Jedno z vín, které tu máte možnost pravidelně se mnou sledovat, je Barbera d’Asti Pörlapà z rodinného piemontského vinařství Boeri Alfonso. Měl jsem tu vertikálu ročníků 2002 až 2007 (s dostatkem detailů o vinařství i tomto konkrétním víně), ročník 2009 a teď se mrkneme na ročník 2011. Temná barva, tón do fialové. Koncentrovaná, sladší, tmavě ovocná aromatika, s jasným vlivem nových dubových sudů, toastované dřevo, čokoláda. Hodně efektní, snadno nadchne, ale zároveň není nějak falešně vlezlé. Ovocně zralé, výrazné, plné v chuti, dobrá kyselina, tmavá ovocnost, jemnozrnné třísloviny, čokoláda, výraznější dřevo, velmi dobrá délka. Alkohol 15 % je znát ale neruší. Bez problémů k pití nyní, ale vůbec bych se nebál nechat zrát dalších pár let, kdy ze zkušenosti tenhle primárně efektní „pěstí to obličeje“ styl částečně nahradí i elegantnější projev. Upřímně sám mám raději Barberu méně obalenou novými barrique sudy, u tohohle vína jen těžko odhadovat co přesně a odkud vlastně je. Což nic nemění na jistotě, že tohle víno se bude moc líbit a bude sbírat medaile na soutěžích :-) Dovozce Víno pro vás nabízí i novější ročník 2013 ale má k dispozici i něco „archivních“ vín z ročníku 2009 či 2008.
V úterý se sešlo Družstvo řešit všechny své důležité provozní záležitosti a samozřejmě jsme u toho vypili pár lahví vína. Nedělal jsem si detailní poznámky, ale na rychlosti ubývání různých lahví bylo krásně vidět, jako nám to které (ne)sedí. Třeba Christian Tschida a jeho macerované bílé Himmel auf Erden Maische Vergoren mizelo zběsile, parádně pitelná a perfektně udělaná ukázka stylu ve své trochu aromatičtější podobě. Franz Strohmeier a Rot 4 aus Trauben, Liebe und Zeit, což je směs Zweigeltrebe a Blauer Wildbacher myslím ročníku 2011, zmizel podobně rychle. A to přesto, že šlo o magnumku. Velmi zábavné svěží červené, s parádní kyselinou, lehkostí ale dostatečně zajímavou strukturou. Dlúhé Grefty a Alba Tilia 2015 (macerovaná směs Ryzlink rýnský a Sauvignon) mne baví velmi, už mám pár lahví doma. Champagne de Venoge Louis XV 1995 Brut byla láhev nejspíš z hodně špatného skladování a takhle zoxidované a upečené prestižní Champagne jsem už dlouho neviděl, velká škoda. Prakticky stejné poznámky jako dříve bych měl k Ferdinando Principiano Langhe Nebbiolo „Coste“ 2015, dost fajn věc. Fino En Rama od vinařství Alvear už jsem tu také popisoval a když budete hodní, zařadím na nadcházející ochutnávku. U Vinné sklepy Kutná Hora Cuvée Kuks 2014 Zero Brut mi přijde požadovaných 500+ za láhev jako hodně ambiciózní částka, oceňuji obnovené vinice u Kuksu a vůbec všechnu energii která do toho šla, ale poměrně jednoduché bubliny v lahvi částce za mne neodpovídají. A tak :-)
Včerejší oběd s Frankem Cornelissenem byl úžasný, po pravdě jedno z nejzajímavějších a nejpříjemnějších vinných setkání za dlouhou dobu. Viděl jsem se s ním na chvilku znovu navečer, abych udělal pár fotek, a popili jsme spolu sherry. Během oběda jsem totiž zjistil, že je docela fanoušek, což se mi tu nestává úplně často. Nadchlo ho Amontillado „Viña AB“ Seco 12 Años. Dneska je s ním v plánu ještě jedna ochutnávka, takže je stále prostor se na něco zeptat. Myslím, že by z toho mohl být docela zajímavý výstup, až se mi podaří nashromážděné materiály zpracovat. Ale asi bych na to potřeboval dovolenou :-)
