Šedobílý pinot Jakuba Nováka a bílý Languedoc

Jakub Novák, mladý „autentista“ ze Znojma, pokročil v označování lahví a konečně nebudu muset používat klíč „tečka na korku fixou, tečka propiskou, bez tečky“, který v kombinaci s barvou vína sice dával dostatek kombinací, ale příliš intuitivní nebyl (možná je takhle ovšem označoval až Marko Jelič, přes kterého jsem je v Praze kupoval). Teď už má viněty a alespoň z mého pohledu jde na domácím písečku o opravdu kvalitní počin! V pondělí jsem jedno Jakubovo víno měl naslepo (na akci přinesl Bogdan Trojak, jehož Veltlín už má Jakuba v sortimentu), v konkurenci velmi zajímavých lahví z celé Evropy, a rozhodně nepropadl. Konkrétně šlo o Šedobílý pinot 2012, směs Rulandského šedého a bílého školenou na kalech ve dřevě (dubové sudy).

Zobraz celý článek →

Sauvignon, Pálava a tři moravském cabernety

Minulý pátek jsem se zúčastnil setkání za účelem výběru 9 vinařství do užšího hodnocení soutěže o titul Vinařství roku 2013 pořádané Svazem vinařů České republiky. Taková návštěva jámy lvové to byla, ale nakonec celkem příjemná :-) Nikde veřejně a oficiálně jsem zatím výsledky neviděl, takže je raději nebudu prozrazovat. Ale vybrat favorita v kategorii malé (do 50 tisíc litrů), střední (50-250k) a velké (nad 250k) vinařství jsem nakonec neměl problém, zvolit v každé kategorii hned tři už drobátko ano. Nevybíralo se z celého trhu, ale jen z přihlášených a s účastí v soutěži/anketě souhlasících vinařství, jinak by to samozřejmě bylo mnohem snazší. Vůbec statut soutěže stojí za přečtení. V rámci občerstvení šlo ochutnat výběr moravských vín, především (ale nejen) od účastníků soutěže. Projel jsem většinu, k pár z nich se podělím o poznámky. Omluvte sníženou kvalitu fotek jen z telefonu.

Zobraz celý článek →

Špatný ročník, výzva odborné veřejnosti, nároky na pěstování v Burgundsku

Milovníci Bordeaux asi už tuší, že ročník 2013 nebude… ideální. V základních levných lahvích se nejspíše objeví kvanta deklasovaných hroznů i velmi slavných producentů, některá château udělají vína velmi málo a jiná ročník přeskočí úplně. I zásadní jména bordeauxského trhu nemluví o tradičním ročníku století, ano o ročníku „komplikovaném“, ale spíše o nejhorším za nejméně posledních dvacet let. A to i v kontextu neustále vylepšovaných hypermoderních technologií, kterými možná něco zachránit šlo. Jen ti nejbohatší mají šanci se s tím nějak srovnat, případně si dovolit víno nepřipravit. A všichni ti, co se slzou v oku vzpomínají na Bordeaux dávné minulosti, s nižším alkoholem a vysokými kyselinami, dostanou co si přejí. Z Château Haut-Brion se ozývá, že vlastně „pršelo od konce sklizně 2012“, Stéphane Derenoncourt mluví u vína o ročníku strašlivém, ovšem „skvělém ročníku pro houby“. Ročník na houby tak dostává ten správný rozměr :-) Vinaři doufají v zázrak letos a možnost do třináctek přidat pár procent kvalitnější produkce. Holt příroda je stále mocná a na téma ročníků se ve svém tradičním sloupku rozepsal Andrew Jefford, krom citací výše je tam kupa dalších zajímavostí.

Zobraz celý článek →

Alpy, káva a dvojka Virginie

Pokaždé, když do degustačních poznámek píšu „káva“, říkám si, že vínomilci snad tuší o čem je řeč. Protože nadšencům do kafe to musí přijít úsměvné. Káva ve smyslu turek z jihlavanky, nebo snad čerstvě namletá terroirová arabica odrůdy Geisha od malého pěstitele ze západu kolumbijských And? :-) Když jsem o víkendu poprvé nalil do sklenky Virginie de Valandraud 2008 a přivoněl, tak první reakce byla, že s tím nejspíš zaskočím do Můj šálek kávy a nechám odborníky vůni zhruba zařadit. Prostě kávová bomba a kupa vypálených dubových sudů.

Zobraz celý článek →

Frankovka ze Strekova a fajn morávka

Nedávno jsem korku (resp. plastového špuntu, tuhle volbu přiznám-se příliš nechápu) zbavil další láhev ze Strekova. Konkrétně hrozno pocházelo Údolie Márie a byla to Frankovka modrá 2011 z vinařství Natur Wine Štefan Kasnyík. O vinařství jsem tu už psal, i na tuto konkrétní láhev došlo, ale už je to přes rok a opakování je matka moudrosti, v tomto případě jsem opakoval více než rád. Tmavší granátová barva. Čerstvá, svěží ovocitá vůně, peckoviny, švestka a višeň, decentní kořenitost, lehce zákvas na slivovici, něco dřeva, sympatická, příjemná, lákající k napití. Všeho tak akorát, elegantní. Suchá, krásně ovocná šťavnatá chuť s páteří kyseliny, působí lehce ale přitom je tam toho hodně, fajn délka, něco tříslovin ale spíše uhlazenější, bezchybná snadná pitelnost a přitom nabízí mnoho ke zkoumání na celý večer. Krása, jasný X faktor a červené, které mne bavilo v poslední době skoro nejvíc z toho, co jsem pil. V otevřené lahvi šlo po pravdě celkem rychle dolů a druhý den už byl vliv vzduchu hodně znatelný, úvodních několik hodin ale nemělo chybu :-)

Zobraz celý článek →

Naturální bubliny a velké bílé

Dnes pokračuji v pozitivních vinných zážitcích. V rámci malé oslavy jsme včera otevřeli láhev Champagne Christophe Mignon, vinařství obdělávajícího něco přes šest hektarů ve třiceti různých polohách (které fermentují separátně a tichá vína z nich jsou udržována na kalech zhruba půl roku) u obcí Le Breuil a Festigny. Konkrétně šlo o neročníkový Brut Nature degoržovaný 26. února 2013. Jedná se o víno úplně bez dozáže, směs 50:50 dvou různých sklizní, v lahvi na kalech dva roky, minimální síra. A to všechno jako bonus za pomocí „alternativních“ metod, nemají žádnou oficiální bio(dynamickou) certifikaci, ale ve vinicích metody biodynamice blízké používají a k tomu i leccos dalšího. Vína jsou připravována s ohledem na lunární kalendář, i viněta tomu odpovídá. Jako bonus je vinař považován za specialistu na Pinot Meunier a hodnocené víno je Blanc de Noirs na PM postavený kompletně, bez přídavku dalších odrůd :-)

Zobraz celý článek →

O uměřenosti s výtečným Gavi

Někdy mám pocit, že v mnoha moderních vínech chybí… uměřenost. Víc, dál, voňavěji, intenzivněji, tak nějak hlučněji, jen ať párty jede. Teda není to problém jen vín, že jo, kinematografie by mohla mluvit a na „neomezený“ rozpočet a přebujelost dojela, alespoň pro mne, třeba filmová adaptace Hobita. Ale to je téma na jiný web, zpět k vínu. Koncentrace a voňavost se na nás valí ze všech stran a pak, když dostanete v nějakém degustačním setu třeba přirozené suché jemnější sylvánské nebo neuburské, tak v té záplavě nabušenců „pár gramů cukru se schová a dle pravidel je to oficiálně stále suché“, vín intenzivně ovocných, alkoholických a hutných, působí zaraženě a nevýrazně. Doma a v klidu podobná vína přinesou často větší potěšení, byť i tam vyžadují něco pozornosti, zatímco tu modernu jde hltat a smát se u toho při nejlepších scénkách z Top Gearu. Netvrdím, že jsou tahle vína lepší než přímočaře přístupné kousky, jen přinášejí trochu jiný styl potěšení, prostě (trochu nepřesně a není nutno dávat všechny ty případy, kdy neplatí) jako rozdíl mezi knížkou a filmovou adaptací. Dnešní víno nebude ani z jedné z výše zmíněných odrůd, půjde o čistě italskou záležitost jménem Cortese, známější možná spíše díky apelaci Gavi.

Zobraz celý článek →

Pohoda s lahví červené burgundy

Po úvodním vyčerpávajícím článku včera přecházím na týden pozitivních zážitků s víny všech možných cenových kategorií a míst původu :-) Kupříkladu o víkendu jsem dostal chuť sáhnout do „archivu“, vylovit nějakou láhev co tam leží už několik let a klidně už mohla být vypita. Volba padla na Mercurey 1er Cru „Les Ruelles“ 2005 z Château de Chamirey (web, dovozce AdVivum). Pořizoval jsem toto víno po degustaci asi před šesti lety, za zhruba tisícovku a ještě v mladé nevycválané podobě, takže mne tenkrát muselo opravdu zasáhnout! U podobných lahví se mi stává, a není to výjimečná záležitost, že teď tak nějak netuším, co mne vzhledem k současnému projevu vína vlastně přesvědčilo ho tenkrát koupit a proč jsem ho skladoval tak dlouho (resp. tuším v případě, že šlo o nákup po ochutnání a psal jsem o tom na blog, užitečná věc…). Ale tady pochybností nebylo. Les Ruelles je zajímavá monopolní (pouze jedním vinařstvím obdělávaná) poloha s rudou na železo bohatou svrchní jílovou vrstvou a vápencovým podložím, ročník skvělý a víno připraveno s ohledem na rozumné vyzrání v lahvi (fermentace v otevřených tancích, školení kompletně ve dřevě se zhruba třetinou sudů nových). Vinař naznačuje potenciál 5 až 8 let, takže čas odstranit korek rozhodně nadešel!

Zobraz celý článek →

Víno na dotek, víno daleko ideálu

V červenci loňského roku jsem napsal relativně obsáhlý článek k nové vinné aplikaci Vinařského fondu (ve spolupráci se Svazem vinařů) pro mobilní telefony, Víno na dotek. Dal jsem si s ním dost práce, zatáhl do toho další lidi, vytvořil text nejen jako prostou kritiku, ale se záměrem jasně nasměrovat zodpovědné osoby jak by šla aplikace vylepšit. Článek byl od počátku vytvářen pro odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem Vinařský obzor, ale tak nějak… se na jeho stránkách neobjevil. Nebudu zabíhat do detailů, ale v redakci způsobil mírné pozdvižení a čekalo mne několik telefonátů. Nakonec jsem se Svazem vinařů dohodl na „době hájení“ do konce léta, během které ty hlavní problémy z různých důvodů poněkud předčasně spuštěného projektu opraví. Získal jsem kontakt na firmu za softwarem stojící, která mi ústy ředitele divize CCV eGovernment velmi poděkovala za cennou zpětnou vazbu a nabídla mi možnost rozšířit řady testerů. „Ztracený“ čas na celé téhle záležitosti jsem nijak neřešil, jsem zvyklý na blog psát zdarma :o) Ale zrychleme to. Máme tu konec ledna. I přes celý „tým realizátorů aplikace“ je produkt stále daleko od ideálu a doba hájení uplynula násobně. Jde o peníze, a jak zjistíte dále tak nemalé, všech vinařů a potažmo i jejich zákazníků. Níže najdete původní text pro VO, současný doplňující komentář a vyjádření stran stojících za aplikací. Opět jde poznámky brát jako tipy co zlepšit, aby aplikace dávala smysl a plnila co nejlépe zamýšlený účel, a vlastně i upozornění na její existenci pro ty z vás, co ji dosud neobjevili.

Zobraz celý článek →

Biodynamicky ryzlinkový souboj

Mrknutí oka, nestřežený okamžik a dítě voní jako biodynamický rýňák a po zemi se válí tisícovka střepů z ryzlinové riedelovky. Jediný ne úplně pozitivní moment malého vinného souboje, který jsem spáchal tento týden, jméno jednoho z vín k němu úplně vybízelo. Pocházelo ze slavného pfalzského vinařství  Von Winning (web, dovozce WineGeek) a šlo o jejich základní Win Win Riesling 2012, víno pocházející ze směsi několika tratí (vinice vedou v hustějším sponu a bez nadbytečné chemie), ale připraveno stejným způsobem jako jejich prestižnější kousky, spontánní fermentací bez řízení teploty ve velkých dřevěných sudech.

Zobraz celý článek →