Stop vinné segregaci s bezva oranžádou

Začal jsem pozorovat takový zajímavý fenomén. Příznivci naturálních vín (víte, co tím myslím, i když k pojmu neexistuje žádná zákonná norma) jsou si už docela jistí v kramflecích, že nejsou úplnými exoty. Jejich vinní miláčci jsou servírováni v nejlepších restauracích světa, považte i těch se dvěma a třemi hvězdami Michelin, a už je netřeba lovit jen v hipsta podnicích v podezřelých čtvrtích světových metropolí. Naturalisté otevřeně přiznávají, že leckterá více méně konvenční vína jsou taky skvělá (i když některé podniky se jim vyhýbají jako čert kříži, k jejich škodě). Naturálnost už přestává být omluvou pro vady (ne že by to tak u opravdu seriózních vinařů někdy v minulosti bylo, ale podivností se našlo dost, což ovšem i v portofoliu vinařů-technologů). Výrazně menší síření se dostává do mainstreamu, ostatně leckteré moderní technologie a hygiena tomu vyloženě pomáhají, a naopak kupa vín, dříve experimentálně nesířených, má najednou nějaký ten miligram (a „záhadně“ jsou lepší než předtím). Mezi pijáky vín „klasických“, vinnými kritiky a sommeliery staré školy bez dostatečně otevřené mysli naopak panuje jakási nervozita, snad strach z nepoznaného, z něčeho co všechna ta jejich základní literatura úplně nepodchycuje a nejde s tím pracovat a okecat u stolu tak snadno, jako Grand Cru Classé z Bordeaux. Kopou kolem sebe, bijí se v prsa, hřímají jak by všechny ty kalné vadné hnusy měla zemědělská inspekce, kdyby byla co k čemu, stáhnout z trhu a postihovat.

Zobraz celý článek →

Je krásně, pijte ryzlink – Mělník & Mosela

Venku je nečekaně nádherně, na skoro půlku listopadu. Ryzlinky! Školní statek Mělník, Ryzlink rýnský 2013 zemské z Liběchovské. Nečekaně burgundská láhev, na ryzlink spíše netradiční. Již nový design vinět, oproti předchozí trochu depresivní podobě asi pokrok, ale… nostalgie, prostě. Výraznější citronová žlutá barva. Čerstvá, mladá vůně, která od prvního přivonění jasně naznačuje, že víno nebude žádný uhlazený slaďák, ale čeká nás něco kyselin. Mírně květinovo-bylinkové, jablko a dotyk žlutého ovoce, minerální linka. Středně plné ale docela lehkonohé, velmi suché, opravdu kvanta kyseliny a tvrdé, hranaté, dobrá délka. Jablko, trochu medovost, náznak kořenitosti. Potřebuje nutně ještě nějaký čas, ale solidní tvrdý severský rýňák. Jako proč ne!

Zobraz celý článek →

Tři kousky z Řecka

Detailně jedno téma nebo se rozkročit co nejvíce do šířky? Možná by bylo nejlepší se prostě věnovat svému milovanému pinotu a třebas frankovce co to jde a nezkoušet kraviny, které mne stejně osloví málokdy :-) Ale pak někde mimoděk ochutnáte Xinomavro, připravené úplně stejně ale ze čtyř různých vinic, každé odrážející konkrétní podmínky a hodně odlišné a všechna s jistou „pinotovou elegancí“… a najednou máte chuť zkoušet řecká vína. Co když vám něco zásadního uniká a právě tam jsou vína, která vám dokonale sednou, navíc za lepší prachy než Burgundsko? :-) Asi ne. Nepředpokládám, že tu o řeckých vínech kdykoliv budu moct psát alespoň trochu fundovaně, tolik prostoru jako produkci mých oblíbených apelací jim prostě dát nedokážu, ale sem tam odskok asi provedu. V pondělí jsem takhle utratil tisícovku za tři zajímavě vypadající lahve a v průběhu dvou večerů, včera navíc s hosty, je vypil.

Zobraz celý článek →

Tak vypadá mladá milerka na svatého Martina

Tak zítra to zase vypukne, největší marketingový úspěch vinařského fondu. Martin sice na bílém koni určitě nepřijede, ale regály obchodů a stoly restaurací zaplaví svatomartinská vína. Už jsem k tématu napsal mnoho v minulosti a nebudu se opakovat. Letos prošlo schvalováním 369 různých vín (kompletní přehled) a na trh přijde až 2.3 milionu lahví, nový rekord. Ročník 2015 je povedený, na rozdíl od let jako 2010 nebo komplikovanějších 2013 či 2014 nemusela být vína uspěchána tolik. Přesto se mi líbí, jak to pojal Petr Nejedlík z Dobré vinice.

Zobraz celý článek →

Rakouská sektová pyramida

Pomalu ale jistě se nám blíží druhý ročník Dne klasického sektu, oslavy klasických bublinek s původem v České republice (chce se mi dodat: „původu hroznů, při troše štěstí, protože další zpracování zhusta probíhá za hranicemi“). Zatímco u nás se zatím snažíme přesvědčit konzumenty, že bubliny jsou bezva a bylo by dobré je pít častěji, k čemuž přispívám, seč mi síly stačí, Rakousko už je zase napřed :-) Myslím, že jim jejich vinařský svaz a marketingové oddělení máme co závidět. Nejen že mají svůj den sektu už o pár let déle, ale nově přicházejí pro bubliny s pyramidou kvality a po germánsku a docela přísně a jasně definovanými pravidly. Vlastně je v tom menší bordel než v tom, co momentálně vymýšlejí s označením vín v Německu :-) Víno, které může nést název Österreichischer Sekt, bude mít nově tři kategorie a zorientovat se v nich myslím není komplikované.

Zobraz celý článek →

Chutná stará zachráněná odrůda

Jsou informace, které ve správném vinném geekovi rozproudí krev. Nebo to možná platí jen o mně :-) Kupříkladu nedávno mne takhle zaujalo, že někdo dovezl (ač na e-shopu to nevidím, ale v mailech nabízí a v obchodě Flavours mají) pár desítek lahví Nera dei Baisi ročníku 2013 vinařství Albino Armani (web) z Trentina. V tomto roce jich vzniklo, hezky číslovaných, jen 1300. Vinařství provozuje „Progetto conservatoria“, projekt kdy na malé vinici u Dolcé (provincie Verona), uchovávají a zachraňují staré autochtonní odrůdy (např. Foja Tonda), v mnoha případech jde o jediné místo, kde je dnes najdete. Je to asi i případ Nera dei Baisi, vyrobených třináct set lahví je tak vlastně jedinou možností, jak tuto již neregistrovanou a polozapomenutou odrůdu ochutnat. Nera dei Baisi je odrůda modrá, dozrávající poměrně pozdně a hodně odolná, s potenciálem připravovat zajímavá vína. Také to vypadá, že obsahuje trochu genů z divočejší americké révy, pocitově to v projevu potvrzuje.

Zobraz celý článek →

Fajn degustace naturálních vín

Před pár dny jsme si doma udělali pěknou komorní ochutnávku především naturálních vín, lahve co kdo přinesl (s jednou velkou sadou od zúčastněného šlechetného dárce / dovozce) + jsem pak v dobrém rozmaru a rozjetém večeru pozotvíral ještě něco, znáte to :-) Dnes se alespoň o několika lahvích zmíním, na další možná přijde řada časem. Většina vín byla bílých, ale něco červeného se také našlo, nejlepší vzorek odhrnu na úvod. Slovinsko, Kras, bioprodukce. Vinařství Čotar a jeho Terra Rossa 2005, směs odrůd Teran, Merlot a Cabernet Sauvignon. Spontánně kvašeno, během celého procesu přípravy nepřidávána síra (celková 17 mg/l, nejsem si jist, zda nebylo mírně přisířeno při lahvování, ale v zásadě je to dost jedno), nefiltrováno. Temná barva. Zralejší, výraznější, tmavě ovocná vůně, do které se mísí tóny krvavého masa, rezavého hřebíku a kávy. V chuti suché, šťavnaté, s velmi výraznou kyselinou a ještě neohlazenými tříslovinami, tmavá ovocnost (černý rybíz, švestky), bezva délka, potenciál se dále rozvíjet. Tohle jako jo!

Zobraz celý článek →

Med a taky pár vín od Bollingeru

Musím si předělat vizitky. Včera mi nečekaně volá spediční služba, že mi veze balíček z Francie. A ptají se, zda když nejsem doma, tak jestli ho mohou nechat v obchodě v přízemí. Jelikož v přízemí žádný obchod nemáme, trochu mne to zmátlo :-) No každopádně jsme se nějak sešli a v krabici, pečlivě obalena mnoha vrstvami bublinkové fólie, se skrývala sklenička medu. Možná to není ten nejlepší med na světě, což sami přiznávají, ale… pochází od Champagne Bollinger! To se má tak. Tahle slavná značka a jeden z legendárních producentů bublin přechází na udržitelný režim hospodaření, deset hektarů vinic už mají i v plném bio. A součástí všech těchto aktivit byla i instalace osmnácti úlů. A tak mají med. Mezi různými naturálními vinaři a biodynamickými farmami nic tak neobvyklého, u podobné značky trošku nečekané. Příště, až si pustím nějaký film s agentem 007, tak si jejich med namažu na chleba. Přeci jen otevírat přitom pokaždé La Grande Année jako minule (ročník 2004, fantastické komplexní minerální strukturované víno, jen se prostě pije tak úžasně a snadno, že jedna láhev je málo a ani magnumka by na celý film nestačila) je pro mne ekonomicky neudržitelné…

Zobraz celý článek →

Oslavte mezinárodní týden sherry

Tento týden je věnován sherry. Od včerejška do neděle probíhá International Sherry Week, propagační akce věnovaná šíření slávy tohoto zásadního fortifikovaného vína, vyvracení bludů a předávání zajímavých informací. A samozřejmě také ochutnávkám. Při pohledu na mapu s tematickými událostmi bohužel zjistíte, že nejbližší registrovaná akce je ve Vídni. A sám na spáchání edukační ochutnávky teď prostě nemám čas (byť, pokud by byl zájem, rád znovu něco jako dřívější školení zorganizuji ještě na konec listopadu či počátek prosince). Takže holt milovníci andaluských specialit budou muset jet po vlastní ose. Následujících několik odkazů a tipů by vám mělo vše usnadnit. Ti trochu pokročilejší a pravidelní čtenáři Jižního svahu už vše samozřejmě znají, pro ty ostatní se snad něco nového najde.

Zobraz celý článek →

Tokajské podzimní toulky

Dnešní zápisek bude spíše taková rychlá fotopocitovka. Mohl bych se tu pokoušet o hlubokomyslné úvahy o hledání těch správných terroir a zamýšlet se nad relevancí původní historické klasifikace tokajských tratí v kontextu raketového vzestupu suchých furmintů a lipovin (= „horší“ svah, kde to pěkně fouká, je trochu chladněji a hůře vzniká botrytida, vlastně může být mnohem lepší poloha, než vinice sice papírově špičková a legendární už několik set let, ale především s ohledem na vznik perfektních seschlých hroznů). Taky by šlo pokoušet se vás ohromit čísly – na jeden litr legendární tokajské esence (eszencia) potřebujete samotok ze třebas až sto kilogramů botrytidou seschlých bobulí. Když si vezmete, že jeden sběrač v běžném ročníku zvládne tak deset kilo denně, dá se vysoká cena lahví snadno pochopit. Určitě by bylo zajímavé zmínit se o bublinách, které teď v Tokaji stále častěji vznikají, nebo doporučit pár slaďáků i suchých. Z některých jsem si totiž sednul na zadek. Ale na všechno času dost. Takže dneska jen ty fotky… ať se líbí!

Zobraz celý článek →