středa 28. dubna 2010

Případ Auxerrois a talián v risottu

michel_wust_auxerroisNedávno mi doma skončila láhev zajímavě vypadajícího Alsaska, šlo o Pinot Blanc 2006 s podtitulkem Auxerrois z vinařství Michel Wust. Krom těchto údajů se nic moc dalšího nedozvíte (až bych řekl, že to porušuje předpisy, chybí tam i hláška o obsahu siřičitanů a množství alkoholu), láhev obsahuje jen doporučení servírovat studené a zlatý proužek se vznešeným označením „Prestige“ (což může znamenat prakticky cokoliv a potvrzením je, že v případě této lahve jde o základní řadu odrůdových vín na běžné pití). Auxerrois se pěstuje všude možně a má desítky různých a vyloženě matoucích synonym – Chablis, Gentil Blanc, Gelber Weissburgunder, Gamay Blanc, Chardennet, Chardonnay Blanc, Pinot Blanc a Cramant, Pinot Chardonnay, Klawner, Grosse Bourgogne a tak dále… ne že by se všechna používala, ale v historii se vyskytnout mohla. Důvodem může být i to, že Auxerrois (pocházející spíše z Lorraine než z burgundského Auxerre, byť jméno k tomu svádí) je dle posledních DNA výzkumů křížencem Gouais blanc a Pinot noir, má tedy stejné rodiče jako Chardonnay. Auxerrois Gris se občas používá jako synonymum pro Pinot Gris, odkazy k „Auxerre“ a „Chablis“ mohou pocházet z charakteru medových tónů, do kterých se vyzrálá vína této odrůdy mohou posunout. Pro dokonalé zmatení nepřítele si doplňme, že jméno Auxerrois Blanc se používalo na Mosele jako synonymum pro Chardonnay a, kdyby vám to ještě nestačilo, tak v oblasti Cahors se pod názvem Auxerrois skrývá starý dobrý temně rudý Malbec. A to nemluvím o tom, že naopak název Cahors je někdy v Languedoc-Roussillonu používán pro odrůdu Valdiguié, ovšem běžně se jí tam říká spíše… ech, kdo by to čekal, Gros Auxerrois. A pak se divte, že se na našich vinicích běžně pletl Pinot Blanc s Chardonnay (a ve vínech to taky nikdo nepoznal), když i ve Francii v tom mají takovýhle nádherný bordel :o)

V jednom starším článku jsem se dost rozepisoval (a proběhla fajn upřesňující diskuse) o apelačním systému Alsaska, takže dnešek bude drobné opakovaní jedné zajímavosti. Na degustované lahvi je dominantním nápisem/odrůdou Pinot Blanc, Auxerrois je uvedeno jen jako doplněk. Co to pravděpodobně znamená? Pokud na vinětě alsaského vína najdete Pinot / Pinot Blanc, pak se nemusí jednat o jednu odrůdu, ale spíše odkaz k barvě vína, ve kterém může být Auxerrois blanc, Pinot blanc, Pinot gris či Pinot noir vinifikovaný jako bílé (a veřejným tajemstvím je tolerování příměsi Chardonnay). Ale i u nás se to podobně směsky objevují, Cuvée Pinot dělá Reisten a vůbec čím dál víc dalších vinařství, z Dobré vinice tu neustále hýkám nadšením nad směskou Pinot-Chardonnay. V tomhle konkrétním případě Alsaska může jít o sprostý marketingový trik, kdy vínu dominuje Auxerrois, ale úmyslně (byť další odrůdy doplněny třeba jsou, v malém množství) je použit mnohem známější název, vzhledem k cílení vína do velkých obchodů. Nebo je to prostě tak, že v okolí Cléebourgu, kde vinařství sídlí, prostě Auxerrois tradičně dává výborné výsledky a běžně se mu tam říká Pinot Blanc. A možná jsem se v tom úplně ztratil. Miluju Francii! Ale někdy je to na zblbnutí :o)

risotto_taliani Zpět k tomu vínu. Jako producent je uvedeno velkým písmem Michel Wust, což už marketingový trik je, ve skutečnosti víno pochází z Cave vinicole de Cléebourg, vinařského družstva s téměř dvěma stovkami pěstitelů z Cléebourgu a okolí. Téměř přesně před rokem jsem tu psal tohle: „Po dlouhé době jsem zavítal do Kauflandu a při té příležitosti si projel (dost tristní) nabídku vín. Zaujala mne série kousků z Alsaska pod jménem Michel Wust, bohužel fotka z mobilu je nepoužitelně rozmazaná. Sylván za 139,-, Riesling o třicet dráž a byl tam i nějaký směsný Edelzwicker. Co mne ovšem zaráželo byla sem tam nálepka „prestige“ a především bohatý rozptyl ročníků, oboje nijak nerozlišeno cenou. Sylván stál v 05, 06 a 07 úplně stejně, vedle sebe se tyčila směs ročníků a v supermarketových podmínkách to celé nebudilo moc velkou důvěru.“ No a vidíte to, ani neuteklo moc času a jednu takovou „nedůvěryhodnou“ láhev jsem dostal jako dárek. O vinětě už jsem psal, láhev klasická zelená alsaská flétna, záklopka i špunt plastové. Barva vína zlatavá a trochu matnější. Vůně medovo-hroznová, trochu květin, jemně zaprděná (rozdýchání pomohlo) a celkově fajn. Chuť kulatá, decentní dotyk cukru bezproblémově vyvážen kyselinou, ovocitě-kořenité, překvapivě slušná délka. Vyvážené čisté pitelné víno, jednoduché ale ne nudné. Docela potěšilo. Na takovýhle obsáhlý článek by to samozřejmě nebylo, ale prostě jsem se chtěl podělit o „případ Auxerrois“, snad vás to nenudilo.

Na fotce výše je naše aktuálně oblíbené jídlo, volná variace na „milánské šafránové risotto“. Risotto není nijak složité – rýže carnaroli (či arborio), buď zakoupená už jako šafránová či o sklenku vývaru ve kterém byl šafrán vyluhován doplněná, připraveno na pánvi s postupným doléváním vývaru – viz detailní postup u Cuketky na risotto běžné či na rovnou na milánské ve videu z pořadu S Italem v kuchyni. V naší domácí variantě není morek, ale risotto je někde ke konci druhé třetiny přípravy doplněno o kousky taliánů (od Dolejších, už jdou celkem dobře sehnat a nemají chybu) povařených v bílém víně. Moooc dobré je to! Ani nevím, proč jsem si na tohle jídlo vzpomněl zrovna u vína z Francie, navíc když jsme ho k tomu nepili. Ale co už :o)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails