poslední lahve co dovozce měl…), tohle vinařství jde zřetelně nahoru. Potvrdila to i víkendová ochutnávka mladého ročníku 2018. Ten je v Německu trochu složitější, vína jsou obecně dost slušná a taková trochu přístupnější, příjemná, už teď vlastně fajn pitelná. Pro milovníky vyloženě řízných kousků to obvykle ale úplně není, mají o něco méně kyselin. V Německu se i masivně dokyselovalo, ne přímo plošně ale hodně často. Mlaďoši od Corvers Kauter ovšem působí poctivě a vyváženě.

Zobraz celý článek →

Výborné Beaujolais a seriózní Cava

O doméně Clotaire Michal z Beaujolais už jsem se zde zmiňoval a od té doby vypil nemálo lahví jejich stoletých keřů :-) Od úplných začátků vinař trochu získal na jistotě, síření osekal z původních zhruba 30 mg/l téměř k nule, pracuje více s celými hrozny. Vinice vede v organice, ale certifikaci nemá. La Napoléon Beaujolais-Villages 2017 je z polohy na růžové žule a písku, z keřů 40 až 80 let starých. Zhruba dva týdny semi-karbonická macerace, pak lisování a měsíc klasika fermentace, školeno půl na půl ve dřevěných sudech a sklolaminátu, lahvováno bez čiření a filtrace do burgundské láhve s kovovou záklopkou a celokorkem. Jméno vína vychází z informace, že dům na vinici byl částečně postaven z dřeva lodi La Belle Poule, která v roce 1840 přivezla zpět do Francie ostatky Napoleona. Víno má tmavší barvu směrem do fialové, ale nic vyloženě hutného. Ve vůni výrazné, lehce bezsirně funky, čerstvé spíše červené zralé ovoce, florální fialková linka, fajn kořenitost a mineralita, lehce pikantní a dotyk zemitosti. Suché, čisté, středně plné, poměrně výrazné s nemalým množstvím čerstvých kyselin, trochu svíravé, ovocné, vyvážené, skvěle pitelné, dost fajn víno. Žádná naleštěná moderna, spíš trochu rustikálnější, poctivý styl. Baví! Vozí Fajnšmekr.

Zobraz celý článek →

Kdo u nás dělá nejlepší…

Dnes se mrkneme na jeden z dotazů, které pravidelně dostávám: „Kdo u nás dělá nejlepší _____ (doplňte odrůdu či typ vína)?“ Mé odpovědi jsou obvykle velmi vyhýbavé, plné obratů jako „to záleží, co za typ ti vyhovuje“, „no podle toho z jaké oblasti a v jakém stylu“ a podobně. Asi nemám rád jednoduché výroky a jasná řešení, vždy bych ke jménu musel doplnit všemožné podmínky, ročníkové parametry a také nároky na konzumenta. Jasně, mohl bych to brát podle výsledků nejdůležitějších domácích soutěží, ale… že jo :-) A je samozřejmě jednoduché říct, že Chardonnay piju nejraději od Jaroslava Osičky, Müller Thurgau z vinařství Porta Bohemica, Pinot Noir od Petra Kočaříka a Frankovka je vždy skvělá od Oty Ševčíka. Jenže je mi jasné, že pro mnohé se všechna tato vína nesetkají s pochopením. A tak na podobné otázky neodpovídám a nebo raději vyjmenuji hned několik variant různých stylů, od menších producentů po ty větší a snadno dostupné. Ale schválně si říkám… jak byste odpověděli vy? Níže najdete seznam pár odrůd a vinných kategorií, podělte se :-)

Zobraz celý článek →

Domaine Rolet z Jury a vína nová i historická

O významném vinařství z Jury, Domaine Rolet (web), jsem se zde již rozepisoval. A zmiňoval jsem se i tom, že po mnoha letech, kdy bylo vinařství na prodej, se jim konečně zadařilo. Novým majitelem, který se zavázal zachovat vinařství v celku a pokračovat v jeho tradici (i většina původních zaměstnanců se rozhodla v podniku zůstat), se loni stala rodina Devillard z Burgundska. Za dobu, kdy nebyl v rodině Roletů nikdo mladý ochotný či schopný ve vinaření pokračovat (což je trochu jiný příběh než ten z roku 1958, kdy vinařství po otci převzali čtyři sourozenci Pierre, Bernard, Guy a Eliane Rolet), podnik čekal na kupce a nikomu se moc nechtělo do investic, došlo k jistému úpadku jak na vinicích tak ve sklepě. Nový majitel hned spustil revitalizaci sklepů ale i vinic, celých deset hektarů bude úplně přesázeno a dojde také k dlouho plánovanému přechodu na ekologické hospodaření. Vína rodiny Devillard na našem trhu zastupuje AdVivum a není tedy divu, že v nabídce je nově i doména Rolet. A to včetně vín uvolněných z archivu vinařství. Do Prahy je nedávno přijel odprezentovat nový generální ředitel Cédric Ducoté. Ten samozřejmě musel uznat, že s žádným vínem se nemůže úplně chlubit, protože prakticky všechna vznikla ještě než vinařství převzali. Ale přesto alespoň naznačil směry, kterým by se vína mohla ubírat do budoucna.

Zobraz celý článek →

Krásný ryzlink a plně naturální crémant

V rámci boje s vedrem jsem otevřel Domaine Valentin Zusslin (web + kupa starších článků) Riesling Orschwihr 2015, vesnický ryzlink výtečného alsaského biodynamického producenta, rodinného podniku s asi 16 hektary a roční produkcí necelých sto tisíc lahví. Bio jsou certifikování už od roku 1997, biodynamickou certifikaci Demeter mají od roku 2000 a jsou i členy Jolyho Renaissance des Appellations. Po nečekané předčasné smrti Jean-Marie Zusslin v květnu roku 2016 nyní vinařství vede její dcera Marie a syn Jean-Paul. Tenhle jejich základní rýňak byl vždycky skvělý, obvykle se jednalo o mix různých poloh u Orschwihru (Bollenberg, Clos Liebenberg, Grand Cru Pfingstberg), tentokrát je na zadní vinětě uveden jen Bollenberg, což mi přijde lehce podezřelé :-) Každopádně je to poctivě klasicky udělaná záležitost připravená ve velkých starých sudech. Láhev pistole, kovová záklopka a pod ní ještě vosk, celokorek. Tmavší barva již dost směrem do zlaté. Vrstevnatější, již nazrálejší vůně, hlubší a poměrně bohatá. Vyzrálé hrozny, medová linka, něco citrusů a minerality, hodně pěkné. Suché, plnější, koncentrované, již uhlazenější ale s dostatečně výraznou kyselinou (ročník 2015 v Alsasku u suchých bílých občas trochu trpí na jejich nedostatek), slušná délka. Pěkně postavené, seriózní, klasické víno. To prosím ano! Dovezl Jiří Matějka za nějakých 340 Kč, doporučuji se zapsat do jeho mailů s nabídkami.

Zobraz celý článek →